Expertní odpovědi - strana 420

Objednali jsme zboží v Číně. Fakturu máme z Číny. Zboží došlo, ale z Německa, kde bylo pravděpodobně odesílatelem hromadně procleno. Na štítku z balíku je uveden odesílatel z Německa. Prošlo celnicí jako zásilka z EU. Nemáme celní doklady. Hodnota zboží je 100 USD. Jak postupovat? Co s DPH? Ve kterém řádku přiznání k DPH se bude uvádět? Upřesňuji svůj původní dotaz: Objednali jsme si zboží z Číny, zaplatili jsme dodavateli do Číny. Faktura přišla od čínského dodavatele na částku 100 USD. Následně nám zaslal zboží, které ale podle štítku na balíku přišlo z Německa. Správně by bylo, kdyby zboží přišlo z Číny, měli bychom fakturu od čínského dodavatele a k tomu doklad od celnice, že bylo zboží procleno. Máme fakturu z Číny a štítek z balíku, kde je uvedeno místo odeslání Německo. Jak postupovat? Do kterých řádků přiznání DPH to zahrnout?

Hlavní činností spolku je placena výběrem členských příspěvků. Každý rok je výběr členských příspěvků nižší než náklady na hlavní činnost, a tak to také bylo částečně financováno prostředky z vedlejší činnosti dle § 20 odst. 7. V roce 2020 jsou však kvůli koronaviru různé akce (hlavní činnost zrušeny, ale členské příspěvky se vybraly v plné výši. To znamená, že výběr členských příspěvků bude vyšší než náklady na hlavní činnost. Bude nutné tento rozdíl za rok 2020 nějak zdanit? A jakým způsobem se „zdaní“ uplatněná částka dle § 20 odst. 7 za rok 2019? Protože se za rok 2020 vlastně nepoužije. Je to uvedeno na řádce 251 daňového přiznání?

Společnost používá měsíční kurz k 1. dni v měsíci. Takto má stanoveno ve směrnici. Rozhodlo se, že se pohledávky, závazky a bankovní účty bude oceňovat vždy k poslednímu dni v měsíci. Používali jsme tedy kurz s tímto měsícem spjatý, tedy např. přecenění bylo k 31. 10. kurzem k 1. 10. Ovšem nadřízený namítl, že by se měl použít kurz následujícího měsíce, tedy v našem příkladě přecenění by bylo k 31. 10. kurzem ze dne 1. 11. Samozřejmě s tím, že přecenění k 31. 12. by nemohlo být 1. 1. následujícího roku, taže by se to týkalo pouze 11 měsíců. S tím souvisí ještě dotaz, zda přecenění bankovních účtů lze považovat za realizovaný zisk - ztrátu? Měli jsme za to, že u pohledávek a závazků to jsou nerealizované zisky - ztráty ale na bankovních účtech nikoli. 

Jako živnostník uvažuji o platbě nově schválené paušální daně ve výši 5 469 Kč/měsíc. 1.) Pokud se k dani od 1. 1. 2021 přihlásím, jak je to s daňovým přiznáním k dani z příjmů a s Přehledy za uplynulý rok 2020? Musím nebo mohu je podat? Vzhledem k tomu, že za rok 2020 očekávám přeplatky jak na DPFO, tak i na sociálním a zdravotním pojištění, nerada bych o tyto přeplatky volbou paušální daně přišla. 2.) Nejsem vlastníkem datové schránky ani elektronického podpisu. Stačí oznámení správci daně o přihlášení se k paušální dani doporučeným dopisem? 

Český plátce DPH, právnická osoba, si objedná u slovinské společnosti dodání a montáž "mobilní vily" v Chorvatsku. Tato mobilní vila je v Chorvatsku na pronajatém pozemku instalována na betonové "patky" a připojena na sítě. Vila může být kdykoliv demontována bez jakéhokoliv poškození a přemístěna jinam. Slovinský dodavatel, osoba registrovaná k dani v Slovinsku, vystaví daňový doklad bez DPH na českou společnost a na dokladu uvede české DIČ odběratele. Jedná se z pohledu pořizovatele, české společnosti, o pořízení zboží dle § 16, nebo dodání zboží s montáží dle § 7 odst. 5, poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci dle § 10, případně něco jiného? Vzniká pořizovati, českému plátci DPH, povinnost vykázat v českém přiznání k DPH daň na výstupu? Pokud ano, má nárok na odpočet DPH? Jak má pořizovatel v tomto případě postupovat z pohledu DPH? Česká společnost není zatím registrována k DPH v Chorvatsku. 

Naše společnost chce nakupovat sudové pivo v ČR a chce jej exportovat na Ukrajinu. Pivo, které bude zde v ČR nakoupeno, již bude zatíženo českou spotřební daní. Máme při vývozu piva na Ukrajinu nárok na vrácení této spotřební daně? Jak prosím toto vrácení probíhá, jsou pro to nějaká omezení? Doplňující otázka: Můžeme pivo poslat napřímo od dodavatele na Ukrajinu, nebo musíme mít vybudovaný nějaký fyzický celní sklad? Pokud ano, co je pro něj potřeba? Co je nutnou podmínkou pro vrácení daně - jsou nějaké speciální důkazní prostředky?

Tuzemská akciová společnost v letošním roce nakoupila část závodu. Který účet se má použít pro oceňovací rozdíl k nabytému majetku - v účtové osnově se objevují 2 účty: účet 027 a 097, který je správný?

V případě nákupu nového vozidla s převozní značkou je správní poplatek za zápis do registru vozidel součástí pořizovací ceny vozidla pro účely odepisování, v případě nákupu ojetého vozidel lze správní poplatek za zápis v změny v registru vozidel uplatnit do daňových nákladů?

Dlouhodobě pronajímáme byt jako kancelář, ubytovací jednotku jako kancelář a rodinný dům jako kancelářské prostory plátcům DPH s DPH a uplatňujeme si DPH na vstupu. Bude možno takto činit i po 1. 1. 2021, přičemž výše uvedené prostory nejsou zkolaudovány jako nebytové, ale přesto tímto způsobem dlouhodobě využívané? Pokud nelze, nebude lepší raději prodat takové prostory neplátci DPH a raději vrátit poměrnou část DPH na vstupu a vyhnout se neuplatňování nároku na odpočet z provozních nákladů? 

Firma prodává zboží - např. horská kola. V rámci obchodní politiky a lákání zákazníka k tomu dává jako lákadlo navíc různé vybavení - světla, rukavice apod. Samozřejmě celé dohromady s tímto kolem je to prodáno se ziskem, ale na faktuře je vidět, že sleva je k těm doplňkům položkově, a nikoliv k hlavní věci - horskému kolu. Auditor poradil slevy k těmto doplňkům dávat takovým způsobem, aby položka doplňku byla 1 Kč skrz DPH a postup si napsat ve směrnici. Je řešení bez směrnice v pořádku hlavně s ohledem DPH a daň z příjmů? Popřípadě co je potřeba napsat do směrnice nebo dělat jinak, aby to bylo obhajitelné a finanční úřad nemohl nic doměřit za daně?

Společnost - právnická osoba - žádala o "sedačkovné" z programu Covid-bus, které jí bylo připsáno na účet. Dotace byla zaúčtována na účet 648 (včetně analytiky). Prosím bude tato dotace podléhat dani z příjmů PO? 

Do Německa vycestuje provádět elektroinstalace jednatel, který je zároveň zaměstnanec své české s. r. o. (tato firma je plátcem DPH v ČR). S jednatelem pojede pracovat ještě jeden zaměstnanec této české firmy. Nemovitosti na kterých se budou práce (služby) provádět jsou umístěny v Německu (místo plnění by tak mělo být v Německu). Česká s. r. o. jede provádět dvě na sobě nezávislé zakázky, kdy bude za práci fakturovat poprvé německému občanovi, podruhé něměckému plátci DPH (firmě). Jak postupovat v obou případech v rámci daně z příjmů a v rámci DPH? Mj. v jakém režimu fakturovat německému občanovi a naopak firmě-německému plátci DPH? Německému plátci DPH-firmě by se mělo fakturovat nejspíše v rámci reverse charge, co se týká DPH a dále v ČR klasicky odvést českou daň z příjmů ze základu daně? U fakturace občanovi by se nejspíš musela česká s. r. o. poskytující elektroinstalace registrovat v rámci daňového režimu Německa a řešit předmětné zdanění zde? Dále - jak postupovat v rámci zaměstnanecké agendy, tzn. co do cestovních náhrad, dále tzv. dokumentu A1 apod.? Co ještě prosím popř. v rámci shora uvedeného v rámci Německa (EU)/ČR neopomenout co do povinností firmy/zaměstnanců v rámci intencí shora uvedených pracovních cest?

Zjistila jsem, že účetní - podnikající podle živnostenského zákona, tj. živnost "činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence" nemá oprávnění zpracovat a podávat za klienta žádná daňová tvrzení. Hrozí takové účetní postih ze strany živnostenského úřadu za provozování živnosti bez oprávnění? Může toto živnostenský úřad postihovat, když činnost daňových poradců, kterou musí mít ten, kdo chce podávat daňová přiznání, není podnikáním podle živnostenského zákona? Pokud daňový subjekt dá plnou moc účetní k podání daňového přiznání datovou schránkou účetní, tuto plnou moc finanční úřad přijme, znamená to tedy, že účetní podepisuje a tedy přijímá zodpovědnost za správnost daňového přiznání místo daňového subjektu? Nebo jde pouze o odpovědnost za podání/odeslání přiznání. Jde o přiznání k dani silniční, daň z příjmu fyz. osob a DPH. Účetní podává daňové přiznání jako zmocněnec.

Společnost v lednu 2020 nakoupila služby - část byla pro společnost daňově uznatelným nákladem, část nákladem nedaňovým. Společnost si tedy uplatnila DPH jen u části nedaňových služeb. Nyní se společnost dohodla na přefakturaci nedaňových služeb jinému subjektu. K původně nedaňovým nákladům tedy bude mít daňový výnos. Společnost tedy přeúčtuje nedaňové náklady na daňové a uplatní si DPH, které se k nim vztahuje. Nevznikne "nepořádek" v kontrolním hlášení? U faktury od původního dodavatele byla uplatněna část DPH již v momentě nákupu služby v lednu 2020 (a tedy se to promítlo v KH), nyní po dodatečném uplatnění zbývající části DPH se stejná faktura objeví v KH znovu. Nevyhodnotí to systém KH jako chybu?

Zaměstnanec v průběhu roku 2020 uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti, 1. v pořadí (12 67 Kč) syn, věk 25 let - skončení studia 8/2020, 2. v pořadí (1 617 Kč) dcera, věk 22 let - studium 1-12/2020. Od 9/2020 budu u dcery stále vycházet z odečtu 1617 Kč, nebo jelikož syn ukončil studium, mám jen jedno pořadí, a to v daňovém zvýhodnění ve výši 1267 Kč? Co se týká roku 2021 (pokud nebude žádná změna = novela zákona o dani z příjmu/zvýšení) dítě automaticky spadne do 1. pořadí ve výši 1267 Kč?

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?

Zaměstnanec v roce 2020 uplatňoval odpočet na syna do 26 let (vysoká škola). Potvrzení vystaveno na období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020. V říjnu kdy jsem ještě nevěděla, že syn ukončil školu, žádala jsem zaměstnance o další potvrzení, ale zjistila jsem, že syn školu již ukončil v červnu 2020 (složil státnice) a následující měsíc nikde nepracoval, nebyl veden na Úřadu práce, vlastně nepracuje dosud. Takže za 8/2020 vznikl nedoplatek na dani? Je to tak? a zároveň druhý dotaz, ráda bych udělala případnou opravu ve mzdách a zaměstnanci rozdíl ponížila ve mzdě? Byla toto má chyba, nebo to jde za zaměstnancem, že mi toto měl oznámit, tudíž nemusím opravovat ve mzdách a on je povinen podat si daňové přiznání a tuto chybu tam zohlednit? 

Živnostník vede daňovou evidenci, je čtvrtletní plátce DPH, podniká v oblasti nepravidelné pozemní osobní dopravy (autobusová doprava). Jedná se mi o podporu vyplácení kompenzačního bonusu pro poškozené OSVČ (navazuje na program z jarních měsíců). Z důvodu pandemie covid-19 se živnostník ocitl v okamžitém přerušení veškerých příjmů, jelikož byly uzavřeny školy, divadla, sportovní akce. Má tento živnostník nárok na kompenzační bonus? Ve výčtu uzavřených oblastí tato činnost není uvedena, ale činnost je nerozlučně spjata s uzavřenými oblastmi. OSVČ má tuto živnost jako jediný zdroj příjmů. 

Jsme česká s. r. o. a nakupujeme zboží od německé firmy s registrací k DPH pouze v Německu, zboží ze zahraničí, z Číny. Zboží je dopraveno z Číny přímo do tuzemska. Proclení do ČR provádíme my. Z našeho pohledu by se měl vztah mezi námi a německou firmou posuzovat jako o plnění mimo EU a my vykázat v přiznání dovoz. Na dokladu od německé společnosti je ale informace o aplikaci reverse charge. Jakým způsobem máme vykázat v přiznání k DPH?

Má nárok na kompenzační bonus jediný společník s. r. o. se 30 zaměstnanci, když on je také zaměstnanec a čerpal neplacené volno a na své zaměstnance Antivirus?