Expertní odpovědi

FIrma s. r. o. (A) je jediným společníkem v jiné s. r. o. (B). Došlo k vyplacení zisku a společnost B zaslala společnosti A na účet zisk. Poté ho společnost A rozdělila svým společníkům. Jak účetně tyto operace zachytit ve společnosti A?

Malá s.r.o. - mikro účetní jednotka. Jedná se o s.r.o., kde je společník a jednatel paní doktorka, která vede dětskou soukromou ambulanci. Má zde jednu sestřičku a jednu paní další doktorku na 50 % pracovní úvazek. Jaké jsou povinné náležitosti přílohy k účetní závěrce? Kde v zákoně mohu najít tyto náležitosti? Pokud bychom nějakou informaci zapomněli do přílohy uvést, jedná se o velkou hrubku, kterou bude zkoumat např. finanční úřad?

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Veřejná obchodní společnost sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku účetní závěrku. Jsou součástí této účetní závěrky běžné výkazy, jako je příloha k účetní závěrce, rozvaha a výkaz zisků a ztrát nebo má nějakou výjimku? Musí sestavovat i zprávu o vztazích mezi spojenými osobami, pokud je podíl jedné právnické osoby 90 % a druhé právnické osoby 10 %?

Česká s. r. o., mikro účetní jednotka, založená pouze za účelem držení podílu v dánské společnosti, pořídí podíl ve výši 27% podílu na základním kapitálu. Oceňování je denním kurzem ČNB. Může být účtování a daňové dopady následující? Dne 7. 12. vznik závazku na základě písemných dohodnutých podmínek na splacení podílu ve výši 27 % na základním kapitálu dánské společnosti v hodnotě 13335 DKK, 043/379, kurz DKK/CZK 3,293 Kč , 27. 12. splacení závazku v EUR, 1798,46 EUR, 379/221, kurz EUR/CZK 24,68 Kč. Je kurzový rozdíl, ztráta, vzniklý touto úhradou daňové uznatelný? Dne 31. 12. 2023 bez přecenění 043 2. 1. 2024 založení společnosti zápisem do dánského obchodního rejstříku, 13335 DKK, 062/043, kurz DKK/CZK 3,311. Je kurzový rozdíl, zisk vzniklý touto úhradou daňové uznatelný? Je výše uvedený postup v souladu s aktuálními předpisy, nebo bude lepší účet 043 k 31. 12. 2023 přecenit přes účet 414? Jaký postup účtování k výše uvedenému případu navrhujete?

Dodavatel nás zažaloval o úhradu jím provedených stavebních prací. Na tyto práce byl vyhotovený soupis provedených prací, se kterým souhlasíme, ale nemáme ho od dodavatele podepsaný a dodavatel nevystavil i přes naše urgence na tyto práce daňový doklad. Současně my vůči dodavateli uplatňujeme náhradu nákladů na parkování a smluvní pokutu. Na nevyfakturované práce máme zaúčtovanou dohadnou položku. Máme zaúčtovat také výnos z titulu náhrady nákladů a smluvní pokuty, i když je sporný? 

Akciová společnost A koupila 100% podíl na základním kapitálu společnosti B (s. r. o.). Společnost B (s. r. o.) má ve svém dlouhodobém finančním majetku historicky akcie společnosti A (cca 4 % ZK na společnosti A). V této souvislosti bych rád věděl, zda a jak (jestli vůbec) je nutno tuto situaci řešit v individuální účetní závěrce akciové společnosti A s ohledem na držbu vlastních akcií dle ZOK? V konsolidované účetní závěrce společnosti A se potom postupuje dle ČÚS č. 20 bod 4.2.9. a ve výši jmenovité hodnoty je snížen základní kapitál společnosti A v rozvaze?

Jsme firma s. r. o., plátci DPH. Na konci roku má firma účetní hospodářský výsledek např. + 90 000 Kč, po výpočtu v daňovém přiznání vznikne daňová ztráta - 30 000 Kč. Nebudeme tedy účtovat o dani, daňovou ztrátu můžeme uplatnit v následujícím roce? Je správné v novém roce přeúčtovat 431/428 (po schválení valnou hromadou)?

Musí společnost na konci roku účtovat interními doklady kurzové rozdíly? s.r.o. vždy vyčísluje kurzovou ztrátu nebo zisk z konečných zůstatků na eurových účtech + v eurové pokladně (přepočet kurzem čnb k 31.12.) Ale musí vyčíslovat i kurzové rozdíly ke konci roku u 1) pohledávek (vystavených faktur v Eurech), když je tento rozdíl zúčtováván vždy při úhradě faktury aktuálním denním kurzem čnb a s úhradou je vyčíslen i případný kurzový zisk a ztráta, které se počítají z hodnoty faktury, ve které byla faktura pořízena (zaúčtována na počátku). 2) u půjčky dceřiné společnosti, společnost má dceřinou společnost na Slovensku, které půjčuje finanční prostředky. Je potřeba ke konci roku vyčíslit kurzový rozdíl z této půjčky, která je zasílána v Eurech na Slovensko a slovenská společnost ji postupně dle možností v průběhu roku splácí? Jedná se o půjčku cca 5 mil a kurzový zisk by ke konci roku činil cca 160 tis. Kč. Nebo je možné o kurzových rozdílech neúčtovat a až dojde k úplnému splacení půjčky, tak vyúčtovat až vzniklý nedoplatek/přeplatek jako kurzový rozdíl..? Jedná se o to, zda může společnost k vyčíslování kurz. rozdílů přištupovat dvojím způsobem, t.j. zůstatky pokladny a banky vyčíslovat a ostatní nechávat nevyčíslené a případné rozdíly likvidovat s úhradami nebo až po úplném zaplacení?

V roce 2022 jsme přecházeli na jiný softwarový program a nyní zjistili, že při převodu dat došlo k vážným chybám. Jelikož se jedná o velké množství dat, nedaří se nám u složitějších klientů dohledat konečné zůstatky podle inventur rozvahových účtů k 31.12.2021 a k 31.12.2022. Výsledkově se nic nestalo, takže daň z příjmu zůstala nezměněna. Máme nedohledané rozdíly zaúčtovat na účet 426? V případě, že dojde ke změně údajů, můžeme nebo dokonce musíme podat nové výkazy (VZZ a Rozvahu) na FÚ a ORS znovu?

Voce 2023 budeme mít obrat přes 80 mil, aktiva 41 mil., zaměstnanců máme 25. Budeme muset mít povinný audit, nebo tyto výsledky musí být dva roky po sobě?

Mám dotaz ohledně povinnosti zveřejnit opravenou účetní závěrku (Rozvahu, Výkaz Z/Z a případně další výkazy) ve Sbírce listin v případě, že podávám Dodatečné přiznání k DPPO. V rámci tohoto Přiznání dojde ke změně ve výkazech za minulé období, které se připojují v rámci podání k DODAP. Tyto aktualizované výkazy pro běžné období však nesouhlasí s již dříve uloženými výkazy ve Sbírce listin Veřejného rejstříku. Předpokládám, že účetní závěrka byla auditována a schválena valnou hromadou. Nyní dojde k situaci, že účetní jednotka zveřejní v novém roce novou účetní závěrku, kde chybu v minulém období řádně opraví v běžném roce a provede opravu ve srovnávacím období (aktuálně tedy v minulém období, za které se podávalo DODAP). Má účetní jednotka povinnost stáhnout ze Sbírky nesprávnou účetní závěrku a uložit novou účetní závěrku, i když ta původní byla auditována a schválena nebo může pouze podat novou účetní závěrku a popsat veškeré záležitosti ohledně oprav ve srovnávacím (minulém) období pouze v aktuálně do Sbírky listin předávané účetní závěrce. V přípdě, že musí aktualizovat minulou či dokonce více minulých účetních závěrek, tak existuje nějaká lhůta, do které tak musí učinit? 

Společnost A v.o.s. (zdaňovací období kalendářní rok) byla založena v roce 2000 dvěmi FO. K 10. říjnu 2023 byla založena společnost B v.o.s stejnými dvěmi FO (stejné poměry 50/50). Bylo rozhodnuto o přeměně ve formě odštěpení nemovitých věcí ze společnosti A do společnosti B (společnost A dále funguje a poskytuje služby); zvolený rozhodný den přeměny byl stanoven 1. listopadu 2023 a přeměna byla zapsána do obchodního rejstříku dne 14. listopadu 2023. Snažíme se najít lhůty pro sestavení účetních závěrek a stanovení ZD, který bude následně zahrnut do ZD u FO co jsou zakladatelé A a B. Podle ZDP a DŘ nám vychází, že lze sestavit závěrku k 31. 10. 2023 u společnosti A v souladu s § 35ma odst. 1 písm.) a. A dále by bylo možné využít § 21a odst. d), který v kombinaci s § 3 odst. 4 písm. e) zákona o účetnictví by umožňoval u A sestavit závěrku až k 31. 12. 2024 za období 1. 11. 2023 - 31. 12. 2024 a u B za období od vzniku, tj. 10. 10. 2023 - 31. 12 .2024?

Jak správně postupovat při tvorbě výkazů při likvidaci v její konečné fázi a podání přiznání k dani z příjmu právnických osob? Konečná zpráva o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku je ke dni 30. 11. 2023. Za období předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku máme povinnost podat přiznání. Toto přiznání bude mít kód "H", bude ke dni 29. 11. 2023 a také připojená rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha budou k datu 29. 11. 2023. Datum sestavení účetní závěrky dle ČÚS č. 021 má být ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. To je datum 30. 11. 2023. Konečné výkazy, vzhledem k tomu, že neproběhly žádné účetní operace, budou ke dni 29. 11. a 30. 11. identické. Rozumíme tomu a postupujeme prosím správně nebo se mýlíme a výkazy použité v přiznání a ke dni konečné zprávy musí být stejného data? 

Dne 1. 12. 2023 bylo založeno s. r. o. První účetní závěrku tak budete sestavovat až zkraje roku 2025 k rozvahovému dni 31. 12. 2024 za účetní období od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2024. Bude pro toto zdaňovací období platit daň ve výši 19 % a ne 21 %?

Převzali jsme účetnictví klienta od roku 2023. Klient si ještě s původní účetní zpracoval účetní závěrku a podali přiznání k DPPO v řádném termínu. My jsme ale následně zjistili, že klient měl již za rok 2022 mít účetní závěru ověřenou auditorem. Společně s auditorem jsme audit provedli, to ale znamenalo vstoupit do roku 2022 a provést účetní operace, které mají vliv na výsledek hospodaření(od výraznější tvorby opravných položek, po opravě několika drobnějších chyb). Aktuálně je audit hotov a můžeme konstatovat, že účetnictví i účetní závěrka je v pořádku a je ověřená auditorem. Rozhodně je potřeba podat dodatečné DPPO. Kam promítnout změny, které nastaly, protože došlo i k opravě výkazů účetní závěrky: a) vše promítnout do řádku 10 a v podstatě podat celé DPPO jako by bylo podáváno řádné a v části pro dodatečné přiznání popsat rozdíly a co se stalo; b) v žádném případě řádek 10 neměnit a vše promítnout pouze do řádků zvyšujících a snižujících daň( v tom případě ale nebude ř.10 sedět na výkazy a vlastně by se v přiznání nijak neprojevily účetní úpravy, typu např účetních opravných položek?

Mateřská společnost, která majetkově ovládá 3 dceřiné společnosti má výnosy pouze v podobě majetkových podílů "dcer", dále mezi matkou a dcerami či dcerami navzájem probíhají různé fakturace: co tedy započítat do celkového obratu pro určení, zda konsolidovaný celek má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku?

Mateřská společnost má dvě dceřiné společnosti (v obou společnostech je matka jediným společníkem), jedna z dcer pak má 70% podíl v další společnosti. Dcery spolu navzájem obchodují, obchodují i se společností, v níž má jedna z dceřiných společností podíl. Jedna z dceřiných společností je střední účetní jednotkou, druhá je mikro účetní jednotkou. Společnost, jejíž podíl jedna z dcer vlastní, je také mikro účetní jednotkou. Jsou splněny podmínky pro konsolidaci účetní závěrky? Osobně si myslím, že ano, ale jistá si nejsem. 

Co by se stalo, kdyby si účetní jednotka neuvědomila (účetní by opomněla porovnat povinné hodnoty), že pro ni nastala povinnost mít UCE závěrku ověřenou auditorem a provedla pouze řádnou UCE závěrku a takto podala přiznání k DPPO. Přišel by na to FÚ a účetní jednotku by vyzval k provedení řádného auditu? Hrozilo by v takovém případě penále? Jaký by byl následující postup? Druhá otázka: V roce 2023 překročíme 2 hodnoty pro povinné ověření UCE závěrky auditorem. Stejně tak jako v roce 2022 /hodnoty překročeny pouze v roce 2022,2023/. Ale pokud v roce 2024 dojde k plánovanému navýšení limitů pro povinný audit, tak tyto limity již nepřekročíme. To se tedy provede povinný audit jen pro letošní období, tj. rok 2022 a následující období již ne?

V říjnu 2023 dojde ke vzniku nové obchodní společnosti. Tato společnost ještě v r. 2023 koupí obchodní podíly ve dvou společnostech, tj. stane se z ní mateřská společnost - tato skupina účetních jednotek bude dosahovat kritérií pro konsolidaci. Musí tato nově vzniklá společnost sestavit účetní závěrku již za rok 2023, nebo je možné účetní závěrku sestavit až k 31. 12. 2024 s tím, že účetní období bude říjen 2023 - prosinec 2024? Za jaké období musí sestavit konsolidovanou účetní závěrku - pokud by její účetní období mohlo být delší než 12 měsíců a její účetní závěrka by tedy byla sestavena až k 31. 12. 2024 - je možné konsolidovanou účetní závěrku také sestavit až k 31. 12. 2024? Nebo je v tomto případě nutné účetní závěrku (individuální) a konsolidovanou účetní závěrku sestavit již k 31. 12. 2023?