Pohledávky

Manžel má klienta, kterému vystavil fakturu v 11/2024 splatnou 27. 11. 2024 a on ji dodnes neuhradil. Klient platil vždy pozdě, nyní se blížila akce, proto mu manžel vystavil částečnou zálohou fakturu 1. část uhradil a obdržel daňový doklad, 2. část neuhradil. Akce byla v 10/2025. Mohla jsem použít část z uhrazené zálohové faktury na neuhrazenou fakturu z 11/2024? Musí vyfakturovat celou částku za akci, i když nebyla uhrazena a manžel se bojí, že mu fakturu opět neuhradí, nebo má s fakturací počkat až klient uhradí druhou zálohovou fakturu? 

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?

Stalo se vám, že jste dodali svému klientovi zboží nebo službu a on vám nezaplatil? Opravdu nepříjemná situace, o to víc, když běžná komunikace nepomůže. Jak v takovém případě postupovat? Kdy má smysl domluva, kdy už je čas na právní kroky a jaké chyby podnikatelé dělají nejčastěji? Dotvíte se v dalším dílu podcastu SníDANĚ s Šárkou.

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Jak je to s DPH u nezaplacených závazků po 6 měsících u reverse charge? 

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

Fyzická osoba, daňová evidence, má ve své evidenci pohledávky z roku 1995–2005. Pohledávky, u kterých již nelze dohledat odběratele, bychom chtěli postupně (každý rok část) vyřadit z obchodního majetku. Dle § 5 odst. 6 ZDP zvýšíme základ daně o související výdaje, které již nemůžeme doložit, vztahující se k pohledávkám ve výši 100 %. Myslíme si, že datum vyřazení těchto pohledávek z obchodního majetku je na rozhodnutí poplatníka. Dále u pohledávek, u kterých je znám odběratel, postupujeme takto: 1) u dlužníků fyzických osob, kde došlo k úmrtí, pohledávky vyřazujeme a 2) u dlužníků právnických osob, kde došlo k zániku bez právního nástupce (jsou vymazány z OR), tyto pohledávky také vyřazujeme dle § 24 odst. 2 písm. y) body 1–6 ZDP, tzn. vyřazení bez daňového dopadu. Lze takto postupovat a řešit pohledávky během podnikatelských let? Nechceme ponechávat vše až na ukončení podnikání fyzické osoby, kde by potom došlo najednou k velkému dodanění pohledávek dle § 23 odst. 8 ZDP.

Naše firma je věřitelem firmy v konkursu (konkurs od roku 2000). V letošním roce došlo k uspokojení přihlášených pohledávek v poměrné výši dle rozvrhového usnesení. Částka dle rozvrhového usnesení byla připsána na náš účet. Je možné zbývající (neuspokojenou) část pohledávky odepsat na vrub daňových nákladů dle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 ZDP, současně budou rozpuštěny/zúčtovány vytvořené opravné položky, nebo je nutné čekat ještě na nějaký zápis v evidenci úpadů – nyní je Stav konkursu: konečná zpráva. Dle § 44 zákona o konkursu a vyrovnání soud zruší konkurs usnesením po splnění rozvrhového usnesení. Z toho by vyplývalo, že je třeba ještě čekat na další úkon? 

Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.

Novelu zákona platnou pro přijaté faktury po splatnosti více než 6 měsíců v letošním roce znám. Jak je to ale s nezaplacenou fakturou z roku 2024, na ni se novela nevztahuje? 

Jak bude účtovat právnická osoba (mateřská společnost) přijatou zálohu na podíl na zisku? Jedná se o výnos nebo o závazek?

Pohledávka byla splatná 4/2023. Společnost vytvořila po 18měs.50% daňovou opravnou položku a po 30měsících doúčtuje opravnou položku do 100%, tj. v listopadu 2025. Může hned následně v prosinci 2025 pohledávku daňově odepsat? 

Občan (soukromá osoba/nepodnikatel) sjednal, s investiční společností, zhodnocení vlastních finančních prostředků, formou termínovaného vkladu. Své vlastní finanční prostředky, v hodnotě 100.000 Kč, dle Smlouvy o TV řádně odeslal. Po sjednané době se mu nevrátily investované prostředky, ani jejich sjednané zhodnocení. Tuto svou pohledávku se rozhodl úplatně postoupit za 30.000 Kč. Jaké plynou občanovi daňové povinnosti, z titulu postoupení pohledávky?

Společnost A (z ČR) vystavila společnosti B (ze Slovenska) fakturu ve výši 12 000,- Kč. Společnost B omylem zaplatila 12 000 €. Vzhledem k tomu, že společnost A nemá eurový účet, byla částka přepočítána v na české koruny kurzem banky. Společnost A by ráda vrátila celou částku společnosti B, ale při kurzu banky činí při vrácené platbě kurzový rozdíl cca 22 000,- Kč v neprospěch společnosti A, která chybu nezavinila. Jak v tomto případě postupovat tak, aby bylo řešení co nejférovější se strany společnosti A? Nebo má společnost A vrátit jen skutečně přijatou částku?

Naše společnost s.r.o. obdržela zálohovou fakturu za odběr zboží, kterou uhradila v plné výši. Následně obdržela řádný (konečný) daňový doklad. Mezi daňovým dokladem a zálohovou platbou vznikl rozdíl, který jsme zaúčtovali na kurzový rozdíl (daň. účinný). Omylem jsme však tento konečný daňový doklad opět uhradili. Dodavatel nám tuto duplicitní platbu vrátil, ale tímto vznikl opět kurzový rozdíl. Máme tento kurzový rozdíl, který vznikl naší chybou účtovat daňově účinně či neúčinně ? 

Česká s.r.o. má velký dluh před společníkem. Existuje nějaký způsob se zbavit toho dluhu? V pokladně a na účtech společnost peníze nemá, žádné zásoby. 

Na jaký řádek přiznání k DPH uvést fakturu za postoupení pohledávky za účast výrobců nákladních vozidel na kartelu zvýšení kupní ceny vozidel? Fakturovali jsme bez DPH. Jedná se o řádek 50 a zároveň 51, nebo jde mimo přiznání?

Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.

Odběratel (Plátce) přijal zdanitelné plnění s datem uskutečnění 2. 1. 2025 (=vznik pohledávky), splatné 30. 1. 2025. K úhradě této pohledávky ve splatnosti nedošlo. Dne 31. 3. 2025 došlo k uznání dluhu odběratelem. Zároveň došlo k uzavření písemné Dohody mezi dodavatelem a odběratelem, přičemž předmětem této Dohody bylo uznání dluhu odběratelem a dohoda stran o prodloužení původní lhůty splatnosti (30. 1. 2025), čímž byla sjednána nová lhůta splatnosti - do 30. 6. 2025. Bude takto sjednaná nová lhůta splatnosti považována za lhůtu určující splatnost dle § 74b ZDPH?

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?