Bc. Michaela Hauzarová - strana 3

OSVČ ve své daňové evidenci evidovala pohledávku po klientovi se splatností 14. 10. 2013, o kterou se soudila. V roce 2015 soud její pohledávku neuznal. Účetní se o ukončení soudu dozvěděla až v r. 2016. 1) Má neuznání pohledávky soudem nějaký daňový dopad do DPFO v r. 2015 či v následných rocích? 2) Může účetní pohledávku účetní vyřadit z evidence až v r. 2016 bez daňových dopadů?

Společnost s r. o. tvoří zákonné opravné položky k pohledávkám. Nyní má OP k pohledávce, u které soud pohledávku uznal. Protože dlužník přesto nezaplatil, je tato pohledávka vymáhána v konkurzu. 1) Může s. r. o. opravnou položku již nyní rozpustit a pohledávku daňově odepsat bez ohledu na to, jak dopadne konkurz, neboť si není jistá, že v rámci konkurzu nějaké peníze obdrží? Odepsanou pohledávku by evidovala v podrozvaze. 2) Pokud by se pak podařilo nějaké peníze získat, pak by tuto částku zaúčtovala na MD 221/D 648 - je to možné?

Jakými účty v účetnictví mám účtovat o záloze na daň z příjmů PO? Za r. 2015 byla daňová povinnost 88 160 Kč, tzn. v 6/2016 firma uhradila zálohu 40 %, tj. 35.300 Kč, další zálohu v 12/2016 firma neuhradila. V 1/2017 přišlo vyrozumění FÚ o převedení přeplatku na dani silniční 1.585 Kč na úhradu nedoplatku daně z příjmu právnických osob ke dni 6. 2. 2017 ve výši 35.278 Kč (zřejmě jsou započteny již nějaké úroky z prodlení). Měl by být zaznamenán v účetnictví předpis na částku povinné zálohy ve výši 70.600 Kč, popř. jakými účty?

Firma dostala 2. 12. 2016 rozhodnutí od finančního úřadu, že stala se plátcem DPH, proto se od 3. 12. 2016 se stala plátcem DPH. Ke dni 2. 12. 2016 jsme udělali inventuru, účtuji B způsobem, ale vedu sklady. Daňové přiznání za za prosinec jsme podali nulové, protože jsme nestihli, ale nyní už mám hotové dodatečné přiznání. Dá se uplatnit DPH zpět ze skladu zásob v dodatečném přiznání za měsíc prosinec? Budu muset uplatnit z nákupní ceny 948 720,2 Kč nebo z ocenění z jednotkové vážené nakupní ceny 1 042 140,78 Kč - vycházím z inventurní soupisy s oceněním ke dni  2. 12. 2016? Např. jsem chtěla uplatnit DPH z ocenění z jednotkové vážené nákupní ceny - po odečtení zásob nakoupeným od neplátce mi vycházelo 1.006.147,48 Kč, takže bude částka DPH k odpočtu 174 620 Kč? Nebo mám vycházet z nákupní ceny v inventurním soupisu?

Firma s. r. o. se rozhodla, že bude poskytovat pravidelný měsíční příspěvek zaměstnavatele na přechodné ubytování v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmu, ve výši 3 500,-Kč formou nepeněžního plnění, vše zakotveno ve vnitřním předpise, zaměstnanci důchodci, který je zaměstnán na dohodu o provedení práce a jednou týdně dojíždí 120 km z místa svého bydliště do zaměstnání, kde pracuje jako lékař. Vzhledem k věku zaměstnance a práci, kterou vykonává, je důležité pro firmu, aby byl zaměstnanec před výkonem práce řádně odpočatý, a proto přespává v soukromém pronájmu nedaleko místa pracoviště (4-5 x do měsíce). Na zajištění těchto nákladů s ubytováním mu firma posílá formou nepeněžního plnění částku 3 500,-Kč na jeho soukromý účet. Jak má toto plnění firma s. r. o. správně zaúčtovat?

Společnost s r. o., plátce DPH, účtuje způsobem B, zabývá se pouze zakázkovou výrobou nábytku. V průběhu roku účtuje vše na nákladové účty ( materiál,služby), v případě vlastní dopravy materiálu, proúčtuje aktivaci vnitropodnikové dopravy( toto je jediná aktivace, která se účtuje). Vede skladovou evidenci - veškerý materiál přijímá na sklad a při fakturaci odběrateli vystaví výdejku spotřebovaného materiálu ze skladu. Na sklad se účtují i služby, které přímo patří k dané zakázce - např lakování nábytkového dílu- to pak také účtuji na účet 501, nebo tato služba patří na účet 518? Na konci roku je rozpracovaná jedna zakázka, kterou bych zaučtovala do nedokončené výroby v ocenění - materiálu a mezd. Stačí toto ocenění rozpracované zakázky? Musím účtovat ještě o nějaké jiné aktivaci vnitropodnikových služeb? Vedeme takto účetnictví dostatečně? Na konci roku zbývá na skladě pouze nakoupený materiál - nemáme žádné vlastní výrobky.

V roce 2014 si majitel firmy koupil automobil za 219.008 Kč + 21% DPH. Rozhodl se, že bude odpisovat rovnoměrně, tedy za rok 2014 odpis byl 24.091 Kč, v roce 2015 odpis 48.730 Kč, zůstatková cena 146.187,26 Kč. V březnu 2016 automobil naboural a poté prodal za cenu náhradních dílů 25.000 Kč + 5.250 Kč DPH. Jak mám prosím vyřadit tento automobil? 

Firma se začala zabývat nákupem a prodejem zboží - kosmetiky ze zahraničí. K dovezenému zboží se dodělávají polepy s informacemi o výrobku v českém jazyce, některé druhy se přebalují do jiných obalů, některé zboží se dováží ve velkých baleních a tady se balí do menších. Jak účtovat o těchto nákladech které souvisí se zbožím? Jsou součástí ceny dováženého zboží, účtovat tedy na 504/... , započítat do ceny zboží a při inventuře k 31. 12. bude celková cena jednotlivých ks vč. těchto nákladů ? Nebo jak správně postupovat? Je objednáno také více polepů,než kolik je v současnosti zboží skladem kvůli nižší množstevní ceně, bude nutné tyto dosud nevyužité polepy k 31. 12. odúčtovat z nákladů na sklad?

Korporace s. r. o. požádala v roce 2016 Státní zemědělský intervenční fond v Praze o čtyři dotace na zemědělskou činnost. Do konce roku 2016 obdržela od SZIF jednu dotaci. Rozhodnutí o tom, zda dotace za rok 2016 obdržíme, se dozvíme těsně před přidělením dotace v roce 2017. Jsou to např. dotace pro zemědělce dodržující postupy příznivé pro klima, nebo platby na plochu. Protože nevíme, v jaké výši zbylé dotace obdržíme, tak jak je to s účtováním? Budeme o dotacích za rok 2016 účtovat až v roce 2017, kdy dotace za rok 2016 obdržíme?

Společnost A je mateřskou společností společnosti B. Společnost B je mateřskou společností několika dalších společností. Dohromady tvoří konsolidační celek pod mateřskou společností A. V předchozích letech skupina překročila limity pro sestavení konsolidované účetní závěrky, kterou sestavovala společnost A. V roce 2016 vstoupila společnost A do insolvence s povolením reorganizace. Ke dni předcházejícímu dni vydání usnesení o úpadku s povolením reorganizace sestavila společnost A mimořádnou účetní závěrku. Za shodné období plní skupina limity pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Je společnost A, která se nachází v insolvenci, povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku? Pokud ano, je účetní období pro konsolidovanou účetní závěrku shodné s účetním obdobím pro mimořádnou účetní závěrku? Pokud ne, je společnost B povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku (s účetním obdobím shodným s řádnou účetní závěrkou) za dílčí konsolidační celek, který zaštiťuje?

Mohu pro ocenění zásob v podvojném účetnictví používat pouze pevnou cenu, nikoli FIFO nebo vážený aritmetický průměr?

Jednatel - starobní důchodce uzavře v roce 2017 se s. r. o. dlouhodobou dohodu o provedení práce s pravidelnou měsíční odměnou 10 000 Kč a limitem 25 hodin měsíčně. Zároveň u s. r. o podepíše Prohlášení poplatníka, takže 10 000 Kč bude i jeho čistou mzdou a rovněž s. r. o. nebude zatížena žádným dalšími odvody. S. r. o. jej ani nemusí hlásit u OSSZ a zdravotní pojišťovny. Je tomu tak? Může s. r. o.  tomuto jednateli přispívat na i důchodové připojištění v roční výši 50 000 Kč, aniž by s tím byly spojeny pro s. r. o. či jednatele nějaké další náklady (odvody, daně)? Tj. bude těchto 50 000 Kč pro s. r. o. daňově uznatelných?

Jsme společnost s r. o., v roce 2013 jsem vytvořila opravnou položku dle § 8c zákona o rezervách, účetním zápisem MD 558/ D 391. Jednalo se o pohledávku z titulu neuhrazených vydaných faktur za služby od nájemníků. S nájemníky bylo vedeno soudní řízení a byl vynesen pravomocný rozsudek s povinností uhradit dlužnou částku za jednotlivé faktury v plné výši 2 043,00 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena a pohledávka byla postoupena exekutorovi, který doposud (v říjnu 2016) vymohl částku 1 135,80 Kč. Pohledávku jsem zatím neodepsala. Mohu rozpustit vytvořenou opravenou položku ve výši 1 135,80 Kč dle § 8c v říjnu 2016 účetním zápisem MD 391/D 558 a zaúčtovat přijatou částku 1 135,80 Kč zápisem MD 221/D 311?

Konsolidující mateřská společnost prodala své podíly v dceřiných firmách nové holdingové firmě dne 30. 6. 2015, která bude provádět konsolidovanou účetní závěrku k 31. 12. 2015. 1) Bude holdingová společnost vypracovávat zahajovací konsolidovanou rozvahu k 1. 7. 2015? 2) Bude původní mateřská konsolidující společnost povinna vypracovat konsolidovanou účetní závěrku k 30. 6. 2015? Tato společnost bude součástí konsolidujícího celku holdingu k 31. 12. 2015.

OSVČ, podnikatel, plátce DPH, převzal za 1 Kč automobil v průběhu finančního leasingu od jiného podnikatele a vloží do obchodního majetku. Tento automobil bude ještě rok splácet leasingové společnosti a pak bude jeho. Jakmile nabude vlastnictví, tak ho prodá. Může odepisovat automobil z celé hodnoty nebo jen z části, kterou on zaplatí? Předpokádám, že když bude používat automobil jen z 80 % pro podnikání, může uplatnit jen 80% odpis? Dále se chci zeptat, jak je to s DPH? Chtěl by si uplatňovat DPH ze splátek (v poměrné výši, v které bude používat auto pro podnikatelskou činnost, 80 %). Při prodeji bude muset fakturovat DPH z celé prodejní částky? Pro daň z příjmu předpokládám, že jde o daňový příjem a jako takový bude celý předmětem daně, nebo jen z 80 %? 

Jakým způsobem by se měl řešit odvod srážkové daně při nákupu softwaru/licence? Česká společnost nakupuje licence k softwaru od společnosti ve Velké Británii a dál tuto licenci přeprodává společnostem v České republice. Jak by se mělo postupovat se srážkovou daní? Měla by česká společnost uhradit britské společnosti o 10 % méně, a to jako srážkovou daň odvést českému finančnímu úřadu? Pokud tuto licenci přeprodá českému odběrateli - měl by ten pak také uhradit o 10 % srážkové daně méně a odvést stejně na účet finančního úřadu? Jakým způsobem si pak česká firma tuto srážkovou daň bude u finančního úřadu nárokovat? Jedná se o požízení licence na užití softwaru na dobu určitou - zpravidla na 3 roky - ovšem s každoroční platbou a možností používání na další období. Bylo by možné i vzhledem k užití softwaru uvádět, že se jedná o tzv. krabicový systém a ne klasickou licenci? 

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, přivezla ojetý osobní automobil z Německa v měsíci září roku 2016. Prodejce je registrován k DPH v Německu. První registrace vozidla proběhla v Německu. Výdaje na druhou registraci v ČR v měsíci září a ostatní výdaje (stravné zaměstnanců, nákup pohonných hmot, které souvisejí s dovozem) jsou součástí pořizovací ceny? DPH z pořízeného automobilu bylo odvedeno v přiznání k DPH do ř. 3 a 43 za měsíc srpen na základě vystaveného daňového dokladu v měsíci srpnu. Dále budeme vykazovat automobil evidenčně jako pořízení dlouhodobého majetku do ř. 47 v měsíci září dle registrace vozidla v ČR. Je tento postup správný?

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Obdrželi jsme sponzorský dar od nadace Obědy pro děti, pro žáky, kteří jsou sociálně slabší, a proto nechodí na obědy do školní jídelny. Jak správně zaúčtovat celý proces, tj. přijetí sponzorského daru, stravné hrazené z tohoto sponzorského daru?

Pokud s. r. o. půjčí svému společníkovi v průběhu roku 1 až 2 miliony korun, může být tato půjčka bezúročná? Pokud ne, jaký je obvyklý úrok? 

Které telekomunikační služby spodají pod vybrané telekomunikační služby s reverse charge od 1. 10. 2016? Je někde k dispozici seznam?