Expertní odpovědi - strana 8

Klient je zaměstnancem v běžném pracovním poměru. V r. 2023 si zřídil živn. list a na dobu 1 měsíce odjel do Německa jako OSVČ (v zaměstnání vyřízeno neplac. volno) na montážní práce na nemovitosti v Německu. Jaké veškeré povinnosti pro něj z této akce jako pro OSVČ vyplývají? 1/ Z hlediska DPH - fakturoval jako neplátce jiné české firmě, také neplátci DPH - měl z hlediska DPH nějaké registr. povinnosti? 2/ Z hlediska daně z příjmů - tento příjem zahrne v rámci § 7 (nárok na paušální výdaje 60 %) spolu s příjmy dle § 6 do daňového přiznání (fakturu vystavil v EUR, přijatá platba také v EUR, přepočet kurzem ČNB k datu přijetí platby)? 3/ Z hlediska soc. a zdr. poj. - podá běžné přehledy za r. 2023, a odvede vypočtené pojistné z tohoto příjmu (tady si nejsem jistá jak je řešeno soc a zdr. poj v zaměstnání po dobu neplac. volna)?  

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?

Poskytujeme našim zaměstnancům stravování prostřednictvím jiné firmy. Cena oběda dle fakturace stojí 82 Kč včetně DPH. Zaměstnavatel platí 45 Kč a 37 Kč platí zaměstnanec. Účtujeme 527/321 ve výši 82 Kč včetně DPH a poté 331/527 ve výši 37 Kč včetně DPH. Zaměstnanci nic nepřidaňujeme. Lze takto postupovat?

Jsme malá výrobní firma. Aktuálně máme pokles zakázek, ale nechceme kvůli tomu propouštět zaměstnance. V případě, že pro ně nenajdeme náhradní práci a budou muset zůstat doma, na jakou procentuální výši náhrady mzdy má zaměstnanec nárok? Nemáme kolektivní smlouvu, nepůsobí u nás odbory.

OSVČ má přerušenou živnost od roku 2020 do roku 2030. Nemá žádné příjmy kromě starobního důchodu (do limitu osvobození), a nemá tedy povinnost podat daňové přiznání. Každý rok ale podává o tom oznámení na FÚ vzhledem k § 136 odst. 5 daňového řádu. Vyplývá z tohoto ustanovení opravdu povinnost toto oznamovat i pro takovýto případ?

V termínu pro podání daňového přiznání za rok 2022 byl správci daně řádně oznámen záměr použít prostředky z prodeje nemovitosti na vlastní bytovou potřebu. Do konce roku 2023 byl pořízen za tyto prostředky rodinný dům pro vlastní bytovou potřebu. V tomto rodinném domě byl však k datu pořízení nájemník s platnou nájemní smlouvou na dobu určitou do 30. 6. 2024. Považuje se i pořízení této nemovitosti za použití prostředků na vlastní bytovou potřebu podle § 4b, pokud se do rodinného domu kupující nastěhuje až po vypršení nájemní smlouvy (tedy v roce 2024)?

OSVČ si pořídila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku. Při pořízení automobilu bude uplatněn odpočet DPH. Na automobil budou uplatňovány paušální výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. DPH z PHM a z parkovného uplatňováno nebude. Z případných faktur za opravy by DPH uplatňováno bylo. Musí OSVČ vést pro potřeby prokázání DPH knihu jízd?

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet. 

Jednatel společnosti jezdí na služební cesty a někdy s sebou musí vzít i své děti/manželku. Ubytování hradí firemní kartou za všechny. Samozřejmě, stravné a propláceních všech nákladů spojených s cestou je jen pro jednatele a je daňové. Žádné účtenky/doklady nejsou pro více jak jednu osobu - jednatele. Ale co s tím ubytováním? Daňově dám pouze jeho část a ostatní dám jako nedaňový náklad na 513? Musím žádat po jednateli, aby část ubytování za děti/doprovod firmě poslal na firemní účet ze svého?

Právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, bude pro své obchodní partnery pořádat firemní akci pro cca 100 osob. Plánovaný rozpočet je cca 300 000 Kč bez DPH. V této částce je započteno i pěvecké vystoupení nejmenovaného zpěváka. Můžeme si toto vystoupení dát celé do nákladů a uplatnit si DPH? 

OSVČ má tři automobily. U jednoho by uplatňovala paušální výdaje 5 000 Kč měsíčně a u zbylých dvou bude uplatňovat skutečné výdaje. Je to možné? Může uplatnit paušální výdaje jen u jednoho auta. Nemusí postupovat u všech třech aut stejným způsobem (tedy u všech třech paušální výdaje)?

V naší firmě máme zaměstnaného Ukrajince. Ukrajinec má v ČR trvalý pobyt. V roce 2024 by si chtěl uplatnit daňové zvýhodnění na všechny svoje tři děti. Jedno dítě se mu narodilo v Německu. Manželku má na mateřské dovolené. Předpokládám, že když má Ukrajinec trvalý pobyt v ČR, že mi nemusí dokládat daňový domicil a že mu mohu uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti a příští rok v ročním zúčtování uplatnit manželku.

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

Dle smlouvy odpovědného zástupce (smlouvu dle občanského zákoníku, klidně nazvanou i jako „smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce) bude podnikatel pobírat měsíční odměnu 10 000 Kč. Podle jakého § ZDP bude tuto odměnu danit – podle § 7 ZDP, nebo se tato smlouva bere obdobně jako závislá činnost dle § 6 ZDP, popřípadě ostatní příjem dle § 10 ZDP?  

Jak správně interpretovat v rozvaze závazky se záporným znaménkem (obvykle jsou závazky vykázány v pasivech v kladných číslech). Konkrétně se jedná o položku ř. 146: C. II Krátkodobé závazky ve výši: - 210 a dále závazky ke společníkům - 180 (ř. C. II. 8.1.) a závazky ke státu (ř. C. II. 8. 5.) - 80 (firma není plátce DPH). O jaké konkrétní věci se může jednat například? Rozvaha je k 31. 12. zpracovaná s těmito zápornými čísly - budou mít nějaký vliv tyto záporná čísla na výsledek hospodaří a základ daně, resp. úpravu základu daně nebo se tyto záporné částky vůbec výsledku hospodaří, resp. základu daně z příjmů právnických osob nedotýkají - neovlivní ho či ho ovlivnily již při samotném výpočtu výsledovky, která je již také zpracována?

S. r. o. pořídila v prosinci 2023 automobil. Od ledna 2024 se stala plátcem DPH. Může v roce 2023 uplatnit daňový odpis z celé částky včetně DPH, když už ví, že v lednu si zpětně odečte 4/5 z původní částky DPH tohoto automobilu?

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP?