Bc. Zuzana Bartůšková - strana 3

Jaké sazbě DPH bude podléhat vařené jídlo s sebou od nového roku 2024?

Je možné si uplatňovat do daňově uznatelných nákladů výdaje za stravenky, i když jsou předávány lidem, kteří nejsou kmenovými zaměstnanci ani dohodáři zaměstnavatele? Jsou stravenky tedy určeny, z pohledu daňové uznatelnosti, pouze pro zaměstnance?

Fyzická osoba (FO nepodnikající) vlastní ochrannou známku vinařství, kterou vybudovala úplně od začátku, nyní by ji chtěla prodat. Uvažuje 3 možnosti, jak by jednotlivé možnosti vypadaly z hlediska zdanění příjmů z jejího prodeje? 1) Fyzická osoba známku prodá. Souhlasíte s názorem, že v tomto případě je příjem z prodeje zdaňován bez ohledu na to, jak dlouhou dobu jí vlastní (nepodléhá časovému testu pro osvobození op daně z příjmů) v rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP, přičemž od příjmů z prodeje si může odečíst náklady na její zřízení (které ale jsou v daném případě zanedbatelné)? 2) Fyzická osoba ochrannou známku prodá, ale úhrada neproběhne v hotovosti, nebo převodem na účet, ale prodá ji a. s. a jako úhradu kupní ceny dostane akcie v nominální hodnotě dané obchodní korporace. Platí stejný případ, jako v bodě č. 1, tedy že bude podléhat zdanění u FO i když nedostala zaplaceno financemi ale akciemi kupující firmy (čili se bude jednat o nikoliv peněžní, ale nepeněžní příjem, který je taktéž zdaňován)? Co v případě, kdy by skutečná cena akcií se lišila od ceny nominální dané akcie. jak by se počítala prodejní cena? 3) Fyzická osoba vloží ochrannou známku jakožto úhradu základního kapitálu do s. r. o. (bude nutné ocenění ochranné známky znalcem). V tom případě už nebude vlastníkem ochranné známky FO, ale s. r. o. Zdaní při tomto kroku fyzická osoba nějaký příjem? Následně by po splnění časového testu 5 let prodala s. r. o., které vlastní ochrannou známku. Bude muset zdaňovat v tomto případě FO nějaký příjem, pokud obchodní podíl prodá po 5 letech a v hodnotě pod nyní zamýšlenou hranicí 40 mil. Kč?

Náš dodavatel zboží nám na faktuře za zboží fakturuje i factoringový poplatek ve výši 1 % dodávky. Jedná se o poplatek za to, že mu za zboží nehradíme zálohově před dodáním zboží (jak obecně u odběratelů vyžaduje), ale máme splatnost faktury je 1 měsíc (s tím, že fakturu hradíme factoringové společnosti, se kterou má dojednaný factoring). Měl by tento factoringový poplatek vstoupit do pořizovací ceny tohoto zboží nebo ho lze účtovat přímo do nákladů (něco jako obdoba úroku z úvěru na financování pořízení zboží, který by také do pořizovací ceny nevstoupil v případě, že bychom museli využívat provozní úvěry na financován pořízení zboží). Děkuji.

Společnost (developer) v současné době staví nový nebytový komplex - během výstavby bylo nutné jednak odkoupit plynovodní přípojku a jednak zrušit jinou plynovodní přípojku - vstupují oba náklady do ceny pořízení dlouhodobého majetku?

Společnost si nechala zhotovit 3 ks reklamních banerů, které jsou zavěšeny na budově. Účtování drobný majetek (501) x 518 (náklady na reklamu)?

Klient, OSVČ od roku 2020 jako vedlejší činnost + zaměstnání hlavní činnost. Sám si zpracovává od roku 2020 DP. V roce 2023 došlo k zániku ŽP s výplatou odkupného. V DP od roku 2020 neuplatňoval klient odčitatelnou položku ŽP, ale v potvrzení příjmů z práce má na ř. 10 příspěvek zaměstnavatele na toto ŽP každý rok. Na zániku pojištění je uvedeno, že zaměstnavatel zaplatil u této pojistné smlouvy pojistné ve výši 120.250 Kč. Má povinnost něco dodaňovat v § 10 v daňovém přiznání za rok 2023?

Student VŠ (bakalářské studium )nevykonal úspěšně státní závěrečnou zkoušku v 8/2023. Je dále studentem VŠ - zmíněnou státní závěrečnou zkoušku bude skládat v 6/2024. Od 1. 10. 2023 je zaměstnán v pracovním poměru s účastí na nemocenském pojištění. Má rodič nárok na daňové zvýhodnění za rok 2023 i za měsíce 10-12/2023? Nárok na daňové zvýhodnění končí v 6/2024 neboť v 7/2024 je student výdělečně činný ?

Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?

Fyzická osoba má v hlavním pracovním poměru 2 zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou (manžel s manželkou). Poskytuje jim bezplatně pronájem svých prostor, kde jsou ubytováni. Je tento příjem u zaměstnanců osvobozený od daně? Jak to bude v roce 2024? OSVČ, fyzická osoba, zaměstnavatel předpokládáme nic nedaní.

Zaměstnavatel se rozhodl, že pozve své zaměstnance na prodloužený víkend na Šumavu, bude hradit ubytování a stravu. Jak správně tyto náklady zaúčtovat a bude se jednat o nepeněžní příjem zaměstnanců? Musíme tedy zaměstnancům něco dodanit? 

Jdu do starobního důchodu, proto chci ukončit k 31. 12. 2023 podnikání. Vedla jsem podvojné účetnictví, ale zásoby již žádné nemám, pohledávky také ne a budoucí závazky do konce prosince 2023 uhradím. Protože pronajímám byt, zůstanu plátcem daně dle § 9 ZDP. Předpokládám správně, že se musím odhlásit z podnikání na živnostenském odboru, kde mi odeberou IČ a následně ze zdravotního a sociálního pojištění? Na FÚ zruším jen registraci k DPH a ponechám si účast na dani z nemovitosti (vlastním byt) a dani z příjmů z důvodu pronájmu?

Do firmy nám chodí masérka/pedikérka, která má na tyto služby živnostenské oprávnění. Naše firma by ráda zaměstnancům poskytla její služby zdarma v omezení 1 zaměstnanec 2 služby ročně. Firma by platila fakturu ze sociálního fondu. Je možné mít u zaměstnance tyto služby osvobozeny, nebo se musí dodanit? 

Manželé mají uzavřenou společnou úrazovou pojistku (soukromou). Manželka upadla a poranila si koleno, tento úraz si uplatnila a bylo jí vyplaceno pojistné plnění. Zároveň je tato osoba OSVČ v paušálním režimu. Počítá se plnění od pojišťovny do příjmu limitu OSVČ? Jaká výše limitu je pro rok 2023 a co se do něj započítává? 

Jediný společník (zároveň i jednatel s. r. o.) postupně převádí výrobu jako OSVČ na novou s. r. o. Jako OSVČ uplatňuje skutečné náklady. Vzhledem k délce svého podnikání má asi ve dvou případech u dodavatelů materiálu velmi výhodné ceny, na které jeho s. r. o. nemá šanci dosáhnout (jsou to historické slevy, v nynější době už je dodavatel nikomu nedává). Jako řádný hospodář s. r. o. tedy tento materiál nakupuje jako OSVČ (také pořád i pro své podnikání, v živnosti dojíždí ještě staré zakázky apod.) a za stejnou, nákupní cenu přeprodává své s. r. o. Nechce si dávat žádnou marži, ze strachu, aby nebyl obviněn z vyvádění peněz ze s. r. o. V rámci s. r. o. asi žádný problém nevzniká, ale co u OSVČ? Pokud je to bez marže, měl by to vést spíše v nedaňových nákladech a příjmech? Případně kvůli průkaznosti před FÚ bylo by lepší, pokud by tam nějakou menší marži (3–5 %) měl? Jedná se pouze o materiál, nefakturuje žádné služby apod.

Firma nařizuje svým zaměstnancům mimořádné směny. Dle § 152 písm. c) zákoníku práce je povinna vyplácet cestovní náhrady. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), dostávají od zaměstnavatele stravné. Zaměstnavatel na tuto mimořádnou směnu sváží zaměstnance z místa bydliště do místa výkonu práce mikrobusem. Zaměstnanci nic nedoplácí. Mikrobus není ve vlastnictví firmy, ale tato služba svozu je prováděna externím dodavatelem. Lze fakturu za dopravu zaměstnanců dát do daňově uznatelných nákladů firmy? Je tento svoz na mimořádnou směnu u zaměstnance osvobozen? Žádná jiná náhrada ze zákona již zaměstnanci nepřísluší?

Živnostník, OSVČ, tento rok je v prvním pásmu. Za rok 2023 asi bude mít kolem 1 200 000 Kč. Může tam zůstat dál? Druhý bod v 1. pásmu to popisuje, že tam lze zůstat, pokud lze využít 60 % paušální náklad? 

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci má staré pohledávky (řádově 5 a více let), které prošli vymáháním (vč. soudního) a jsou reálně nedobytné případně byly vymoženy zlomkem nominální částky. Jak lze tyto odepsat tak, aby to bylo daňově účinné?

Společnost s r. o. zabývající se se prodejem stavebního materiálu-zboží připravilo marketingovou akci - soutěž, kdy v pravidlech soutěže je uvedeno, že za určitý objem nakoupeného (a uhrazeného) zboží v určeném období budou soutěžící sbírat body, které pak mohou směnit za věcné odměny (nářadí, koloběžka, herní konzole...) dle počtu nasbíraných bodů. 1. Daň z příjmu - půjde na straně pořadatele v okamžiku nákupu odměny o daňově uznatelné náklady dle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmu? 2. DPH - zde u nákupu odměn nebude možný odpočet daně s ohledem na § 13 odst. 4 písm. a), nebo lze uplatnit odpočet, pokud jde o marketingovou akci a tedy vlastně podporu prodeje = ekonomické činnosti? 3. Srážková daň - daň z příjmu - je potřeba z odměn z marketingové soutěže, pokud je příjemce fyzická osoba, provést srážku u odměn nad 10 000 Kč? 4. Stačí o předaných cenách zhotovit protokol o předání s uvedením hodnoty odměny nebo je vhodnější odměnu zahrnout do faktury např. za 1 Kč?

Společnost s r. o., plátce DPH, doveze zboží z Číny. Chce použít denní kurz ČNB. Na faktuře je datum vystavení 2.10., na JSD je datum 12. 10., zboží dorazilo na sklad 17. 10. 2023. Jaký je správný kurz, kterým mám zaúčtovat fakturu do účetnictví? Které datum je pro mne rozhodné - vystavení, na JSD nebo dodání? Kurz dle předchozí otázky je shodný pro DPH i účetnictví?