Pavel Fekar - strana 1

Následující příspěvek konfrontuje některé závěry obsažené v aktualizované Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy a Pokynu č. GFŘ D-34 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny s platnou právní úpravou a judikaturou Nejvyššího správního soudu. Autor se bude v dokončení příspěvku zabývat důkazními prostředky, tentokrát z hlediska nepřímých metod, dat a rozpětí, dále dokumentace nebo zprávy o vztazích a její prověrky auditorem. Pozornost bude věnována také znaleckému posudku a požadavku nepodjatosti úředních osob.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zveřejnila dne 10. 7. 2017 aktualizovanou Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, jenž shrnuje úplné znění původní Směrnice z roku 1995 spolu se všemi změnami a dodatky. Ve Finančním zpravodaji č. 5/2019 pak Generální finanční ředitelství dne 28. 5. 2019 zveřejnilo navazující Pokyn č. GFŘ D-34 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny. Tento článek konfrontuje některé závěry obsažené ve Směrnici OECD a Pokynu D-34 s platnou právní úpravou a judikaturou Nejvyššího správního soudu.