Expertní odpovědi - strana 421

Firma (s. r. o. i OSVČ) čerpá program Anitivirus na zaměstnance a zároveň by chtěla požádat o Covid-nájemné, lze toto kombinovat? To samé, jestli nyní využívá Antivirus plus a bylo by schváleno nájemné i na další měsíce, nebude problém uplatnit obojí?

Společnost s r. o. zakoupila vozidlo v EU a vyčíslila DPH v rámci reverse charge na vstupu i výstupu. Toto vozidlo využívá zaměstnanec služebně i soukromě. Jak stanovit pořizovací cenu vozidla k přidanění 1 % ve mzdě? Připočítá se k částce na faktuře i DPH z reverse charge?

Firma v říjnu 2020 zjistila chybu ve fakturaci služeb do jiného členského státu uváděných na řádku 21 přiznání k DPH. Firma podala podle § 102 ZDPH následné souhrnné hlášení za měsíce březen a červen 2020, kterými chyby v SH odstranila. Dodatečné přiznání k DPH ale nepodala, protože nedošlo ke změně daňové povinnosti. Vycházela přitom z ustanovení § 141 daňového řádu. Správce daně firmu kontaktoval, aby dodatečné přiznání k DPH podala, jinak firmě bude doručena oficiální výzva. Z jakých ustanovení ZDPH vychází správce daně při stanovení povinnosti uvést v soulad souhrnné hlášení s řádkem 21 přiznání k DPH?

Společnost poskytuje službu pro poskytovatele spotřebních úvěrů. Popis služby: společnost dostane od objednatele databázi osob, kterým formou telefonických hovorů nabízí produkty daného objednatele. S potenciálním klientem objednatele, který vyjádří zájem, vyplňuje společnost formulář. Tento formulář slouží objednateli k vyhodnocení, zda daný klient splňuje podmínky pro poskytnutí produktu (úvěru). Takto kompletně vyplněný formulář (údaji klienta, který projevil zájem) odesílá společnost objednateli a ten posoudí zda bude klientovi poskytnut produkt (úvěr). Odesláním kompletně vyplněného formuláře vzniká společnosti nárok na odměnu. Společnost poskytuje v rámci procesu poskytnutí finanční služby (úvěru) ze strany objednatele klientovi jen částečnou asistenci, která zřejmě k uzavření smlouvy o poskytnutí finanční služby (úvěru) mezi objednatelem a klientem směřuje. Otázka je jestli se v případě této služby jedná o osvobozené plnění podle § 54 odst. y) zákona o DPH - sjednání nebo zprostředkování finančních činností (poskytování úvěrů a peněžních zápůjček), nebo se jedná o běžné zdanitelné plnění. 

Firma eviduje testovací elektrokola, kola a motocykly jako zboží. Slouží k přilákání zákazníků, aby si vše vyzkoušely a poté si produkt koupili. Firma se zabývá primárně přeprodejem - obchodem, tak i tyto testovací prostředky určené na pozdější prodej eviduje jako zásoby - zboží (tedy výsledkovými zápisy 504 a 604). Na konci roku je nebo před prodáním zákazníkovi servisuje, a mohou vzniknout drobné náklady na údržbu, mytí apod. Jak evidovat tyto náklady? Eviduje firma tyto testovací kola apod. správně jako zboží? Nemá to být vykázáno jako majetek - případně je třeba si někde ve směrnici popsat postup a by byl obhajitelný? Změní něco na druhu evidování, pokud začne za toto testování i fakturovat?

Valná hromada a. s. rozhodla o rozdělení zisku a jeho výplatě akcionářům (splatnost byla nastavena na úrovni 4 měsíců od rozhodnutí valné hromady). Bohužel před fyzickou výplatou bylo učiněno rozhodnuté statutárního ředitele, že výplata není možná, protože by nastal úpadek společnosti podle § 40 ZOK. V účetnictví máme zachycen předpis závazku na základě rozhodnutí valné hromady, z našeho pohledu rozhodnutí ředitele je jen o odložení splatnosti. Nicméně na základě špatného ekonomického výhledu bychom rádi znovu "přeúčtovali" závazek za akcionáři do nerozděleného zisku. Existují nějaké možnosti jak to provést? 

Faktura za zboží ze 3. země se samovyměřuje včetně vedlejších nákladů (clo, provize zprostředkovatele...). Faktura za zboží z Číny v USD bude vystavena 16.6., na její zaúčtování do závazků použijeme denní kurz k tomuto dni. Na JSD bude datum 30.6. Vedlejší náklady tvoří faktura od české firmy za uhrazené clo a provizi - DUZP na této faktuře je 10.7. Není nám jasné, jakým způsobem provést samovyměření. Poradce k účetnímu SW nám sdělil, že se má česká faktura před zahrnutím do vedlejších nákladů pro samovyměření přepočítat na USD. Částku v USD pak připojíme k částce za zboží. Výslednou částku pak samovyměříme celním kurzem dle JSD. Není nám ale jasné, jakým kurzem máme přepočítat českou fakturu pro připojení vedlejších nákladů před samovyměřením. Kurzem celním uvedeným na JSD, nebo kurzem ČNB k DUZP uvedeným na české faktuře - tedy k 10.7.?

Mohu v ČR zaměstnat na DPP cizince ze Singapuru (státní příslušnost Indonésie), který má povolení k pobytu (přechodný) za účelem zaměstnání na Slovensku? 

Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?

Fyzická osoba vyhrála od pojišťovny 300 000 Kč, které jí dorazí na běžný účet v prosinci. Tuto částku ovšem bude využívat na operativní leasing na nové auto (je to podmínkou této výhry). Jak bude tento příjem danit?

Tuzemská firma, plátce DPH, poskytuje v době pandemie školení elektronicky. Školení jsou pro osoby povinné k dani a mají různou formu: jednak jsou určena pro širší okruh zájemců, jiné jsou indivuální pro jediného klienta (firmu). Účastníci obou typů školení jsou z ČR i z EU. Jak bude tuzemská firma fakturovat školení prostřednictvím internetu klientům z EU v případě školení s více účastníky a v případě školení formou individuální služby?

OSVČ vykonává pro právnickou osobu (s. r. o.) víceméně pravidelně činnost, kterou této společnosti fakturuje. Obě strany mají stejný předmět podnikání. Nyní má OSVČ možnost uzavřít s touto společností pracovní poměr - ve funkci, která je odlišná od činnosti fakturované. Je možné, aby existoval pracovní poměr a současně bylo této společnosti i nadále fakturováno? Pokud ano, jaká jsou rizika - daňová, právní?

Je povinnost u řádného daňového dokladu u názvu a DIČ odběratele uvedení rovněž adresy odběratele, aby byly splněny podmínky § 29 zákona o DPH? Pokud ano, může být touto adresou i provozovna (pronájem nebytových prostor na základě nájemní smlouvy), nikoliv sídlo firmy? Dříve byl ze strany pracovníků FÚ umožněn odběrateli odpočet DPH z daňového dokladu, kde byla adresa provozovny jen za podmínky, že tato adresa byla na FÚ nahlášena formou oznámení.

Společnost s r. o., bude vybavovat nové pracoviště PC, monitorem, dokovací stanicí a dalším per. zařízením. Dále bude k tomuto pracovišti dokupovat SW, nepřekročí pořizovací cenu 60 000 Kč. Všechny jednotlivé komponenty nepřevyšují pořizovací cenu 40 000 Kč. Lze odpisovat každý komponent samostatně, v tomto případě rovnou do nákladů, nebo je třeba vše zařadit jako soubor?

Zaměstnáváme zaměstnance na HPP i zaměstnance přes agenturu. Našim zaměstnancům, kteří jsou na HPP, poskytujeme stravenky, sick day a příspěvky na životní pojištění a týden dovolené navíc. Mají na tyto benefity nárok i zaměstnanci, které máme přidělené od agentury?

Společnost s r. o., daňový rezident ČR, bude vyplácet podíl na zisku své britské mateřské společnosti (daňový rezident Velké Británie), která má ve své dceřiné společnosti ve výši 100 % po dobu delší než 12 měsíců a je skutečným vlastníkem těchto dividend. Další podmínky pro osvobození podílů na zisku od daně z příjmů dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP jsou rovněž splněny. Valná hromada rozhodla o podílech na zisku v říjnu 2020 s tím, že podíl je splatný do 3 měsíců. 1. Předpokládáme správně, že na rezidenty Velké Británie se hledí i po dobu přechodného období do 31. 12. 2020 jako na daňové rezidenty jiného členského státu EU, a tudíž lze na ně vztáhnout zmíněné osvobození podílů na zisku dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP? 2. Jakou roli hraje pro možné využití osvobození či neosvobození datum samotné výplaty, pokud by tato proběhla až v lednu 2021, kdy už přechodné období netrvá? Pro využití osvobození je rozhodující datum rozhodnutí valné hromady či datum výplaty podílu? Předpokládáme, že výplata proběhne standardně do 3 měsíců, což je i obvykle datum pro provedení srážky daně z příjmů, pokud by podíl nebyl osvobozen. Závěry KOOV č. 544/15.05.19 známe, připadá nám však, že na toto odpověď GFŘ nedalo. 3. Od 1. 1. 2021 již nebude možné v našem případě žádné osvobození využít? Ani dle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP z důvodu chybějící vazby matky na EU a ani dle § 19 odst. 9 ZDP, který by se dal využít v opačném gardu, kdyby mateřská společnost v ČR dostávala dividendy od dceřiné společnosti se sídlem ve Velké Británii.

Firma s 10 zaměstnanci (rovnoměrná pracovní doba 40 hod/týdně) má sezonní cyklus práce. V letních měsících zaměstnance potřebuje vytížit víc, v zimních méně. Zaměstnavatel chce, aby každý měsíc měli zaměstnanci podobně vysoké měsíční mzdy. Řešení, které jsem našel v učebnicových výkladech a článcích je, že "zaměstnavatel se může se zam-cem dohodnout, že v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v jiném měsíci, než byla práce vykonána, mu (zam-ci) bude v měsíci vykonání práce poskytnuta mzda bez ohledu na práci přesčas a v měsíci, kdy bude čerpat náhradní volno za přesčas, obdrží poměrnou část měsíční mzdy.". Pokud bych nečetl zmiňované odborné články, tak bych nepřišel, že tato možnost je, protože ustanovení zákoníku práce par. 114/1 mi v tomto znění bohužel zní, že náhradní volno je místo příplatku a nikoliv místo samotných odpracovaných hodin nad rámec měsíčního fondu - "(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.". Jsou možné a legální tyto "učebnicové výklady se sjednáním čerpání volna za práci přesčas, včetně možnosti dohody o poskytnutí volnu později než 3 měsíce od nadpracování" a neodporují si zákonu? Tato domluva je nutná např. přímo ve smlouvě nebo jiném oboustranně podepsaném dokumentu, nebo stačí vyřešit vnitropodnikovou směrnicí, se kterou je zaměstnanec pouze seznámen? Firma se díky tomu může vyhnout nerovnoměrně rozvržené pracovní době (která je pro ni nevhodná), protože dopředu netuší, kdy a kolik pro koho práce bude. Práce je přidělovaná cca týden podle situace a odbytu. Náhradní volno chce umožnit čerpat později než do 3 měsíců - a to např. do 6 měsíců ( skrz sezonní cyklus, aby se vybralo v zimě). Je potřeba evidovat v docházce nějak tyto letní přesčasy a zimní deficity, kde si vybírají zaměstnanci náhradní volno, a dle výkladů se nepoužívá PHV, ale nekrácená mzda za odpracované hodiny se tedy eviduje i v evidenci pracovní doby jako odpracovaný den např. v prosinci (není to divné, když skutečně práce byla např. v srpnu?)

Firma má rovnoměrnou pracovní dobu 40 hod týdně pondělí až pátek. a) Zaměstnanec se zaměstnavatelem se ústně domluvili, že v rámci týdne bude rozvržení směn během týdně jiné - např. na vyžádní bude někdy přesunuta směna z pátku na sobotu. b) Zaměstnanec si nadpracuje nějaký týden, ale měsíčně si bude hlídat aby mu za kalendářní měsíc sedli hodiny na pracovní fond. Měsíční mzda tedy vyjde úplně stejně. Je to v souladu se zákonem, pokud by nějaká kontrola zjistila, že perfektně odpracovaný měsíc s 21 pracovními dny - tedy 168 hodiny je na papíře sice 168 hodin, ale ty dny jsou tam přeházené? (sobota by byla placena příplatkem) Musí se upravit smlouvu na nerovnoměrné rozvržení pracovní doby s nějakým vyrovnávacím období? Nebo je možné tuto záležitost řešit nějakou směrnicí a takto postupovat jde apod.?

Zaměstnavatel od ledna 2020 přijal na HPP asistentku. Zaměstnankyně od 9. 8. 2019 pobírá invalidní důchod II. stupně. Pro zaměstnavatele je to jeden zaměstnanec na HPP a zároveň invalidní důchodce. Ostatní jsou jen zaměstnanci na DPP. Splňuje tedy zaměstnavatel podmínku zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců – zaměstnanci pracující na DPP se do počtu zaměstnanců nezahrnují? Jak by to bylo v případě, kdyby měl zaměstnavatel tuto zaměstnankyni a zároveň jednu zaměstnankyni na rodičovském příspěvku? Má zaměstnavatel nárok na odpočet zdravotního pojištění ve výši 11 607 Kč z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění nebo je tato sleva podmíněna smlouvou s krajskou pobočkou Úřadu práce, kde bude uznán jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce? Tuto informaci nám poskytla referentka příslušné zdravotní pojišťovny, když jsme zaměstnankyni přihlašovali, že bez doložení potvrzení z Úřadu práce si zaměstnavatel slevu na tohoto zaměstnance uplatňovat měsíčně nemůže.

Zaměstnanec má rovnoměrnou týdenní pracovní dobu 40 hod (pondělí až pátek), je odměňován měsíční mzdou, která již dle smlouvy obsahuje práci přesčas - a to 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud je zaměstnanci přesunuta směna z pátku na sobotu (celých 8 hodin). Počítá se pro tento účel, že si zaměstnanec již odpracoval 8 hodin z těchto 150 hodin přesčasů - pokud ano, tak jakým způsobem lze sjednat, aby sobotní směna nebyla vnímaná jako práce presčas? Zaměstnanec již v dřívějším týdnu odpracoval 48 hodin, bylo by možné neodpracovanou směnu v pátek brát jako čerpání náhradní volna za minulý přebytek, pokud by byla sjednaná se zaměstnancem v tomto domluva? Obdobně pokud jeden týden odpracuje 48 hodin a druhý týden 32 hodin, usuzuji, že lze sjednat domluvu, že se jedná o čerpání náhradního volna za minulý týden. A přesčasových hodin bude z pohledu limitu 150 hodin ročně za tyto dva týdny odpracováno 0. Je to tak?