Ing. Stanislav Suchan, MBA, CA. - strana 13

Společnost vznikla v roce 2019. Základní kapitál společnosti je tvořen peněžitým vkladem 20 000 Kč, 100% obchodní podíl má 1 společník. Nyní chce tento jediný společník převést svůj obchodní podíl na družku svého bratra, která žije s bratrem v jedné domácnosti a mají společné dítě. Společník s nimi domácnost nesdílí. Společník je oprávněn převést svůj podíl nebo jeho část na třetí osoby bez omezení. Domníváme se, že na převod obchodního podílu je třeba nahlížet v souvislosti s ustanovením § 23 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů jako na transakci mezi jinak spojenými osobami. Cena za převod obchodního podílu by měla být sjednána v tomto ohledu, tj. jako cena mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích. Prodej ani případné darování obchodního podílu by nebylo posuzováno jako osvobozené plnění ve smyslu § 4 (časový test mezi nabytím a úplatným převodem podílu není splněn) nebo dle § 10 zákona o daních z příjmů (při darování se nejedná o bezúplatné příjmy, které jsou dle odst. 3 písm. c) osvobozeny). Úplatný převod by podléhal zdanění dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů a dar by zdanil příjemce dle § 10 odst. 1 písm. n) téhož zákona. Je-li náš předpoklad správný (viz výše), je třeba pro převod obchodního podílu stanovit jeho cenu. Jakým způsobem ke stanovení ceny v tomto případě přistoupit? Je nutné zvolit příslušného znalce pro ocenění obchodního podílu nebo je možné cenu stanovit vlastním propočtem? Jakou metodou by mohl být tento propočet případně proveden? Společnost mimo základní kapitál disponuje stálými i oběžnými aktivy, nezanedbatelným vlastním kapitálem, rovněž však i závazky (včetně dlouhodobých). Existuje nějaký předpis pro správné ocenění převáděného podílu v případě, že se jedná o spojené osoby?

Podnikatel, FO, plátce DPH, dostal možnost provozovat kavárnu v prostorách fitcentra, kde ale neplatí žádné nájemné. Nakoupil zde různé vybavení (nábytek, lednice, kávovar apod.), ale nemá žádnou nájemní smlouvu, neboť zde dostal možnost vykonávat svou činnost bezplatně. Je to v pořádku? Jak to bude u firmy, která mu část prostorů pronajala?

Družka, OSVČ, má ve svém podnikání (v § 7 ZDP) vloženou nemovitost (je vlastníkem nemovitosti), kterou pronajímá cca 15 subjektům. Mimo jiné ji pronajímá i svému druhovi, též OSVČ, který má v části nemovitosti zřízen obchod. Tento stav trval 20 let. Nyní se vzali a jsou manželé. Může nadále manželka fakturovat pronájem obchodu nyní již svému manželovi?

Investor - 1. fyzická osoba nebo 2. právnická osoba investuje své finanční prostředky na mezinárodní měnové burze Forex, a to prostřednictvím brokerské společnosti. Otevření a správu obchodního účtu zajišťuje správce vkladu – brokerská společnost. Zhodnocení investovaných prostředků ve výši xy% je měsíčně připsáno na účet brokerské společnosti a ta investora o získaných prostředcích informuje. Investorovi je vyplácená částka dle jeho požadavku. Např. a) investor vložil 200 000 Kč a požaduje vyplatit 300 000 Kč, b) investor vložil 200 000 Kč a požaduje vyplatit 150 000 Kč. Jak daní zisk z investice 1. fyzická osoba, 2. právnická osoba?

Představenstvo společnosti rozhodlo o výplatě dividendy. Dividenda je vyplácena právnické a fyzické osobě. U fyzické osoby vyplatíme dividendu krácenou o srážkovou daň a daň odvedeme. Je potřeba podniknout ještě nějaký další krok? Je potřeba hlásit finančnímu úřadu odvod srážkové daně z dividendy pomocí nějakého formuláře? Jedná se o daňového rezidenta. 

Společnost prodala automobil za 25 000 Kč včetně DPH. Zůstatková cena automobilu byla 50 000 Kč. Pokud je zůstatková cena majetku vyšší než prodejní, jaké to má dopady? Zatím jsem účtovala prodej MD 311/D 641, poloviční odpisy, vyřadila jsem majetek MD 082/D 022 a zaúčtovala zůstatkovou cenu MD 541/D 082 – daňový náklad. Je to prosím správně? Přemýšlím, že bych část zůstatkové ceny dala na nedaňové náklady. Automobil byl původně koupen za 90 000 Kč.

Nová společnost s r. o. dostala fakturu přijatou s textem „Využití sídla společnosti na 24 měsíců“, v částce 7 500 Kč. Jak prosím novou společnost s r. o. zaúčtuje?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, v roce 2004 vložil budovu do podnikání. Tu v létě pronajímá a odvádí nájemné s nulovou sazbou DPH. Jinak si uplatňuje odpisy, vodu, elektřinu a praní prádla pro hosty, DPH se neodečítá, není odpočet. Nyní chce budovu vyřadit z majetku. Budova má zůstatkovou cenu 774 000 Kč. Jak to bude s DPH, odvede ji ze zůstatkové ceny nebo nic? Bude podnikatel nyní nájem evidovat v § 9 zákona o daních z příjmů plus odpisy a ostatní výdaje a opět bez DPH?

Firma s. r. o., plátce DPH, v červnu letošního roku dostala fakturu vystavenou v prosinci 2020, jde o nevýznamnou částku, cca 1 000 Kč. Přiznání k dani z příjmů PO bylo již podáno. Jak fakturu správně zaúčtovat?

Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytne zaměstnanci (doktorce) nepeněžní plnění na pořízení dioptrických brýlí s proticovidovou úpravou. Bude se jednat o nedaňový náklad zaměstnavatele. Musí být optika ve které jsou brýle pořízeny zdravotnickým zařízením, aby nedošlo k dodanění mzdy u zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP]? Tyto brýle nejsou poskytnuty na lékařský předpis.

Společnost prodala automobil za 25 000 Kč, včetně DPH. Zůstatková cena automobilu byla 50 000 Kč. Pokud je zůstatková cena majetku vyšší než prodejní, tak jaké to má dopady. Zatím jsem účtovala prodej MD 311/D 641, poloviční odpisy, vyřadila jsem majetek MD 082/D 022 a zaúčtovala zůstatkovou cenu MD 541/D 082 - daňový náklad. Je to prosím správně? Přemýšlím, že bych část zůstatkové ceny dala na nedaňové náklady. Automobil byl původně koupen za 90 000 Kč.

Firma vlastní budovu. Během roku je na této budově víc různých malých technických zhodnocení do limitu, které spolu nesouvisejí. Firma používá účetní i daňový limit pro technické zhodnocení 80 000 Kč. V březnu firma udělá vnitřní rozvody za 20 000 Kč pro odsávání. V dubnu v jiné místnosti pořídí vestavnou skříň za 40 000 Kč, v květnu kuchyňskou linku za 30 000 Kč (opět jiná místnost). Další měsíc modernizuje výlohy za 20 000 Kč, tzn. za celý rok se jedná o zhodnocení vyšší než 80 000 Kč, ale jednotlivá akce modernizace je vždy s nižší hodnotou. Firma účtuje zatím vše na 548.AE (budova X). Je nutné v měsíci, kdy jednotlivé akce dohromady činí víc než 80 000 Kč v součtu evidovat jako technická zhodnocení zápisem MD 042/D 548.AE nebo se mohou evidovat do nákladů, protože tyto akce spolu nesouvisí? Pokud je nutné toto evidovat jako technické zhodnocení, tak se zařadí tato technická zhodnocení jedenkrát za rok po poslední akci dohromady nebo postupně zvyšují 022 během samotného roku?

Fyzická osoba-nepodnikatel, český daňový rezident má příjmy z Chorvatska. Jednak příjem z pronájmu nemovitosti v Chorvatsku, jednak příjem z prodeje nemovitosti v Chorvatsku. Chápu správně, že v rámci českého daňového přiznání se příjem z prodeje nemovitosti (nesplňující podmínky pro osvobození) uvede jako příjem podle § 10 a uplatní se jako výdaj pořizovací cena této nemovitosti? Dále je možné započítat daň zaplacenou v Chorvatsku? Příjmy z pronájmu realizované v Chorvatsku se pak zdaní podle § 9, kdy k příjmům lze uplatnit i výdaje (tzn. vč. odpisu dle českého zákona o DP) a dále pak lze započítat daň zaplacenou v Chorvatku? Stačí, aby daň v Chorvatsku byla uhrazena do dne podání českého daňového přiznání - aby bylo možné ji započítat? Je nutné si vyžádat potvrzení tamního správce daně k prokázání zaplacení chorvatské daně? 

Dne 25. 5. 2021 zemřel OSVČ, čtvrtletní plátce DPH. Ke dni úmrtí eviduje zásoby zboží na prodejně a dlouhodobý majetek u kterého byl uplatněn nárok na odpočet dph na vstupu v plné výši. Spolupracující manželka chce zásoby prodat, ale do ukončení dědického řízení nesmí s majetkem nijak nakládat. Po ukončení dědického řízení nebude v podnikání pokračovat, ale ráda by nespotřebované zásoby prodala. Je možné zásoby prodat jako fyzická osoba-nepodnikající po ukončení dědického řízení? Jak postupovat z hlediska DPH? Již v přiznání za 2Q/2021 odvést DPH z nespotřebovaných zásob upravit rovněž výši daně z dlouhodobého majetku (pořízen v roce 2018 a 2019) nebo až po ukončení dědického řízení?

Podnikatel fyzická osoba plátce DPH. V roce 2004 vložil budovu do podnikání, tu v létě pronajímá a odvádí nájemné s nulovou sazbou DPH. Jinak si uplatňuje odpisy, vodu, elektřinu a praní pádla pro hosty, DPH se neodečítá, není odpočet. Nyní chce budovu vyřadit z majetku. Budova má zůstatkovou cenu 774 000 Kč. Jak to bude s DPH, odvedu ze zůstatkové ceny nebo nic? Budu nyní nájem evidovat v § 9 zákona o daních z příjmů plus odpisy a ostatní výdaje a opět bez DPH? 

Společnost v letošním roce zakoupila osobní vozidla pro služební i soukromé účely. Těmto vozům byla namontována GPS jednotka pro vytvoření elektronické knihy jízd. Jednotka vč. montáže stála cca 7 000 Kč. Je GPS jednotka (ccs carnet) součástí vstupní ceny vozidla? 

Nová společnost s r. o. dostala fakturu přijatou s textem Využití sídla společnosti na 24 měsíců, v částce 7 500 Kč. Jak prosím novou společnost s r. o. zaúčtuje?

Český rezident zdědil po rodičích na Slovensku nemovitost. V rámci vypořádání dědictví mu byl jeho podíl na nemovitosti vyplacen sestrou v penězích. Je příjem získaný vypořádáním v SK od daně osvobozen?

Firma s. r. o., plátce DPH, v červnu letošního roku jsme dostali fakturu vystavenou v prosinci 2020, jde o nevýznamnou částku, cca 1 000 Kč, přiznání k dani z příjmů PO již podáno, měnit nebudeme. Jak prosím správně zaúčtovat? 

Poplatník, zaměstnanec a současně podnikatel - živnostník, trénuje děti, od hokejového klubu dostává ročně asi 15 500 kč, poplatník nemá na trénování ŽL, je potřeba tento příjem zdanit? Ve skutečnosti je tento příspěvek použit na nákup hokejové výstroje (brusle, ostření bruslí, hokejové oblečení) - tyto výdaje lze doložit doklady a pak na dojíždění autem na stadion, event. výjezdy na zápasy.