Vydáno: 10. 6. 2020
Prošlo odborným dohledem
Daňové a pojistné úlevy podnikatelům kvůli korona-krizi Ing. Martin Děrgel Psát o aktuálních novinkách je ošemetné. Mnohé se totiž může lehce změnit v mezidobí od naťukání tehdejší pravdy do zdrojového textu do otevření časopisu čtenářem. (Text sepsán k 5. 5. 2020, pozn. redakce.) Vývoj všemožných daňových a dalších úlev zejména pro podnikatele je aktuálně velmi turbulentní, jak si demonstrujeme níže na kompenzačním bonusu pro společníky s. r. o. Proto je třeba následující přehled vybraných deseti hlavních úlev brát s určitou rezervou a vždy se raději přesvědčit, jestli se ve zmíněném mezidobí podmínky nezměnily. A podstatné je rovněž dodat, že vláda ČR spolu s Parlamentem ČR usnadňují ekonomické zvládnutí korona-krize (nejen podnikatelům) řadou dalších nedaňových opatření. Jako je refundace části mezd ohrožených zaměstnanců (Antivirus), odložení nájemného a splátek úvěrů, úhrada poloviny nájemného, bezúročné úvěry (Covid), ošetřovné pro OSVČ, nesčetné dotace atd. Medvěd přišel ke svému označení údajně tak, že se lidé obávali vyslovit přímo jeho jiné, dřívější jméno, aby jej tím nepřivolali, proto o něm hovořili přeneseně: „ten, kdo ví, kde je med“. Je možné, že podobně vznikne nové, hovorovější označení původce nynější koronavirové pandemie, než je odborné pojmenování „vir SARS-CoV-2“, třeba „Zlovir“. České republice, resp. celému světu, přinesl nejen lidská strádání, ale prostřednictvím proti-epidemiologických vládních opatření také vážně ochromil ekonomiku, pročež se hovoří o tzv. korona-krizi. Deset daňových a pojistných úlev kvůli korona-krizi Ministerstvo financí a Finanční správa reagují na aktuální situaci a opravdu se snaží v rámci své agendy pomáhat ekonomickým subjektům. Opatření si souhrnně pojmenovaly „Liberační balíček“, který se stále rozrůstá spíše do balíku dříve nemyslitelných daňových úlev. Podrobněji se podíváme pouze na vybraných 10 aktuálně už (téměř) definitivně schválených daňových a pojistných úlev usnadňujících ekonomické zvládnutí korona-krize. Kompenzační bonus pro OSVČ postižené koronavirem. Kompenzační bonus pro společníky malých s. r. o. postižených koronavirem. Úlevy na pojistném hrazeném OSVČ na sociální pojištění. Úlevy na pojistném hrazeném OSVČ na zdravotní pojištění. Pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby (EET) pro všechny subjekty do konce roku 2020. Prominutí DPH za bezúplatné: a) dodání základních ochranných prostředků ke zmírnění dopadů šíření nákazy koronavirem, b) dodání zboží a poskytnutí služby pro potřeby: poskytovatelů zdravotních služeb, základních složek integrovaného záchranného systému, Armády ČR a zařízení sociálních služeb. Prominutí záloh na daně z příjmů splatných 15. 6. 2020 placených samotnými poplatníky. Plošné prominutí příslušenství daně (některých, dočasně a jen za určitých podmínek): pokuty za opožděné tvrzení daně, úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Speciální prominutí příslušenství daně: a) pokuty za opožděné přiznání a úroku z prodlení u daně z nabytí nemovitých věcí, b) pokuty za opožděné podání daňového přiznání k DPH, c) úroku z prodlení a úroku z posečkané částky vzniklého na zálohách na daň silniční. Prominutí správního poplatku za přijetí žádosti: a)o prominutí úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení,b)o povolení posečkání/splátkování úhrady daně. Dodejme, že se dále chystá mj. také převratná novinka v podobě institutu zpětného působení daňové ztráty. Podnikatelé si budou moci o případnou ztrátu za krizový rok 2020 snížit základy daně z příjmů zpětně za roky 2019 a 2018, díky čemuž získají od Finanční správy na jaře nebo v létě 2021 vratku dříve zaplacených daní. Kompenzační bonus pro OSVČ Kdo nepracuje, ať nejí! Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) navíc často a rády tvrdí, že od státu nic nechtějí, jen klid na práci. Jenže... Vládní nařízení snažící se utlumit aktivitu nepřátelského Zloviru utlumilo také podnikání OSVČ. Ať už přímo zákazem činnosti nebo nepřímo omezením volného pohybu lidí. Proto vláda i Parlament přispěchaly – se spíše symbolickou ale rychlou – peněžitou pomocí takto postiženým OSVČ. Jedná se o kompenzační bonus 500 Kč denně od vyhlášení nouzového stavu (12. 3. 2020) – zatím – do konce dubna. Nyní je však již více méně jisté, že na toto první bonusové období plynule naváže druhé, od května do 8. 6., a případně ještě také třetí od 9. 6. do konce srpna 2020, jedná se o novelu zákona č. 234/2020 Sb. Kompenzační bonus sice přijde na desítky miliard, ale snad ztlumí snahy poškozených OSVČ žádat o náhradu škody, což by stát přišlo na stovky miliard... Je totiž nejistou otázkou právního výkladu, co se rozumí „škodou“ v § 36 krizového zákona č. 240/2000 Sb.: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ Paní ministryně financí – jako řádný hospodář státu – sice tvrdí, že se míní jen věcná škoda, ale kdoví, jaká je pravda. Návrh zákona o kompenzačním bonusu pro OSVČ předložila vláda ČR 1. 4. 2020, po týdnu jej schválili poslanci, během dalšího dne (!) mu dali zelenou senátoři i pan prezident, a jen kvůli velikonočním svátkům vyšel ve Sbírce zákonů „až“ 14. 4., načež nabyl účinnosti (závaznosti) 15. 4. Jedná se o stručný právní předpis: „Zákon č. 159/2020 Sb., ze dne 9. dubna 2020, o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2“. Jeho stručné shrnutí v pěti bodech: 1. Na kompenzační bonus má nárok OSVČ, pokud současně nejde o zaměstnance účastného nemocenského pojištění (v tom případě mu totiž zpravidla stát poskytuje odškodnění případně ušlé mzdy/platu). 2. Podmínkou je, že OSVČ nemohla vykonávat svou podnikatelskou činnost zcela/zčásti „nad míru obvyklou“ v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření kvůli koronaviru – což potvrdí čestným prohlášením. 3. Další podmínkou je, že byla OSVČ 12. 3. 2020 či později, nebo přerušila (sezónní) činnost po 31. 8. 2019. 4. Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období od 12. 3. do 30. 4. 5. Zájemce musí o kompenzační bonus (za 1. bonusové období) požádat svůj finanční úřad do 29. 6. 2020. Je třeba zdůraznit, že kompenzační bonus nepředstavuje paušální nárok všech OSVČ. Ačkoli je jeho vyřízení velmi snadné, je třeba mít na paměti, že na něj mají nárok pouze koronavirem a s ním souvisejícími opatřeními reálně postižení podnikatelé. Ministerstvo financí přiznává, že aby se tyto peníze rychle dostaly k oprávněným příjemcům, tak nyní není čas na důkladné prověřování splnění podmínek. Prakticky se peníze vyplatí každému žadateli, který čestným prohlášením „prokáže“, že koronavirus utlumil jeho činnost. Tím to však neskončí... Dříve či později finanční správa začne tato tvrzení OSVČ prověřovat, a případné lháře potrestá. Obecně platí, že náhrada zdanitelných příjmů – ať už z podnikání nebo zaměstnání – je rovněž zdanitelným příjmem. Třeba náhrada mzdy ušlé z důvodu nemoci nebo aktuální karantény zaměstnance, anebo náhrada OSVČ za zničené, poškozené/odcizené zásoby (od pojišťovny, škůdce). Přičemž věcně má kompenzační bonus charakter náhrady příjmů OSVČ, které se nedostavily právě z důvodu vládních opatření. To ale není případ zmiňovaného kompenzačního bonusu, který je od daně z příjmů osvobozen – a proto návazně také od pojistného OSVČ – obdobně jako známější daňový bonus z titulu daňového zvýhodnění na děti podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Kompenzační bonus je zatím adresován jen OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost a stěžejní zdroj příjmů. Platí si totiž nemalé pojistné – minimálně cca 5 000 Kč měsíčně – na sociální a zdravotní pojištění. Na rozdíl od OSVČ „vedlejších“, které toto pojistné musejí platit až po překročení jistého limitu příjmů a navíc obecně v nižší výši. Do pojistně zvýhodněné kategorie „vedlejších“ OSVČ patří podnikatelé, kteří současně: a) vykonávají zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění (zjednodušeně: dohody o provedení práce s odměnou přes 10 000 Kč, a ostatní zaměstnání se sjednanou odměnou alespoň 3 000 Kč za měsíc), b) mají nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jim byl přiznán starobní důchod, c) (zjednodušeno) mají nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo na nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, anebo osobně pečují o osobu závislou na pomoci jiné osoby, nebo d) jsou nezaopatřeným dítětem, což jsou žáci a studenti do věku 26 let (splňující stanovené podmínky). Původní návrh zákona umožňoval požádat o kompenzační bonus všem OSVČ „hlavním“ a z „vedlejších“ jen osobám v důchodu nebo pečujícím ad b) nebo c). Konečné znění ale vzalo na milost ještě také podnikající studenty ad d). Prakticky řečeno tedy na kompenzační bonus nemá nárok pouze OSVČ vykonávající současně také zaměstnání podléhající nemocenskému pojištění zaměstnanců [ad a)]. Důvodem je skutečnost, že na zaměstnance pamatuje už jiné vládní opatření přispívající jim, resp. zaměstnavateli, na vyšší náhrady mzdy. V daních obecně důkaz ve formě vlastního čestného prohlášení moc nepomůže, správce daně obvykle požaduje průkaznější důkazní prostředky. Jenže hlavním cílem kompenzačního bonusu pro OSVČ byla rychlost a minimum administrativy. Jak to reálně sladit s požadavkem na elementární spravedlnost, aby se pomoc dostala skutečně jen zasaženým podnikatelům? Oba požadavky řeší čestné prohlášení žadatele, který si však musí uvědomit, že nejde o pouhé „plácnutí do vody“, ale tímto na sebe bere plnou odpovědnost, že správně porozuměl podmínkám bonusu a je připraven je případně objektivně na vyžádání prokázat. Ovšem pokud bude při následném kontrolním postupu – na což má berňák 3 roky – zjištěno, že bonus byl vyměřen v nesprávné výši (např. pro nepravdivé čestné prohlášení), bude následkem nejen doměření daně ale také sankční penále. Text čestného prohlášení není třeba vymýšlet, je již součástí oficiálního formuláře žádosti, takže jej stačí jen podepsat. Přičemž jím žadatel „prokazuje“ splnění všech podmínek pro kompenzační bonus. Zřejmě nejvíce nedorozumění a pochybení lze předpokládat ohledně prokázání toho, že OSVČ nemohla vykonávat svou podnikatelskou činnost zcela nebo z části „nad míru obvyklou“ právě v důsledku ohrožení zdraví nebo vládních krizových opatření kvůli koronaviru. Jiné důvody totiž nejsou podstatné! V zákoně o bonusu je uvedeno pět konkrétních příkladů v praxi nejčastějších relevantních důvodů, takže nejsou a priori vyloučeny ani jiné: a) OSVČ musela uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, b) karanténa samotné OSVČ nebo jeho zaměstnance, c) péče o dítě v případě OSVČ nebo překážka v práci spočívající v péči o dítě u jeho zaměstnance, d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech dotyčné OSVČ (žadatele) nebo e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro podnikatelský výkon dotyčné OSVČ. Třebaže politici i novináři v médiích hovoří o bonusu jako o „Pětadvacítce“, nejde o jednotnou paušální částku, se kterou by mohl počítat každý. Přesně je tomu tak, že kompenzační bonus činí 500 Kč za každý den (prvního) bonusového období, které započalo dnem vyhlášení nouzového stavu 12. 3. a skončí 30. 4. 2020. Když si trochu započítáte, zjistíte, že toto období trvá 50 dnů, což při bonusu 500 Kč za každý takový den dá celkem právě onu „Pětadvacítku“ 25 000 Kč; je to ovšem maximální možná částka. Překážkou pro uplatnění kompenzačního bonusu je čerpání podpory v nezaměstnanosti během bonusového období. A nejdůležitější nakonec. O kompenzační bonus musí OSVČ požádat svůj finanční úřad nejpozději do 60 dnů po skončení příslušného bonusového období – tedy za období březen až duben do 29. 6. 2020. Tuto tzv. prekluzivní (propadnou) lhůtu není možné prodloužit a po jejím marném uplynutí zaniká nárok na bonus! Nicméně v souladu s daňovým řádem správce daně může povolit – ale jen z objektivně závažného důvodu, např. hospitalizace v nemocnici – navrácení lhůty v předešlý stav; což prakticky znamená druhou šanci. Pro žádost není předepsán závazný formulář. Obsah žádosti je předně dán obecnými náležitostmi podání ve smyslu daňového řádu, tj. z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Dále je pak tento obsah tvořen speciálně požadovanými náležitostmi: čestné prohlášení a číslo platebního účtu (v Kč). Proč vymýšlet vymyšlené, nejsnazší je využít doporučený vzor žádosti dostupný na webu Finanční správy: https://www.daneelektronicky.cz/cs/aktualni-informace-z-dp/2020/Zadost-Interaktivni-PDF-4687. Jde o jednostránkový přehledný tiskopis, který si lze stáhnout do počítače a vytisknout. Samozřejmě je k dispozici také webová aplikace umožňující pohodlné vyplnění žádosti na počítači (online), kterou pak lze poté rovnou odeslat. Nadmíru obvyklou jiným daňovým podáním je zjednodušen i způsob platného podání žádosti, kterou je nutno adresovat místně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu dotyčné OSVČ pro daň z příjmů (obvykle dle bydliště). Všechny kontakty jsou k nalezení na uvedené internetové stránce. Přičemž pro většinu OSVČ bude zřejmě optimální následující postup: formulář žádosti vytiskne, podepíše, pak naskenuje/vyfotí a jako obrázek JPG/PDF soubor pošle e-mailem na adresu příslušného územního pracoviště finančního úřadu. Kdo vlastní datovou schránku nebo zaručený elektronický podpis, nemusí se ani obtěžovat s „papírem“, naopak konzervativní žadatel může směle a platně papírovou žádost poslat poštou nebo zanést na finanční úřad. Kompenzační bonus pro společníky malých s. r. o. Předesílám, že zatím – k dnešnímu dni – jde ještě stále o legislativní návrh, který se může změnit, nicméně s ohledem na aktuálně doširoka otevřenou vstřícnou náruč vlády a zákonodárců by zřejmě šlo spíše jen o další zvýhodnění podmínek. Po vzoru „Pětadvacítky“ pro poškozené OSVČ je ve zrychleném procesu příprava obdobné přímé podpory formou kompenzačního bonusu 500 Kč denně rovněž pro společníky malých s. r. o., jejichž podnikání se totiž v praxi často materiálně příliš neodlišuje od podnikání OSVČ. A to v rámci stejného bonusového období od 12. 3. do 8. 6. 2020, maximálně bude tedy možno žádat o 44 500 Kč. Rozsah a podmínky této podpory se přitom hodně měnily a možná se ještě dále upraví. Původní vládní návrh se vztahoval pouze na s. r. o. s jedním společníkem, bez zaměstnanců a ročním obratem alespoň 80 000 Kč. Pak si ale tvůrci uvědomili, že společníky malých s. r. o. bývají často manželé, takže vzali na milost i firmy se dvěma společníky a navrch i jedním dalším (jiným) jednatelem. Posléze si někdo vzpomněl na rodinné firmy s více majiteli, u nichž proto neplatí omezení dvěma společníky a zatím posledním rozšířením tohoto bonusu bylo zrušení podmínky, že s. r. o. nemá zaměstnance. V mezičase ale přišlo naopak i jedno zpřísnění týkající se minimálního obratu za rok 2019, nově musí jít alespoň o 180 000 Kč. Z legislativního hlediska je největší změnou, že zatímco původně měla společníkům plynout podpora 500 Kč denně na základě nařízení vlády, nově bude praktičtěji začleněna formou novely do výše zmíněného zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu. Pokud je žadatel společníkem ve více firmách s. r. o., vznikne mu nárok na podporu jen jednou. Rovněž je pamatováno na zábranu duplicitního čerpání kompenzačního bonusu jednou fyzickou osobou – poprvé v roli samostatně podnikající OSVČ a podruhé v roli společníka malého s. r. o. A stejně jako u „Pětadvacítky“ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění (s výjimkou jednatele dotyčné firmy). Pokud nedávno vzniklá s. r. o. nesplní podmínku obratu 180 000 Kč za rok 2019, musí být u ní alespoň důvodný předpoklad, že jej dosáhne za své první zdaňovací období. Daná firma musí být daňovým rezidentem ČR, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, přičemž samotný žadatel o bonus – což je zásadně společník, nikoli s. r. o. – musel být ke dni 12. 3. 2020 aktivním společníkem, jehož majetkový podíl není představován tzv. kmenovým listem (volně převoditelný cenný papír). Nárok nemají společníci, jejichž s. r. o. byla v bonusovém období v úpadku, v likvidaci nebo nespolehlivým plátcem DPH (nespolehlivou osobou). Žadatelé o kompenzační bonus z řad společníků vyplní stejně jako OSVČ jednoduchý formulář ad výše, doplní bankovní účet v Kč, identifikaci s. r. o. a odešlou na finanční úřad. Učinit tak mohou rovněž e-mailem s naskenovanou žádostí doplněnou vlastnoručním podpisem. Nárok na vyplacení bonusu vzniká podepsáním čestného prohlášení, že v každém kalendářním měsíci, za které je bonus požadován, nastal alespoň 1 den, kdy činnost žadatele nemohla být z důvodu šíření koronaviru či krizových opatření vykonávána „nad míru obvyklou“. Například kvůli nutnosti uzavření či omezení provozovny, karantény nebo péče o dítě žadatele anebo jeho zaměstnance, pro omezení poptávky po jeho produktech či naopak nedostatek potřebných vstupů. Také tentokrát je nutno žádost na finanční úřad podat do 60 dnů po skončení bonusového období. Úlevy na pojistném hrazeném OSVČ na sociálním pojištění Jak si dále upřesníme v kapitole 8 „Plošné prominutí příslušenství daně“, může OSVČ bez sankce – a bez žádosti – podat přiznání k dani z příjmů za rok 2019 v prodloužené lhůtě až do 1. 7. 2020. Nicméně zákonným termínem pro toto daňové přiznání OSVČ zůstal 1. 4. 2020, pokud nevyužijí služeb poradce ani nemají povinný audit účetní závěrky. Přičemž v souladu s § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se nezměnila povinnost OSVČ podat okresní správě sociálního zabezpečení Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 nejpozději do jednoho měsíce od dne zákonné povinnosti podat daňové přiznání, tedy do pondělí 4. 5. 2020. Ovšem na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a také České správy sociálního zabezpečení se dočteme blíže nezdůvodněné paušální prodloužení pro podání pojistného Přehledu za rok 2019: „V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se OSVČ umožňuje podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 také v delším termínu bez sankcí, do 3. 8. 2020. Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu prominuta, je nutné do 3. 8. 2020 jak tento přehled podat, tak současně také do 3. 8. 2020 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z přehledu vyčíslen.“ Legislativně čistší řešení se týká půlročního prominutí placení záloh na pojistné na sociální pojištění OSVČ od března do srpna 2020. Za tímto účelem byl přijat speciální zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. OSVČ nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020.“ Všechny OSVČ vykonávající hlavní či vedlejší výdělečnou činnost proto nemusejí od března do srpna 2020 platit zálohy na důchodové pojištění. Pokud přesto uhradí některou z těchto záloh, bude použita na úhradu případných splatných závazků vůči správě sociálního zabezpečení a poté záloh na pojistné OSVČ na září až prosinec 2020. Přičemž vůbec nezáleží na výši těchto záloh, a jelikož se jedná o prominutí jejich placení stanovené zákonem, není třeba o tuto úlevu individuálně žádat, uplatní se automaticky u všech OSVČ. Podstatné je, že nejde jen o půlroční odložení splatnosti záloh na sociální pojistné, ale zmíněný zákon efektivně snižuje všem OSVČ toto pojistné za rok 2020 za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březen až srpen samostatná výdělečná činnost, o částku odpovídající aktuální minimální výši záloh na pojistné. Což znamená v případě OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku á 2 544 Kč a OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 1 018 Kč. Příklad 1 Úspora na pojistném na sociální pojištění OSVČ za rok 2020 Pan Novák je OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Na základě Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „Přehled“) za rok 2018 řádně platil měsíční zálohy na pojistné na sociální pojištění 3 000 Kč až do měsíce podání Přehledu za rok 2019. Přehled za rok 2019 sice měl být podán do 4. 5. 2020, ovšem na základě generálního pardonu panu Novákovi nehrozí žádná sankce ani, když jej podá do 3. 8. 2020. Dejme tomu, že Přehled za rok 2019 podá v červnu 2020, načež by měl od dalšího měsíce, resp. od června – platit měsíční zálohy na pojistné 4 000 Kč. S jejichž placením ale bez sankce započal až od září 2020. V dubnu 2021 podá již standardně Přehled za rok 2020, v němž mu vyjde pojistné na sociální pojištění OSVČ za rok 2020 například v „hrubé“ výši 50 000 Kč; coby 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % rozdílu mezi příjmy ze samostatné činnosti a daňově uznatelnými výdaji. Od této „hrubé“ výše pojistného pan Novák odečte „reálné“ zálohy, které zaplatil za měsíce leden a únor 2020 (2 x 3 000 Kč = 6 000 Kč) a za září až prosinec 2020 (4 x 4 000 Kč = 16 000 Kč) a navíc ještě také „fiktivní“ zálohy, které nezaplatil (ani nemusel) za březen až srpen 2020 (6 x 2 544 Kč = 15 264 Kč). Načež do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2020 proto doplatí jen snížený doplatek pojistného za rok 2020 ve výši 12 736 Kč (50 000 Kč – 6 000 Kč – 16 000 Kč – 15 264 Kč). Pro účely důchodového pojištění se prominuté zálohy na pojistné za březen až srpen 2020 považují za zaplacené, díky tomu se toto podporované období považuje u OSVČ za dobu důchodového pojištění. A současně aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se bude takové OSVČ posléze počítat procentní výměra důchodů, zákon stanoví, že ono půlroční období, po které nebyly (ani nemusely být) placeny zálohy na pojistné – tj. za březen až srpen 2020 – se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví důchod, považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu. Úlevy na pojistném hrazeném OSVČ na zdravotním pojištění Obdobná úleva platí také pro sesterské povinné pojistné OSVČ na zdravotní pojištění, kde byla zvolena vhodnější legislativní cesta vloženého přechodného ustanovení § 28c pro krizový rok 2020 přímo do příslušného zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Novelizaci přinesl zákon č. 134/2020 Sb., který v sedmi odstavcích nově vloženého paragrafu ve stručnosti stanoví následující: 1. Lhůta pro podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019 se odkládá na 3. srpna 2020. 2. Tím pádem se odkládá rovněž splatnost doplatku pojistného za rok 2019 – do 8 dnů po jeho podání. 3. Případné sankční penále OSVČ za období březen až srpen 2020 vzniká nejdříve od 22. září 2020. 4. Zálohu na pojistné v minimální zákonné výši – 2 352 Kč – za březen až srpen 2020 OSVČ neplatí. 5. Rozdíl mezi vyšší vypočtenou zálohou a její minimální výší za období ad (4) lze doplatit až do 8 dnů po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020. 6. Případná platba zálohy na pojistné za březen 2020 se považuje za zálohu za měsíc září 2020. Prakticky řečeno jsou plošně všem OSVČ odpuštěny zálohy na pojistné na zdravotní pojištění za březen až srpen 2020 až ve výši minimálního zákonného pojistného platného pro tento rok, tj. 2 352 Kč měsíčně. Komu z Přehledu za rok 2018, resp. 2019, vyšly měsíční zálohy vyšší, také nemusí až do srpna 2020 nic platit zdravotní pojišťovně, a souhrn nad-minimálních částek může doplatit naráz až při podání Přehledu za rok 2020. Nicméně, komu se i v korona-krizi docela daří, může standardně platit zálohy za březen až srpen, díky čemuž bude mít pak nižší doplatek. Každá OSVČ za rok 2020 ušetří na zdravotním pojistném odpuštěnou částku 6 x 2 352 Kč = 14 112 Kč, resp. nižší vypočtené pojistné, pokud se jí netýká zákonné minimum. Ovšem žádné prominutí ani části pojistného na zdravotní pojištění se netýká tzv. osob bez zdanitelných příjmů (nejde o zaměstnance, OSVČ, ani „státního pojištěnce“), zaměstnanců a zaměstnavatelů! Nicméně i v jejich případě se u případně opožděných plateb pojistného za březen až srpen nebude až do 21. 9. 2020 vymáhat sankční penále. A zaměstnavatelé celý rok 2020 musejí podávat měsíční pojistné přehledy v obvyklých lhůtách do 20. dne následujícího měsíce. Příklad 2 Úspora na pojistném na zdravotní pojištění OSVČ za rok 2020 Pan Novák je OSVČ, přičemž pro něj platí minimální zákonný vyměřovací základ, resp. minimální zdravotní pojistné ve výši 2 352 Kč měsíčně (platí pro rok 2020). Na základě Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „Přehled“) za rok 2018 řádně platil měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění 3 000 Kč až do měsíce podání Přehledu za rok 2019. Přehled za rok 2019 sice měl být podán do 4. 5. 2020, ovšem na základě nově vloženého přechodného ustanovení byl termín odložen na 3. 8. 2020. Dejme tomu, že dotyčný pan Novák Přehled za rok 2019 zdravotní pojišťovně podá v červnu 2020, načež by měl od června standardně platit nově vypočtené měsíční zálohy na pojistné 4 000 Kč. S jejichž placením ale bez sankce započne až od září 2020. V dubnu 2021 podá již standardně Přehled za rok 2020, v němž mu vyjde pojistné na zdravotní pojištění OSVČ za rok 2020 například v „hrubé“ výši 50 000 Kč; coby 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50 % rozdílu mezi příjmy ze samostatné činnosti a daňově uznatelnými výdaji. Od této „hrubé“ výše pojistného pan Novák odečte „reálné“ zálohy, které zaplatil za měsíce leden a únor 2020 (2 x 3 000 Kč = 6 000 Kč) a za září až prosinec 2020 (4 x 4 000 Kč = 16 000 Kč), a navíc ještě také „fiktivní“ zálohy, které nezaplatil (ani nemusel) za březen až srpen 2020 (6 x 2 352 Kč = 14 112 Kč). Načež do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2020 proto doplatí jen snížený doplatek pojistného za rok 2020 ve výši 13 888 Kč (50 000 Kč – 6 000 Kč – 16 000 Kč – 14 112 Kč). Pozastavení EET pro všechny do konce roku 2020 Není pochyb, že zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, patří mezi daňové zákony, proto předmětná problematika tzv. elektronické evidence tržeb („EET“) tady má své místo. Jak známo, díky zásahu Ústavního soudu ČR se výrazně odložilo spuštění poslední 3. a 4. vlny EET – pro zbývající podnikatele, kteří neprovozují restaurace, ubytování, maloobchod ani velkoobchod – až na květen 2020. Do toho ovšem přišla korona-krize, a proto byl systém EET pozastaven – a to všem jím dotčeným subjektům, nejen nově příchozím. Poněkud nepřehledně se tak nestalo novelizací zákona o EET, ale samostatným zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Z jeho dvou paragrafů plyne, že všechny subjekty evidence tržeb nemusejí plnit povinnost evidenční ani umístit příslušné informační oznámení až do ukončení nouzového stavu vyhlášeného 12. 3. 2020, ani po další tři měsíce. Protože aktuálně byl nouzový stav v ČR prodloužen z původního konce dubna do 17. 5. 2020, znamenalo by to reálně, že by se EET měla pro všechny dotčené subjekty naplno rozběhnout od 19. 8. 2020. Jenže... Aktuálně je v Parlamentu ČR ve zrychleném režimu legislativní nouze projednávána vládní novela zmíněného zákona č. 137/2020 Sb., která paušálně promíjí elektronickou evidenci tržeb pro všechny dotčené subjekty až do konce roku 2020. Přičemž není nejmenších pochyb, že tento odklad – o další zhruba čtyři a půl měsíce – hladce projde legislativním procesem. Prakticky řečeno nyní nemusí nikdo řešit EET, povinnost elektronické evidence se obnoví, resp. pro nově příchozí 3. a 4. vlnu se rozběhne, teprve od 1. 1. 2021. Připomeňme, že od května 2020 přibyla možnost „zvláštního režimu“ EET spočívající převážně v papírové evidenci do bločku číslovaných účtenek poskytnutých finančním úřadem. A poplatník vždy pouze jednou za čtvrt roku správci daně oznámí souhrnné údaje o jím evidovaných tržbách. Ovšem o „zvláštní režim“ je nutno individuálně požádat správce daně. Tato možnost cílí hlavně na drobné živnostníky, kteří případně mají své podnikání pouze jako vedlejší činnost. Proto může požádat o zvláštní režim evidence tržeb pouze: - fyzická osoba splňující současně všechny následující tři podmínky: není plátcem DPH, provozuje podnikatelskou činnost s nejvýše dvěma zaměstnanci a výše příjmů z evidovaných (hotovostních) tržeb nepřesahuje za 4 předešlá kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a stejný limit nepřesahuje ani předpokládaná výše těchto příjmů v dalších 12 měsících; - právnická osoba, resp. o něco širší skupina poplatníků daně z příjmů právnických osob:která je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za ně úhrady od zdravotní pojišťovny (pozn.: bez dalších podmínek, na rozdíl od lékařů – OSVČ ad výše). Prominutí DPH u proti-epidemiologické charity Hned z úvodního § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“), se dozvíme hlavní podmínku, aby dodání zboží či poskytnutí služby bylo předmětem této daně: je uskutečněno za úplatu. Proto se může zdát zbytečné řešit DPH u bezúplatných plnění provázejících aktuální hojnou proti-koronavirovou charitu podnikatelů (z řad plátců) vůči lékařům a sociálním službám. Přece když za zboží či služby nechtějí ani korunu, tak žádnou DPH na výstupu přiznávat a odvádět státu nebudou. Anebo ano? Jako obvykle je to složitější. Jde o to, že podmínka úplatnosti plnění sice platí, ovšem kvůli možnému zneužití systému jsou některá bezúplatná plnění pro účely DPH považována za úplatná. A to hlavně, když dotyčný plátce u souvisejících vstupů – nákupů od jiných plátců – nárokoval odpočet DPH na vstupu. Například s. r. o. (plátce) koupí nový automobil, u kterého si uplatní odpočet 21 % DPH, načež jej po pár měsících daruje svému společníkovi, jednateli či sekretářce... Aby takto nedocházelo ke zneužití smyslu a účelu odpočtu daně, bude dar považován za úplatné plnění a s. r. o. musí přiznat odpovídající DPH na výstupu a de facto státu vrátí valnou část odpočtu daně, který se minul účinkem. Přičemž „fikce úplatnosti“ se týká dodání zboží i poskytnutí služeb, podrobnosti najdeme v § 13 odst. 4 písm. a), § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH, kde se poněkud mlhavě hovoří o účelu nesouvisejícím s ekonomickou činností, který je upřesněn v § 13 odst. 5 a § 14 odst. 4 ZDPH. Aby takto poněkud nemravně stát neparazitoval na aktuální chvályhodné dobročinnosti mnoha firem (plátců) vypomáhajících se zvládáním koronavirové epidemie tím, že zdarma poskytují ochranné prostředky, rozhodla paní ministryně financí o prominutí DPH na výstupu za některá bezúplatná plnění. A to konkrétně v případě: a) bezúplatného dodání základních ochranných prostředků ke zmírnění dopadů šíření nákazy koronavirem, b) bezúplatného dodání zboží a poskytnutí služby pro potřeby: poskytovatelů zdravotních služeb, základních složek integrovaného záchranného systému, Armády ČR a zařízení sociálních služeb. Tuto silnou kompetenci stanoví § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „“), podle kterého: „Ministr financí může z moci úřední, pokud jde o daně, které spravují jím řízené správní orgány, zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně ... b) při mimořádných, zejména živelných událostech.“ Příslušné rozhodnutí je nutno oznámit zveřejněním ve Finančním zpravodaji, což bylo naplněno ve Finančním zpravodaji č. 7/2020, který vyšel 15. 4. 2020; dostupný na webu Ministerstva financí v sekci Legislativa. Kde se případný zájemce dozví konkrétní podrobnosti, zejména na jaké ochranné prostředky se tento generální pardon vztahuje: dle očekávání tam najdeme roušky, dezinfekce apod. Prominutí záloh na daně z příjmů splatných 15. 6. 2020 „Peníze! Peníze ševče ... nemáš zaplacené daně, ani na příští rok. Kampak by takhle náš pan král přišel!“, kdo by neznal slova královského výběrčího daní z pohádky Pyšná princezna. Většině lidí připadá směšný požadavek placení daní na příští rok, jelikož mají osobní zkušenost, že se platí buď při spotřebě (DPH z nákupu) nebo při výplatě mzdy, z níž jim daň z příjmů srazí zaměstnavatel. Ovšem firmy, živnostníci a pronajímatelé (až na výjimky) musejí platit daň i z budoucích, a tedy nejistých příjmů. Sice jde pouze o zálohy, takže při horších hospodářských výsledcích se jim přeplatek (oč záloha převyšuje daň) vrátí, na což si však počkají i déle než rok. Na placení záloh na daň není radno zapomínat, protože jejich prodlení bude „odměněno“ obdobně jako pozdní úhrada daně. Pečlivý čtenář může namítnout, že sankční úrok z prodlení se ale přece týká nedoplatku na dani, přičemž záloha na daň není daní. Což doloží citací § 252 odst. 1 DŘ: „Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.“ V tom ale nejsme ve sporu. Úrok z prodlení se skutečně týká pouze nedoplatků na dani, a záloha na daň není daní, jen zajišťuje její snazší uhrazení. K čemuž ale musíme dodat, že míníme „daň“ v užším právním smyslu jejího pojetí – tj. že není daní označenou nějakým hmotně-právním daňovým zákonem. Naproti tomu v obecnějším, širším významu se i záloha na daň může považovat za „daň“, jak vyplývá z § 2 odst. 3 DŘ: Daní se pro účely tohoto zákona rozumí a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy.“ Proto najdeme na konci § 38a odst. 1 ZDP nenápadné sdělení: „Záloha na daň se spravuje jako daň podle daňového řádu.“ Z čehož vyplývá, že sankční úrok z prodlení hrozí i v případě, že nebude uhrazena řádně a včas záloha na daň, a to paradoxně i tehdy, když nakonec bude takto zálohovaná daň z příjmů nulová. Podle § 38a odst. 1 ZDP poplatníci daní z příjmů – fyzických i právnických osob - platí zálohy na svou budoucí, resp. příští daň z příjmů v průběhu tzv. zálohového období, které začíná prvním dnem po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání přiznání v dalším zdaňovacím období. Aktuálně v květnu a červnu 2020 běží většině poplatníků zálohové období: od 2. 4. 2020 do 1. 4. 2021, pokud podávají přiznání v základním termínu „3 měsíce od konce roku“, nebo od 2. 7. 2019 do 1. 7. 2020, podávají-li jej v prodlouženém termínu „6 měsíců po uplynutí roku“. Pomineme-li okrajové výjimky (zejména zaměstnance), tak platí, že zálohovou povinnost má poplatník, jehož poslední známá daň přesáhla 30 000 Kč. Přičemž pokud tato poslední známá daň – například za rok 2019 – sice přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí „pololetní“ zálohy v termínech 15. 6. a 15. 12. 2020. A jestliže byla vyšší, platí „čtvrtletní“ zálohy v termínech 15. 6., 15. 9. a 15. 12. 2020, a pak ještě 15. 3. 2021. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 se ministryně financí rozhodla i v tomto případě využít své pravomoci ad výše a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i na další daňové subjekty hromadně prominula aktuálně se blížící zálohy na daň z příjmů splatné do 15. 6. 2020. Příslušné rozhodnutí najdeme ve Finančním zpravodaji č. 5/2020, který vyšel 24. 3. 2020. Pozor na to, že na rozdíl od půlročního prominutého povinného pojistného OSVČ nejde o adekvátní snížení daně za rok 2020! Toto plošné prominutí červnové zálohy dopadá pouze na poplatníky daní z příjmů, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. V ostatních případech – např. pokud mají zdaňovací období tzv. hospodářský rok – nezbývá poplatníkům, než aby individuálně požádali svůj finanční úřad o stanovení záloh jinak, případně o zrušení zálohové povinnosti. Jak obecně umožňuje – a to bez nutnosti správního poplatku – § 174 odst. 5 DŘ. Plošné prominutí příslušenství daně Kdo výše četl pozorně citovaný § 260 odst. 1 DŘ, mohl si všimnout, že generální pardon ministra (ministryně) financí z důvodu mimořádné události se může týkat nejen samotné daně, ale i jejího příslušenství. Z § 2 odst. 5 DŘ se dozvíme, že: Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona.“ V praxi se jedná hlavně o dva typy daňových sankcí: pokuta za opožděné tvrzení – tím se míní přiznání, hlášení a vyúčtování – daně (§ 250 DŘ) a úrok z prodlení (§ 252 DŘ). Ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 (vyšel 16. 3. 2020) bylo zveřejněno další rozhodnutí ministryně financí o plošném prominutí dvou typů příslušenství obecně jakékoli daně, při splnění daných podmínek: „Daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti z důvodů souvisejících s koronavirem: - alespoň částečně prominut úrok z prodlení – promíjím pokutu za opožděné tvrzení daně, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení. - povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky – promíjím pokutu za opožděné tvrzení daně, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k posečkání/splátkování úhrady daně.“ Tato automatická prominutí dvou typů pokut jsou podmíněna tím, že daňovému subjektu (poplatník či plátce) bylo na základě jeho individuální žádosti (zčásti) vyhověno – s ohledem na nynější epidemiologicky závažnou situaci. Tímto způsobem lze prominout pokutu za opožděné tvrzení (přiznání/hlášení/vyúčtování) daně i v případě, že příslušný zvláštní daňový zákon individuální prominutí tohoto příslušenství daně nepřipouští. Účelem těchto úlev je řešení individuálních situací, kdy okolnosti související se šířením koronaviru SARS-CoV-2 materiálně znemožnily daňovému subjektu plnění jeho povinností. A to typicky kvůli onemocnění či karanténě OSVČ, jednatele s. r. o. nebo mzdové účetní. Toto automatické prominutí se uplatní bez časového omezení a dopadá na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty, u nichž z relevantního důvodu došlo k prominutí úroku z prodlení nebo k posečkání/splátkování daně. Speciální prominutí příslušenství daně Ve Finančních zpravodajích č. 4/2020 (16. 3. 2020), č. 5/2020 (24. 3. 2020) a č. 6/2020 (31. 3. 2020) byla zveřejněna záplava dalších rozhodnutí ministryně financí o speciálním prominutí příslušenství daně: - Poplatníkům daní z příjmů podávajících daňové přiznání se promíjí: pokuta za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování „srážkové“ daně za rok 2019, pokud jej ovšem podají sice opožděně, ale nejpozději do 1. 7. 2020! úrok z prodlení a úrok z posečkané částky (podle § 157 DŘ) daně z příjmů za rok 2019, pokud bude uhrazena sice opožděně, ale nejpozději do 1. 7. 2020! - Plátcům DPH se promíjí:pokuta za nepodání kontrolního hlášení dle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH (tj. když jej podal sice až dodatečně, ale aniž byl vyzván), pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. do 31. 7. 2020; prakticky jde o druhou pokutu v roce 2019, jelikož úhradu té první již speciálně promíjí § 101j ZDPH,pokuta za opožděné přiznání k DPH za období, za které podal pozdě také kontrolní hlášení, pokud byla na žádosti podle § 101k ZDPH prominuta pokuta 10 000 Kč a více za nepodání kontrolního hlášení kvůli koronaviru (silně zkráceno); důvodem složité formulace je, že zákon neumožňuje individuální prominutí a nelze využít ani plošné prominutí sankce ad výše z titulu prominutí úroku z prodlení kvůli komplikacím spojeným s koronavirem, jelikož případně plátci nevznikla vlastní daňová povinnost DPH. - Poplatníkům daně z nabytí nemovitých věcí se promíjí: pokuta za opožděné podání daňového přiznání v případě, že lhůta k jeho podání marně uplyne v období od 31. 3. do 31. 7. 2020, pokud bude podáno do 31. 8. 2020, úrok z prodlení a úrok z posečkané (včetně splátkované) částky na dani z nabytí nemovitých věcí (nebo zálohy na ni), pokud lhůta k podání daňového přiznání uplyne v období od 31. 3. do 31. 7. 2020, a to za podmínky, že dojde k úhradě daně (nebo zálohy na tuto daň) nejpozději dne 31. 8. 2020; aktuálně dodejme, že v řádném legislativním procesu je vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, které by se vztahovalo zpětně na nemovité věci nabyté již v prosinci 2019 a později. - Poplatníkům daně silniční se promíjí: úrok z prodlení a úrok z posečkané (včetně splátkované) částky vzniklý na zálohách na daň silniční ve zdaňovacím období roku 2020 splatných do 15. 4. a 15. 7., pokud budou uhrazeny do 15. 10. 2020. Pro všeobecnou praxi má největší význam první speciální pardon, který fakticky umožňuje podat přiznání k dani z příjmů za rok 2019 všem poplatníkům v prodloužené lhůtě do 1. 7. 2020, a rovněž jej bez sankce v tomto pozdějším termínu uhradit. Účelem je omezit osobní návštěvy finančních úřadů a reagovat na personální nedostatečnost firemních účetních... Je třeba si však uvědomit, že na rozdíl od odkladu pojistného Přehledu OSVČ u zdravotního pojištění ad výše zde nejde o posunutí zákonné lhůty pro podání přiznání ani splatnosti daně, ale pouze o prominutí sankcí souvisejících s tímto opožděním. Což pak může mít neblahou dohru, když poplatník takovéto přiznání podá a daň uhradí ještě později, např. až 2. 7., kdy ministerský pardon neplatí a správce daně musí ze zákona vyměřit sankční pokutu za opožděné přiznání i úrok z prodlení zpětně od zákonem daného termínu 2. 4. 2020, resp. počínaje pátým pracovním dnem po tolerovaném prodlení dle § 252 DŘ. Prominutí správních poplatků Kdo četl velmi pozorně, tomu možná neušlo, že do širší kategorie „daní“ spadají rovněž poplatky. Což návazně opět opravňuje paní ministryni financí k jejich promíjení z důvodu aktuální mimořádné koronavirové události. Z hlediska většinové praxe daňových subjektů stojí za zmínku především plošné prominutí správního poplatku za přijetí žádosti nejpozději 31. 7. 2020: a) o prominutí úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení DPH, b) o povolení posečkání (včetně splátkování) úhrady daně. Přesný text rozhodnutí zájemce najde ve Finančním zpravodaji č. 4/2020, který vyšel 16. 3. 2020. Důvodem prominutí je zpřístupnění příslušných úlev na dani subjektům, jejichž plnění povinností bylo ztíženo koronavirem, ovšem pro zjednodušení administrativy není zapotřebí tuto souvislost nijak prokazovat Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 06/2020.