Opravné položky

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Společnost má pohledávky v cizí měně za dlužníkem v insolvenci se sídlem v Německu. Pohledávky byly přihlášeny do insolvence v Německu. Jak se bude postupovat v případě kurzového rozdílu? Platí, že při přihlášení pohledávky v jiné zemi se pohledávka vzniklá v cizí měně nestane pohledávkou korunovou a i nadále se k rozvahovému dni budou počítat kurzové rozdíly. Opravná položka se na konci roku bude také aktuálním kurzem k rozvahovému dni a rozdíly se zaúčtují na účet 558. Nebo bude uplatněn postup jako u pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení u českého soudu, tj. přepočítají se kurzem dnem přihlášení nebo splatnosti a dále se nebudou přepočítávat? 

Naše firma je věřitelem firmy v konkursu (konkurs od roku 2000). V letošním roce došlo k uspokojení přihlášených pohledávek v poměrné výši dle rozvrhového usnesení. Částka dle rozvrhového usnesení byla připsána na náš účet. Je možné zbývající (neuspokojenou) část pohledávky odepsat na vrub daňových nákladů dle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 ZDP, současně budou rozpuštěny/zúčtovány vytvořené opravné položky, nebo je nutné čekat ještě na nějaký zápis v evidenci úpadů – nyní je Stav konkursu: konečná zpráva. Dle § 44 zákona o konkursu a vyrovnání soud zruší konkurs usnesením po splnění rozvrhového usnesení. Z toho by vyplývalo, že je třeba ještě čekat na další úkon? 

Pohledávka byla splatná 4/2023. Společnost vytvořila po 18měs.50% daňovou opravnou položku a po 30měsících doúčtuje opravnou položku do 100%, tj. v listopadu 2025. Může hned následně v prosinci 2025 pohledávku daňově odepsat? 

V září 2024 došlo k prodeji ochranné známky, převod byl řádně zapsán v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. Ve smlouvě byla sjednána kupní cena se splatností ve třech splátkách: dvě splátky uhrazeny v roce 2024, třetí měla být uhrazena v červnu 2025. Kupující třetí splátku dosud neuhradil, navíc vznikl spor ohledně porušení smlouvy a zvažuje se odstoupení od smlouvy nebo dodatečné snížení kupní ceny. * DPH bylo nebo mělo být přiznáno a odvedeno v červnu 2024 z celé sjednané částky. V případě odstoupení/slevy se předpokládá vystavení ODD v roce 2025, pak by zde došlo ke snížení v okamžiku doručení ODD. *Převodce (prodávající, s.r.o.) zatím nepodal DPPO za rok 2024 a uvažuje, zda by bylo možné nezahrnout třetí nesplacenou splátku do základu daně 2024 například přes nějakou dohadnou položku. Můj názor: Vzhledem k tomu, že k převodu ochranné známky došlo v roce 2024, měla by být do výnosů (a tím i základu daně DPPO za rok 2024) zahrnuta celá kupní cena bez DPH, bez ohledu na skutečné zaplacení. Pokud dojde k odstoupení od smlouvy nebo snížení ceny v roce 2025, promítne se to do výnosů a daňového základu až v roce 2025. Prosím o potvrzení správnosti tohoto závěru, případně upozornění na špatnou úvahu.

Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?

Neuhrazené pohledávky jsou běžnou součástí podnikatelské praxe, avšak jejich správná evidence a zohlednění v účetnictví a daňové evidenci představují komplexní úkol. Nejenže ovlivňují finanční zdraví firmy, ale také zásadně zasahují do výpočtu daňových povinností a prezentace účetní závěrky. Tento článek se podrobně věnuje klíčovým aspektům neuhrazených pohledávek, včetně jejich evidence, tvorby opravných položek a možnosti opravy odvedené DPH.

Lékař, s.r.o., vystavuje faktury na zdravotní pojišťovny např. na 1 000 Kč. Pojišťovnu mu uhradí jen 800,-- a pošlu mu k tomu vyúčtování, kde mu uzná jen těchto 800,--, 200 Kč popřela z nějakého důvodu. Jak správně účtovat tuto operaci. Mohu si vytvořit interní dobropis? Jak ho účtovat? Co dělat, pokud vyúčtování nedojde nebo přijde např. 1x za rok v rámci ročního vyúčtování?

Máme zřizovatele a.s. se sídlem v SK podnikající v ČR více jak 20 let pomocí organizační složky se sídlem v Praze, CZ IČ a CZ DIČ. Nyní i díky transakční dani na Slovensku se zřizovatel rozhodl vložit závod do své dceřinné společnosti – a.s. se sídlem v Brně, zřizovatel ji vlastní několik let. Rád bych se zeptal na daňové dopady transakce - vložením části závodu do a.s., přičemž zřizovateli a.s. Slovensko, zbyde v ČR organizační složka s IČ a DIČ a jeden bankovní účet (lze to?). Vklad bude realizován pomocí příplatku k vlastnímu kapitálu Potřebovali bychom pomoci/potvrdit následující: 1. Majetek – pokračuje se v odpisování VC majetku je stejná jako odpisovatele (původní vlastník před vkladem části závodu) - § 30 odst. 10 ZDP a odpisy se uplatní v poloviční výši v roce vkladu § 26 odst. 7 písm. b) ZDP; 2. Opravné položky k pohledávkám – přejímá nabyvatel § 23a ZDP – je toto splněno, když §23a odst. 1 ZDP mluví o …za převedený obchodní závod získá podíl v přijímající obchodní korporaci … Je pravda, že nabývací cena podílu se při příplatku k vlastnímu kapitálu zvyšuje, ale ….? 3. Vklad obchodního závodu (části) nepodléhá DPH a nepodléhá ohlašovací povinnosti na FÚ, lze ale nahlásit nad rámec § 127 odst. 3 písm. c) DŘ. Tuto skutečnost pak využít při žádosti o snížení záloh na DPPO u organizační složky a zároveň zvýšit tyto zálohy na DPPO u nabyvatele? 4. Veřejnoprávní závazky a pohledávky nepřecházejí na nabyvatele, jak je to ale u bonusů, slev požadovaných zákazníky, atp., které se váží k činnosti org. Složky před převodem závodu – dle našeho názoru musí vystavit dobropisy / vrubopisy a popř. je akceptovat tato složka, nikoliv nabyvatel. 

Poprvé se setkávám s pohledávkou přihlášenou do likvidačního řízení. Jak přesně zaúčtovat? Dne 28. 3. 2025 přihlášena pohledávka 2721,60 Kč, pohledávka je z 30. 9. 2024. Dne 16. 4. 2025 přišlo na účet 478,16 Kč se zprávou likvidátora, že tato částka už je konečná zaúčtuji tedy MD 558/D 391 částku 27 21,60 Kč a poté MD 391/D 558 částku 478,16 Kč a ten zbytek 2 243,44 Kč? 

Náš odběratel v roce 2022 měl prohlášený konkurz, tak jsme pohledávky (2 faktury po 105 000 Kč) přihlásili, přihlášky byly přijaty, ale zapomněli jsme zaúčtovat opravnou položku podle § 8 zákona o rezervách. Můžeme tuto daňovou opravnou položku vytvořit v aktuálním období, když konkurz stále trvá a pohledávky byly přihlášeny? Pokud ne, tak jak můžeme postupovat, abychom pohledávky mohli uplatnit do daňových výdajů? 

Syn, společník s. r. o., vystaví fakturu ze své firmy otci za zboží. Faktura není zaplacena, splatnost byla v r. 2022, fakturovaná částka 20 000 Kč. Lze k této vydané faktuře udělat v r. 2024 daňovou opravnou položku k pohledávce a před promlčením OPP rozpustit a pohledávku daňově odepsat? Nejsou tyto subjekty považovány za spojené osoby?

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil a byl prohlášen konkurz. Společnost své pohledávky (poskytnuté zálohy) přihlásila do konkurzu a bude sjednávat příspěvek s novým provozovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní.  Je toto řešení správné? a) Zruší se a přidaní celá daňová rezerva vytvořená dle § 11 ZOR. b) K zálohám se vytvoří účetní opravná položka, protože budou zřejmě nedobytné. c) Zruší se účetní rezerva, která s tímto příspěvkem souvisela. d) Po úhradě nového příspěvku se budou tvořit nové rezervy (účetní i daňová podle § 11 ZOR) dle nových podmínek.

Společnost s r.o. zakoupila od soukromé osoby v roce 2007 starou budovu k rekonstrukci. Pořizovací cena 250 000 Kč. Budovu začala rekonstruovat, ale zčásti ji využívala jako kancelář a sklady. Budovu jsme zatřídili do 5. odp. sk. vzhledem k admin. využití. Odpisy byly prováděny z pořizovací ceny. Zůstatková cena k 1. 1. 2025 je 127 500 Kč, některé odpisy nebyly kvůli ztrátě uplatněny. Na nemovitosti probíhala rekonstrukce, která není ukončena a na účtu 042 je stav 631 571,77 Kč. DPH byla u větší části dokladů uplatněna. Budova není zkolaudovaná. Společnost nabídla nemovitost realitní kanceláři k prodeji a chce se jí zbavit. Jak budeme postupovat při prodeji a jak celou transakci zaúčtovat? 

Při zrušení účetní opravné položky k pohledávce vstupuje tato částka v daňovém přiznání v tabulce A a potažmo v řádku 40 v záporné hodnotě? 

Jak postupovat při dodanění neuhrazených závazků, při tvorbě zákonných opravných položek k pohledávkám a zrušení účetních opravných položek k pohledávkám za období před 1. 1. 2024? Částky ve výši rozdílu 2 % dát do položek zvyšující/snižující základ daně?

Společnost s r. o., plátce DPH, má v evidenci neuhrazené vystavené faktury za období 1995–2020. K těmto fakturám nedělalo opravné položky. Jak správně postupovat při vyřazení těchto faktur z pohledu účetního, z pohledu daně z příjmů (ve kterých řádcích se to projeví), z pohledu DPH. A musíme tyto faktury ještě evidovat v podrozvaze, když je již nelze ani právně vymáhat? 

Mám klienta, který má pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení. Tuto pohledávku přihlásil klient včas do insolvenčního řízení, přihláška byla podána v říjnu 2023. Externí účetní to ale klient neoznámil, a proto se v roce 2023 opravná položka dle zákona o rezervách netvořila. Předpokládám, že už je pozdě zákonnou opravnou položku dle § 8 zákona o rezervách tvořit, musíme počkat na výsledek řízení. Můžu tedy tvořit nyní za rok 2024 opravné položky alespoň dle § 8a zákona o rezervách, tedy do výše 50% hodnoty pohledávky, protože k 31. 12. 2024 uplynulo už 18 měsíců od splatnosti pohledávky?