Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele

novely VPU jsou zejména:

V následujícím příspěvku se budeme věnovat jednotlivým významnějším změnám podrobněji.

V § 2 odst. 2 VPU je provedena úprava ustanovení, kterým se Změny navazují na zákon č. 410/2010 Sb., kterým se mění ZU, kde ustanovení týkající se použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky je nově součástí § 19a ZU. Zároveň se, pro posílení právní jistoty účetních jednotek, výslovně stanovuje, že účetní jednotky, které použijí mezinárodní účetní standardy v konsolidaci podle § 23a ZU jsou povinny postupovat při vymezení konsolidačního celku a osvobození od nejen podle ZU (§ 22 odst. 6 a § 22a), ale i podle § 62 VPU.

Předmětem dalších úprav, pokud jde o konsolidaci, jsou změny formálního a legislativně technického charakteru zpřesňující a doplňující stávající ustanovení VPU, a to zejména ve smyslu„konsolidující účetní jednotka“, „konsolidovaná účetní jednotka“, „účetní jednotka pod společným vlivem“, „účetní jednotka přidružená“ a nového vymezení pojmu „konsolidační celek“ v § 22 novely ZU, včetně ustanovení o postupu účetních jednotek, které použijí mezinárodní účetní standardy v konsolidaci, při vymezení konsolidačního celku a osvobození od .

a úpravy jejich obsahového vymezení se týkají zejména § 8 odst. 1, 2 a 3, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3 a 6, § 17 odst. 3 a 8 VPU a Přílohy č. 1, 2 a 3 k VPU. Nové názvy rozvahových položek znějí:

Ve výsledovce se mění název položky VII.1. na „Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem“.

Označování položek rozvahy a výsledovky novými názvy se

v ustanoveních § 62 až 67 VPU navazují na novelu zákona o účetnictví, která zejména zpřesňuje definice pojmů „konsolidující účetní jednotka“, „konsolidovaná účetní jednotka“, „účetní jednotka pod společným vlivem“, „účetní jednotka přidružená“ a „konsolidační celek“, a umožňuje osvobození od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku takové mateřské společnosti, která má pouze nevýznamné dceřiné společnosti a pro podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku postačuje účetní závěrka mateřské společnosti. Změny mají rovněž zpřesnit a zpřehlednit ustanovení o konsolidaci.

V § 51 odst. 3 VPU, který upravuje způsob účtování dopadů přecenění na ekvivalentní metodu v případě majetkových účastí, jde o upřesnění osob na(„řízená osoba“ se vypouští).

Podle bodu 4 Přechodných ustanovení se nová ustanovení pro sestavení konsolidované účetní závěrky (§ 2 odst. 2 věta druhá a § 62 až 67 VPU)tzn. již při sestavení konsolidované účetní závěrky za rok 2010.

Současně je provedenapro podnikatele s tím, že účetní jednotky postupují v případě nového vymezení základních pojmů (například konsolidovaná účetní závěrka, konsolidační celek, konsolidující účetní jednotka, konsolidovaná účetní jednotka, účetní jednotka pod společným vlivem, účetní jednotka přidružená) v souvislosti se sestavením konsolidované účetní závěrky v souladu s úpravou podle ZU a VPU. Změněné znění standardu užijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později. Změna je publikována ve Finančním zpravodaji č. 8/2010 (viz s. 1 tohoto čísla časopisu).

U obou rozvahových položek bez možnosti využít ve vazbě na konkrétní situaci kratší, popř. delší doby odpisování. Požadavek na rovnoměrnost odpisování ani způsob vykazování a účtování obou položek se nemění.

V § 6 odst. 3 písm. d) VPU se doplňuje možnosta k základnímu řešení rovněž doplnění možnosti alternativního řešení, které umožňuje jeho odpisování Informace o této skutečnosti se uvede (popíše) v příloze v účetní závěrce. Úprava je v souladu s čl. 37 bodem 2 Čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS. Obdobnou úpravu obsahuje účetní některých států EU, např. Francie, Velká Británie, Německo.

V § 7 odst. 10 VPU se doplňuje možnost především pro případy, kdy součástí nabytého majetku, ke kterému je oceňovací rozdíl tvořen, jsou aktiva, u kterých se předpokládá rychlejší spotřeba, například zásoby, nebo dlouhodobý majetek s dobou použitelnosti kratší než 15 let. Déle než 15 let se obvykle odpisují stavby a další stavební díla; doba použitelnosti pozemků se považuje za neomezenou, pozemky se neodpisují (viz § 28 odst. 1 ZU). V novelizovaném ustanovení je uvedeno, že účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců tato skutečnost se odůvodní v příloze v účetní závěrce.

V případě se účetní jednotka může rozhodnout, zda dobu jeho odpisování ponechá nebo změní. Umožňuje to bod 2 Přechodných ustanovení, podle kterého použití novelizovaných ustanovení pro odpisování položek „B. I.5. Goodwill“ a „B. II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ vykazovaných do doby účinnosti novely VPU, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.

lze v souvislosti s odpisováním těchto položek upozornit zejména na ustanovení § 23 odst. 15, § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 a 5 a § 25 odst. 1 písm. zh) a zi) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Pro posílení právní jistoty účetních jednotek se v § 8 odst. 3 VPU výslovně stanovuje, že drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v rozvahové položce „B. II. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „C. I. Zásoby“, budou vykazovány v položce a bude o nich jako o dlouhodobém finančním majetku účtováno.

V § 39 odst. 6 větě druhé VPU se doplňuje povinnost účetních jednotek uvést v další části přílohy, kromě výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů, které evidují nedoplatky spotřebních daní.

Dále se jedná zejména o

Podle nového znění § 39 odst. 13 VPU se tato povinnost nadále týká pouze účetních jednotek, které jsou právnickou osobou a překročily ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odst. 9 písm. c). Těmito kritérii jsou:

Současně se v § 39 odst. 7 slova „vysvětlení částky vykázané v položce ,B. I.l. Zřizovací výdaje’,“ zrušují.

To znamená, že

Výše uvedené osvobození implementuje ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES ze dne 18. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS čl. 1, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku.

Podle bodu 3 Přechodných ustanovení nová ustanovení § 39 odst. 7 a 13 VPU o osvobození od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činnosti a podle zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce „B. I.1. Zřizovací výdaje“ se pro zjištění podmínek osvobození od této povinnosti tzn. již při sestavení účetní závěrky za rok 2010, je-li účetním obdobím kalendářní rok.

Ustanovení § 39 odst. 14 VPU se doplňuje o tj. účetní jednotky s povinností auditu a akciové společnosti. Souvisí to s požadavkem mezinárodního auditorského standardu ISA 570 na zveřejnění údajů v případech existence významné nejistoty v podobě událostí nebo okolností, které mohou jednotlivě i v úhrnu zásadním způsobem zpochybnit předpoklad nepřetržitosti trvání účetní jednotky, ale nevedou nutně ke změně účetních metod. Tato změna se vztahuje i k § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého písemná zpráva auditora musí obsahovat popis všech skutečností, které nejsou obsaženy ve výroku auditora a je považuje za vhodné uvést, z důvodu finanční situace účetní jednotky.

Nová informační povinnost uvedených účetních jednotek spočívá v tom, že Zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky je zakotvena v § 7 odst. 3 ZU.

- pokud účetní jednotka správně vychází z předpokladu nepřetržitého trvání (Going Concern Assumption), ale existuje významná (materiální) nejistota, která může tento předpoklad zásadním způsobem zpochybnit, a účetní jednotka proto například nemusí být schopna plnit své závazky nebo realizovat svá aktiva v rámci své běžné podnikatelské činnosti, ukládá novelizované ustanovení VPU účetním jednotkám, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, povinnost danou skutečnost uvést v příloze a popsat přijatá opatření a plány na jejich řešení.

Mohou tedy nastat

Obě situace včetně případné změny účetních metod musí být popsány v příloze v účetní závěrce.

Mezinárodní auditorský standard ISA 570 uvádí

Podle nového odst. 3 doplněného v § 46 se stanoví povinnost účetních jednotek, které poskytují platební služby nebo vydávají elektronické peníze a nejsou finanční institucí podle zákona upravující činnost bank, na kterých bude účtováno o této činnosti. Jedná se o činnosti podle zákona o platebním styku a vyhlášky č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Tyto účetní jednotky nevedou účetnictví podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o společnosti, které mohou elektronické peníze vydávat samy, pokud by je mohly ve svém podnikání využít (např. mobilní operátoři). Na rozdíl od současných institucí elektronických peněz oprávněných kromě vydávání elektronických peněz pouze k vykonávání související činnosti, mohou dotčené společnosti vykonávat i činnosti další.

V § 1 a § 39 odst. 10 písm. a) a § 47 odst. 4 VPU se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy s ohledem na právní stav, neboť subjektivitu ES v minulém roce převzala EU a je jeho nástupkyní.

V obsahovém vymezení dlouhodobého nehmotného majetku podle § 6 písm. e) bodu 1 se doplňuje pojem „povolenky na “ v souvislosti se zákonem č. 164/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o obchodování s povolenkami na skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely účetnictví budou nehmotným majetkem se stejnými pravidly účtování jako například povolenky na .

V § 60 se ruší ustanovení odst. 4 týkajícího se u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně vzhledem k tomu, že zpřesněný postup pro přepočet je uveden v novele ZU (§ 24 odst. 9).