Bc. Zuzana Bartůšková - strana 2

Zákazníkovi se v rámci zakázky zapomněla nabídnout a dodat část příslušenství ke stroji. Je možnost dodat zboží zákazníkovi s vystavenou fakturou, kde bude poskytnuta 100% sleva, tzn. že fakturovaná částka bude ve výši 0 Kč? Jak to bude s odvodem DPH? Nejedná se o spřízněnou osobu. Je možné dodat příslušenství za nulovou hodnotu a pořizovací cenu si dát do nákladů?

Advokát (OSVČ, plátce DPH) uhradil jménem svého klienta (neplátce DPH) soudní poplatek ve výši 10 000 Kč a dále odměnu znalci ve výši 10 000 Kč + 21 % DPH (tedy 12 100 Kč). K těmto platbám byl povinný klient. Podle dohody mezi klientem a advokátem má klient advokátovi tyto částky uhradit, a to bez navýšení. Jak bude advokát správně postupovat? Musí klientovi vystavit fakturu (daňový doklad) a pokud ano, co do ní uvede - za soudní poplatek jenom 10 000 Kč bez navýšení o DPH a za odměnu znalci 12 100 Kč rovněž bez další navýšení o DPH (předpokládejme, že advokát si za odměnu znalci neuplatní DPH na vstupu) nebo o „svoji“ DPH zvyšuje v každém případě? Co advokát s obdrženými penězi udělá - musí z nich odvést daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, jako kdyby se jednalo o jakýkoliv jeho jiný příjem (z výkonu advokátní činnosti), nebo je cesta, jak se tomu vyhnout a nechat si celou částku?

OSVČ se stala od roku 2022 plátcem DPH. Za rok 2022 použil skutečné výdaje. Pohledávky byly všechny uhrazené v roce 2022, závazky ne. V roce 2023 je pro něj výhodnější uplatnit paušální výdaje. Musí udělat dodatečné DPFO za rok 2022, kdyby snižoval základ daně jen o neuhrazené závazky?

Spol. s r.o. je pojištěna na případné nehody v rámci jejího oboru činnosti (elektroinstalace). Na pracovišti, kdy zmíněná s. r. o. prováděla elektroinstalace, se stal drobný úraz cizí osobě (nebyla zaměstnancem s. r. o.), kdy pojišťovna pojistnou událost uznala a uhradila část celkového pojistného přímo této poškozené osobě, druhou část pak této osobě jako spoluúčastník nehody uhradila společnost s. r. o. Konkrétní částky jsou v rámci účetního případu následující: celková výše škody: 12.987 Kč, zaplaceno pojišťovnou poškozenému: 7.987 Kč, spoluúčast s. r. o. k úhradě poškozenému: 5.000 Kč. Prosíme o ucelený postup účtování celého účetního případu, tzn. celé pojistné události (MD/DAL), včetně do jakých „agend“ účtovat v účetním softwaru – tzn. pohledávky, závazky, interní doklady apod. – zde se totiž odborné zdroje neshodují). Pokud bude účtována pohledávka s. r. o. za pojišťovnou, pak lze ideálně tuto pohledávku zlikvidovat v úč. programu „bez vazby“? Účetní jednotka používá účetní systém Pohoda. Dále – spol. s. r. o. uhradila poj. událost poškozenému v eurech, neboť poškozený je ze zahraničí, jak proúčtovat i tuto záležitost? Z běžného účtu s. r. o. takto fakticky odešlo více finančních prostředků, než by mělo odejít dle předpisu pojišťovny v českých korunách – to má být však v pořádku, v eurech hradila poškozenému i pojišťovna (a dle předpisu pojišťovny bylo i pochopeno, že s. r. o. má při platbě převést měnu CZK na měnu EUR). Dle skutečnosti tak odešlo z b. ú. společnosti na přepočet 5.180 Kč (205,39 EUR/kurz 25,22158 Kč k 30. 10. 2023). Lze tedy „přeplatek poškozenému“ ve výši 18 Kč zaúčtovat jako u standardních, obchodních plnění (kurzovým rozdílem)? Účetní jednotka využívá kurz k okamžiku uskutečnění účetního případu/kurz ČNB/denní, aktuální kurz. Prosíme i zde o přesný postup zaúčtování. Závěrem se tážeme, zda je třeba případ ještě jakkoliv navíc zohlednit v rámci daňového přiznání PO v jeho určitém části/oddíle, či nikoliv?

Advokát vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, založil k 3. 1. 2024 s. r. o. s oborem advokacie, kde je jednatelem a společníkem. Na fyzické osobě musí přerušit danou činnost, protože ji bude vykonávat ve své s. r. o. Jelikož advokáti v tomto smyslu nemají živnostenské oprávnění, jak se postavit k jeho FO, která je stále plátcem DPH? Navíc po podání daňového přiznání r. 2023 mu vznikne povinnost platby na čtvrtletní zálohy k dani z příjmu fyzických osob. Pokud dojde k pozastavení/zrušení činnosti na FO a nebude na FO dále podnikat (v jiném oboru), kde všude nahlásit změny? (zrušení plátcovství k DPH, ohlášení na sociální a zdravotní pojišťovně, na finančním úřadu je potřeba něco dokládat, zálohy na daň z příjmu se již nemusí platit?)

Chtěla bych se ještě zeptat ohledně Vámi zmíněných rezerv na záruční opravy. Instalace prodaných strojů provádí pro nás subdodavatel, který za nás přebírá 12 měsíční záruku, současně s instalací stroje nám ji vyfakturuje jako extra položku "převzetí záruky". Pro odběratele figurujeme jenom my (subdodavatele pro záruční opravu zprostředkujeme). Domnívám se, že v případě 12 měsíční záruky bychom tvořit rezervu neměli. Ale máme teď případ s 24 měsíční zárukou, subdodavatel nám pokryje jen prvních 12 měsíců a druhých 12 měsíců už musíme pokrýt sami na naše náklady. Je nutné tvořit rezervu na těch druhých 12 měsíců a pokud ano, myslím si správně, že by se neměla tvořit v roce prodeje stroje, ale až po uplynutí prvních 12 měsíců? 

OSVČ zemědělský podnikatel nakoupil při zahájení podnikání zvířata, faktura byla vystavena včetně daně z přidané hodnoty. V kupní smlouvě byl stanoven splátkový kalendář na období následujících pěti let. Každý rok zaplatí podnikatel jednu pětinu ceny. Jak rozdělit v daňově evidenci první splátku (základ daně a daň)? Dát do daňových výdajů jednu pětinu základu daně a do nedaňových výdajů jednu pětinu DPH? Druhou možností je celou daň z přidané hodnoty dát v první splátce jako nedaňový výdaj a zbytek splátky jako daňový výdaj?

Firmou je fyzická osoba, vede účetnictví a nemá prostory výhradně pro podnikání (realitní makléř). Sídlo firmy má dle zákona v místě svého bydliště. V osobním vlastnictví má byt 3+1. Jednu místnost skutečně používá pro své podnikání, což může správci daně doložit. Náklady na malování řešila samostatnou fakturou, náklady na věci spojené s podnikáním jako např. PC, nábytek nebyly problémem. Jak ale řešit např. internet používaný služebně i soukromě, vytápění ústředním topením (služby za byt celkem), spotřeba energie (pro jednu místnost není podružný elektroměr) atd. Je v popisovaných případech rozdíl mezi účetnictvím a DE kdy jsou v DE evidovány skutečné výdaje?

Jsem externí účetní a klient (s.r.o.), konkrétně jednatel, mi v poslední době nosí účtenky z jedné restaurace, na kterých je vytištěn pouze název té restaurace, datum a jednotlivá jídla s cenami. Tedy chybí mi tam název dodavatele, IČ, adresa,... Jedná se o pohoštění klientů na obchodních schůzkách. Mám pochybnosti, zda takovouto (z mého pohledu neúplnou) účtenku mohu zaúčtovat, i když to účtuji jako reprezentaci (daňově neuznatelný náklad). Klienta jsem na to upozornila, ale oni mu jinou účtenku prý nedají. Můj dotaz je, zda mohu tyto účtenky přijmout do účetnictví firmy. 

Prosím o radu: společnost s r.o. prodává stroje a poskytuje na ně 12 měsíční záruku. Na faktuře i ve smlouvě figuruje pouze cena za stroj (cena je stanovena tak, aby pokryla i případnou záruční opravu, ale stroje nejsou poruchové, záruční opravy jsou spíše výjimečné). Účtujeme vše do výnosů na základě faktury v okamžiku prodeje. Teď máme případ s 24 měsíční zárukou a váhám, zda by se částka záruky z ceny neměla "vyjmout", tj. v našem případě by se musela spíše odhadnout, a časově rozlišit do výnosů příštích období. 

Jaký použijeme kurz u přijatého opravného dokladu z EU - u vystaveného opravného daňového dokladu použijeme kurz faktury ke které se vztahuje, ale pokud máme opravný daňový doklad na vstupu k faktuře od dodavatele s DIČ v jiném členském státě EU např. ze srpna 2022 použijeme pro jeho ocenění při jeho zaúčtování kurz platný v den vystavení opravného daňového dokladu dodavatelem nebo kurz faktury ke které se vztahuje? Děkuji za odpověď.

OSVČ, „náš" plátce DPH (hostinská činnost), provozuje restauraci. V roce 2021 pořídila do svého obchodního majetku vybavení kuchyně restaurace (dlouhodobý hmotný majetek i drobný hmotný majetek), které používá výhradně k ekonomické činnosti. K 31. 12. 2023 ukončí podnikání zrušením živnosti. Registrace plátce DPH trvá. Od 1. 1. 2024 bude předmětnou restauraci provozovat jiný subjekt (nájemce). Tento nájemce bude využívat ke své činnosti obchodní majetek, který si pronajme od "našeho plátce DPH". Náš plátce DPH bude od 1. 1. 2024 uskutečňovat pronájem movitých věcí dle § 9 ZDP. Vznikne našemu plátci DPH nějaká povinnost na DPH vlivem změny charakteru uskutečňovaných ekonomických činností?

V měsíci listopadu 2023 přijala s.r.o. na svůj bankovní účet platbu na základě rezervační smlouvy k zprostředkování prodeje nemovitosti. V měsíci listopadu 2023 nebyl prodej dokončen. Jak správně určit datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud k prodeji nemovitosti dojde zápisem na KN? Děkuji za rychlou odpověď. 

Prodáváme byt, který máme tři roky ve vlastnictví a prodej bytu musíme zdanit, tj. prodejní cena bytu - kupní cena = ZD. Byt se však prodává včetně vybavení cca za 250 000 Kč (televize, sedací souprava, nábytková stěna...) Bude prodejní cena pro zdanění bytu počítána bez tohoto vybavení nebo s tímto vybavením? Myslím, že pokud bude ve smlouvě uvedena cena zvlášť pro vybavení a zvlášť pro byt, počítala by se cena bez zařízení, tudíž by byl ZD nižší o zařízení bytu. Je to tak?

Jak provést vyúčtování zálohy, která byla uhrazená a odvedeno DPH v sazbě např. 15% v roce 2023, v konečné faktuře v roce 2024? Faktura bude odpovídat základu daně zálohy, ale systém ukazuje základ daně např. 1000 a aktuální sazbu v 2024 12%, tedy výše DPH 120,- , jako druhý řádek je odpočet zálohy, tedy základ daně 1000, sazba 15% - 150,-, tudíž v konečném zúčtování vzniká přeplatek 30,- Kč. Jak tedy na faktuře vykazovat sazbu? Při zúčtování 100% výš zálohy budou oba řádky vyúčtování obsahovat 15% sazbu? 

Jak mám zaúčtovat fakturu od pojišťovny: mám od ní vystavený daň. doklad, ale nemám ho platit, mám ho jen kvůli uplatnění DPH? Zaslali mi dva doklady jeden je s DPH, kde je napsáno neplatit a druhý s částkou k úhradě ve výši DPH z první faktury. Nevím, jak zaúčtovat základ na daň. dokladu a částka by mi visela v saldu jako nezaplacená.

Společnost s r. o. bude na přání zákazníka expedovat hned po Novém roce 2024 zboží, které má hotové a zabalené již od počátku prosince 2023. Na přání zákazníka bude mít vystavená faktura uvedeno jako DUZP 2. 1. 2024 a číslo 24001. Výnosově by však podle nás měla expedice patřit do roku 2023. Pokud ano, lze použít následující účtování? V roce 2023: prodejní cena bez DPH 385 601, V roce 2024: prodejní cena bez DPH 311 385, DPH 311 343

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Dovážím zboží z Číny, při úhradě zboží bankovní převodem , platím bankovní poplatek za odchozí zahraniční platbu. Je tento bankovní poplatek součástí základu daně pro vyměření cla a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, nebo je tento poplatek režijní výdaj v daňové evidenci?

Jsme s. r. o., plátci DPH, dovážíme zboží z Ćíny, proclení se uskutečňuje v ČR, zde také vykážeme dovoz v přiznání k DPH, ale doprava končí až na SLovensku, kam zboží přímo dodáváme obchodnímu partnerovi ( vystavíme na zboží fakturu bez DPH jako dodání zboží do EU - plátci ). Je tento postup z hlediska DPH v pořádku? Druhá otázka se týká vedlejších nákladů k dovozu - partner z Číny nám k dovozu mimo běžné faktury za zboží vystavuje další samostatnou fakturu za náklady na design produktu, poplatky za balení zboží a vizuální design výrobků - lze veškeré tyto služby považovat za vedlejší náklady k dovozu nebo je máme vykázat jako služby dle § 108 zákona o DPH. 

Dva společníci založili společnost v roce 1992 v poměru 50:50. V roce 2023 jeden ze společníků náhle zemřel. Stávající společník zvažuje prodej společnosti. Jedna z možností je odkoupit od dědiců 50% uvolněný podíl a poté celou společnost obratem prodat. Jaká daňová povinnost v této variantě dopadne na stávající společníka? Druhá možnost společníka je prodat svůj podíl současně s uvolněným podílem po zemřelém společníkovi a z výtěžku prodeje vyplatit dědicům vypořádací podíl. Výplata vypořádacího podílu bude zatížena 15 srážkovou daní.