Změny v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2017

Zákonem č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se v zákoně o daních z příjmů mění od 1. 1. 2017 především následující:

K 1. 1. 2017 nabývá účinnosti nová úprava hazardu v podobě zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, a zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. V návaznosti na to se doprovodným zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, novelizuje také zákon o daních z příjmů.

V ZDP se upravuje zdanění výher z hazardních her daní z příjmů fyzických osob, a to následujícím způsobem:

Jde o změny v oblasti zdaňování příjmů fyzických osob vyplývající především ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017:

Cílem této novely ZDP je „náprava“ nahlížení na výsluhový příspěvek, odbytné a příspěvek na bydlení vojáků z povolání a na výsluhový příspěvek příslušníků bezpečnostních sborů jako na „běžnou“ součást příjmu za vykonanou službu, která má být zdaněna daní z příjmu. Navrhuje se návrat ke koncepci zakotvené v ZDP před ne úplně šťastnou úpravou provedenou zákonem č. 346/2010 Sb., tj. nepovažovat tato plnění za příjem ze služebního poměru (i když jsou z něho odvozeny), ale za dávky sociálního charakteru.

V návrhu je navrženo, aby výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení vojáka z povolání a výsluhové nároky příslušníků bezpečnostních sborů byly osvobozeny od daně z příjmů, stejně jako je tomu v případě ostatních výsluhových náležitostí (§ 4 ZDP). A to od zúčtovacího období, které započalo v roce 2017. Tento návrh zákona již byl schválen Poslaneckou sněmovnou a v době uzávěrky tohoto příspěvku je v Senátu, je tedy pravděpodobné, že tato novela účinnosti 1. 1. 2017 nabyde.

V legislativním procesu je stále i vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 873). Tento návrh je velmi rozsáhlý, část první - změna zákona o daních z příjmů obsahuje 196 bodů změn a 12 bodů přechodných ustanovení. Tento zákon měl původně nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2017, tento termín je však s ohledem na nutný legislativní proces nereálný. Je navržen posun jeho účinnosti na 1. 4. 2017. V době uzávěrky tohoto příspěvku tedy není jasný obsah ani datum účinnosti této novely ZDP, novela prošla v Poslanecké sněmovně teprve 1. čtením, 2. čtení bylo navrženo na pořad schůze Poslanecké sněmovny svolané na 29. 11. 2016.

Lze očekávat, že některé změny ve prospěch poplatníků (např. zvýšení daňového zvýhodnění na děti) bude možné uplatnit již za rok 2017, jako tomu bylo v případě obdobně pozdní novely ZDP (č. 125/2016 Sb.) v roce 2016. Většinu změn bude možné použít až ve zdaňovacím období započatém po účinnosti novely.

Obsahem této novely jsou terminologické či upřesňující změny a změny potvrzující stávající správní praxi, které mají za cíl jasnější a přehlednější legislativní uchopení. Vzhledem k velkému počtu změn vybírám pouze některé z nich, které se dotýkají především podnikatelských subjektů, příp. zdanění fyzických osob - zaměstnanců. U jednotlivých změn uvádím, zda se týkají fyzických osob (FO) či právnických osob (PO).

Navrhuje se zvýšení daňového zvýhodnění na děti, zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (§ 35c odst. 1 ZDP). Na druhé dítě se daňové zvýhodnění zvyšuje o 200 Kč měsíčně, resp. o 2 400 Kč ročně, na třetí a další dítě pak o 300 Kč měsíčně, resp. o 3 600 Kč ročně. Daňové zvýhodnění na 1. dítě se nemění, nemění se ani maximální výše daňového bonusu.

Daňové zvýhodnění na děti - roční

I-------------I----------------------------------I----------------------------------I I   Daňové    I            od 05/2016            I     až v průběhu roku 2017       I I zvýhodnění  I----------I----------I------------I----------I----------I------------I I   na děti   I 1. dítě  I 2. dítě  I 3. a další I 1. dítě  I 2. dítě  I 3. a další I I             I          I          I    dítě    I          I          I    dítě    I I-------------I----------I----------I------------I----------I----------I------------I I Měsíční     I          I          I            I          I          I            I I daňové      I          I          I            I          I          I            I I zvýhodnění: I          I          I            I          I          I            I I - na dítě   I 1 117 Kč I 1 417 Kč I   1 717 Kč I 1 117 Kč I 1 617 Kč I   2 017 Kč I I - na dítě   I 2 234 Kč I 2 834 Kč I   3 434 Kč I 2 234 Kč I 3 234 Kč I   4 034 Kč I I   ZTP/P     I          I          I            I          I          I            I I-------------I----------------------------------I----------------------------------I

Daňové zvýhodnění na děti - měsíční

I-------------I------------------------------------I------------------------------------I I   Daňové    I                2016                I                 2017               I I zvýhodnění  I-----------I-----------I------------I-----------I-----------I------------I I   na děti   I 1. dítě   I 2. dítě   I 3. a další I 1. dítě   I 2. dítě   I 3. a další I I             I           I           I    dítě    I           I           I    dítě    I I-------------I-----------I-----------I------------I-----------I-----------I------------I I Roční       I           I           I            I           I           I            I I daňové      I           I           I            I           I           I            I I zvýhodnění: I           I           I            I           I           I            I I - na dítě   I 13 404 Kč I 17 004 Kč I  20 604 Kč I 13 404 Kč I 19 404 Kč I  24 204 Kč I I - na dítě   I 26 808 Kč I 34 008 Kč I  41 208 Kč I 26 808 Kč I 38 808 Kč I  48 408 Kč I I   ZTP/P     I           I           I            I           I           I            I I-------------I------------------------------------I------------------------------------I

Navrhuje se zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti, příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání bonusu (šestinásobek minimální mzdy). Daňový na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP). V praxi totiž docházelo k tomu, že poplatníci si daňový „zajišťovali“ například přiznáváním fiktivních příjmů z nájmu.

Navrhuje se stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu, tj. do 2 500 Kč (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti), obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce v § 6 odst. 4 ZDP. Měly by tedy podléhat srážkové dani ve výši 15 % a nebude pak třeba podávat daňové přiznání po skončení kalendářního roku.

Navrhuje se možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného navázat na skutečnost, od kdy byl/nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Dosud byla rozhodující skutečnost, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Vazbou na datum, od kdy byl příslušný invalidní důchod přiznán, dojde k jednoznačnému vymezení rozhodného okamžiku pro posouzení oprávněnosti uplatnění předmětné slevy na dani, resp. daňového zvýhodnění.

Obdobně se navrhuje poskytnutí zvýšené slevy na manžela, zvýšeného daňového zvýhodnění na děti nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P navázat na přiznání statusu zdravotního postižení s nárokem na výhody plynoucí z držby průkazu ZTP/P (dosud bylo rozhodující držení průkazu). Poplatníkovi tak bude dána možnost tento nárok prokazovat jako doposud průkazem ZTP/P nebo nově i rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.

Navrhuje se rozšířit komunikaci mezi plátcem daně a poplatníkem tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu zachycení projevu vůle poplatníka. Bude tak možné Prohlášení k dani zpracovávat a uchovávat pouze v elektronické podobě. Nezbytným předpokladem ale bude jednoznačná identifikace poplatníka a ztotožnění jeho projevu vůle, resp. osvědčení podmínek pro úpravu základu daně a daně jak při výpočtu záloh, tak i následně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. I nadále bude možné jako doposud zaznamenávat prohlášení poplatníka na papírových prohlášeních stvrzených vlastnoručním podpisem poplatníka.

Navrhovaná úprava v § 24 odst. 2 písm. k) bodě 1 a 3 ZDP rozšiřuje okruh případů, kdy lze jako daňový výdaj uplatnit skutečně prokázané výdaje na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem. Navrhuje se tato ustanovení doplnit o silniční motorová vozidla užívaná na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu, neboť jde o situaci obdobnou finančnímu leasingu.

Navrhuje se rozšířit možnost odpisovat technické zhodnocení i na ostatní případy, kdy dochází k přenechání věci k užití jinému, a to za stejných podmínek, za kterých nyní může odpisovat technické zhodnocení nájemce nebo uživatel u finančního leasingu.

Navrhuje se, aby místo účetní zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla v souvislosti s novou výstavbou vstupovala do ocenění nového stavebního díla daňová zůstatková cena likvidovaného stavebního díla.

Cílem navrhované úpravy je upravit komplexně problematiku zvyšování spoluvlastnických podílů, tj. stanovit postup při zvýšení spoluvlastnického podílu u daně z příjmů jak fyzických osob, tak právnických osob. A to mimo jiné ve snaze o sjednocení přístupů v zacházení se spoluvlastnickými podíly u poplatníků daně z příjmů právnických i fyzických osob.

Navrhuje se nahradit pevně stanovenou dobu odpisování podle § 32a odst. 4 ZDP pro jednotlivé kategorie nehmotného majetku, ke kterému nemá poplatník právo užívání na dobu určitou, minimální dobou odpisování (tj. odpisování nejméně 18, 36, resp. 72 měsíců).

Navrhuje se v § 38d odst. 1 ZDP výslovně potvrdit obecný princip, který se uplatňuje při aplikaci srážkové daně, a to, že se na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, či doplatek z vyúčtování celkového plnění, pohlíží jako na samostatný příjem.

Navrhuje se , podle které, podá-li poplatník daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost o přeplatek jako na podanou v „poslední den lhůty pro podání daňového přiznání“, neboť tento den je dnem splatnosti daně, tedy i okamžikem potenciálního vzniku vratitelného přeplatku.

V této novele jsou dále rozpracovány mimo jiné i následující věcné změny zákona o daních z příjmů: