Opravné položky

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 7 odst. 6 používá pojem „vzájemném zúčtování“, nicméně v účtárnách častěji zaslechneme pojem „kompenzace“, zejména ve spojení se zákazem kompenzace. Z důvodu „vžitého odborného slangu“ budu i v tomto článku používat pojem „kompenzace“. Jedná se o účetní zásadu, která je v obecné rovině zákonem o účetnictví definována, nicméně tato definice již není podzákonnými předpisy dále rozvedena, proto panují dohady, jak ji správně uchopit a v praxi realizovat.

Firma účtuje každý měsíc účetní (nedaňové) OP k pohledávkám, od jejichž splatnosti uplynulo více, než 90 dní. Je možno nechat u všech pohledávek OP zaúčtované jen na 559 (daňově neuznatelné) a pak jen v následujících letech při odpisu pohledávek při splnění podmínek daňové uznatelnosti (hlavně podle § 8c zákona o rezervách) provést storno z 559 odepsat rovnou na 546 daňově, nebo je povinné napřed účetně přehodit na 558 a teprve v následujícím období pak daňově odepsat? 

1. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce, pokud má odběratel v obchodním názvu ... v likvidaci a my jsme pohledávku nepřihlásili? 2. Může se tvořit daňově účinná opravná položka k pohledávce s následným daňový odpisem pohledávky, pokud byl odběratel vymazán z rejstříku a pohledávka není starši než tři roky? 3. Může se nedaňově odepsat jakákoliv pohledávka, např. stará 1,5 roku, pokud klient nechce využít tvorbu opravné položky, chce jen, aby přestala faktura figurovat v seznamu nezaplacených faktur. 

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému slibu a dluh plně uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Zásada opatrnosti je zakotvena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vztahuje se tedy na všechny účetní jednotky. Tato zásada se v účetnictví projevuje vykazováním rezerv, opravných položek k majetku a odpisováním dlouhodobých aktiv, přičemž v případě nestátních neziskových organizací existují určitá specifika, o nichž pojednává tento článek, včetně daňových souvislostí.

Firmě byla vystavena faktura za služby, splatnost 5/22 + zádržné splatné 12/22 + 12/25. Firma je od 5/22 v konkurzu. Faktura po splatnosti přihlášena u soudu, vytvořena opravná položka. Jak postupovat u opravných položek zádržného (nebylo přihlášeno), které nebylo po splatnosti?

Naše společnost eviduje pohledávku z titulu náhrady škody za svým zaměstnancem. Je možné k takové opravné položce vytvořit zákonou opravnou položku dle § 8a zákona o rezervách, pokud je již 18 měsíců po splatnosti?

Klient je plátce DPH a k 31. 12. 2022 eviduje pohledávky starší 12 měsíců za odběratelem (taky plátce). Jedná se o pohledávky v celkové sumě do 30tis Kč., proto budeme k 31. 12. 2022 vytvářet opravné položky k těmto pohledávkám a to v jejich celkové hodnotě včetně DPH. Následně je k 31. 12. 2022 rovnou rozpustíme, aby byly opravné položky evidované v účetnictví a rovnou je odepíšeme jako daňově uznatelný náklad. Dotaz je, zda je tento postup v pořádku a zda je daňově uznatelná celková výše pohledávky, tedy včetně DPH - tzn. uhrazené DPH je v tomto případě daňově uznatelný náklad? 

Společnost, právnická osob,a vytvořila v roce 2021 opravnou položku podle zákona o rezervách, §8a a to do výše 50% nominální hodnoty pohledávky. V červenci 2022 došlo k významné změně a dlužník vstoupil do insolvence. Společnost právnická osoba , která pověřila svého právního zástupce, aby pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení, z personálního důvodu tuto pohledávku nepřihlásil advokát-právní firmy takto nekonala ve prospěch svého klienta. Jakou má nyní právnická osoba možnost postupovat dále ve tvorbě opravné položky? Může zaúčtovat zbylých 50% na účet opravné položky a daňově účinných nákladů a pokračovat podle §8a zákona o rezervách? Nebo je povinna z důvodu, že došlo k významné změně, měla nastat skutečnost, že opravná položka z roku 2021 měla být zrušena a měla se vytvořit opravná položka podle §8, ale s dopadem do daňově neuznatelných nákladů. 

Společnost s r. o. má vytvořenou 100% zákonnou opravnou insolvenční položku (cca 500.000 Kč). Nyní 2.6.2023 přišlo Usnesení o rozvrhu zpeněžení majetku mezi věřitele. Ná základě výsledku insolvenčního řízení bylo rozhodnuto, že firma obdrží cca 60.000 Kč. Budeme v roce 2023 účtovat 500.000 Kč (391/558), částečnou úhradu 60.000 Kč (221/311) a daňový odpis zbytku pohledávky 440.000 Kč (546/311). Nemáme ještě podané daňové přiznání za r. 2022 (odklad daňovým poradcem). Ovlivní tato skutečnost nějakým způsobem daňově, účetně nebo v příloze daňového přiznání za rok 2022?

Na Internetu jsme vyhledali dodavatele materiálu, který potřebujeme pro výrobu prototypu. Evropského dodavatele jsme nenašli, tak jsme oslovili firmu z Hongkongu. Firma se jevila velmi dobře, pěkné webové stránky, reagovala velmi rychle na emailové dotazy a poptávku, poslala nabídku. Zaslali velmi věrohodný doklad, na základě kterého chtěli zaslat zálohu. Bylo to 1300 USD. Od doby zaplacení nereagují na vůbec žádný telefonát, ani mail. Nelze nikoho kontaktovat. Následně bylo v Hongkongu zjištěno, že se jedná o podvodníky a podvodné jednání. Náš bankéř se pokusil bezúspěšně získat peníze zpět. Jak naložit v účetnictví a daních s těmito zaslanými penězi? V přepočtu to bylo 28 496 Kč?

Účetní jednotka (s. r. o.) má nezaplacenou vlastní pohledávku 600 000 Kč splatnou 2. 3. 2020. K pohledávce by šlo tvořit opravné položky dle § 8a ZOR, splňuje podmínky ZOR. Účetní jednotka netvořila opravnou položku ve výši 50 % v roce 2021, kdy byla pohledávka více než 18 měsíců po splatnosti. Mohu vytvořit v roce 2022 opravnou položku rovnou na 100 % po uplynutí splatnosti 30 měsíců a před promlčením? 

Můžeme tvořit k 26. 8. 2022 např. 30% zákonnou opravnou položku k nadlimitní finanční částce ve výši 2.000.000 Kč, kterou měla účetní jednotka u Sberbanky, a kterou jsme 2. 5. 2022 přeúčtovali MD 378/D 221? Aktuálně se jedná o čistý zůstatek peněžních prostředků bez připsaných výnosových úroků, které jsou taktéž součástí přihlášené pohledávky a účtováno bylo MD 378/D 662, a to ve výši 108 000 Kč. Zákonnou opravnou položku dle § 8 ZoR vypočítat ze základu 2 108 000 Kč? 

Máme v účetnictví pohledávku z obchodního styku ve výši 533 000 Kč, která byla splatná 18. 3. 2021 a další ve výši 146 000 Kč, která byla splatná 30. 4. 2021. Dle portálu justice je dlužník nyní ve stavu: „Aktuální stav Prohlášený konkurs Konkurs“. Řízení je evidentně ještě aktivní, správce aktuálně provádí výběrové řízení na odkup vozidel. Do insolvenčního řízení jsme pohledávky nestihli přihlásit. Je možné na tyto pohledávky tvořit v roce 2022 daňově účinné opravné položky nebo je daňově odepsat? 

Společnost s. r. o. přihlásí pohledávky v Insolvenčním řízení. Pohledávky splatné 3–9/2022. Všechny jsou výnosové v r. 2022. Časová osa: 10/2022 rozhodnutí o úpadku dlužníka, v termínu 12/2022 přihlášeno, 1/2023 přezkumné jednání, zde pohledávka zjištěna a uvedena v seznamu nezajištěných pohledávek – zároveň povolena reorganizace dlužníka. V 6/2023 bude přezkum. jednání se schválením reorganizačního plánu, kde by měl být stanoven i plán plnění – předběžné uspokojení 40 % u nezajištěných. Mohu vytvořit již za rok 2022 opravné položky k pohledávce ve výši 60 %, a pokud by bylo uspokojení nižší tak v roce 2023 pak dotvořit zbytek? Nebo je nutno proúčtovat Insolvenční opravné položky v roce 2022 na celých 100 % přihlášené jistiny? Tímto bychom se ale v základu daně za rok 2022 dostali do ztráty. Je pak nutno finančnímu úřadu toto zdůvodňovat, když jsme za celých 20 let nikdy nebyli ve ztrátě a platili celkem vysoké zálohy na DPPO? K DPH budeme provádět opravu základu daně až schválením reorganizačního plánu, což by mělo být v 6/2023 – pak tedy doručíme dlužníku Opravný daňový doklad na % snížení pohledávky, tedy asi –60 %, pokud bude plnění 40 %. Jaký by byl tedy nejlépe postup z pozice věřitele u opravné položky?

Lze vytvořit daňově účinnou opravnou položku k nepromlčené pohledávce, která nebyla přihlášena u soudu?

K nepromlčené pohledávce do 30 000 Kč budeme tvořit 100% opravnou položku. Pohledávka je včetně příslušné DPH. Opravná položka a se tvoří na celou částku, tj. včetně DPH, a nebo jen na částku bez DPH? Jestli na částku bez DPH, co se po odepsání pohledávky do nákladů stane s DPH?

Společnost s ručením omezeným přihlásila svoji pohledávku v rámci insolvenčního řízeni vyhlášeného 20. 12. 2018, úpadek byl řešen reorganizací. Insolvenční řízení bylo skončeno 26. 10. 2022 (usnesení o vzetí na vědomí splnění reorganizačního plánu). Přihlášená pohledávka byla uznána v plné výši 40 000 Kč, splatnost pohledávky 1. 12. 2018. Na tuto pohledávku nebyla vytvořena opravná položka. Dle reorganizačního plánu byla přijata částečná úhrada pohledávky ve výši 4 000 Kč. Lze po ukončení insolvenčního řízení na pohledávku pohlížet jako na nepromlčenou (promlčecí lhůta za trvání soudního řízení / reorganizace) neběží? Tedy 3letá promlčecí lhůta běží od 1. 12. 2018 do 20. 12. 2018, od 27. 10. 2022 do 12. 10. 2025? Lze k neuhrazené části pohledávky vytvořit opravnou položku v souladu s § 8a zákona o rezervách?

Společnost s r. o. eviduje nezaplacenou pohledávku ve výši 64 109 Kč, splatnou 10. 2. 2020. V rámci uzávěrkových prací v roce 2022 bude vytvořena 100% daňová opravná položka. K jakému datu musí účetní jednotka v roce 2023 zrušit opravnou položku a provést odpis neuhrazené pohledávky do daňových nákladů?

Se stavební společností jsme uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce kotelny. Dodavatel nám předal dílo se značným zpožděním a dle smlouvy jsme vyfakturovali smluvní pokutu ve výši 136 000 Kč s datem splatnosti 14. 5. 2021. Dne 13. 8. 2021 vydal soud usnesení o úpadku dodavatele, v rámci insolvenčního řízení jsme uplatnili naši neuhrazenou pohledávku. V prosinci 2021 jsme od insolvenčního správce obdrželi vyrozumění o uznání pohledávky ve výši 136 000 Kč plus související zákonný úrok z prodlení za období od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 2 766,58 Kč. Tedy za období od prvního dne po splatnosti penalizační faktury do dne předcházejícímu zjištění úpadku dodavatele. Do 31. 12. 2022 se podařilo uspokojit pouze pohledávky jiných věřitelů (leasingová společnost, finanční úřad). Dle insolvenčního rejstříku je dodavatel v konkursu, nepředpokládáme, že dojde k úhradě námi vystavené penalizační faktury. Měli jsme dle § 8a ZoR v listopadu 2022 (18 měsíců po splatnosti) vytvořit opravnou položku ve výši 50 %? Pokud ano, tak z částky 136 000Kč, nebo 138 2766,58 Kč?