Rezervy

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Fyzická osoba vede již 15 let účetnictví pro příjmy z pronájmu dle §9 ZDP. od roku 2026 chce vést pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů podle § 9 ZDP. Máme vytvořeny rezervy na opravy HM a za rok 2025 se zaúčtovala poslední 1/3 výše rozpočtu nákladů na opravy (účet 554/451). Jenže dle § 23 odst. 8 ZDP musí při zahájení vedení daňové evidence dojít k vypořádání zůstatků účtů časového rozlišení a opravných položek a rezerv vykázaných k rozvahovému dni (31. 12. 2025). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví v položkách podle §23 za zdaňovací období roku 2025 o více než 1 mil Kč na rezervách. Prostředky jsou deponovány. rezervu bychom rozpustili účetně MD 451/D 554 a můžeme proti tomu v úpravách ZD na ř. 205 přílohy č. 2 DPFO základ daně o tvorbu rezervy zase snížit? 

Dle zákona o rezervách je jednou z podstatných podmínek uložení peněžních prostředků na samostatný účet v bance při splnění dalších podmínek. Zákon již neřeší, zda tento účet může být spořící nebo popř. termínovaný. Uvažujeme správně, že lze tedy uložit finance při tvorbě rezervy i na účty, které generují vyšší úroky z uložených prostředků? V případě, že ano, lze již stávající prostředky, které jsou uloženy na běžném neúročeném účtu převést na spořící účet, který bude stále sloužit primárně k účelu pro který byly rezervy tvořeny? V případě že by bod b) nebyl možný, mohla by společnost nový účet zřídit pro nově vznikající rezervy další samostatný účet, ale již spořící, byl by tento postup v souladu se zákonem? Měla by tedy několik účtů pro jednotlivé rezervy, sloužící primárně k účelu, pro které byla rezerva vytvořena. Pokud není účet s vyšším úročením překážkou, lze takto získané úroky z něj vybírat a používat pro běžnou činnost společnosti?

S. r. o. má neuhrazené pohledávky od jednoho odběratele. Je jich celkem 8 ve výši dohromady asi za 60.000 Kč. Jsou splatné v období od 13. 1. 2023 do 14. 6. 2023. Chtěli bychom k 31. 12. 2025 ke každé pohledávce udělat opravnou daňovou položku dle § 8a zákona o rezervách ve výši 100 %. Budou po 30 měsících po splatnosti a do 36 měsíců nepromlčené. K 1. 1. 2026 bychom udělali daňový odpis k těmto pohledávkám krytým zákonnou opravnou položkou a zároveň bychom zrušili výši vytvořených opravných položek, tzn. v roce 2026 by to bylo daňově neutrální. Lze takto postupovat? Nebo můžeme toto zaúčtovat také k 31. 12. 2025?

Fyzická osoba, která pronajímá byty v bytovém doměse rozhodla pro tvorbu rezervy na opravy. Na základě nabídek stavební firmy začala tvořit rezervu na opravy domu ve výši 3 mil. Kč na 2 roky. V roce 2024 vytvořila rezervu ve výši 1,5 mil Kč a do termínu 1. 7. 2025 deponovala finance na speciálním účtu ( přiznání podává daňový poradce).  V roce 2025 vytvořila druhou část rezervy ve výši 1,5 mil. Kč a finance uloží na speciální účet také do lhůty pro podání přiznání tedy do 1. 7. 2026 (opět přiznání bude podávat daňový poradce). Avšak již začátkem roku 2026 chce OSVČ zahájit v bytovém domě opravy, na které tvořila rezervu. Může čerpat peníze na úhrady faktur ze speciálního účtu nebo z běžného účtu. Mají před zahájením oprav již doplnit zbývající částku 1,5 mil Kč? Jak mají správně postupovat?

Jak správně rozpustit účetní rezervu? Tato rezerva byla vytvořena (MD 554/D 459) na záruční opravy prodaného stroje v cizí měně (protože případné opravy by nám fakturoval německý subdodavatel). Používáme měsíční pevné kurzy. Při tvorbě byla rezerva přepočtena aktuálním účetním kurzem. K 31. 12. byla přepočtena rozvahovým kurzem - kurzová ztráta účtována MD 554/D 459 - tedy jako součást ocenění rezervy. Žádné záruční opravy nebyly provedeny a záruční doba uběhla. Chystám se nevyužitou rezervu rozpustit a můj dotaz je, jak konkrétně postupovat/účtovat. 

Podmínky tvorby jednotlivých typů daňových rezerv (např. bankovní rezervy, rezervy na opravy nebo na pěstební činnost) a omezení doby tvorby rezervy na opravy hmotného majetku.

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který nabyl účinnosti k 1. 1. 1993, představuje právní normu, která upravuje způsob tvorby a výši rezerv a opravných prostředků. Tento zákon z hlediska samotné koncepce doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon kromě jiného nastavuje podmínky, které je nutno splnit k tomu, aby rezerva byla daňově účinná.

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?

Firma má vytvořenou rezervu na pěstební činnost. Obnovu lesa provádí dodavatelsky i vlastními pracovníky, jejich činnost je oceňována vlastními náklady. Účetní předpisy definují vlastní náklady velmi volně (popř. přiřaditelné nepřímé náklady). Dotazy: Které konkrétní druhy nepřímých nákladů je možné uplatnit pro čerpání rezervy, případně, které nelze použít. Je možné finanční prostředky již uložené ve výši rezervy na běžném účtě převést na jiný účet s výhodnějším úrokem? Firma má v pronájmu také les kde hospodaří v souladu se sjednanými podmínkami. Na obnovu tohoto lesa má vytvořenu rezervu na pěstební činnost. V případě ukončení nájmu musí vytvořenou rezervu nájemce rozpustit nebo je možné ji převést v nevyčerpané výši včetně finančních prostředků na pronajímatele?

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil, v 3/2025 došlo k prohlášení konkurzu a zároveň bylo rozhodnuto, že provozovatelé FVE musí sjednat smlouvu s jiným poskytovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní (tj. nedojde k žádnému postoupení apod.) Domnívám se, že by se měla zrušit a přidanit celá rezerva vytvořená dle § 11 ZOR a po úhradě nového příspěvku se bude tvořit nová rezerva dle nových podmínek. Nejsem si jistá, v kterém období tuto úpravu provést, společnost má hospodářský rok do 30. 11. 2024, problémy provozovatele v té době již byly známy, ale konkurz byl prohlášen až v 3/2025. V tomto zdaňovacím období (od 1. 12. 2024-30. 11. 2025) došlo také k úhradě nového příspěvku. Měla by se úprava provést v období do 30. 11. 2024 nebo až v dalším zdaňovacím období?

Jaké bude správné účtování u s.r.o.? Pojišťovna vyplatila zálohu z pojistky v důsledku povodní 09/2024. Částka je docela vysoká. Práce na opravách budovy probíhají, ale budou probíhat ještě dlouho z důvodu pomalého vysychání a postupného odhalování škod. Dočetla jsem se, že příjem, i když je zálohou budu muset zdanit v roce 2024. Přijde mi to nelogické a nesprávné, protože peníze od pojišťovny budou pochopitelně chybět, tak se chci zeptat, zda je tomu opravdu tak. Musím vytvořit rezervu na další práce, které budou v následujících letech probíhat? Pokud bude tato rezerva daňově uznatelná až při provedení oprav, je to zbytečné....Jsme malá organizace bez auditu. 

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil a byl prohlášen konkurz. Společnost své pohledávky (poskytnuté zálohy) přihlásila do konkurzu a bude sjednávat příspěvek s novým provozovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní.  Je toto řešení správné? a) Zruší se a přidaní celá daňová rezerva vytvořená dle § 11 ZOR. b) K zálohám se vytvoří účetní opravná položka, protože budou zřejmě nedobytné. c) Zruší se účetní rezerva, která s tímto příspěvkem souvisela. d) Po úhradě nového příspěvku se budou tvořit nové rezervy (účetní i daňová podle § 11 ZOR) dle nových podmínek.

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Společnost s r. o. (pronajímatel budovy) uzavřel v r. 2024 se stavební firmou SOD na opravu terasy za 2 mil Kč, pronajímatel zaplatil v roce 2024 pouze 1 mil Kč (zaúčtováno na MD 511/) a to na základě vystavené fa s PDP. Zbylé peníze nechce zaplatit do odstranění vad díla, které tak nebylo pro vady převzato (neodborně položený beton, zatéká do suterénu). Jak máme toto v roce 2024 zaúčtovat: MD 511/D 389, nebo raději jen účetní rezervu MD 554/D 459? 

Společnost s r. o., plátce DPH, má v evidenci neuhrazené vystavené faktury za období 1995–2020. K těmto fakturám nedělalo opravné položky. Jak správně postupovat při vyřazení těchto faktur z pohledu účetního, z pohledu daně z příjmů (ve kterých řádcích se to projeví), z pohledu DPH. A musíme tyto faktury ještě evidovat v podrozvaze, když je již nelze ani právně vymáhat? 

Účelem zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, je kromě jiného nastavit podmínky, které je třeba splnit k tomu, aby rezerva byla daňové účinná. Z toho důvodu zákon zakládá práva a povinnosti vymezeným subjektům vůči správci daně. Vychází se zde z vrchnostenského přístupu státu a jeho orgánů, neb se jedná o právní normu veřejného práva. To znamená, že zákon o rezervách vymezuje kromě již zmíněného též subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit, a účel, pro který lze tuto rezervu takto vytvářet. Vedle tvorby rezerv zákon současně zakotvuje možnost tvorby opravných položek, jejichž účelem je poskytnout satisfakci věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, avšak tento se pro něj nestal skutečným příjmem (např. z důvodu, že jeho obchodní partner skončil v úpadku, popř. se pokouší svůj nelichotivý ekonomický stav řešit restrukturalizací). Právě na tyto situace se zaměříme, byť je nepochybné, že o zmíněné problematice toho bylo sepsáno v minulosti již hodně – zejména ve vztahu ke konkursnímu, resp. insolvenčnímu řízení. Autor v této souvislosti předpokládá, že bude-li mít někdo naléhavou potřebu ještě cosi k tomuto článku doplnit, popř. upřesnit, neb má pocit, že je to tak z jeho úhlu pohledu pro samotnou kvalitu poznání nezbytné, nepochybně tak učiní, abychom se v poznatcích k této problematice posunuli v dobrém slova smyslu ještě dál.

Chtěli bychom v roce 2025 začít účtovat o tvorbě rezervy na prémie. Dle interpretace NÚR I-29 se změna metody provádí retrospektivně proti účtu 426 Jiný výsledek hospodaření minulých let. V roce 2025 dojde k výplatě prémií za rok 2024 (521/331) , na které není zaúčtována rezerva. Máme si zaúčtovat čerpání rezervy na prémie 426/554, nebo vyrušit náklady na účtu 521 zápisem 426/521? Ale pak bychom ještě museli upravit přiznání k dani z příjmu, protože účet 521 by se vyrušil.