Bc. Michaela Hauzarová - strana 2

Česká společnost má na Slovensku zřízenu stálou provozovnu, která vede slovenské účetnictví. Je možné vést účetnictví provozovny pouze na Slovensku a jednou měsíčně (čtvrtletně) obratově zaúčtovat zůstatky účtů do českého účetnictví? Bude tím naplněn § 4 odst. 9 zákona o účetnictví?

Podle § 18 zákona o účetnictví tvoří účetní závěrka nedílný celek účetních výkazů a přílohy, tedy 3 části. Takový nedílný celek statutární orgán podepisuje, takže stačí jeden podpis na konci závěrky, což je poslední strana přílohy. Na obchodním rejstříku se zveřejňuje ale každá část závěrky odděleně – rozvaha, výsledovka a příloha. Má pak být každá taková zveřejněná část viditelně podepsána - ať již elektronicky, nebo fyzicky ručním podpisem?

Společnost uzavřela smlouvu s DKV, obdržela karty, jejichž prostřednictvím platí řidiči, PHM a mýto + poplatky dálnice (mezinárodní autobusová příležitostná doprava). Nyní přišlo první vyúčtování, rozpis na faktuře dle zemí např. Italy 615 EUR, Portugal 380 EUR, na dalším dokladu jsou rozepsány LTR a ostatní poplatky (to budou asi mýta). Mohu takto došlý doklad účtovat přímo na 502 a mýtné na 538? U fakturace za odběr PHM v CZ, mohu uplatnit DPH z PHM, když je společnost plátce DPH a PHM spotřebuje k osvobozenému plnění § 70?

Zásoby jsou z účetního pohledu považovány za tzv. oběžný majetek a mohou být pořízeny buď dodavatelsky, nebo vytvořené vlastní činností. Od chvíle jejich pořízení až do jejich využití by o nich měla účetní jednotka vést evidenci a sledovat stav jednotlivých druhů zásob. Postup účtování zásob upravuje zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, vyhláška č. 500/2002 Sb. a český účetní standard pro podnikatele č. 015 Zásoby. Zachycení zásob v účetnictví nesprávným způsobem může mít pro účetní jednotky nepříjemné účetní a daňové dopady.

Akciová společnost vlastní výherní hrací automaty (VHP), které umístila v různých restauracích a majitelům za to platí provizi z rozdílu tržeb a výplat z daného automatu. Do účetnictví a. s. v minulých letech zapisovala jako výnos pouze rozdíl tržeb a výplat (jako svůj měsíční výnos) a dále jako náklad provize náležející majitelům restaurací. Od r. 2017 se prý musí do účetnictví zanášet veškeré vložené sázky, tedy peněžní vklady do VHP jako samostatné příjmy a následné výhry z VHP zachycovat jako samostatné pokladní výdaje. 1) Opravdu je nutno od r. 2017 zachycovat v účetnictví samostatně vklady do VHP jako příjmy a výhry jako výdaje z pokladny? 2) Pokud ano, je možno účtovat alespoň o součtu vkladů a výher na jednom VHP sdruženým měsíčním dokladem ?

Jednou ze základních účetních zásad je tzv. akruální princip, neboli zásada časové a věcné souvislosti. Tato zásada vyžaduje, aby v každém účetním období byly jen takové výnosy a náklady, které s ním úzce souvisí.

Mám přijatou fakturu za zboží v EUR a účtuji v kurzu "ČNB střed ". Když budu vystavovat fakturu na zboží, které budu vyvážet např. do Rakouska, jaký musím použít kurz? Musím v obou případech použít stejný kurz? 

S. r. o. eviduje pohledávky z roku 2007 a 2008, k části byly vytvořeny nedaňové opravné položky v roce 2011 a části nepromlčeným daňové v roce 2012. Odběratel není zrušen, ale pohledávky určitě uhrazeny nebudou. Je třeba tyto pohledávky stále evidovat na podrozvahovém účtu 311? Účetnictví je tak zkreslené, je nějaká možnost tyto pohledávky z účetnictví zrušit? 

Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem: Společnost s. r. o. zaplatila v listopadu 2016 za materiál, který po úhradě zálohové faktury obdržela (účtováno MD 314/D 221). Po urgenci obdržela s. r. o. v prosinci 2016 "daňový doklad", kde byla vyčíslená záloha i předmětné plnění - částka se shodovala, nebyl žádný doplatek (účtováno MD 501, 343/D 314). V květnu 2017 se ozval dodavatel, že předmětnou dodávku ještě nevyfakturoval a že mu má s. r. o. potvrdit dodací list s květnovým datem (2017). Po důkladném prozkoumání "daňového dokladu" s. r. o. zjistila, že se v prosinci jednalo o "daňový doklad k přijaté platbě". Chybně tedy bylo naúčtováno přímo na účet č. 501. Nicméně, do nákladů roku 2016 by se tato částka stejně dostala, pokud by bylo správně účtováno o nevyfakturovaných dodávkách přes dohadné položky (MD 501/D 389). Dotaz č. 1: jak se opraví "chybějící" účtování na účtu č. 389 v roce 2017? (ÚZ již byla schválena VH.). Společnost s. r. o. používá pro opravy chyb minulých let rozvahový způsob účtování. Dotaz č. 2: pokud by s.r.o. potvrdila dodací list tak, jak požaduje dodavatel (s datem 05/2017), musela by s. r. o. podat dodatečné přiznání k dani z příjmu právnických osob (dodávka by fakticky nebyla uskutečněna v roce 2016 a tudíž se nevztahuje k roku 2016)? Pokud dodací list s. r. o. nepotvrdí, vyúčtovací fakturu nedostane a (pokud by bylo v roce 2016 účtováno správně) měla by částka "viset" na účtu č. 389. 

Pokud klient, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, chce v průběhu roku přejít na jiný účetní program, je možné udělat to tak, že z původního programu, ve kterém vede daňovou evidenci do 30. 6. 2017, zjistí daňový základ a do nového programu od 1. 7. 2017 navede pouze závazky a pohledávky + stavy pokladen a bank k 30. 6. a bude pokračovat v daňové evidenci s tím, že na konci roku zjistí také daňový základ a oba výsledky sečte? Tzn. rok 2017 bude rozpůlen do dvou programů, není to z hlediska legislativy problém? 

Jsme přepravní společnost. Po ukončení přepravy jsme obdrželi fakturu od rakouského partnera na náhradu škody za ztracené zboží. Řidič své pochybení odmítá, pojišťovna náhradu škody v rámci pojistného plnění zamítla. Rakouská společnost si částku "vzala" z úhrady faktury za přepravné, dále již nekomunikuje. Jakým způsobem máme fakturu zaúčtovat, pokud předpokládáme, že nám nikdo "škodu nenahradí", jedná se o daňový náklad?

Mateřská společnost účtuje v kalendářním roce. Letos chce přejít na hospodářský rok, který by začínal 1. 9. Za jak dlouhé období se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka? Když přejde na hospodářský rok letos (od 1. 9. 2017), tak za 8 měsíců, tj. k 31. 8. 2017, a dále potom již klasicky k 31. 8. následujícího roku? Když přejde až příští rok od 1. 9. 2018, tak za dvacet měsíců k 31. 8. 2018 a dceřiná společnost musí vyhotovit mezitímní účetní závěrku za stejně dlouhé období? 

Firma prodala 11. 5. 2017 firemní automobil, který zakoupila v roce 2011. Daňové odpisy jsou zcela odepsané. Účetní odpisy jsou až do dubna 2019. Jak má firma uplatnit účetní odpisy 0%, 50%, 100% při vyřazení automobilu?

Při inventuře skladu drobného materiálu došlo ke zjištění manka i přebytku. Jedná se o kusy, které nelze zaměnit. Jak účtovat o manku a jak účtovat o přebytku? Je možné DPH na výstupu, resp. minus vstupu zařadit do měsíce zjištění, nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání za prosinec (resp. 4.Q.)? Je někde hranice pro rozhodnutí, že se jedná o malou výši DPH, proto není zapotřebí to zpětně řešit?

1. Je povinnost uvádět na účetních dokladech účetní kontace (např. na fakturu došlou)? V praxi je to velmi běžné, ale v zákoně o účetnictví v § 11 tato povinnost není uvedena. Jestliže ano, tak v kterém paragrafu je to uvedeno? 2. Je povinnost po skončení účetního období tisknout hlavní knihu a účetní deník? Jestliže ano, tak v kterém paragrafu je to uvedeno? 

Společnost s. r. o. má v účetnictví dvě neuhrazené faktury. Pohledávky byly splatné dne 30. 11. 2012 - 43 000 Kč a 19. 6. 2013 - 6 000 Kč. K pohledávkám nebyly vytvořeny opravné položky. Jak správně účetně a daňově odepsat? 

Musíme sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za předpokladu že: - celek tvoří 5 jednotek, z nichž jedna je ovládající osobou, - překračují netto aktiva, - nepřekračuje počet zaměstnanců, - obrat čtyř společností je 180 mil. Kč a obrat ovládající společnosti, která ale fakturuje pouze do dceřiných společností konsolidačního celku, je 50 mil. Kč. Podléhá ovládající jednotka auditu za rok 2016, jestliže kritéria překročila v letech 2014 a 2015, ale nikoli v roce 2016?

Účetní jednotka pořizuje dlouhodobý majetek, platí za něj platební kartou. Účetní kurz je pro březen (například) 27 CZK/EUR, cena majetku je 10 000 EUR. Banka tuto transakci ale zúčtuje kurzem 27.50 CZK/EUR. Měla by účetní jednotka tento dlouhodobý majetek ocenit svým kurzem (tedy 270 000 Kč a 5 000 Kč zaúčtovat jako kurzový rozdíl), nebo by měla být pořizovací cena 275 000 Kč, což je skutečně to, co majetek firmu stál (bylo sraženo z účtu) a o kurzovém rozdílu mezi kurzem banky a účetní jednotky se účtovat zvlášť nebude? Narážím především na vyhlášku, podle které kurzové rozdíly nevstupují do ceny majetku, jedná se však o kurzový rozdíl v pravém smyslu slova?

Jakou dát předkontci při příjmu dividend ze zisku od dceřiné společnosti mateřské? Tyto dividendy bude uvádět do daně z příjmů právnických osob za rok 2016? Do oddílu II řádek 110, do řádku 62 se počítalo 5 % z vyplacené částky. Do 5 % se počítaly úroky u banky nebo jiné režijní finanční náklady. V současné době takové náklady matka již nemá. Z čeho se bude počítat těchto 5 %? Statutární zástupci u matky a dcery jsou spojené osoby. 

OSVČ ve své daňové evidenci evidovala pohledávku po klientovi se splatností 14. 10. 2013, o kterou se soudila. V roce 2015 soud její pohledávku neuznal. Účetní se o ukončení soudu dozvěděla až v r. 2016. 1) Má neuznání pohledávky soudem nějaký daňový dopad do DPFO v r. 2015 či v následných rocích? 2) Může účetní pohledávku účetní vyřadit z evidence až v r. 2016 bez daňových dopadů?