Ing. et Ing. Martina Jeřábková - strana 7

Notářka vede daňovou evidenci, plátce DPH. V roce 2008 uplatňovala skutečné výdaje,ale v roce 2009 by chtěla přejít na paušální výdaje 60%.V pohledávkách za rok 2008 měla 130.000 Kč a v závazcích 20.000 Kč. 1) Musí podat dodatečné přiznání za rok 2008? 2) Bude tyto pohledávky danit v roce 2009? 3, V případě spolupracující osoby - může rozdělit na spolupracující osobu procentem pohledávky a procentem paušální výdaje? 4) Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním?

Jsme společnost s ručením omezeným, daňové přiznání nám zpracovává daňový poradce, ale nebudeme využívat prodloužení lhůty pro podání přiznání, daňové přiznání odevzdáme v řádném termínu 31. 3. 2010, plnou moc pro prodloužení také nebudeme ke správci daně ukládat, jen jsme potřebovali s vyplněním daňového přiznání poradit a proto ho vyplňuje daňový poradce. Kdo se bude podepisovat na daňovém přiznání? V předchozích letech jsem to řešili tak, že osoba oprávněná k podpisu byl jednatel a dále jsem vyplnili i kolonku, že daňová přiznání zpracoval daňový poradce, číslo osvědčení, kde se uvedlo i jeho jméno v kolonce sestavil a jeho telefon. V nových tiskopisech jsem tuto možnost nenašli. osoba oprávněná k podpisu zůstává - jednatel, ale kam vyplnit jméno daňového poradce, aby bylo patrné, že to daňové přiznání zpracoval on (kolonka zástupce se nám pro toto nezdá vhodná.

Pokud firma, s. r. o., plátce DPH, použije pro rok 2009 paušální výdaje na dopravu dle § 24 odst. 2 zt), tj. 3 automobily - 1 rok = 180.000,-Kč, pak tento paušál uvádí v přiznání k Dani z příjmů právnických osob, nebo o částce účtuje přímo do nákladů na konci roku 2009? Pokud se uvádí pouze v Dani z příjmů právnických osob, kde se částka ve formuláři uvádí?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci měl od roku 2007 pohledávky u firmy, která mu stále odmítala zaplatit. Podnikatel si proto najal právníka,s kterým tuto firmu začátkem r. 2009 zažaloval a byl veden soudní spor. Pohledávky činily 193.000,-Kč, ale smluvní strany sjednaly \\\"dohodu o narovnání\\\", že dlužící firma zaplatí 150.000,-Kč tedy menší částku než je skutečná pohledávka a tímto, že budou veškeré pohledávky od této dlužící firmy vyrovnány, tudíž podnikatel již od dlužící firmy více peněz již nedostane. Tato dlužící firma skutečně v r.2009 150.000,-Kč zaplatila. Podle vedení daňové evidence tedy podnikateli nebylo zaplaceno 43.000,-Kč. Potřebovala bych vědět, zda má podnikatel v daňovém přiznání za r.2009 zdanit pouze částku 150.000,-Kč, když už nebude vést u této firmy žádnou pohledávku nebo má zdanit celou dlužící částku 193.000,-Kč i když nebyla celá zaplacená?

Dva přátelé si koupili na úvěr domek a vlastnili každý 1/2. Po dvou letech se jeden rozhodl přepsat svou polovinu na druhého a převést na něj i závazek z úvěru. Dotaz zní: platí převádějící nějakou daň? darovací? nebo jinou? (Daň z převodu nemovitosti se zavázal zaplatit nabývající)

Fyzická osoba s trvalým bydlištěm ČR, vedená jako OSVČ, v roce 2008 vycestovala do Norska, kde pobírala pouze příjmy ze závislé činnosti, daň odvedena v Norsku zaměstnavatelem. Musí tato osoba podávat daňové přiznání? Jiné zdanitelné příjmy neměla. Prosím, zda by šlo odpověď urychlit.

Jsme základní škola, zřízená obcí. Prosím o radu, jak účtovat, pokud se rozhodneme vyplatit odměny z fondu odměn. Je správné následující účtování? Vyplacená částka zaměstnancům 521/331. Použití fondu 911/648. Výplata odměn 331/241. ZP a SP 331/336, 336/241. Z čeho mají být odvody na SP a ZP hrazeny? Také z fondu odměn? (Asi spíše z provozních prostředků poskytnutých městem, že? Nebo z Rezervního fondu? 914/648. A odkud a zda vůbec má být tvořen odvod FKSP 2%.

Podnikatel, DE, do obchodního majetku vložil ateliér - nebytový prostor, který dále pronajímá. Má ŽL mimo jiné i na realitní činnost. Je příjem z pronájmu majetku zahrnutého do obchodního majetku příjmem podle § 7 nebo § 9? Hlavní činností je činnost architekta.

Podle § 56 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, je uvedeno převod staveb, bytů a nebytových prostor osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Jak máme postupovat v následujícím případě: V roce 2008 jsme koupili nemovitost, jejíž kolaudace proběhla v roce 2000. Na této nemovitosti jsme provedli technické zhodnocení ve výši 10 milionů Kč a uplatňovali jsme si DPH na vstupu. V roce 2009 byly stavební úpravy kolaudovány a po kolaudaci byla nemovitost pronajímána. Nyní tedy v roce 2010 byl nájemní vztah ukončen a budeme nemovitost prodávat. Vztahuje se na tento případ osvobození od DPH podle výše uváděného ustanovení zákona ?

Jsem soukromý zemědělec, vedu daňovou evidenci. Setkávám se s různými názory na účtování daně z nemovitosti do nákladů podniku. Jedni říkají, že do nákladů lze zaúčtovat daň ze všech nemovitostí sloužících k hospodaření, tedy i polí, luk a lesů, které však většinou nejsou v evidenci podniku, což je i můj případ. Druzí tvrdí, že tuto daň lze do nákladů zahrnout jen z nemovitostí, které jsou v evidenci podniku. Kdo má pravdu a co je důkazem evidence čí neevidence polností v majetku podniku?

Lékař, který je jednatelem i zaměstnancem s. r. o. poskytující lékařské služby, se zúčastnil kongresu v zahraničí. Jeho účast byla plně pokryta sponzorským příspěvkem farmaceutické společnosti ve výši 60.000 Kč. Jak tento sponzorský příspěvek řešit daňově (daň z příjmů či darovací daň) a účetně (v účetnictví s. r. o. nebo u fyzické osoby)?

Dva společníci s. r. o. První zároveň podnikatel OSVČ, druhý pouze fyzická osoba. Každý půjčil do firmy peníze. K 31. 12. 09 byl oběma vypočten a vyplacen úrok dle smlouvy. Můj dotaz, zda jsme postupovali správně, když jsme účtovali takto: První - 562/379, (379/211) žádná srážková daň, zdaní si ve svém daňovém přiznání. Druhý - 562/379, -342/-379 15% srážková daň, kterou odvedeme našemu Finančnímu úřadu jako plátci.

Prosím o informaci, vztahující se k výše uvedené problematice: 1)Pokud organizace nevyčerpá plánované náklady na mzdy, nemusí odměny zaměstnanců čerpat z fondu odměn? 2)Domnívám se, že při čerpání prostředků z fondu odměn se související odvody na zdravotní, sociální pojištění i příděl do FKSP, dále (také?) i zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu čerpá z rezervního fondu (viz. publikace Účetnictví, daně a mzdy v příspěvkové organizaci). Setkala jsem se totiž s názorem, že i tyto odvody se čerpají z fondu odměn. Je tedy případně nějaká změna ve výkladu zákona 250/2000 Sb., §32 (3)? Mohou se případně uvedené odvody čerpat z provozních prostředků (tj. příspěvku zřizovatele) organizace, pokud nejsou vyčerpány ?

Jsme s. r. o., plátci DPH, zabýváme se ekologickým zemědělstvím. Dostali jsme následující dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu: 1) dle § 4 nařízení vlády č. 47/2007 Sb. jednotná platba na plochu ve výši 64.628,20 Kč 2) dle § 11 zákona č. 256/2000 Sb. a dle § 9, § 3 odst.3 zákona č. 252/1997 Sb. platba na zemědělskou půdu (17,42ha) ve výši 20.625,28 Kč. Jsou tyto platby předmětem daně z příjmu právnických osob nebo jsou od daně osvobozené?

Naše společnost platí daň z nemovitostí. V roce 2010 jsme podali dodatečné přiznání na nižší daňovou povinnost za minulé roky. Správce daně jsme požádali o započtení přeplatku na dani z nemovitostí se zálohou, která bude splatná v květnu 2010. Jak účtovat a jaký je daňový dopad z hlediska daně z příjmů?

Máme nárok na vrácení srážkové daně z příjmů fyzických osob od Finančního úřadu? Pracovníci dodatečně podepsali po skončení roku \\\"Prohlášení za rok 2008\\\". V březnu 2009 jsme jim udělali roční vyúčtování a vrátili jim přeplatek na dani. Dopisem jsme požádali Finanční úřad o vrácení přeplatku, ale referntka tvrdí, že je to moc složité. Účetnictví jsme přebírali v lednu 2009. Ve vyúčtování srážkové daně za rok 2009 jsme uvedli ve II.oddíle sl. 6. Protože jiná srážková daň nebyla, tak v řádku 1 oddílu III. je minusová částka. Co děláme špatně ? Společenství vlastníků byt. jednotek

Jsme s. r. o. Můžeme si dát do výdajů daň z nemovitosti za pronajatý objekt, pokud je to ošetřeno v nájemní smlouvě a můžeme tuto daň zaplatit ze svého účtu s VS rodného čísla fyzické osoby, která nám daný objekt pronajímá?

Druhým postoupením získala fyzická osoba pohledávku z transformace družstva, za kterou zaplatila určitou cenu, která se však nerovná nominálu této pohledávky. Příklad: Fyzická osoba koupila pohledávku druhým postoupením v hodnotě pohledávky 20 000 Kč, za kterou zaplatila 5 000 Kč. Od původního dlužníka (společnosti s. r. o., která převzala majetek na základě smlouvy o postoupení pohledávky od oprávněných osob) dostala 15 000 Kč (zbytek bylo skonto). Může si fyzická osoba od základu daně z příjmů fyzických osob odečíst náklady na pořízení této pohledávky, tj. zdaňuje jenom rozdíl mezi nákladem (cenou pořízení) a výnosem (úhrada od věřitele), nebo jako náklad je hodnota celé pohledávky?

Poplatník vlastní nemovitost, za kterou již podal daňové přiznání. V roce 2009 pořídil druhou nemovitost. Kdyby vlastnil jen první nemovitost, nový platební výměr v souvislosti se změnou sazeb daně z nemovitosti by mu přišel z FÚ a žádné přiznání by již nepodával. Jak ale vyplní daňové přiznání oddíl IV. kvůli nově pořízené nemovitosti a s ohledem na změnu sazby do 31. 1.? Musí ji tedy poplatník vypočítat sám i za první nemovitost s novou sazbou?

Fyzická osoba podnikající v pohostinství poskytuje v zařízení odborný výcvik žáků studijních oborů kuchař - číšník - s maturitou i bez maturity. Co se týče žáků studijních oborů s maturitou, ve smlouvě se SOŠ a SOU je uvedeno, že studijní obory budou bez úhrady. Podnikatelka se přesto rozhodne těmto žákům poskytnout odměnu podle vyhlášky č. 561/2004 §122 MŠMT ČR. Bude tato odměna daňově uznatelná ? Co se týče žáka studijních oborů bez maturity, tam je ve smlouvě s učilištěm uvedeno, že žáku náleží odměna dle výše uvedené vyhlášky. Předpokládám, že v tomto případě je jasné, že bude výdaj daňově uznatelný.