Ing. et Ing. Martina Jeřábková - strana 4

Je možné, aby si fyzická osoba OSVČ uplatňovala výdaje podle výhodnosti, tzn. skutečné výdaje nebo procentem? Nebo tím, že přejde na výdaje procentem už se nemůže vrátit na výdaje skutečné? Jaké povinnosti je třeba dodržet vzhledem k nezaplaceným pohledávkám, popř. závazkům?

Na panelovém domě byla zateplena fasáda. Poplatník má v domě byt v OV, který 5 let pronajímá. Podíl ceny prací na fasádě byl na bytovou jednotku 100 a byl zaplacen úvěrem ze stavebního spoření. A) Je cena za podíl na fasádě tech. zhodnocením a přičítá se k ceně bytu nebo se jedná o opravu do přímých nákladů (výdajů) ve výši 100? B) Budou úroky z úvěru zvyšovat cenu bytu nebo se jedná o výdaj § 9 nebo se nejedná vůbec o výdaj a je to soukromá věc poplatníka? C) Nájemník souhlasil se zvýšením nájmu vzhledem k úspoře tepla. Je možné proti zvýšení nájmu dát výdaje za fasádu jednalo-li by se o opravu? D) Domnívám se správně, že úroky z úvěru nelze použít jako odčitatelnou položku v DPFO, protože nebylo úvěru použito pro účely bydlení poplatníka? E) Bude možné zaplatit nájemníkovi odstupné při ukončení nájmu pokud bude s dalším nájemníkem uzavřena smlouva za výhodnějších podmínek (vyšší příjmy ke zdanění)? Pokud ano, jedná se o daňový výdaj?

Podnikatel má příjmy z § 7, je plátcem DPH. Má 2 auta, jedno z nich jen pro účely § 7, druhé používá soukromě ve výši 20% podle knihy jízd. Auta používal celý rok. Chce využít paušál na dopravu. U 1.auta 60 tisíc, u 2.auta 48 000 Kč/rok. Pohonné hmoty a parkovné za 2 auto vyloučí z výdajů. 1) Je správné v DPFO krátit kromě shora uvedeného i všechny opravy a odpis auta? 2) Pro účely DPH je správné snížit daň na vstupu o částky odpovídající ceně spotřebovaných pohonných hmot? 3) Jakou cenu v případě krácení u 2. auta používám, když se těžko určuje, kterou naftu jsem zrovna použila soukromě a kterou pro podnikání? 4) Je možno použít paušálních výdajů za auto, které používám i pro účely nájmu v §9, to znamená, vyloučím pohonné hmoty a parkovné a naopak uplatním stejně jako v podnikání 48 tisíc/rok? 5) Mohu v § 9 z auta uplatnit odpisy? nejedná se o podnikání, vlastním však činžovní dům s 28 byty a v rekonstrukci bytů i domu dost jezdím.

Fyzická osoba nabyla v rámci kuponové privatizace listinné akcie na jméno dnes zaniklé Agrobanky. V roce 2010 po dlouhém soudním sporu obdrží na základě narovnávací dohody tzv. narovnávací platbu, která činí 15% ze jmenovité hodnoty akcii. Podpisem narovnávací dohody se fyzická osoba vzdala veškerých nároků vyplývajících z vlastnictví akcií. Jak posuzovat příjem z narovnávací dohody - jako prodej cenných papírů, který je od daně z příjmu osvobozen po 6 měs. od nabytí a nebo jako náhradu škody? Bude tento příjem podléhat zdanění podle § 10?

Česká společnost obchodující s mobilními telefony v ČR i po celém světě zaměstnala na smlouvu v Indii obchodního zástupce (občana Indie), kterému platí měsíční mzdu za zprostředkování obchodu v Indii (sjednání nákupu od zákazníků i prodeje zákazníkům). Jaký režim budou mít platby této mzdy pro českou společnost z hlediska daně z příjmů a pojistného?

Jaké částky nás čekají zaplatit od 1. 1. 2011? 1) Jak se změnil vyměřovací základ pro OSVČ? 2) Starobní důchodce, který pracuje jako OSVČ. Zatím za něj platil ZP stát + on platil jako OSVČ z vyměřovacího základu 13,5%? 3) Žena na mateřské dovolené do 4 let věku dítěte, sama nepodniká z důvodu péče o dítě, ale má zaměstnance, který za ní podniká. Za zaměstnance bude odevzdávat ZP v kumulaci ze mzdy zaměstnance + odvod firmy dle zákona pro malé organizace. Jaké ZP bude muset platit ona? Díky zaměstnanci bude mít z §7 příjmy, tedy i výdaje a prostým odečtem vznikne základ daně. 4) Jaké minimální ZP musí platit od 1. 1. 2011 podnikatel, který nemá jiné příjmy než příjmy dle § 7? 5) Jaké minimální ZP musí platit od 1. 1. 2011 podnikatel, který má příjem dle § 6 a též podniká (vedlejší příjem) 6) V čem vzniká rozdíl při posouzení zda je podnikání OSVČ jako hlavní či vedlejší příjem? Osoba má příjmy z § 6 (pracovní poměr 4 hod. s platem, který odpovídá minimální mzdě), příjem z podnikání vyšší)

Starobní důchodce pracuje jako OSVČ od 1. 1. 2011. 1) Do jaké částky nemusí platit SP jako OSVČ? Posuzuje se příjem OSVČ za kalendářní rok nebo příjem po odečtení výdajů, případně paušálních výdajů? 2) Mění se od 1. 1. 2011 pro OSVČ vyměřovací základ nebo % z vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a nemocenského pojištění? 3) Pokud bude mít starobní důchodce povinnost platit SP a bude dobrovolně platit nemocenské pojištění, zůstává i pro rok 2011 minimální částka 56,00 Kč? 4) Po jakou dobu bude pobírat starobní důchodce nemocenské dávky, pokud si platí nemocenskou? 5) Starobní důchodce je také OSVČ, platí SP i nemocenskou. Je nemocen od 20. 11. 2010 a nemoc dosud trvá. Pokud bude pracovní neschopnost ukončena až v lednu 2011, počítá se nárok na počet dní vcelku do roku 2010, vcelku do roku 2011 nebo se od 1. 1. 2011 počítají dny v kalendářním roce 2011 nově do roku 2011? Prosím o příklad.

Občan má příjem pouze z § 9 - pronájem. V roce 2010 se na něj nevztahovala povinnost platit SP, ZP platil v minimální výši. 1) Zůstává toto i pro rok 2011 nebo došlo novelami zákona ke změně? 2) Pokud by nastoupil takový občan do prac. procesu nebo začal podnikat a měl příjem dle § 6 nebo § 7, platil by SP a ZP z těchto příjmů. Musel by přesto platit sociální a zdravotní pojištění i z § 9 nebo by byl v takovém případě od SP a ZP osvobozen?

OSVČ osoba - otec dítěte, které má matku Slovenku a žijí ve společné domácnosti, matka je na mateřské dovolené. Žijí jako přítel - přítelkyně. Dítě má jméno po otci, má slovenskou i českou příslušnost. Může OSVČ uplatnit v daňovém přiznání na toto dítě slevu za rok 2010 (narodilo se v 8/2010) částku 11.604 Kč od 8/2010?

1) Podnikatel FO, plátce DPH, vedoucí účetnictví - podnikající v oblasti zprostředkovací, poradenské, reklamní a školící činnosti, absolvoval v roce 2010 studium MBA. Za toto studium uhradil školné - je možné aby podnikatel FO, si toto školné uplatnit jako daňový náklad (výdaj)? Případně alespoň např. 50% část? 2) Dotaz se netýkal zaměstnance (tuto odpověď jsem našla ve zpřístupněných odpovědích), ale podnikatele FO (není zaměstnanec sám sobě) - je možné upřesnit odpověď k mému níže položenému dotazu?

Osoba samostatně výdělečně činná, tj. český občan bude pracovat jako vedoucí malého týmu cca 10 lidí, testující software na území Indie pro českou firmu. Dále bude tyto lidi zároveň školit. Je plátcem DPH a z hlediska daně z příjmu fyzických osob využívá náklady stanovené procentem z příjmů. Chtěla bych znát dopady z hlediska DPH a DPFO (bude-li se to fakturovat s DPH či bez) a je-li podstatné, zda práce bude probíhat v kuse méně než 183 dní v roce nebo překročí-li tuto hranici.

Firma s. r. o., plátce DPH, prodala dne 15. 10. 2010 budovu včetně pozemků za konkrétní cenu, která není dále specifikována (cena není rozdělena na pozemky, stavby a asfaltovou plochu). Prodané nemovitosti firma nabyla do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 27. 11. 2006. Na pozemku bylo vyasfaltováno parkoviště – ke dni 25. 4. 2008 byla asfaltová plocha zařazena jako technické zhodnocení do dlouhodobého hmotného majetku firmy v 5. odpisové skupině. Zajímalo by mě, zda i u prodeje této vyasfaltované plochy se řídím § 56 zákona o DPH, kde převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od začátku užívání stavby a pozemků a zda máme správně zařazen majetek – asfaltovou plochu. „Nepřehlédněte“! Zde si můžete prohlédnout doporučenou publikaci k tomuto tématu: Zákon o dani z přidané hodnoty. Komentář - 3., aktualizované vydání - Praktický průvodce při řešení výkladových problémů vznikajících při každodenní aplikaci zákona o dani z přidané hodnoty. - Od 1. ledna roku 2010 se zásadním způsobem změnila pravidla pro stanovení místa plnění u služeb, která platila desítky let, nové vydání komentáře tyto změny zahrnuje. - Přináší nový, v české odborné literatuře ojedinělý a komplexní, pohled na problematiku DPH. - Autorský tým tvoří daňoví poradci, specialisté na DPH, s dlouholetou praxí v tomto oboru.

Sdružení fyzických osob, plátci DPH, vedou daňovou evidenci. Ekonomickou činností je nákup, prodej zboží. Může si jeden z účastníků uplatnit do společných výdajů platbu za rozšíření řidičského průkazu na řízení nákladního automobilu? Účastník sdružení nemá jinou ekonomickou činnost.

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, v současné době plátce DPH. Poplatník se na základě překročení obratu měl nahlásit jako plátce DPH. Přihlášku měl podat do 15. 11. 2007 a plátcem se měl stát od 1. 1. 2008. Tuto povinnost nesplnil a v květnu 2010 ho kontaktoval FÚ a provedl registraci k 26. 5. 2010. Za nesplnění této povinnosti mu FÚ uložil podle § 98 z. č. 235/2004 Sb. a zákona č. 337/1992 Sb. náhradu za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti v hodnotě 101.321 Kč. Tato náhrada se platí na účet DPH předčísli 705. Chci se zeptat zda v momentě zaplacení bude tato částka daňovým výdajem z hlediska daně z příjmu. Zda ji můžu zařadit pod § 24ods. 2) písmeno p zákona č. 586/1992 Sb. Nebo zda se jedná o sankci (i když tak není nazvaná) podle § 25 odst. 1písm. f.

Podnikatelka si platí soukromé životní pojištění u ALLIANZ pojišťovny - neuplatňuje do výdajů. Byla dlouhodobě nemocná, a protože je pojištěna Univerzálním programem pro případ ztráty výdělku při prac. neschopnosti a úrazově, byla jí vyplacena náhrada z pojištění ušlého výdělku, z úrazového pojištění a z hospitalizace. Je tato náhrada osvobozena od daně z příjmu FO?

Manžel má životní pojištění, které uplatňoval jako nezdanitelnou položku. 23. 12. 2010 mu bude 60 let. Uvažuje o tom, že pojištění vypoví před koncem pojištění, které je až 1. 1. 2015. Začátek pojištění byl 1. 1. 2002. Domnívám se že by to mohl udělat, aniž by musel uplatněné částky dodanit. Jde o životní pojištění, kde je pojistná částka pro případ smrti 50.000Kč. Vstupní věk byl 51 let a sjednaná doba pojištění 13 let. Vlastně do dnešního dne manžel platil pojistné 9 let. A v r. 2010 dosahuje věku 60 let. Může tedy pojištění zrušit – vypovědět předčasně, aniž by musel uplatněné nezdanitelné částky dodanit?

Jsme spol. s r. o., účtujeme v hospodářském roce od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2010. Zaměstnanci byl v souladu s pracovní smlouvou uhrazen v 9, 10, 11, 12/2009 a 1/2010 příspěvek na penzijní připojištění ve výši á 2.000 Kč, tj. celkem 10.000 Kč (8.000 v roce 2009, 2.000 Kč v roce 2010). Je možné zahrnout do daňově uznatelných nákladů při výpočtu základu daně za hospodářský 2009/10 celých 10.000 Kč nebo jen 8.000 Kč? Je třeba zaplacení tohoto příspěvku doložit potvrzením pojišťovny? Pojišťovna nám potvrzení poslala, avšak zpracované k 31. 12. 2009, tj. pouze na celkem 8.000 Kč.

Podnikatelka OSVČ v oboru maloobchodu a ubytovacích služeb, provozovaných se zaměstnanci, nastoupila v dubnu 2010 po porodu dvojčat na placenou mateřskou dovolenou (MD). Podnikání nebylo přerušeno (na živn. úřadě jí řekli, že to není nutné) a její manžel po dobu MD manželky převzal její činnost (rovněž OSVČ,má živ. oprávnění na činnosti). Jak bude v přiznání daně FO odlišeno „pozastavení“ činnosti podnikatelky? Kdo bude plátcem daně z příjmu fyzických osob po dobu MD, tzn. příjem po tuto dobu bude příjmem podnikatelky nebo manžela? Jsou tyto příjmy po dobu MD rovněž předmětem daně z přidané hodnoty (manžel je plátcem DPH)? Jak se tyto příjmy projeví v oblasti sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění?

Právnická osoba je členem zájmového sdružení právnických osob. Jde příspěvek do nákladů. Paragraf 25 daně z příjmu přímo nestanoví, že příspěvky nejsou daňovými výdaji. Jsme stavební firma a členství v tomto sdružení přímo souvisí s naší činností a zajišťuje nám některé potřebné podklady pro naši činnosti (např. certifikáty, vzorky, zastoupení při jednáních apod.).

Úklid provádí v naší firmě invalidní důchodkyně. Její příjem je měsíčně méně než 2.000 Kč, takže neplatíme z jejího příjmu SP, pouze ZP a na daň uplatňuje slevu, takže je to pro firmu i pro ni maximálně výhodné. Dotaz 1: může zároveň firma v tomto případě uplatnit slevu podle § 35, odst. 1 ZDP? Dotaz 2: Paní je nyní asi 51 let. Ovlivní tento příjem její budoucí starobní důchod?