Ing. et Ing. Martina Jeřábková - strana 19

Jsme spol. s r. o. a náš zaměstnanec studuje dálkově při zaměstnání vysokou školu dle oboustranné dohody. a) Byly do 31. 12. 2006 náklady na školné, na cestovné apod. náklady nedaňovými? b) Jsou od 1. 1. 2007 tyto náklady u zaměstnavatele již daňové, (vzhledem k § 227 nového zákoníku práce)? c) Musí být tyto náklady zaměstnanci zdaňovány jako nepeněžitý příjem? d) Musí se odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Od stavební firmy jsem dostala podklady pro rozpočet na tvorbu rezervy na opravu příjezdové komunikace a manipulační plochy. Jedná se o plochu před skladem zboží, kde se se zbožím manipuluje a na ploše se též prodává. Případný dodavatel napsal, že po průzkumu příčin deprese manipulační plochy bylo zjištěno nedostatečné podloží komunikace a nesprávně zvolená konstrukce komunikace. Je doporučeno odstranění živičných vrstev dosavadní komunikace, odkop pro spodní stavbu silnice, sanace plochy, hutnění, nový povrch. Jedná se opravdu o opravu již vytvořené manipulační plochy, ale s ohledem na vysoký rozpočet bych ráda znala názor odborníka. Účetně mohu rezervu vytvořit na 2 roky, dle rozpočtu ve výši vždy jedné poloviny. S opravou uvažuje můj klient 3. nebo 4. rokem po tvorbě rezervy. Jedná se i o daňovou uznatelnost? Mám trochu obavy, aby se nejednalo o pozemek, u něhož se domnívám, že nelze tvořit rezervu na jeho opravy.

Podnikající fyzická osoba s DE chce založit též společnost s r. o. Je možné, aby oba subjekty podnikaly ve stejném oboru, kterým je nákup a prodej zboží? Je možné, aby v takovém případě prodávala fyzická osoba právnické osobě postupně zboží, které má skladem, zatím v DE nezdaněným? Z účetního hlediska nevidím problém, daňově mám obavy, že by fyzická osoba mohla spřízněné právnické osobě prodávat jen tolik, kolik by mohla zdanit. Předpokládám, že by se zajistila kontrola, aby bylo prodáváno vždy v ceně obvyklé, ale i tak mám obavy. Můj klient mi ale oponuje, že mu takový postup umožňuje zákon a navíc, kdyby šel jako fyzická osoba do PÚ, měl by možnost sklad zdaňovat postupně po dobu 9 let, což má pravdu. Doplňující otázka: Mám problém s tím, že založená s. r. o bude pro svou činnost nákup a prodej zboží kupovat a následně prodávat a obě fyzické osoby, které zatím vedou daňovou evidenci jsou v tuto chvíli jednatelé i společníci. Z pochopitelných důvodů, které jim umožňuje zákon budou rozpouštět do daní sklady po dobu 9 let. Kdyby skončily podnikání a podnikalo by jen s. r. o, musely by dodanit hned. Je opravdu jediná možnost prohnat to třetí osobou? Nechceme se chovat proti zákonu, obcházení zákona se nám nelíbí, ale jak je vidět z Vaší odpovědi, zákon nás k tomu nutí.

Provádíme transformaci společnosti s ručením omezeným, vzniklé za účelem privatizace bytů, na společenství vlastníků jednotek. Vedeme účetnictví, dům lineárně odpisujeme. Nejsme plátci DPH. Jak zaúčtujeme snížení základního kapitálu s. r. o. při převodu bytů do vlastnictví společníků s. r. o. když základní kapitál výrazně převyšuje zůstatkovou hodnotu domu. Jaký bude dopad na daň z příjmů?

Jak nejlépe \"ošetřit\" daňové zálohy účetně, abych k 31. 12. posoudila správně odvody DPH a zálohy v návaznosti na výnos (324) nebo náklad (314)? Klient má velké množství záloh a na konečné faktuře zálohu odečte někde v textu. Moje účetní pak často toto přehlédne a účtuje jen o ZD a DPH + ceně celkem dle konečné rekapitulace, kde většinou odpočet zálohy chybí.

Při přechodu fyzické osoby s příjmy podle § 7 z daňové evidence na účetnictví se v následujících letech zvyšuje základ daně postupně o hodnotu zásob. Zvyšuje v těchto letech přiznaná hodnota zásob i vyměřovací základ na sociální a zdravotní pojištění podnikatele? A musí být tyto zásoby u sdružení bez právní subjektivity \"rozpuštěny\" mezi účastníky sdružení ve stejném poměru, jako jsou podíly účastníků sdružení na společných příjmech a výdajích?

Žádám o informaci, zda z příjmu zaměstnance, tj. 1 % vstupní ceny vozidla, při poskytnutí vozidla k používání se odvádí zdravotní a sociální pojištění?

Veřejná obchodní společnost, zapsaná v obchodním rejstříku, jako česká společnost se členy, kteří mají v ČR dlouhodobý pobyt v ČR podniká, k 31. 12. každoročně rozděluje zisk na jednotlivé společníky a řádně zdaní. Společníci se dělí takto: 1) Podniká v rámci v. o. s, má trvalý pobyt a ještě podniká jako fyzická osoba nebo je zaměstnán .. posuzuji ho stejně jako občana ČR, tedy daň, SP, ZP z OSVČ. 2) Podniká v rámci v. o. s, má jen dlouhodobý pobyt, nemá jiné příjmy na území ČR ... posuzuji daň a SP, ZP není u cizinců bez trvalého pobytu povinné, má-li dobrovolné, dávám do účetních i daňových nákladů. I když má malý příjem, musí platit minimální SP a podléhá min. ZD. 3) Nemám jistotu o 3. typu společníka. Jedná se o cizince, který má z v. o. s příjmy, ovšem na území ČR se nezdržuje. Do roku 2005 mu v. o. s snížila výplatu zisku o daň, kterou za něj odvedla. SP a ZP neplatila. V mém okolí se setkávám s názorem, že každý člen v. o. s je povinen platit SP, i když se v ČR nezdržuje, protože je vždy posuzován k 31. 12. za OSVČ. Na druhé straně, že není třeba platit celou daň, ale jen zajištění daně (v našem případě by bylo pro v. o. s výhodnější). Jak pak fungují např. řetězce typu Lidl atd.? Vždyť je dost společníků, kteří v ČR určitě nejsou, jen u nás investují. Opravdu podléhají sociálnímu pojištění?

Jsme spol. s r. o. obchodující s majetkovými CP určenými k obchodování na veřejné burze CP na svůj účet prostřednictvím obchodníka s CP. Vedeme \"skladovou\" evidenci CP metodou FIFO. Nakupujeme a prodáváme akcie také v cizí měně, proto jsme v roce 2006 zvolili účtování pouze pevným kurzem. Protože se od počátku roku kurz USD velmi změnil, rozhodli jsme se každého čtvrt roku pevný kurz měnit (používáme kurz vyhlášený ČNB v první pracovní den nového období). Každého čtvrt roku tedy provádíme přepočet majetku a závazků v cizí měně. Provádíme přepočet i zůstatku těchto majetkových CP určených k obchodování na účtu 251. Na konci roku přeceňujeme na reálnou hodnotu, kde kurzový rozdíl je součástí ocenění reálnou hodnotou (tento rozdíl účtujeme výsledkově a je daňově účinný). Je uvedený postup správný? Dále jsme se chtěli zeptat na správné zaúčtování akce reverse stock split u CP určených k obchodování. Měli jsme zůstatek na účtu 251 10 ks majetkových akcií určených k obchodování společnosti XX v hodnotě 197 USD. Společnost XX oznámila, že provádí akci reverse stock split, kde nám byl počet držených akcií upraven v poměru 0,875:1. Bylo nám tedy připsáno 9 ks akcií společnosti XX v hodnotě 0 USD a zároveň nám bylo odepsáno 10 ks akcií společnosti XX v hodnotě 204 USD (což byla průměrná kupní cena těchto akcií v dané době). 204 USD nám bylo strženo z účtu spolu s odepsáním 10 ks akcií. Po uskutečnění této akce nám obchodník s CP eviduje 9 ks akcií společnosti XX v kupní ceně 0 USD, obchodník uvádí pouze tržní cenu v hodnotě 205 USD. Jak máme správně zaúčtovat uvedenou akci?

V loňském roce bylo společnosti na základě finanční kontroly vyměřeno penále, které bylo zaúčtováno do nedaňových nákladů. V letošním roce bylo částečně vyhověno žádosti o prominutí tohoto penále v souladu s § 55a zákona č. 337/1992 Sb. a vyhlášky MF č. 299/1993Sb. Jaký dopad má prominutí pro stanovení daňové povinnosti za letošní rok a jak bude promítnuto do účetnictví?

Jsme družstvo vlastníků domu, které bylo založeno za účelem privatizace domu. Nyní máme dluh vůči obci splacen a chystáme se na rozdělení bytových jednotek do vlastnictví a následné založení právnické osoby - Vlastníci bytových jednotek. Družstvo vlastníku domu nebude zanikat, protože bude vlastnit jednu bytovou jednotku v domě. Jedná se nám o to, že provedeme vyrovnání služeb všem deseti \"družstevníkům\", ale na zálohách na opravy nám zůstane částka v řádech statisíců, kterou bychom rádi převedli na novou právnickou osobu - Vlastníci bytových jednotek - na fond oprav. Jak převod těchto našetřených prostředků provést, abychom neměli problém se zdaněným příjmem?

V jednom časopise jsem četla, že u společníků - právnických osob, mohou být podíly na zisku při splnění podmínek uvedených v § 19 ZDP od daně z příjmu osvobozeny, tzn. plátce podílů na zisku nesráží z podílů srážkovou daň a podíly nevstupují ani do daňového základu příjemce. Je to pravda a podle jakého zákona a paragrafu?

Z důvodu potencionální možnosti uchytit se na čínském trhu, zřídila naše společnost reprezentační kancelář v Číně. Zároveň uzavřela s americkým občanem, dlouhodobě v Číně podnikajícím, smlouvu o zajišťování kanceláře a obchodního zastoupení naší firmy v Číně. Celá smlouva je koncipována tak, aby bylo dodrženo ustanovení čl. 5 smlouvy o zamezení dvojího zdanění a činnost našeho zástupce nezakládala stálou provozovnu z hlediska DZP. S provozem kanceláře nám vznikly dva druhy nákladů, nájem a jeho odměna. Bohužel i přes rok trvající úsilí nepřineslo výsledky v podobě zakázky a z ní plynoucích zdanitelných příjmů. Chtěl bych se proto obecně zeptat, zda jsou náklady vynaložené na RK v Číně uznatelné v základu daně, přestože nebylo dosaženo příjmů a je možné, že ani nebude pro výrazná specifika tohoto teritoria. Jako doklady o vyvíjené činnosti máme zpracované studie trhu, zápisy s jednání s potencionálními zákazníky.

Naše organizace je příspěvková organizace, zřizovaná krajským úřadem a není plátcem DPH. Od svého bankovního ústavu ČSOB obdržela parkovací kartu ve finanční hodnotě 900 Kč. Nadále již parkovné bance neplatí. Je zaúčtování této karty přes účet 263-Ceniny oproti nákladům správný a na jaký účet do nákladů? Karta k bankovnímu účtu jako průkaz pro pracovníka naší organizace, který obstarává styk s bankou (výběr finanční hotovosti a vklad na účet) nemá finanční hodnotu. Nemá být v účetnictví zaúčtovaná na podrozvahové evidenci jako zúčtovatelný tiskopis? Ale v jaké hodnotě?

Dva podnikatelé rozpustili ke dni 31. 10. 2006 sdružení bez právní subjektivity. Oba byli k tomuto datu plátci DPH. Při založení sdružení vložili oba podnikatelé každý stejnou finanční částku. Podíly na majetku sdružení dle smlouvy jsou 50 : 50. Majetek sdružení byl vypořádán následovně: Podnikatel A si ponechal veškerý majetek sdružení k datu rozpuštění (zásoby zboží, drobný HIM, pokladní hotovost, peníze na bankovním účtu) a zavázal se uhradit závazky sdružení. Podnikatel B obdržel od podnikatele A finanční vypořádání s tím, že celková částka vypořádání byla rozdělena na jednotlivé složky majetku (závazky v minusové hodnotě). Kromě drobného HIM byly všechny složky majetku oceněny pořizovacími cenami. Jedná se v tomto případě o zdanitelné plnění DPH (především u převodů podílu na zásobách a drobném HIM)? Pokud ano, může si příjemce plnění (pravděpodobně podnikatel A) uplatnit nárok na odpočet DPH? Jakým způsobem se toto vypořádání projeví v základu daně z příjmů u obou podnikatelů?

Syn, fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci, má 2 malé děti a manželku, která v 10 měsíci tohoto roku ukončila rodičovskou dovolenou (4 roky). Může syn uplatnit zdanění manželů, i když se jeho manželka přihlásila od 1. 11. 2006 jako spolupracující osoba a syn za ní zaplatil zálohy na sociálním i zdravotním pojištěním? Pokud ne, je nějaký způsob, jak rozdělit příjem a výdej syna na 10 měsíců, po které jeho manželka pobírala pouze rodičovský příspěvek?

Obchodní společnost je členem Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR a zaplatí příspěvek ve výši 40 000 Kč za rok. Platí pro ni ustanovení § 24 odst. 2 písm. d) ZDP - limit výše příspěvku do výše 0,5 % vyměř. základů na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku za zd. období pro daňovou uznatelnost tohoto příspěvku?

Jsme základní škola zřízená obcí. Dle darovací smlouvy jsme obdrželi věcný dar - koberec v hodnotě 4 700 Kč a drobné předměty v celkové hodnotě do 2 000 Kč, určené na vánoční besídku. Jedná se o sladkosti, malé polštářky, barvy a podobně. Jak zaúčtovat tyto dary?

Společnost s r. o. má jako hlavní činnost ekonom. poradenství, ale také vymáhá pohledávky, které pro sebe nakoupila. V okamžiku inkasa (většinou jen dílčího, neboť dlužníci většinou svůj dluh postupně splácí) účtuje o tomto příjmu na 646 (a současně až do výše pořizovací ceny na 546). Nominální hodnotu eviduje pouze podrozvahově. Zahrnuje se tento výnos z vymožené pohledávky do obratu pro účel stanovení povinnosti plátcovství DPH? A pokud ano, v jaké výši (celá hodnota 646, či jen v částce převyšující pořizovací cenu neboli 546)? Další otázka souvisí s problémem úroků. Většina těchto pohledávek je přiznána soudem včetně úroků od určitého data \\\"do zaplacení\\\". Je tedy nutné např. k 31. 12. vyčíslit úroky naběhlé za příslušný rok a zařadit je do výnosů (např. 662), i když např. dlužník nesplácí, pohledávka je nevymahatelná apod.? A budou se případně tyto úroky promítat do obratu pro DPH? Podle zákona o DPH mi připadá, že činnost vymáhání pohledávek pro sebe sama vůbec nespadá mezi předměty DPH (asi to není ani zdanitelné plnění - ani zboží, ani služba), a nepatří ani mezi osvobozená plnění, ale pokud se mýlím, prosím kde to v zákoně o DPH najdu? Doplňující otázka: Na jakém účtu se evidují ty \"naběhlé nezaplacené úroky\"?

Jako fyzická osoba jsme přihlašovali zaměstnance na OSSZ. Poslala jsem 1x s kopií přihlášku, 1x pracovní smlouvu. A pracovní smlouva se mi vrátila zpět potvrzená. Nyní se tam vyměnili zaměstnanci a já marně čekám na potvrzenou pracovní smlouvu zpět. Tato paní má čas i se zápočtovými listy. Po telefonickém hovoru mi paní řekla, že by stála dlouho u kopírky. Zaměstnanci, když odchází a zápočtový list nedostanou zavčasu, tak kamenují mne, přesto že já to pošlu ihned. Tak se ptám musím posílat doklady 2x? A do kdy má poslat OSSZ zpět zápočtový list. Ta paní před ní to dělala obratem. Tato má čas i 18 dní. Musím mít potvrzenou pracovní smlouvu od OSSZ, kterou zakládám ve firmě?