Ing. Miroslava Nebuželská - strana 1

Zasílám odstavec jedhodho nejmenovaného fotbalového klubu, neziskové oraganizace: Základní účelem a hlavní činností SK je: a) vychovávat aktivní fotbalisty ve všech věkových kategoriích pro účast v organizovaných soutěžích a vytvářet pro ně materiální podmínky, aby mohli zdárně reprezentovat SK, kladenský fotbal a uspokojovat zájem veřejnosti o fotbal b) vytvářet podmínky pro masovou základnu SK zejména mezi mládeží a získávat pro činnost SK širokou obec příznivců c) zajišťovat pro tuto činnost potřebné ekonomické podmínky všemi dostupnými prostředky a způsoby, zejména vlastni sportovní a hospodářskou činností, získáváním sponzorů apod. d) vytvářet široké možnosti užívání svých sportovišť pro zájemce z řad veřejnosti, zejména pak mládeže e) budovat, provozovat a udržovat sportovní a jiná zařízení, která vlastní nebo užívá f) vést své členy a ostatní zájemce o sport k dodržováni základních sportovních, etických, morálních, estetických a mravních pravidel, g) hájit zájmy svých členů, za tím účelem spolupracovat s orgány státní správy a samosprávy, s ostatními sportovními organizacemi i jednotlivci, h) zajišťovat v oblasti sportu vzdělávání svých členu, jejich školení i) dalšími formami své činnosti napomáhat rozvoji veřejného života, kultury, zdraví apod. v místě své působnosti, zejména formou veřejně prospěšné činnosti Chtěla bych si ověřit, zda níže uvedené činnosti spadají do hlavní činnosti nebo do hospodářské: Přestupy hráčů Tréninková kompenzace / výchovné hráče Prodej vstupenek na fotbalový zápas Pronájem UMT Prodej vstupenek na ples 

Má veřejná výzkumná instituce povinnost zapsat majitele do evidence skutečných majitelů ?

Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Dodavatel mi pošle fakturu např. za plyn za měsíc březen. Datum vystavení faktury je 2. 4., datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 2. 4. Plnění se týká měsíce března (je uvedeno na faktuře), mohu zaúčtovat do března? Nebo musím respektovat datum zdanitelného plnění a zaúčtovat do dubna, i když se plnění týká měsíce březen?

Při předávání účetnictví účetní jednotky (zapsaný ústav) a zápisu počátečních stavů rozvahy (k 1. 1. 2021) do nového účetního SW nebyla zapsána hodnota zapsaného vlastního jmění ve výši 20 000 Kč na účet 901000. Jak nejlépe tuto chybu opravit, aby rozvaha odpovídala skutečnosti?

Jsme zapsání v obchodním rejstříku jako „družstvo pro výstavbu a správu garáží“ – nejsme bytové družstvo. Garáže a nebytové prostory (obojí jsou ve vlastnictví družstva) jsou pronajímany pouze členům tohoto družstva dle nájemní smlouvy s družstvem. Lze aplikovat pro zdanění daní z příjmů právnických  osob u družstva osvobození od daně dle § 19 odst. 1 písm. c) ZDP na pronájem nebytových prostor a garáží?

Sociální podnik (podnikající fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku) v letošním roce čerpá tzv. provozní úvěr v programu S-podnik od Národní rozvojové banky. Tento úvěr je bezúročný a čerpá se postupně na základě zaslaných daňových dokladů. Jedná se o faktury za materiál, který souvisí s projektem, na jehož základě byl úvěr schválený. Splácení poskytnutého úvěru pak bude probíhat v pravidelných měsíčních splátkách. Zahrnuje se tento provozní úvěr při čerpání do příjmů podléhajících dani?

Biskupství zřídilo charitu (nestátní nezisková církevní organizace). Farnost, která je také zřízena biskupstvím, vlastní nemovitost, kterou pronajímá charitě (nájemní smlouva) za symbolickou 1 Kč. Režim nájemní smlouvy byl za symbolické nájemné byl zvolen z důvodu čerpání dotace na opravu a rekonstrukci budovy charitou. Použije se na nájemné § 23 odst. 7 ZDP, tzn. je pro účely ZDP nutné použít obvyklé nájemné, případně může mít popsaný stav jiné daňové konsekvence?

Nezisková organizace (z.s.) vlastní nemovitost, kterou přenechá formou výpůjčky jiné neziskové organizaci. Vypůjčitel provede na nemovitosti technické zhodnocení (se souhlasem vlastníka) a vlastník dá souhlas s daňovým odpisováním vypůjčiteli. Otázka je, zda v případě ukončení výpůjčky bude mít provedené technického zhodnocení nějaký daňový dopad (daň z příjmů) u vlastníka nemovitosti, když nedojde k žádné finanční kompenzaci z titulu provedeného tech. zhodnocení a toto zhodnocení nebude ani odstraněno (tzn. vlastník převezeme zpět zhodnocenou nemovitost. § 23 odst. 6 řeší prakticky stejnou situaci, ale výslovně uvádí pouze nájem. Pokud by vlastník musel dodanit hodnotu tech. zhodnocení k datu převzetí nemovitosti zpět do vlastního užívání, bylo by možné, aby takový příjem byl od daně z příjmů osvobozený v situaci, kdy užití nemovitosti vlastníkem (tj. včetně tech. zhodnocení) je čistě pro jeho hlavní, tedy neekonomickou činnost?

Obec má 100% podíl na s.r.o. Obec ze svého majetku vyčlení nemovitosti a na základě znaleckého posudku je vloží do společnosti. Mohou být náklady na znalecký posudek v nákladech s.r.o.?

Družstvo (nejedná se o bytové družstvo, ale o obchodní) má zhruba 50 členů. Jeden z členů si od družstva pronajal nebytový prostor. Nájemné je nižší než obvyklé. Podmínky nájemní smlouvy odsouhlasilo představenstvo i členská schůze. Člen družstva má podíl na družstvu ve výši 10% a pro družstvo nevykonává žádnou činnost. Bude mít nižší než obvyklé nájemné nějaký daňový dopad (z pohledu daně z příjmů) na člena nebo na družstvo? 

Mám do základu výpočtu tvorby FKSP započítávat i položku odměny statutárních orgánů, kterou účtujeme na účet 521 (má samostatnou analytiku). 

Vedeme účetnictví zájmového spolku a zpracováváme i daňové přiznání, kdy je spolek v zisku jak z hlavní, tak i doplňkové činnosti. Spolek má několik zaměstnanců, z toho jeden je v kategorii s těžším zdravotním pojištěním, uplatňujeme slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zároveň uplatňujeme snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nyní jsme se dozvěděli, že byl zaměstnanec v roce 2021 převeden do kategorie zaměstnance se zdravotním postižením, a tedy lze uplatnit slevu pouze dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Můžeme v dodatečném daňovém přiznání za rok 2021 a i za rok 2022 uplatnit vyšší snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

TJ Sokol uzavřela s městem smlouvu o zápůjčce, splatnost 5 let. Na jaký účet v účtové osnově tuto půjčku zaúčtovat? Obec půjčila jednotě. Půjčka je bezúročná. 

Česká nezisková organizace, zaregistrovaná jako identifikovaná osoba v ČR, nakupuje z JČS od neplátců zboží, které následně využívá ke svému hlavnímu poslání, nikoli k ekonomické činnosti. Je nutné i tohoto nákupu zboží odvádět DPH v ČR? (Zboží odesláno z JČS do ČR, dodavatel neuvádí na fakturách DIČ (ani své, neb žádné nemá, ani té neziskovky, jen IČo).

Nezisková organizace - herecká společnost, vydala letos publikaci a přímo na její vydání získala konkrétní dotaci. Podmínky splnili a peníze dostali. Prosím o radu s účtováním. V průběhu tvorby máme zaúčtované náklady na nákladové účty. Dále máme zaúčtovanou dotaci na výnosový účet. Nyní potřebuji výrobek aktivovat na sklad. Aktivuji knihy na sklad v hodnotě snížené o získané dotace? Nebo v hodnotě plných nákladů a dotaci musím nějak časově rozlišovat po dobu než se všechny knihy prodají? 400 000 Kč nákladové účty 521, 518 apod. 250 000 Kč výnosový účet 691 150 000 Kč naskladnění knih 123/563 nebo 400 000 Kč naskladnění knih 123/563 200 000 Kč vyskladnění knih 563/123 vydaný do konce roku 125 000 Kč časové rozlišení dotace na polovinu neprodaných knih 691/911 Výdej knih pak bude účtován 563/123 při prodeji. Rozdané kusy jako reklamní předmět 501/123 (do 500 Kč za knihu). Pokud bude cena nad 500 a nebude možné předmět použít jako reklamní, rozdaný kus by byl buď dar neb reprezentace přes účet 513. 

Společnost poskytne hasičům hmotný dar, který před tím zakoupila. Hodnota daru je tedy ve výši finanční částky, kterou zaplatila dodavateli? Jaké jsou daňové důsledky?

Jsme příspěvková organizace ÚSC. Máme na skladě na účtu 112 antigenní testy které mají platnost do dubna 2023. Můžeme tyto prošlé testy odúčtovat do nákladů a na jaký účet, byl by daňově uznatelný? 

Zemědělskému družstvu vznikla škoda, vlivem vichřice byly zničeny konstrukce chmelnic - spadlé sloupy, dráty. V majetku máme zařazeno takto: Majetek I - má 6 konstrukcí, z toho 3 zničené, majetek je zcela odepsán, Majetek II - má 1 konstrukci, 1 zničenou a majetek není zcela odepsán. Pojišťovna vyplatila plnění, které jsme zaúčtovali do výnosů. Družstvo bude opravovat konstrukce tak, že z původních konstrukcí zůstávají jen betonové kotvy obvodových sloupů, vymění se patky, sloupy a místo drátů ( které byly na původních konstrukcích) budou nainstalována ocelová lana. Bude se jednat o opravu, když výměra zůstává stejná, kromě kotev v zemi, není nic ze spadlé konstrukce použitelné, a dráty budou nahrazeny ocelovými lany? Nebo máme účtovat o novém majetku, či technickém zhodnocení a do ceny zařadit i náklady na odstraňování spadlé konstrukce - vystřihávání drátů, odklizení sloupů? Jaký rozdíl v účtování bude u majetku odepsaného a zcela neodepsaného?

Spolek je zaměřen na provozování kulturní, společenské, sportovní a obdobné činnosti v rámci obce. Pořádá tematické akce pro děti i dospělé. V rámci jednotlivých akcí má i stánek s občerstvením pro děti i dospělé. Na tento prodej má vyřízený živnostenský list - hostinskou činnost. Je možné náklady a příjmy z tohoto stánku účtovat do hlavní činnosti, nebo účtovat jako činnost hospodářskou? Do které činnosti účtovat dobrovolné vstupné?