Expertní odpovědi - strana 11

Jak správně účtovat nákup licencí k operačnímu systému Office, výukovým programům? Jako technické zhodnocení na 549 nebo nákup softwaru na 518? Nakoupili jsme licence k antivirovému programu v celkové ceně cca. 20 000 Kč pro 20 počítačů nebylo u toho žádné CD, měli jsme si stáhnou z internetu. Dále jsme nakoupili licence k SW Office 24 ks v celkové hodnotě cca. 45 000 Kč a k tomu máme instalační CD v ceně 165 Kč. Přidělíme CD inventární číslo, jestliže ano, v jaké hodnotě?

Mám dotaz ohledně koeficientu pro rozpočítání nákladů mezi hlavní a doplňkovou činnost. Jsme příspěvková organizace, neplátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Jde o náklady, které není možné rozdělit žádným přesným výpočtem (např. právní služby), dělíme je proto tedy pomocí koeficientu = poměr výnosů z obou činností. 1) Ve vyhlášce č. 505/2002 Sb. je koeficient stanovený jako \"poměr výnosů docílených v hospodářské činnosti k výnosům docíleným v hlavní činnosti včetně dotace nebo příspěvku poskytovaného na tuto činnost příspěvkové organizaci\". To znamená, že náklady, které se mají podělit mezi tyto dvě činnosti by se násobily poměrem: výnosy z doplňkové činnosti/výnosy z hlavní činnosti včetně dotace. Není ale logičtější při výpočtu nákladů, které mají být ve stejném poměru jako výnosy, vycházet z poměru: výnosy z doplňkové činnosti/výnosy celkem (včetně dotace)? 2) Dosud jsme do koeficientu dotaci nezahrnovali a počítali jsme pouze s výnosy z vlastní činnosti (hlavní i doplňkové). Myslíte, že je to velký problém dotaci do koeficientu nezahrnovat? Koeficient se při zahrnutí dotace, která tvoří 80 % výnosů hlavní činnosti, příliš sníží.

Fa vystavená dne 27. 4. 07, DUZP je 26. 4. 07, splatnost 15. 5. 07. Fa dojde do firmy dne 2. 5. 07, já ji zaúčtuji s daty: datum zúčtování 30. 4. 07, vystavení 30. 4. 07, DUZP 30. 4. 07, úhrada 15. 5. 07. Je to správně, nebo to je chyba za kterou by mi finanční úřad dal pokutu? Když použiji data z přijaté faktury, nejdou mi chronologicky čísla v knize faktura a ani v sestavě DPH. Setkala jsem se s tím u jiných firem a je potom těžké něco dohledat, hlavně při přelomu měsíce.

Dotaz se týká správného účtování a vykazování grantových projektů ESF v příspěvkové organizaci zřizované krajem. Fin. prostředky určené konkrétní škole na grant. projekt převede MŠMT na běžný účet kraje. Příjemcem je konkrétní škola, které kraj fin. prostředky obratem převede na její účet. Rozpočet tvoří např. z 25 % fin. prostředky ze státního rozpočtu a ze 75 % fin. prostředky z EU (v některých případech část projektu hradí také PO). PO obdrží celkovou rozpočtovanou částku na svůj účet pod ÚZ 33439 (ÚZ MŠMT - grantové projekty ESF pro Opatření 3.1 OP RLZ). Jak bude účetní PO o fin. prostředcích účtovat (jako o dotaci ze SR, když má dotace ÚZ přidělený MF, nebo jako o dotaci ze zahraničí prostřednictvím účtu 324, kdy až k datu účetní závěrky skutečně spotřeb. fin. prostř. přeúčtuje na účet 691). V jakém řádku výkazu příloha tyto prostředky vykáže (v ř. 9 jako přijaté příspěvky a dotace na provoz ze SR, nebo v ř. 18 přílohy jako přijaté prostředky na provoz ze zahraničí. Zde záleží na zvoleném analytickém účtu.)?

Jakým způsobem by měla příspěvková organizace zřízená krajem účtovat veřejnou sbírku? KÚ vydal osvědčení na vyhlášení sbírky ZŠ a MŠ pro zrakově postižené děti, sbírka je vyhlášená od roku 2006 do roku 2009. Výběr prostředků probíhá formou dobrovolných příspěvků fyzických osob do kasičky umístěné na hraničním přechodu (v korunách a eurech). Účelem sbírky je pomoc zrakově postiženým dětem, o které škola pečuje. Budou tyto příspěvky účtovány jako finanční dar (prostřednictvím RF)? Jaké další zásady je třeba dodržet (četnost výběru hotovosti, pevný kurz ČNB ap.)?

Koupili jsme na leasing leštičku. Přišel nám splátkový kalendář, na kterém jsou samozřejmě uvedeny měsíční splátky a jedna mimořádná splátka. Účtujeme takto: Předpis první zvýšené splátky 381/325 Úhrada první zvýšené splátky 325/221 Předpis běžných splátek 518/325 Úhrada běžných splátek 325/221 Poměrné části zvýšené spl. 518/381 Našim problémem však je, jestli má být zaúčtována celková hodnota leasingu a jak dále postupovat? Někde přece musíme sledovat náš závazek leasingové společnosti?

Zpracovávám účetnictví společnosti s ručením omezeným, faktury vystavuji měsíčně s DUZP mezi 20. - 25. dnem dalšího měsíce. Účetní firma, po které jsem účetnictví převzala, dohadné položky ani časové rozlišení za účetní práce neúčtovala, já také ne. Vytvořila jsem si interní předpis, že každoročně se opakující faktury, pokud výrazně nepřesáhnou běžný průměr, časově rozlišovány nebudou (roční obrat firmy je přes 10 mil. Kč). Nyní budu po dvou letech účetnictví předávat další firmě, která po mě požaduje v rámci uzávěrky zaúčtovat fakturu s DUZP 25. 1. 2007 do N roku 2006 přes 381 a vytvořit dohadnou položku na zpracování závěrky a DzP, kterou budu fakturovat v březnu 2007. V tom případě by se ale v nákladech roku 2006 promítly účetní práce za leden 2006 i 2007, a totéž uzávěrkové práce. Jakým způsobem toto vyřešit?

Ráda bych si ověřila účtování časového rozlišení nákladů a výnosů. Jsme příspěvková organizace, neplátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Je to tak, že pokud máme účetní závěrku k 15. 1. a např. 3. 1. přijde faktura na služby uskutečněné v roce 2006, účtuji tyto služby do roku 2006 proti účtu 383. A pokud faktura do 15. 1. nepřijde, zaúčtuji služby proti účtu 389? To stejné u výnosů, např. pokud pojišťovna 5. 1. pošle dopis s vyčíslením pojistného plnění, můžu ho zaúčtovat na účet 385 a pokud do 15. 1. nepřijde žádné vyjádření, zaúčtuji svůj odhad plnění na účet 388?

Cestovní kancelář - společnost s ručením omezeným, vede účetnictví a je plátce DPH. V účetnictví používáme cizí měnu (EUR). Dle zákona o účetnictví § 24 odst. 7 používáme \"účtování pevným kurzem\" (kurz k 1. dni účetního období) po celé účetní období. A současně dle zákona o účetnictví § 24 odst. 6 používáme při nákupu cizí měny kurz (banky), kterým bylo nakoupeno. Příklad: Pevný kurz k 1. 1. xx = 30 Kč/EUR. A) Nakoupíme 100 EUR, a to přes KB za 31 Kč/EUR Použiji kurz, za který bylo nakoupeno (§ 24 odst. 6 zákona o účetnictví) Zaúčtování: 3 100 Kč 261/211 Kč 3 100 Kč (100 EUR) 211EUR/261 Nevznikne žádný kurzový rozdíl. B) Uhradím ubytování v zahraničí: hotově 40 EUR. Použiji pevný kurz (§ 24 odst. 7 zákona o účetnictví) Zaúčtování: 1 200 Kč (40 EUR) 518/211EUR Nevznikne žádný kurzový rozdíl. Pozn.: k 31. 12. xx počítám kurzový rozdíl v 211 EUR. Je výše uvedený způsob účtování a používání kurzů (přepočty) správný - z účetního i daňového hlediska?

Jak správně zaúčtovat doplatek za silniční daň za rok 2006 zaplacen až v roce 2007? Částka je tedy známa. Účtovat v roce 2006 do nákladů přes dohadný účet 389, i když přesná částka je známa?

Společnost s r. o., plátce DPH, má ve své vnitropodnikové směrnici určené rozlišení majetku do 5 000 Kč, od 5 000 Kč do 40 000 Kč a nad 40 000 Kč. Jednotlivé druhy do 40 000 Kč vede na analytických účtech a zároveň je eviduje v operativní evidenci. Protože nesplňuje obě zákonem stanovené podmínky pro definici hmotného majetku, nejedná se tedy o hmotný majetek, ale o tzv. \"drobný majetek\", který firma zahrnuje v plné hodnotě do nákladů. Je toto správné i tehdy, když doba použitelnosti je delší jak 1 rok, není nutné tyto náklady časově rozlišovat přes účet 381 alespoň na 2 roky a s přesností na měsíce? Je nutné tento drobný majetek evidovat v podrozvahové evidenci v případě, že firma nemusí odevzdávat rozvahu a výsledovku v plném rozsahu?

Firma A (s. r. o.), uzavře v květnu 2005 s firmou B (také s. r. o.), sdružení bez právní subjektivity na zakázku (stavební práce a vybavení stavby) s předpokládaným datem předání v červnu 2007. Firma A, která byla pověřena vedením účetnictví, má za zdaňovací období hospodářský rok od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006. Firma B má za zdaňovací období kalendářní rok. Firma A vede za sdružení účetnictví odděleně od svého účetnictví. Jaké zdaňovací období bude mít sdružení? K jakému datu dojde k rozdělení zisku z dané zakázky - k 30. 9. 2006 (konec hospodářského roku firmy A), k 31. 12. 2006 (kalendářní rok a zdaňovací období firmy B), či po předání zakázky v červnu 2007? Jakým způsobem zaúčtovat převod zisku ze sdružení do účetnictví firmy A jako celku.

Jaké jsou podmínky pro vytvoření rezervního fondu u společnosti s r. o. a na co se dá použít (kromě úhrady ztráty podniku)?

Žádáme o srozumitelný výklad, co přesně se musí v účetnictví na přelomu roku zaúčtovat na dohadné účty a co se nemusí, i když to souvisí s novým rokem? Dále pak, jaké zákonné rezervy se musí zaúčtovat v případě vytvoření zisku?

Jsme akciová společnost, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, dle českých předpisů. Máme několik dcer, z nichž 3 jsou zahrnuty do konsolidačního celku a dalších cca 15 není. V příloze ke kons. účetní závěrce jsme uvedli, že účetní závěrky všech dcer jsou uloženy v sídle mateřské společnosti. Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., hl. I. § 64 odst. 8. písm. e) je uvedeno, že příloha musí obsahovat i účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku. Jejich uvedením by však naše příloha a následně i výroční zpráva nabyla o několik set stránek. Je nutné, aby účetní závěrky všech dcer byly součástí přílohy, nebo by stačilo v příloze uvést, že jsou uloženy v sídle mateřské společnosti?

Při kontrole z Finančního úřadu roku 2004 bylo zjištěno, že jsme u dlouhodobého majetku (administrativní budova, kterou jsme pořídili koupí v roce 2003) špatně určili pořizovací cenu, podle které měla být budova zařazena do používání. Vstupní cenu budovy jsme zaúčtovali v roce 2003 v hodnotě 2 500 000 Kč, dle kontroly měla činit 3 000 000 Kč. Daňové odpisy z rozdílu cen jsme si uplatnili v dodatečných přiznáních k dani z příjmů právnických osob, která jsme provedli za roky 2003 a 2005. (Rok 2004 byl doměřen.) Co bude s účetními odpisy za roky 2003, 2004, 2005, které měly být vypočítané z vyšší vstupní ceny. Máme tyto účetní odpisy doúčtovat v účetnictví roku 2006 nebo nechat tuto budovu účetně déle odpisovat než bylo uvedeno v účetním odpisovém plánu?

Naše družstvo vlastní několik prodejen potravinářského zboží. Zboží evidujeme na jednotlivých prodejnách, používáme tzv. kontrolu korunou. V prodejnách provádíme inventarizace kdykoli v průběhu roku dle potřeby (kontrolní, změna vedoucího, vloupání a pod.). Dle našeho názoru: - jedná se o zásoby, které evidujeme podle hmotně odpovědných osob dle § 29 odst. 2 - během celého roku (účetního období) provádíme inventarizace, které jsou tedy průběžné dle uvedeného paragrafu - není proto nutné provádět na těchto prodejnách inventarizace ke konci roku (účetního období) ani \"v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období\" - dle § 29 odst. 4.

1. Jsme s. r. o., vedeme účetnictví a v loňském roce jsme platili zálohy na daň z příjmů právnických osob. Na uzávěrce roku byla zaúčtována daň MD 591/D 341 a protože jsem špatně zaokrouhlila základ daně (nahoru), daň vypočetla vyšší o 260 Kč, finanční úřad poslal dodatečný výměr s tím, že se mi na záloze zvýší přeplatek o 260 Kč. Jak správně zaúčtovat toto zvýšení přeplatku daně PO? 2. Jsme izolační firma, děláme ploché střechy. Pokud nám v průběhu naší práce zateče do domu (zatéct může i při chybné práci), můžeme dát malířské práce v domě do nákladů?

Je povinnost účetní jednotky - společnost s. r. o. zasílat roční výkazy (rozvaha, výsledovka) na obchodní rejstřík, popřípadě někam jinam?

V roce 2005 jsme obdrželi příslib na emisní povolenky, ale tyto povolenky nám byly oficiálně připsány na účet u OTÉ až v lednu 2006. Jak postupovat z hlediska účetnictví a daní pro konec roku 2005? Vytvořit dohadnou položku aktivní 388 a pasivní 389, proti provozním nákladům a výnosům ve výši plánované spotřeby povolenek pro rok 2005? Nebo pouze napsat v příloze k daňovému přiznání, že nám byly povolenky schváleny, ale připsány na účet až v lednu 2006, a v účetnictví nic neúčtovat?