Rezervy

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který nabyl účinnosti k 1. 1. 1993, představuje právní normu, která upravuje způsob tvorby a výši rezerv a opravných prostředků. Tento zákon z hlediska samotné koncepce doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon kromě jiného nastavuje podmínky, které je nutno splnit k tomu, aby rezerva byla daňově účinná.

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?

Firma má vytvořenou rezervu na pěstební činnost. Obnovu lesa provádí dodavatelsky i vlastními pracovníky, jejich činnost je oceňována vlastními náklady. Účetní předpisy definují vlastní náklady velmi volně (popř. přiřaditelné nepřímé náklady). Dotazy: Které konkrétní druhy nepřímých nákladů je možné uplatnit pro čerpání rezervy, případně, které nelze použít. Je možné finanční prostředky již uložené ve výši rezervy na běžném účtě převést na jiný účet s výhodnějším úrokem? Firma má v pronájmu také les kde hospodaří v souladu se sjednanými podmínkami. Na obnovu tohoto lesa má vytvořenu rezervu na pěstební činnost. V případě ukončení nájmu musí vytvořenou rezervu nájemce rozpustit nebo je možné ji převést v nevyčerpané výši včetně finančních prostředků na pronajímatele?

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil, v 3/2025 došlo k prohlášení konkurzu a zároveň bylo rozhodnuto, že provozovatelé FVE musí sjednat smlouvu s jiným poskytovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní (tj. nedojde k žádnému postoupení apod.) Domnívám se, že by se měla zrušit a přidanit celá rezerva vytvořená dle § 11 ZOR a po úhradě nového příspěvku se bude tvořit nová rezerva dle nových podmínek. Nejsem si jistá, v kterém období tuto úpravu provést, společnost má hospodářský rok do 30. 11. 2024, problémy provozovatele v té době již byly známy, ale konkurz byl prohlášen až v 3/2025. V tomto zdaňovacím období (od 1. 12. 2024-30. 11. 2025) došlo také k úhradě nového příspěvku. Měla by se úprava provést v období do 30. 11. 2024 nebo až v dalším zdaňovacím období?

Jaké bude správné účtování u s.r.o.? Pojišťovna vyplatila zálohu z pojistky v důsledku povodní 09/2024. Částka je docela vysoká. Práce na opravách budovy probíhají, ale budou probíhat ještě dlouho z důvodu pomalého vysychání a postupného odhalování škod. Dočetla jsem se, že příjem, i když je zálohou budu muset zdanit v roce 2024. Přijde mi to nelogické a nesprávné, protože peníze od pojišťovny budou pochopitelně chybět, tak se chci zeptat, zda je tomu opravdu tak. Musím vytvořit rezervu na další práce, které budou v následujících letech probíhat? Pokud bude tato rezerva daňově uznatelná až při provedení oprav, je to zbytečné....Jsme malá organizace bez auditu. 

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil a byl prohlášen konkurz. Společnost své pohledávky (poskytnuté zálohy) přihlásila do konkurzu a bude sjednávat příspěvek s novým provozovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní.  Je toto řešení správné? a) Zruší se a přidaní celá daňová rezerva vytvořená dle § 11 ZOR. b) K zálohám se vytvoří účetní opravná položka, protože budou zřejmě nedobytné. c) Zruší se účetní rezerva, která s tímto příspěvkem souvisela. d) Po úhradě nového příspěvku se budou tvořit nové rezervy (účetní i daňová podle § 11 ZOR) dle nových podmínek.

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Společnost s r. o. (pronajímatel budovy) uzavřel v r. 2024 se stavební firmou SOD na opravu terasy za 2 mil Kč, pronajímatel zaplatil v roce 2024 pouze 1 mil Kč (zaúčtováno na MD 511/) a to na základě vystavené fa s PDP. Zbylé peníze nechce zaplatit do odstranění vad díla, které tak nebylo pro vady převzato (neodborně položený beton, zatéká do suterénu). Jak máme toto v roce 2024 zaúčtovat: MD 511/D 389, nebo raději jen účetní rezervu MD 554/D 459? 

Společnost s r. o., plátce DPH, má v evidenci neuhrazené vystavené faktury za období 1995–2020. K těmto fakturám nedělalo opravné položky. Jak správně postupovat při vyřazení těchto faktur z pohledu účetního, z pohledu daně z příjmů (ve kterých řádcích se to projeví), z pohledu DPH. A musíme tyto faktury ještě evidovat v podrozvaze, když je již nelze ani právně vymáhat? 

Účelem zákona č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, je kromě jiného nastavit podmínky, které je třeba splnit k tomu, aby rezerva byla daňové účinná. Z toho důvodu zákon zakládá práva a povinnosti vymezeným subjektům vůči správci daně. Vychází se zde z vrchnostenského přístupu státu a jeho orgánů, neb se jedná o právní normu veřejného práva. To znamená, že zákon o rezervách vymezuje kromě již zmíněného též subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit, a účel, pro který lze tuto rezervu takto vytvářet. Vedle tvorby rezerv zákon současně zakotvuje možnost tvorby opravných položek, jejichž účelem je poskytnout satisfakci věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, avšak tento se pro něj nestal skutečným příjmem (např. z důvodu, že jeho obchodní partner skončil v úpadku, popř. se pokouší svůj nelichotivý ekonomický stav řešit restrukturalizací). Právě na tyto situace se zaměříme, byť je nepochybné, že o zmíněné problematice toho bylo sepsáno v minulosti již hodně – zejména ve vztahu ke konkursnímu, resp. insolvenčnímu řízení. Autor v této souvislosti předpokládá, že bude-li mít někdo naléhavou potřebu ještě cosi k tomuto článku doplnit, popř. upřesnit, neb má pocit, že je to tak z jeho úhlu pohledu pro samotnou kvalitu poznání nezbytné, nepochybně tak učiní, abychom se v poznatcích k této problematice posunuli v dobrém slova smyslu ještě dál.

Chtěli bychom v roce 2025 začít účtovat o tvorbě rezervy na prémie. Dle interpretace NÚR I-29 se změna metody provádí retrospektivně proti účtu 426 Jiný výsledek hospodaření minulých let. V roce 2025 dojde k výplatě prémií za rok 2024 (521/331) , na které není zaúčtována rezerva. Máme si zaúčtovat čerpání rezervy na prémie 426/554, nebo vyrušit náklady na účtu 521 zápisem 426/521? Ale pak bychom ještě museli upravit přiznání k dani z příjmu, protože účet 521 by se vyrušil.

Společnost s.r.o. má v účetní evidenci pohledávku za bývalým subdodavatelem prací na své zakázce - v roce 2022 (26. 7.) byla vystavena tato pohledávka na "náhradu škody za vadné plnění na zakázce" v částce 407 550 Kč, se splatností 25. 3. 2023. Do 30. 4. 2023 byla uhrazena 200 000 Kč 4 x 50 000,-), od té doby ani na výzvy nic. Neuhrazeno zbývá 203 775 Kč. Nyní mám od jednatele informaci, že druhá polovina už uhrazená nebude. Mohu k této pohledávce vytvořit zákonnou opravnou položku?

V průběhu účetního období dochází často k časovému nesouladu mezi vznikem jak výdajů a nákladů, tak i příjmů a výnosů. Vzhledem k akruálnímu principu je nutné za příslušné účetní období zjistit správný výsledek hospodaření, což znamená, že se musí do příslušného účetního období zaúčtovat veškeré náklady a výnosy, které s tímto účetním obdobím časově i věcně souvisí. Časový i věcný nesoulad výdajů a nákladů, příjmů a výnosů je v účetnictví řešen specifickými nástroji, kterými jsou časové rozlišení, dohadné položky a rezervy. Časovou a věcnou souvislost s účetním obdobím je třeba dodržet i při ostatních skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, například při prodeji a vyřazení majetku, při prodeji služeb, při aktivaci dlouhodobého majetku, zásob i služeb, při účtování o změně stavu zásob, ale i v případě odpisů, které svým způsobem v podstatě vyjadřují časové rozlišení výdajů na pořízení dlouhodobého majetku.

Společnost s r. o. by chtěla daňově tvořit opravné položky dle § 8a a § 8c ZOR. Má 2 neuhrazené pohledávky, které splňují následující: dlužník A rozvahová hodnota 20 000 Kč, dlužník B rozvahová hodnota 20 000 Kč obě včetně DPH, od doby splatnosti uplynulo 12 měsíců. Lze zaúčtovat daňově 40.000 Kč, MD 558/D 391 dle § 8c ZOR? Dále má dvě pohledávky ve výši 100 000 Kč a 80 000 Kč včetně DPH opět dlužník A od doby splatnosti uplynulo 18 měsíců. Lze zaúčtovat 90 000 Kč (50 %) daňově MD 558/D 391 dle § 8a ZOR?

Mateřská společnost (s. r. o.) půjčila své slovenské 100% dceřiné společnosti (s. r. o.) půjčku ve výši 400 000 EUR. Tuto půjčku by mateřská společnost dceřiné ráda odpustila, jelikož není v silách dceřiné společnosti půjčku splatit. Půjčka byla sjednána bezúročně, mateřské společnosti plynou každý měsíc příjmy z činnosti, které vykonává slovenská (dceřiná) společnost. Pokud by došlo k prominutí dluhu mezi společnostmi, jak se bude o zůstatkové ceně dlužné půjčky účtovat a jaký vliv to bude mít na náklady/výnosy obou společností? Někde jsem četla, že na straně mateřské společnosti by se jednalo o nedaňový náklad, na straně dceřiné společnosti o zdaňovaný výnos, což mi přijde nespravedlivé.

Společnost s r. o. má v rozvaze k 31. 12. 2024 stále vykazován rezervní fond. Fond byl tvořen před rokem 2014. Příděly do fondu již neprobíhají. Lze tento rezervní fond přeúčtovat na účet nerozdělený zisk minulých let? Stačí k tomu rozhodnutí valné hromady o převodu, nebo musí být změna zapsána ve společenské smlouvě?

Zaměstnavatelé velmi často nabízejí svým zaměstnancům různorodé benefity. Mezi jeden z nich patří i mimořádné odměny v případě, že společnost dosáhne kladného výsledku hospodaření podle schválené účetní závěrky. Tento údaj může ale být ovlivněn různými nepeněžními transakcemi podle zákona o účetnictví , kvůli kterým nemusí zaměstnanec na odměnu dosáhnout. Právě tímto případem se ke konci loňského roku zabýval Nejvyšší soud. Posuzoval přitom, zdali je třeba při určování nároku zaměstnance na mimořádnou odměnu vycházet z účetního výsledku hospodaření nebo ze skutečného zisku, očištěného o různé účetní operace.

Solná jeskyně, s. r. o., podvojné účetnictví, neplátce provozuje služby solné jeskyně v pronajatých prostorách. Podle smlouvy s pronajímatelem byla v pronajatých prostorách zbudována jeskyně, která bude v případně ukončení pronájmu odklizena. Nyní mi jde o klimatizace, které jsou součástí jeskyně a jsou nutné pro její provoz. Bude moci tvořit nájemce rezervu na jejich výměnu, až doslouží, nebo je to chápáno tak, že klimatizace je součástí domu, tedy že rezervu nájemce tvořit nemůže, protože se nejedná o jeho vlastní majetek?

Podmínky tvorby jednotlivých typů daňových rezerv (např. bankovní rezervy, rezervy na opravy nebo na pěstební činnost) a omezení doby tvorby rezervy na opravy hmotného majetku.