Opravné položky

V roce 2020 jsme nakoupili okna na stavbu v režimu PDP. Fakturu jsme přijali, zaplatili, okna se zavezla na stavbu, kde se zabudovala. Mezitím vznikl spor mezi naší firmou a odběratelem. Smlouva byla uzavřena jen ústně, ale soud ji uznal. My jsme nevystavili fakturu, ale okna dali do nedokončené výroby – na doporučení auditora. Vzhledem ke sporu s odběratelem byla vytvořena nedaňová opravná položka k nedokončené výrobě. V té době byl odběratel právnická osoba. Ta mezitím zanikla. Nyní došlo k obnově sporu, již proti fyzické osobě, krajský soud rozhodl v náš prospěch a soud jsme vyhráli. Soud nám přiznal celou částku včetně 15% DPH. Peníze jsme již obdrželi. Jak mám účtovat? Zpětně do roku 2020, kdy bylo zdanitelné plnění? Nebo teď, kdy je ale DPH 12 %? Dle našeho daňového poradce je již všechno promlčené a nemusíme vystavovat žádný doklad, jen celou částku proúčtovat na účet 424-Jiný výsledek hospodaření minulých let. Jde o větší částku 2 700 000 Kč, nejsme si jisti, jaké stanovisko by zaujal finanční úřad. 

Jaké je správné řešení kombinace zrychleného odpisování, technického zhodnocení a podmínek investiční pobídky dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP")? Společnost odpisuje budovy zrychleným způsobem dle § 32 ZDP a zároveň čerpá investiční pobídku ve formě slevy na dani, přičemž jednou z podmínek jejího uplatnění je povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy v každém zdaňovacím období. Odpisování technického zhodnocení při zrychlené metodě: Dle § 32 odst. 3 ZDP platí, že při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o technické zhodnocení se odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny stanoví jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších letech pak jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Tím fakticky dochází k „restartu" odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Existuje v případě čerpání investiční pobídky jakákoli zákonná výjimka nebo odchylka od tohoto standardního nevýhodného postupu odpisování technického zhodnocení u zrychlené metody? Tj. musí společnost čerpající investiční pobídku postupovat při odpisování technického zhodnocení vždy dle § 32 odst. 3 ZDP bez jakékoli modifikace? Zatřídění technického zhodnocení do nákladů vs. zvýšení vstupní ceny: V případě, že technické zhodnocení budovy nepřesáhne zákonný limit 80 000 Kč (dle § 33 ZDP), má společnost obecně možnost rozhodnout se, zda toto technické zhodnocení: a) uplatní přímo jako daňově účinný náklad (tj. nepovažuje ho za technické zhodnocení), nebo b) zahrne ho do vstupní/zůstatkové ceny majetku a bude ho odpisovat. Dotaz zní: Je tato volba zachována i v případě, kdy společnost čerpá investiční pobídku a má povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy? Nebo je společnost v takovém případě povinna technické zhodnocení do limitu 80 000 Kč vždy zahrnout do vstupní ceny a odpisovat (za účelem maximalizace odpisů), případně naopak vždy uplatnit v nákladech?

Tuzemská auditovaná společnost s ručením omezeným přihlásila řádně, asi před pěti lety, pohledávku za bulharským dlužníkem do insolvenčního řízení v Bulharsku. K této pohledávce tuzemská společnost vytvořila ve výši 100 % přihlášené rozvahové hodnoty opravnou položku dle § 8 ZoR v částce 9 mil. Kč. Každoročně naše společnost žádá bulharské právníky o informaci o aktuálním stavu, což stojí nemalé peníze. V roce 2025 bulharští právníci sdělili, že bulharský dlužník ke zpeněžení téměř nic nemá a ukončení insolvenčního řízení zatím v dohledné době nebude. Je nějaká možnost daňově tuto přihlášenou pohledávku odepsat, aniž by se muselo čekat na ukončení insolvenčního řízení v Bulharsku?

Společnost je ostatní finanční institucí podle ZoR a tvoří opravné položky k úvěrům podle § 5a ZoR. Chtěl bych se zeptat, zda je podle současného výkladu v pořádku tvorba opravných položek k příslušenství podle § 5a odst. 6 i v případech, kdy jistina není starší než 12 měsíců. Společnost pak může při splnění podmínek podle § 5a odst. 6 tvořit daňově uznatelné opravné položky k veškerému neuhrazenému příslušenství, což výrazně snižuje její daňovou povinnost, a proto to vyvolává otázky.

Společnost ABC s.r.o. zaplatila zálohu na nákup auta ve výši 520 000 Kč dne 28. 9. 2023. Dodavatel auto nedodal. Společnost ABC s.r.o. eviduje tuto zálohu na účtu 314-Poskytnuté zálohy. Společnost ABC s.r.o. tuto pohledávku dala k vymožení přes soud. Rozsudek soudu přikázal žalovanému aby tuto pohledávku zaplatil. Rozsudek je z data 22. 5. 2024. Na tuto zaplacenou zálohu je již exekuční příkaz, ale stále nic nebylo vymoženo a zřejmě ani nebude. Je možné za rok 2025 udělat odpis pohledávky daňový dle § 24 ZDP, nebo se musí stále evidovat tato pohledávky na účtu 314? Kdy bude možné vytvořit daňový odpis pohledávky?

S. r. o. má neuhrazené pohledávky od jednoho odběratele. Je jich celkem 8 ve výši dohromady asi za 60.000 Kč. Jsou splatné v období od 13. 1. 2023 do 14. 6. 2023. Chtěli bychom k 31. 12. 2025 ke každé pohledávce udělat opravnou daňovou položku dle § 8a zákona o rezervách ve výši 100 %. Budou po 30 měsících po splatnosti a do 36 měsíců nepromlčené. K 1. 1. 2026 bychom udělali daňový odpis k těmto pohledávkám krytým zákonnou opravnou položkou a zároveň bychom zrušili výši vytvořených opravných položek, tzn. v roce 2026 by to bylo daňově neutrální. Lze takto postupovat? Nebo můžeme toto zaúčtovat také k 31. 12. 2025?

Společnost zabývající se stavebními a instalaterskými pracemi má pohledávku 58 000 vůči stavební společnost splatnou k 30. 12. 2022. Pohledávka i přes urgence nebyla uhrazena a na konci roku 2025, když jsme opět žádali o zaplacení nám bylo sděleno že firma je v likvidačním řízení a nemá prostředky k úhradě pohledávky. Sdělila nám to společnost, která firmu likviduje. Lze na základě tohoto sdělení odepsat pohledávku v celé hodnotě daňově uznatelnou? Společnost má taky dvě pohledávky za stavební práce z roku 2021, které byly zaplaceny s tím, že podle smlouvy bude pozastávka 10 % ceny po dobu 12 měsíců kvůli reklamacím, posléze nám bylo zaplaceno jen 5 % a zůstává nezaplaceno 5 % z celkové faktury. I přes urgence a upomínky zaplaceno nebylo a zřejmě asi nebude, i když o žádných reklamacích nevíme. Můžeme tyto pohledávky, celkem 41 000 Kč, odepsat daňově nebo pouze nedaňově?

Obchodní firma prodávající zboží koncovým zákazníkům využívala služby dopravce, který v některých případech i inkasoval dobírky. Nakonec ale firmě poslední částku dobírek neodeslal. Firma za ním tedy má pohledávku. Lze k takové pohledávce tvořit opravnou položku podle zákona o rezervách? Jde o částky, které byly zaúčtovány ve výnosech, koncoví zákazníci je zaplatili, ale pohledávka zůstala.

Novela zákona o daních z příjmů přináší zásadní změnu pro podnikatele – limit daňově uznatelné opravné položky se zvyšuje z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Jak správně aplikovat nový limit, k němuž chybí přechodné ustanovení?

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Společnost má pohledávky v cizí měně za dlužníkem v insolvenci se sídlem v Německu. Pohledávky byly přihlášeny do insolvence v Německu. Jak se bude postupovat v případě kurzového rozdílu? Platí, že při přihlášení pohledávky v jiné zemi se pohledávka vzniklá v cizí měně nestane pohledávkou korunovou a i nadále se k rozvahovému dni budou počítat kurzové rozdíly. Opravná položka se na konci roku bude také aktuálním kurzem k rozvahovému dni a rozdíly se zaúčtují na účet 558. Nebo bude uplatněn postup jako u pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení u českého soudu, tj. přepočítají se kurzem dnem přihlášení nebo splatnosti a dále se nebudou přepočítávat? 

Naše firma je věřitelem firmy v konkursu (konkurs od roku 2000). V letošním roce došlo k uspokojení přihlášených pohledávek v poměrné výši dle rozvrhového usnesení. Částka dle rozvrhového usnesení byla připsána na náš účet. Je možné zbývající (neuspokojenou) část pohledávky odepsat na vrub daňových nákladů dle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 ZDP, současně budou rozpuštěny/zúčtovány vytvořené opravné položky, nebo je nutné čekat ještě na nějaký zápis v evidenci úpadů – nyní je Stav konkursu: konečná zpráva. Dle § 44 zákona o konkursu a vyrovnání soud zruší konkurs usnesením po splnění rozvrhového usnesení. Z toho by vyplývalo, že je třeba ještě čekat na další úkon? 

Pohledávka byla splatná 4/2023. Společnost vytvořila po 18měs.50% daňovou opravnou položku a po 30měsících doúčtuje opravnou položku do 100%, tj. v listopadu 2025. Může hned následně v prosinci 2025 pohledávku daňově odepsat? 

V září 2024 došlo k prodeji ochranné známky, převod byl řádně zapsán v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. Ve smlouvě byla sjednána kupní cena se splatností ve třech splátkách: dvě splátky uhrazeny v roce 2024, třetí měla být uhrazena v červnu 2025. Kupující třetí splátku dosud neuhradil, navíc vznikl spor ohledně porušení smlouvy a zvažuje se odstoupení od smlouvy nebo dodatečné snížení kupní ceny. * DPH bylo nebo mělo být přiznáno a odvedeno v červnu 2024 z celé sjednané částky. V případě odstoupení/slevy se předpokládá vystavení ODD v roce 2025, pak by zde došlo ke snížení v okamžiku doručení ODD. *Převodce (prodávající, s.r.o.) zatím nepodal DPPO za rok 2024 a uvažuje, zda by bylo možné nezahrnout třetí nesplacenou splátku do základu daně 2024 například přes nějakou dohadnou položku. Můj názor: Vzhledem k tomu, že k převodu ochranné známky došlo v roce 2024, měla by být do výnosů (a tím i základu daně DPPO za rok 2024) zahrnuta celá kupní cena bez DPH, bez ohledu na skutečné zaplacení. Pokud dojde k odstoupení od smlouvy nebo snížení ceny v roce 2025, promítne se to do výnosů a daňového základu až v roce 2025. Prosím o potvrzení správnosti tohoto závěru, případně upozornění na špatnou úvahu.

Dne 8. 1. 20225 byla klientovi vystavena bezhotovostní faktura za opravu vozu 77 766 Kč včetně DPH na fyzickou osobu. Klient si přál nefakturovat na IČO, prý zakládá novou společnost. Při kontrole v ARES jsem zjistila, že se jedná o nespolehlivého plátce. Klient fakturu nezaplatil a zpočátku se vymlouval na účetní atd. Potom již nám telefon nezvedal nebo nechal zvednutý, ale neodpovídal. Zaslali jsme upomínky do datové schránky, na telefon i poštou doporučeně do vlastních rukou, ale zřejmě se na této adrese nevyskytuje. Navíc jsem zjistila, že klient má exekuce. Jak máme v této chvíli postupovat? Je potřeba obrátit se na soud o vydání platebního rozkazu? Máme pouze podepsanou fakturu.

Společnost s.r.o provozuje eshop - výroba fotografií na porcelán. Jak postupovat z hlediska správného zaúčtování v účetnictví v případě, že zákazník zásilku na dobírku nepřevezme a faktura tak není zaplacená? Je možné zrušit pohledávku na základě opravného daňového dokladu z důvodu nepřevzaté zásilky? Nebo se musí zvolit vždy odpis pohledávky? Jaký by byl v tomto případě daňový dopad? Většinou se jedná o jednotlivé zakázky ve výši do 10.000,- Kč. Co by mohlo zapříčinit cituaci, kdy zakázka rovněž nebyla uhrazena, ale forma úhrady je převodem z účtu nebo kartou. Mohlo by to být způsobeno například chybou zaměstnance při zadávání do systému nebo předčaně odeslané zásilky bez kontroly na úhradu předem ? V tomto případě zřejmě zákazník zásilku převzal, ale nezaplatil. Jak toto řešit v účetnictví z pohledu neuhrazené pohledávky. Jak by se situace v obou případech řešila z pohledu DPH?

Neuhrazené pohledávky jsou běžnou součástí podnikatelské praxe, avšak jejich správná evidence a zohlednění v účetnictví a daňové evidenci představují komplexní úkol. Nejenže ovlivňují finanční zdraví firmy, ale také zásadně zasahují do výpočtu daňových povinností a prezentace účetní závěrky. Tento článek se podrobně věnuje klíčovým aspektům neuhrazených pohledávek, včetně jejich evidence, tvorby opravných položek a možnosti opravy odvedené DPH.

Lékař, s.r.o., vystavuje faktury na zdravotní pojišťovny např. na 1 000 Kč. Pojišťovnu mu uhradí jen 800,-- a pošlu mu k tomu vyúčtování, kde mu uzná jen těchto 800,--, 200 Kč popřela z nějakého důvodu. Jak správně účtovat tuto operaci. Mohu si vytvořit interní dobropis? Jak ho účtovat? Co dělat, pokud vyúčtování nedojde nebo přijde např. 1x za rok v rámci ročního vyúčtování?