Opravné položky

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?

Máme pohledávku v částce do 5 000 Kč, splatnost 23. 7. 2021. V r. 2022 byla tvořena 100% opravná položka, v r. 2023 je opravná položka zrušena a pohledávka odepsána. Jedná se o daňový odpis pohledávky? Máme případ dobropisu k přijaté faktuře v částce 25 USD - splatnost 24. 2. 2022. V r. 2023 chci tuto pohledávku odepsat - bez tvorby opravné položky - bude se jednat o nedaňový odpis?

Firma s.r.o. plátci DPH, ukončuje v roce 2024 ekonomickou činnost. Na skladě firmě zůstává neprodané zboží v hodnotě 500 tis Kč, které by chtěla jednorázově prodat cizí společnosti. Prodej zásob by proběhl pod nákupní cenou. Jak zohlednit tento prodej v účetnictví, má se tvořit opravná položka? V lednu a v únoru se zboží prodávalo za obvyklou cenu. Firma účtuje B.

Pohledávka za dlužníkem byla v roce 2023 přihlášena do insolvenčního řízení. V témž roce byl konkurz ukončen z důvodu nedostatku majetku dlužníka. Na uvedenou pohledávku byla v minulosti vytvořena zčásti daňová OP a zčásti účetní OP. Nedopatřením nebyla při přihlášení do konkurzu dotvořena daňová OP do 100%. Je v tomto případě možno pohledávku 100% daňově odepsat nebo bylo nutno dotvořit do 100% daňovou OP? 

Měli jsme pohledávku za odběratele ve výši např. 2 mil. Kč na tuto pohledávku byla vytvořena opravná položka v roce 2022 a v roce 2023 došlo k dohodě o narovnání závazkového vztahu, kde dostaneme uhrazeno 1,5 mil. Neuhrazenou část pohledávky odepisujeme? Nebo jak s touto části nakládáme?

Plátce DPH s.r.o. eviduje ve vystavených fakturách opravný daňový doklad ve výši 5 000 Kč vč. DPH, který svému odebrali neuhradil. ODD byl splatný ke dni 14.4.2020, neočekává se uhrazení. Lze k tomuto ODD vytvořit opravnou položku? Jak zaúčtovat? Případně jak lze odepsat?

V roce 2022 jsme přecházeli na jiný softwarový program a nyní zjistili, že při převodu dat došlo k vážným chybám. Jelikož se jedná o velké množství dat, nedaří se nám u složitějších klientů dohledat konečné zůstatky podle inventur rozvahových účtů k 31.12.2021 a k 31.12.2022. Výsledkově se nic nestalo, takže daň z příjmu zůstala nezměněna. Máme nedohledané rozdíly zaúčtovat na účet 426? V případě, že dojde ke změně údajů, můžeme nebo dokonce musíme podat nové výkazy (VZZ a Rozvahu) na FÚ a ORS znovu?

Účetní jednotka (s. r. o.) má v evidenci 1) neuhrazenou pohledávku, která byla splatná 10. 1. 2021 ve výši 35 000 Kč. Dlužník na upomínky nereaguje. Byly tvořeny zákonné OP dle § 8a zákona o rezervách. Ke kterému datu má účetní jednotka zákonné OP zrušit a daňově odepsat pohledávku? Ke dni 9. 1. 2024? 2) účetní jednotka během roku tvoří a ruší několik účetních OP k dalším nedobytným pohledávkám. Jaká je vazba účtu 559 na daňové přiznání k DPPO? Pokud je na konci roku saldo účtu 559 na MD, pak se zůstatek vykazuje na ř. 40 a pokud je saldo účtu 559 na D, pak se zůstatek vykazuje na ř. 112? Nebo se obrat MD 559 vykazuje zvlášť na ř. 40 a obrat D 559 zvlášť na ř. 112? 3) účetní jednotka má 3 pohledávky vůči stejnému věřiteli. Celkem za 70 000 Kč. Dvě pohledávky celkem jsou ve výši nižší než 30 000 Kč. Může účetní jednotka ke dvěma těmto pohledávkám tvořit zákonnou OP dle § 8c zákona o rezervách a ke zbývající pohledávce pak dle § 8a?

Přebírám účetnictví, ve kterém jsou pohledávky z let 2005–2013 a nebyly na ně tvořené opravné položky, nebyly zažalovány, prostě jsou v evidenci a nic s nimi nebylo v minulosti děláno. Jedná se o pohledávky: na nespřízněné osoby, faktury jsou vystaveny s DPH, jsou výnosové, v 1 případě jde o odběratele, u kterého jsou 3 faktury v celkové částce 120.000 Kč, v 1 případě jde o odběratele, u kterého jsou 2 faktury po 50.000 Kč v celkové částce 100.000 Kč, v ostatních případech jde o různé odběratele a dlužné částky nedosahují  20.000 Kč. Jak mám postupovat po účetní i daňové stránce, abych je mohl letos vyřadit z evidence? Jak to mám správně v tomto případě zaúčtovat a jaký to bude mít daňový dopad a na kterých řádcích v DP se to bude vykazovat? 

Tuzemská akciová společnost postoupila pohledávku na neziskovou organizaci - spolek, ve kterém se sdružili věřitelé oproti společnému dlužníku. Vymáhání nebylo úspěšné a v současnosti dluží spolek akciové společnosti za postoupenou pohledávku. V době postoupení pohledávky byly v grémiu spolku tři osoby, přičemž jedna osoba byla současně i v představenstvu této a. s. Nyní je ve spolku také shodná osoba jako v představenstvu této a. s., ale bude vymazána. Lze tvořit zákonnou opravnou položku k této postoupené pohledávce dle § 8a zákona o rezervách, když spolek uzná písemně závazek, nebo dle § 8 zákona o rezervách, pokud akciová společnost podá insolvenční návrh na spolek?

Převzala jsem účetnictví, kde je zůstatek na 311-Vydané faktury a analyticky 311100-Pozastávky z vydaných faktur a 311200-Záruční zádržné. Jedna velká firmy sečetla v roce 2021 pozastávky ve výši 1 milion korun a udělala smlouvu, klient ji podepsal. Jmenuje se to záruční zádržné, splatnost 5 let. Částka se přeúčtovala z účtu 311100 na 311200. Mohu na pozastávky a zádržné v roce 2023 udělat nedaňové oprávky? Pozastávky mají splatnost 1–3 roky.

Společnost s r. o., plátce DPH, vede účetnictví a vystavila dvě faktury pro jednoho odběratele v RPDP (odběratel je plátce DPH) faktury byly vystaveny za provedené instalatérské práce. Jedna faktura byla vystavena 12. 4. 2023, splatnost 12. 4. 2023, částka 81 308 Kč. Druhá faktura byla vystavena 2. 5. 2023, splatnost 12. 5. 2023, částka 183 467,72 Kč. Společnost s r. o. nebude řešit vymáhání pohledávek soudní cestou (není žádná naděje, že ani po vynesení rozsudku budou pohledávky uhrazeny, pouze by společnosti vznikly další finanční náklady na vymožení). Jak naložit v roce 2023 s neuhrazenými pohledávkami? Jak pohledávky řešit z pohledu DPPO za rok 2023 i v dalších letech? 

Právnická osoba přihlásila své pohledávky za věřitelem, který je v insolvenčním řízení. Pohledávky nebyly popřeny. Soud povolil reorganizaci a pohledávky jsou uvedené věřitelem v seznamu pohledávek. V reorganizačním plánu je u každé přihlášené pohledávky uvedeno, jaká je její nominální hodnota a jaká částka z ní bude uspokojena včetně postupných úhrad (splátek). Je stanoveno, že u předmětných pohledávek je plán úhrady ve výši 50% v následujících 5 letech (ve splátkách). Otázka zní, zda v roce přihlášení pohledávek (za splnění všech ostatních podmínky zákona o rezervách) je možné uplatnit opravnou položku 100% k rozvahové hodnotě pohledávky a opravnou položku pak rozpouštět postupně v letech, jak bude hrazeno a v případě úspěšného ukončení reorganizace odepsat neuhrazenou hodnotu pohledávek. Nebo hraje ve výši tvorby opravné položky nějakou roli reorganizační plán, resp. předpoklad, že v případě plánovaného průběhu reorganizace se přepokládá jen 50% úhrada přihlášených pohledávek? Předem děkujeme.

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 7 odst. 6 používá pojem „vzájemném zúčtování“, nicméně v účtárnách častěji zaslechneme pojem „kompenzace“, zejména ve spojení se zákazem kompenzace. Z důvodu „vžitého odborného slangu“ budu i v tomto článku používat pojem „kompenzace“. Jedná se o účetní zásadu, která je v obecné rovině zákonem o účetnictví definována, nicméně tato definice již není podzákonnými předpisy dále rozvedena, proto panují dohady, jak ji správně uchopit a v praxi realizovat.

Firma účtuje každý měsíc účetní (nedaňové) OP k pohledávkám, od jejichž splatnosti uplynulo více, než 90 dní. Je možno nechat u všech pohledávek OP zaúčtované jen na 559 (daňově neuznatelné) a pak jen v následujících letech při odpisu pohledávek při splnění podmínek daňové uznatelnosti (hlavně podle § 8c zákona o rezervách) provést storno z 559 odepsat rovnou na 546 daňově, nebo je povinné napřed účetně přehodit na 558 a teprve v následujícím období pak daňově odepsat? 

1. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce, pokud má odběratel v obchodním názvu ... v likvidaci a my jsme pohledávku nepřihlásili? 2. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce s následným daňový odpisem pohledávky, pokud byl odběratel vymazán z rejstříku a pohledávka není starši než tři roky? 3. Může se nedaňově odepsat jakákoliv pohledávka, např. stará 1,5 roku, pokud klient nechce využít tvorbu opravné položky, chce jen, aby přestala faktura figurovat v seznamu nezaplacených faktur. 

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému slibu a dluh plně uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Zásada opatrnosti je zakotvena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vztahuje se tedy na všechny účetní jednotky. Tato zásada se v účetnictví projevuje vykazováním rezerv, opravných položek k majetku a odpisováním dlouhodobých aktiv, přičemž v případě nestátních neziskových organizací existují určitá specifika, o nichž pojednává tento článek, včetně daňových souvislostí.

Firmě byla vystavena faktura za služby, splatnost 5/22 + zádržné splatné 12/22 + 12/25. Firma je od 5/22 v konkurzu. Faktura po splatnosti přihlášena u soudu, vytvořena opravná položka. Jak postupovat u opravných položek zádržného (nebylo přihlášeno), které nebylo po splatnosti?

Naše společnost eviduje pohledávku z titulu náhrady škody za svým zaměstnancem. Je možné k takové opravné položce vytvořit zákonou opravnou položku dle § 8a zákona o rezervách, pokud je již 18 měsíců po splatnosti?