Ing. et Ing. Martina Jeřábková - strana 20

Jsme střední škola. Firma k nám nainstalovala automat na nápoje. Ve smlouvě je uvedeno, že ceny budou nižší než je obvyklé a my nebudeme účtovat spotřebovanou energii a vodu. Jak toto promítnout do DPH a účetnictví? Šlo by ten rozdíl účtovat třeba nadaci školy jako příspěvek na levnější nápoje pro žáky? A jak by se toto promítlo do DPH a účetnictví?

Mezi bytovým družstvem, investorem a stavitelem byla vystavena smlouva o výstavbě 3 bytových jednotek. Smlouva praví, že se investor a stavitel po úhr. členského vkladu stanou nebydl. členy družstva. Po dostavbě bytové družstvo vystaví na každého náj. smlouvu, kterou se stanou bydlícími členy. Stavitel prodá svůj členský podíl, musí si ho dát do daňového přiznání do výnosů r. 2006? Dle rady indiv. daňového poradce si tento prodej do výnosů r. 2006 musí dát. Chci se přesvědčit, zda jste stejného názoru. Jsem fyzická osoba, podnikající plátce DPH, vedu podvojné účetnictví a mám zaměstnance. Doplňující informace: Družstvo, investor a stavitel p. X - smlouva o výstavbě 3 bytových jednotek. Smlouva praví, že se investor a stavitel stanou po úhradě členského vkladu nebydl. členy družstva. Investor staviteli proplácí faktury vydané za materiál a práce spojené s výstavbou. Po dostavbě bytové družstvo vystaví na každého náj. smlouvu, kterou se stávají bydl. členy družstva. Investor má náj. smlouvu na dvě bytové jednotky a stavitel na jednu bytovou jednotku v květnu r. 2006. Stavitel svůj členský podíl prodá také v květnu r. 2006, musí si zisk z prodeje druž. podílu dát do výnosů r. 2006? Členský vklad byl uhrazen z fir. peněz, ze zisku se ihned hradily firemní závazky. Dle rady individuálního daňového poradce si tento zisk (1 520 000 Kč) z prodeje druž. podílu musí do výnosů r. 2006 dát. Potřebujeme se přesvědčit, zda jste stejného názoru. Jsem plátce DPH, fyzická osoba podnikající, vedu podvojné účetnictví a mám zaměstnance.

Jsme územní samosprávný celek (město), právnická osoba, čtvrtletní plátci DPH a účtujeme v soustavě podvojného účetnictví. K 31. 12. 2006 bychom rádi ukončili vedlejší hospodářskou činnost, kterou od počátku evidujeme na zvláštních účtech. Ke konci roku budeme mít konečné zůstatky na účtech týkajících se pohledávek (účet 378:MD) i závazků (účet 379, 321:D), dále budou i aktivní zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech (účet 241:MD). Žádáme o účetní postupy a zároveň i o daňové dopady týkající se převodů těchto zůstatků do hlavní činnosti. Jak postupovat a správně zaúčtovat předpis a zaplacení daně z příjmů z vedlejší hospodářské činnosti za rok 2006, která je splatná v následujícím roce?

Jsme příspěvková organizace, mateřská škola v právním subjektu. Obec zadává každoročně kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky soukromé firmě. Nyní nám bylo vytčeno, že podle vyhlášky č. 416/2004 o řídící kontrole nevystavujeme limitované a individuální přísliby. Je skutečně nutné v tak malé organizaci (3 třídy) vydávat tyto přísliby na veškeré vydané finanční prostředky, když v organizaci je pouze příkazce operace (ředitelka) a externí účetní? Mám sama vydávat přísliby a sama si je odsouhlasovat? Správce rozpočtu určen není, veškerou hospodářskou činnost vykonávám sama a nemám ji na koho delegovat, neboť oficiální zástupkyně u menších zařízení není, nemá zkrácený úvazek a nemám ani jiné finanční prostředky, které by ji mohly ocenit. Byly nám vytčeny pouze tyto formálnosti, jinak nebylo v oblasti účetnictví shledáno žádné pochybení.

Lze vystavit limitovaný příslib na výdaje a příjmy na celý rok a uvést tam, že se budou čerpat dle schváleného, případně upraveného rozpočtu bez konkrétních čísel? Stačí to? A jaké podpisy na něm musí být?

Jsem fyzická osoba, podnikatel, platím si nemocenské pojištění, mám nárok uplatnit si neschopenku. Moje pracovní neschopnost bude dlouhodobá, asi 4 měsíce. Podnikání nepřerušuji. Je možné mít neschopenku a při tom podnikat? Dělám účetnictví a daňovou evidenci, mám závazky vůči mým klientům, a proto i při nemoci pracuji. Je nějaký problém s mojí fakturací v době nemoci? Nebo bych v té době neměla fakturovat? Nemám žádné zaměstnance. Musím podnikání v době nemoci přerušit? Jak postupovat? Nemohu si dovolit své klienty předat někomu jinému, těžko bych sháněla po uzdravení jiné.

Fyzická osoba (soukromý zemědělec), vede \"podvojné\" účetnictví. Plánuje, že by přešel na hospodářský rok na období od 1. 10. do 30. 9. Každoročně žádá o dotace na jaře a peníze dostane na účet až v období prosince až březen následujícího roku. Na dokladu o schválení dotace je vždy aktuální rok z jara (kdy se žádá o dotaci). Pokud by se účetnictví vedlo v hospodářském roce, do jakého období se zaúčtují dotace, které by vlastně přišly až v následujícím hospodářském roce? Existuje nějaká výjimka (sdělení apod.) pro soukromé zemědělce o účtování dotací? Pro zemědělce by bylo nejlepší o dotaci účtovat do hospodářského období, kdy skutečně přijde. Je to možné?

Spol. s r.o., plátce DPH, vede účetnictví. Kolik let zpětně může vymáhat pojišťovna Kooperativa zákonné pojistné zaměstnavatele za pracovní úrazy? Co dělat, když jsem zjistila, že firma, které jsem začala vést účetnictví i mzdovou agendu, toto pojištění předtím neplatila?

Nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákoník práce a některé další zákony týkající se změn v oblasti nemocenského pojištění byly schváleny již před několika měsíci. Doposud se mi však nepodařilo nikde najít spoustu detailů potřebných pro správnou úpravu mzdového SW. 1) Kde se dá zjistit algoritmus výpočtu odvodu důch. poj. (6.5 % z vym. základu zaměstnanec, 21.5 % v. z. zaměstnavatel), na nezaměstnanost (0.4 %, 1.2 %), nemocenské poj. (1.1 %, 1.4 % příp. 3.3 %). Bude se i nadále odvádět dohromady tak jako doposud? Pak ovšem nastanou zmatky v souvislosti s odvody za skupinu osob, které od roku 2007 nebudou odvádět na nezaměstnanost. Pokud se bude odvádět každé zvlášť, tak jak se budou jednotlivé odvody počítat a zaokrouhlovat? Jak budou vypadat hlášení s tím související? 2) Co vlastně patří do vym. základu, ze kterého se vychází? Už jsem našla právě protichůdné výklady odborníků toho, co se týká započítávání náhrady za používání služebního vozidla k soukromým účelům zaměstnancem. Patří do vym. základu nebo ne? 3) Po dobu prvních 14 dní nemoci (karantény) bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy minimálně ve výši stanovené zákoníkem práce. Ten však připouští i náhradu vyšší. Z jaké částky si v tomto případě zaměstnavatel uplatní 50 % z náhrady postiženým osobám (příp. všem osobám, když bude odvádět vyšší % nem. poj.). Z celé náhrady nebo jen z minimální? Co všechno se bude uvádět do tiskopisů (které mají být, ale kdy?), které se budou odevzdávat na ČSSZ v souvislosti s nemocí delší než 14 dní (OČR, mateřskou, vyr. přísp.)? Nejasností je samozřejmě ještě mnohem víc. Žádám o objasnění alespoň těchto dotazů, nebo uvedení kontaktního místa, kde by se daná problematika může konzultovat.

Společnost s r. o. má uzavřenou smlouvu se SOU o odborném výcviku učně. Ve smlouvě je určena odměna ve výši 20 Kč za hodinu práce. Žádám o radu, jak tuto odměnu zaúčtovat, když učeň není v pracovněprávním vztahu, smlouva je pouze s učilištěm.

Podnikatel (autodopravce) dne 14. 10. 2006 onemocněl, jeho nemoc potrvá delší dobu. Po tuto dobu přenechal své zákazníky jinému autodopravci. Je možné, aby po dobu nemoci za tuto službu pobíral od tohoto dopravce provizi, nebo přefakturovával služby svým zákazníkům (nechce o tyto zákazníky kvůli nemoci přijít), nebo je možná varianta spolupráce manželky, která je nyní na rodičovské dovolené.

Podnikatel, fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, měl v roce 2006 mimořádný jednorázový příjem. V následku toho mu hrozí v roce 2007 po podání přehledů PSSZ a VZP velké doplatky a zároveň velké zálohy na tato pojištění v roce 2007. Je možné předpokládaný doplatek pojistného uhradit do konce roku 2006, tím si snížit základ daně v tomto období a zároveň snížit zálohy sociálního a zdravotního pojištění na rok 2007? V roce 2007 rozhodně takového příjmu nedosáhne a v případě plateb tak velkých záloh by za zdaňovací období 2007 došlo k velkému přeplatku.

Osoba samostatně výdělečně činná, fyzická osoba, neplátce DPH uzavřela souběžně se svou podnikatelskou činností i dohodu o provedení práce v rozsahu 100 hod/rok. Z této dohody jí byla vyplacena mzda 40 000 Kč a byla ji srážkově sražena záloha na daň ve výši 20 %, tj. 8 000 Kč. U tohoto svého zaměstnavatele nepodepsala Prohlášení. Bude tuto zaplacenou srážkovou daň zohledňovat ve svém daňovém přiznání, které podává na základě své podnikatelské činnosti? Jaké k tomu potřebuje přílohy? (Tj. potvrzení a podobně?)

Podnikatel (fyzická osoba) uplatňující výdaje procentem z příjmu měl v letošním roce abnormálně vysoké příjmy. V listopadu 2006 zaplatil mimořádnou zálohu na zdravotní a sociální pojištění. Úhrn zaplacených záloh tak přesáhne zálohy vypočtené z maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (u OSSZ asi o 80 tis. Kč a u VZP o 50 tis. Kč). a) Je možné uplatnit skutečně zaplacené zálohy jako daňový výdaj roku 2006 a v roce 2007 po podání \"Přehledů\" za rok 2006 započítat vzniklý přeplatek např. na úhradu záloh roku 2007? b) Musí podnikatel zaplacené zálohy nad maximální hranici posuzovat v roce 2006 jako nedaňové a zvýšit o neuplatněnou částku až výdaje roku 2007?

Majitelka nemovitosti - staveb. objektu hodlá pronajmout tento objekt k podnikatelské činnosti společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je její manžel (společné jmění manželů bez zásahu). V nájemní smlouvě si chtějí dohodnout, že veškeré opravy (i nad rámec běžné údržby) a technické zhodnocení objektu bude provádět nájemce na své náklady nad rámec smluveného nájemného (toto nájemné bude sjednáno ve výši ceny obvyklé). Dále bude v nájemní smlouvě uvedeno, že technické zhodnocení bude po dobu nájmu odpisovat nájemce. Nájemce je plátcem DPH, pronajímatel nikoli. Jak je to s daňovým režimem z pohledu DPH a daně z příjmů u nájemce i pronajímatele? Především mne zajímají případné změny tohoto režimu od platnosti nového zákona o DPH od 1. 5. 2004 a novely zákona o pronájmu a podnájmu nebytových prostor k 19. 10. 2005, neboť daňový režim před platností těchto předpisů je mi vcelku znám.

Vedu daňovou evidenci a chci přejít na určování výdajů procentem z příjmů. Za minulé daňové období budu tedy muset podat opravné daňové přiznání s navýšením příjmů o pohledávky. Tyto se poté neprojeví v příjmech z dalšího období a tam budu muset zase zahrnout pohledávky nesplacené před koncem daňového období? Zároveň budu muset požádat o prominutí penále na FÚ, že? Při tomto vykazování příjmů nemusím žádné výdaje evidovat a dokládat, ani vést knihu jízd? Musím také poslat dodatečné hlášení na PSSZ a zdrav. pojišťovnu, že?

Náš závodní lékař tvrdí, že povinnou periodickou preventivní prohlídku zaměstnanců naší základní školy musíme zaplatit včetně administrativní činnosti spojené s prohlídkou. Finanční vyrovnání požaduje i přesto, že mu vyhotovíme seznam všech zaměstnanců školy, kde jsou v tabulce u každého zaměstnance uvedeny varianty výsledku vyšetření (schopen nadále k navrhované práci, neschopen nadále...) dále datum a podpis lékaře. Ani takováto forma minimalizace administrativy závodního lékaře nepřesvědčila o tom, že by měl periodickou prohlídku provést pro naší školu zdarma. Sdělte nám, jestli pojišťovna hradí povinné periodické preventivní prohlídky zaměstnanců v rámci závodní preventivní péče včetně nezbytné minimální administrativy (vyjádření, razítko, podpis). Uveďte i předpis, který řeší shora uvedenou problematiku. Rád bych doložil naše požadavky vyjádřením odborníků včetně příslušných předpisů.

1. Jsme příspěvková organizace. Můžeme dávat do nákladů telefonní poplatky za používání soukromých mobilních telefonů pro služební účely? Lze uznat organizací stanovený paušál a jestli ano, tak jakým způsobem se prokazuje? 2. Lze uznat do nákladů celou výši poplatků za používání služebních mobilních telefonů, nebo je lepší stanovit limit, protože je administrativně náročné ověřovat pravidelně, kolik bylo provoláno pro soukromé účely? 3. Od nového roku budeme Veřejná výzkumná instituce. Jak bude postupováno v tomto případě?

Podnikatel má dluh na sociálním pojištění. Byl mu založen v bance zvláštní účet \"exekuce dlužníků\" a z tohoto dluh zaplacen sociální správě. Nyní bude postupně tento dluh strháván z bankovního účtu podnikatele. Vzniká podnikateli daňový výdaj v okamžiku zaplacení z účtu \"exekuce dlužníků\"? V tom případě již potom skutečné splácení dluhu bance bude výdajem nedaňovým (jakási forma úvěru?) a úroky z tohoto dluhu bance se stanou daňovým výdajem v okamžiku zaplacení - nebo vůbec?

Jak správně účtovat dotaci z Ministerstva zemědělství, kterou obec obdržela na výstavbu splaškové kanalizace? V rámci této dotace obec dále obdržela i bezúročnou půjčku a část akce hradí z vlastních zdrojů. Má se i na část nákladů akce hrazených z půjčky uvádět příslušný účelový znak nebo pouze na náklady akce hrazené dotací?