Ing. et Ing. Martina Jeřábková - strana 18

Pracovník pokračuje v pracovní neschopnosti v novém roce - v nejvyšší sazbě 69 % z 100 % DVZ, budu tuto částku v lednu 2007 přepočítávat podle nových DVZ?

Začínající společnost s ručením omezeným, 3 společníci z USA, jeden z nich jednatel (žijící zde), ten ale nemá vyřízený žádný druh pobytu ani pracovní povolení, může s tímto jednatelem být uzavřená mandátní smlouva (na výkon funkce jednatele) za symbolickou 1 Kč, protože společnost (jazyková škola) dosud nemá žádné výnosy? Ve smlouvě bude dále uvedeno, že tato odměna se sjednává pouze do doby, než začne probíhat výuka a společnost bude dosazovat zisku. Pokud ano - musí být společnost v případě sjednané odměny 1 Kč ročně zaregistrována u OSSZ, ZP a FÚ (závislá činnost)?

Manželé na finančním úřadu odevzdali společné zdanění manželů. Je manželka, bez vlastního příjmu (rodičovský příspěvek) povinna podat přehledy na sociální a zdravotní pojištění a zaplatit vypočtené pojistné?

Právnická osoba, společnost s ručením omezeným, plátce DPH. U chystané novely zákona, má dojít ke změně sociálního pojištění jednatelů společnosti s ručením omezeným - pojištěn bude pouze v případě, že bude mít uzavřenu pracovní smlouvu, ne mandátní. Jak to bude probíhat v praxi - zůstane mandátní smlouva se všemi výhodami a k tomu pracovní na činnost jednatele, nebo ta musí být na něco jiného, nebo stačí jen jedna smlouva a jakou by měla mít podobu, aby byl jednatel odměňován jako dosud a byl nemocensky a zdravotně pojištěn?

Můj klient sám nemá zaměstnance, ale podniká jako zprostředkovatel tak, že hledá kontakty stavebním firmám na subdodávky. V kladném případě a spokojenosti klienta si fakturuje částku více méně dohodnutou, bez konkrétních podmínek. Většinou se s klientem dohodne podle objemu zakázky na nějakých procentech, případně v poslední faktuře je ohodnocena kvalita práce subdodavatele i u mého klienta jakousi prémií z provize. U DPH účtujeme za zprostředkování 19 %, i když se jedná o stavební práce většinou s 5 %. Tam nemám problém. Jaké náležitosti by měla mít smlouva mezi mým klientem (zprostředkovatelem) a jeho odběratelem a jakou pojmenovanou, případně nepojmenovanou smlouvu by měl na takovou činnost uzavírat? Protože se jedná o velký objem zakázek co do množství Kč, mám docela obavu, aby správce daně neposoudil takovou práci pro klienta nebo jeho odběratele nevýhodně. Klient má faktury dost jednoduché, odvolává se na smluvní cenu a brání se mi tím, že výstup daní, tak by měl finanční úřad toto vzít v úvahu i na vstupu. Částečným důkazem je možná z naší strany i to, že peníze za faktury jsou z velké části placeny bankou.

Spolupracující osoba (manželka, sama osobou samostatně výdělečně činnou) si na leasing pořídila osobní automobil (na IČO). Je možné, aby si manžel (manželka = spolupracující osoba) ve své daňové evidenci dával do nákladů splátky tohoto leasingu, silniční daň atd., když majitelka vozidla je spolupracující manželka, která nevede daňovou evidenci, ale má svou živnost \"na procenta\"? Nebo je nutné, aby si manžel převedl leasing tohoto automobilu na své IČO nebo rodné číslo? Jinak se totiž leasing neobjeví u spolupracující v nákladech, protože převyšuje 50 % nákladů, ale spolupracující si nechce vést na svou živnost daňovou evidenci.

Jaký je postup, při převodu automobilu z podnikání na uplatňování cestovních náhrad? Musí se stanovit cena vyřazení, nebo stačí jen zápis na kartě majetku? Vím, že u cestovních náhrad lze uplatňovat náhradu za pohonné hmoty, nikoli základní náhradu 3,80 Kč/km.

Soukromý zemědělec vede daňovou evidenci a je plátce DPH. V minulých letech byly postoupeny restituční nároky od zemědělského družstva (ZD). To znamená - odkoupil od jednotlivých restituentů jejich rest. nároky od ZD. Na základě smluv o postoupení pohledávky mu jednotliví restituenti postoupili své rest. nároky vůči ZD. ZD tyto restituce vyrovnalo vydáním budov, strojů atd. Dle výše uvedených smluv, vyplácí soukromý zemědělec restituentům peněžní prostředky, dle splátkového kalendáře. Lze část restitucí (transformační podíl) odečíst jako daňový výdaj, případně v jaké výši a za kolik let zpět?

Tělovýchovný spolek má v úmyslu platit pracovníky, kteří pro něj budou vykonávat určité pravidelné činnosti dále uvedené. Z hlediska snížení administrativní náročnosti bychom preferovali fungování těchto osob na živnostenský list. Jaké budou jejich povinnosti z hlediska daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění? Jedná se o následující osoby a činnosti: 1. Žena v domácnosti (registrovaná na pracovním úřadě), 2 děti nad 15 let, 4 děti ve věku do 15 let - výkon práce \"správce fitcentra\", - měsíční odměna cca 400 až 800 Kč za měsíc (dle počtu návštěvníků), - předpokládá se, že bude vzhledem ke společnému zdanění manželů podávat daňové přiznání samostatně. 2. Důchodce (do 70 let) - výkon práce \"správce objektu\" (úklid, údržba a opravy objektu), - předpokládaná měsíční odměna 1 000 Kč až 2 000 Kč dle aktuálního rozsahu práce.

Jsme akciová společnost, plátce DPH. Vybraným klíčovým zaměstnancům uzavřela firma speciální pojistnou smlouvu. Pojistníkem je firma a pojistné plnění bude vyplaceno zaměstnanci až po uplynutí určité doby (nejedná se o pojištění splňující podmínky § 6/9u), v případě, že bude zaměstnanec u nás ještě zaměstnán. Pokud ne, poj. plnění jde ve prospěch firmy. Pojistné je hrazeno ročně z fondu tvořeného po zdanění. Jak postupovat při splnění všech podmínek a výplatě částky zaměstnanci? Zejména mě zajímá, zda se vyplacená částka zahrne do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění a zda bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti?

Poskytujeme zaměstnancům při prvním odchodu do starobního důchodu nepeněžní plnění v hodnotě 1 000 Kč ze zisku po zdanění. Nemáme fond kulturních a sociálních potřeb ani sociální fond, pouze vnitřní předpis. Bude se od 1. 1. 2007 srážet pojistné na sociální a zdravotní pojištění?

Advokát, člen sdružení fyzických osob, které vede z důvodu výše obratu podvojné účetnictví, pronajímá byt v osobním vlastnictví (není součástí obchodního majetku). V daňovém přiznání přiznává výdaje na pronájem procentem. Jak postupovat v tomto případě s evidencí příjmů z pronájmu? Přiznat nájem za celý kalendářní rok, třebaže není ještě za některé měsíce zaplaceno, nebo do příjmu započítat pouze skutečně zaplacený nájem?

Německý občan byl svým zaměstnavatelem vyslán do České republiky k české dceřiné společnosti za účelem výkonu závislé činnosti. Německý občan, jako zaměstnanec, uzavřel s českou společností řádnou pracovní smlouvu podle zákoníku práce a jeho příjem je v České republice zdaňován podle § 6 zákona o daních z příjmů jako příjem ze závislé činnosti. Jsou taktéž prováděny odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Na základě smlouvy o vyslání uzavřené mezi německou mateřskou společností a tímto zaměstnancem je v Německu tomuto zaměstnanci hrazeno specielní nemocenské pojištění v zahraničí, a to jak za zaměstnance, tak i za jeho rodinné příslušníky. Německá dceřiná společnost částky placené za toto pojištění v Německu přeúčtovává české společnosti. Česká společnost považuje tyto přeúčtovávané částky za nepeněžní příjem zaměstnance a do konce roku 2006 o tento příjem zvyšovala zaměstnanci základ daně ze závislé činnosti. Z pohledu české společnosti byl tento příjem považován za příjem daňově neuznatelný. 1. Lze výše uvedený postup považovat za správný? 2. Dochází na základě novely zákoníku práce a navazujících předpisů včetně zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2007 ke změnám k přístupu k této záležitosti? Bude i nadále tento příjem zaměstnance považován z pohledu zaměstnavatele za daňově neuznatelný a nebo lze s ohledem na skutečnost, že tento příjem je dohodnut na základě smluvního vztahu (byť mezi zaměstnancem a německou společností) nově od 1. 1. 2007 považovat za příjem daňově uznatelný? Bude tento nepeněžní příjem podléhat od 1. 1. 2007 i odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění? Předpokládám, že na straně zaměstnance bude i nadále tento příjem považován za nepeněžní příjem zaměstnance. 3. Lze k posouzení přistoupit i opačně, tj. posoudit jako nedaňový příjem na straně zaměstnavatele a z těchto důvodů i příjem nepodléhající zdanění, a tím ani odvodům na straně zaměstnance (viz výklad pí. ing. Trezziové, náměstkyně ministra financí)?

Žádám o výpočet sazby pojistného na zdravotní a sociální pojištění, které má zaplatit zaměstnanec zaměstnavateli, jestliže čerpal v daném měsíci neplacené volno a měl dvě hodiny neomluvené absence: listopad 2006 Fond pracovní doby: 157,50 hod. Neplacené volno: 7,5 hod. Neomluvená absence: 2 hod. Hrubá mzda: 11 196 Kč Průměr pro náhr.: 72,15 Kč Tarifní mzda: 60 Kč

Společnost by chtěla vyplatit svému zaměstnanci při odchodu do důchodu zvláštní odměnu, ocenit tak jeho dlouhodobý přínos pro firmu. Od roku 2007 v zákoně č. 264/2006 Sb. je pravidlo, kdy se příjem nezapočítává do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění: plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu ... a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. Znamená to, že zvláštní odměnu může tento zaměstnanec dostat až následující měsíc poté, co ukončí pracovní poměr? V případě, že zaměstnanec dovrší např. 50 let, je zaměstnán, neplní tedy podmínku \"důvod pro poskytnutí těchto plnění ...\" Může přesto dostat mimořádnou odměnu, která nebude počítána do sociálního a zdravotního pojištění?

Podnikatel Mirek podniká spolu s podnikatelkou Věrou na základě smlouvy o sdružení, v oboru oční optika a drogérie. Podnikatel Mirek a podnikatel Pavel spolu na základě smlouvy o sdružení vlastní dům, kde pronajímají bytové i nebytové prostory. Podotýkám, že podnikatel Mirek je tatáž osoba ve dvou sdruženích. Může podnikatel Mirek, pronajmout nebytový prostor i podnikatelce Věře pro Oční optiku a vybírat nájem, který bude daňovým příjmem pro sdružení Mirek a Pavel a daňovým výdajem pro sdružení Mirek a Věra?

Jedenkrát měsíčně ve 2 dnech po 4 hodinách mi má sestra vypomáhá s různými aktivitami - úklidem kanceláří, zápisem faktur, nalepení košilek, vytvoření hromadných příkazů apod. Dohoda o provedení práce je tedy měsíčně sepsaná na 2 dny práce, celkem 8 hodin, 3 500 Kč. Z této částky odvádím měsíčně srážkovou daň ve výši 15 %. Musím od ledna 2007 sestru přihlásit ke zdravotnímu pojištění a odvádět toto pojištění, když částka převyšuje hranici 1 500 Kč a opakuje se měsíčně?

Podnikatel, fyzická osoba, vede podvojné účetnictví a je plátce DPH. Žádám o vzorový výpočet exekuce našeho zaměstnance, dle nových předpisů platících v roce 2007. Čistá mzda 15 932 Kč. Je rozvedený a platí dle rozhodnutí soudu výživné na dvě děti v celkové výši 2 300 Kč. Můj výpočet zabavitelné částky je 7 846 Kč, ale nejsem si jistá.

Zajímá mě otázka, archivace a možnost skartace. Vím, že ze zákona jsou dané lhůty pro \"mzdové\" záležitosti, účetní doklady, DPH atd., ale zajímá mě, jak mohu k této otázce přistupovat v praxi. Tzn. musím někam \"hlásit\", že chci doklady skartovat, když se účetní doklady vztahují k DPH opravdu je to 10 let? Kterých dokladů se mohu zbavit a kdy, aniž bych riskoval nějaký postih?

Firma A (s. r. o.), uzavře v květnu 2005 s firmou B (také s. r. o.), sdružení bez právní subjektivity na zakázku (stavební práce a vybavení stavby) s předpokládaným datem předání v červnu 2007. Firma A, která byla pověřena vedením účetnictví, má za zdaňovací období hospodářský rok od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006. Firma B má za zdaňovací období kalendářní rok. Firma A vede za sdružení účetnictví odděleně od svého účetnictví. Jaké zdaňovací období bude mít sdružení? K jakému datu dojde k rozdělení zisku z dané zakázky - k 30. 9. 2006 (konec hospodářského roku firmy A), k 31. 12. 2006 (kalendářní rok a zdaňovací období firmy B), či po předání zakázky v červnu 2007? Jakým způsobem zaúčtovat převod zisku ze sdružení do účetnictví firmy A jako celku.