Ing. Antonín Jeřábek - strana 19

Jsme akciová společnost, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, dle českých předpisů. Máme několik dcer, z nichž 3 jsou zahrnuty do konsolidačního celku a dalších cca 15 není. V příloze ke kons. účetní závěrce jsme uvedli, že účetní závěrky všech dcer jsou uloženy v sídle mateřské společnosti. Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., hl. I. § 64 odst. 8. písm. e) je uvedeno, že příloha musí obsahovat i účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku. Jejich uvedením by však naše příloha a následně i výroční zpráva nabyla o několik set stránek. Je nutné, aby účetní závěrky všech dcer byly součástí přílohy, nebo by stačilo v příloze uvést, že jsou uloženy v sídle mateřské společnosti?

Žádám o konkrétní příklad, zaúčtování faktury za nákup nového telefonu, kde je uvedeno: celková částka 3 996 Kč cena bez DPH 3 357,98 Kč DPH 638,02 Kč sleva 2 000 Kč k úhradě 1 996 Kč.

Jsme organizace s. r. o, kterou vlastní 3 majitelé. V naši organizaci vedeme podvojné účetnictví. Každý z majitelů má svoje účetní středisko, kde ve výsledovce vychází měsíční a roční hospodaření středisek (tří), a pak je výsledovka za celou s. r. o. Můžeme dělit majetek (jak finanční, tak hmotný), dle účetních středisek?

Fyzická osoba, vede daňovou evidenci, plátce DPH, nakupuje zboží v Polsku za zloté, poté je prodává fakturačně na Slovensku. České koruny mění v Polsku na zloté, přijaté slovenské koruny na Slovensku mění v Polsku taktéž na zloté. Jak bude v níže uvedených případech vedena valutová pokladna, a to jak pro valutu zlotý tak pro valutu slovenská koruna když: 1) Dne 19. 9. 2006 bylo směněno v Polsku 8 000 KČ za něž jsme dostali ve směnárně 1 097,60 zlotých. 2) Tentýž den bylo nakoupeno zboží v Polsku za hotové, dle daňového dokladu a zaplaceno 1 000 zlotých. 1a) Dne 5. 9. 2006 bylo přijato na Slovensku v hotovosti na základě námi vystavených daňových 40 000 slovenských korun. 2a) Téhož dne bylo na Slovensku vydáno hotově za nákup PHM při pracovní cestě 2 400 slovenských korun. 3) Dne 28. 9. 2006 bylo v Polsku směněno 35 500 slovenských korun na zloté na výši 3 727,50 zlotých. Tyto zápisy jsou ve valutové pokladně veškeré pro rok 2006. Můžete uzavřít obě valutové pokladny k 31. 12. 2006 a vyčíslit kurzové rozdíly (např. jednotný kurz pro rok 2006 je stanoven ve výši pro zlotý 7 000 Kč, pro SK 0,750 Kč).

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci. Při namátkové kontrole jsem zjistil, že zboží, které mám na prodej, má prošlou dobu spotřeby. Jak správně účtovat o tomto zboží, které již neprodám, v daňové evidenci? Při nákupu zboží bylo samozřejmě uplatněno DPH na vstupu. Je možnost, že se zboží prodá \"pod cenu\" s výraznou slevou a s upozorněním, že se jedná o zboží s prošlým datem spotřeby, ale neprodá se všechno.

Žádám o radu ohledně řešení pohledávek. V účetnictví společnosti - občanské sdružení, evidují pohledávky od roku 1995, na žádnou pohledávku nemají uznání závazku. Pohledávky od roku 1995 - 2001 jsou promlčené. Pokud tyto pohledávky budu chtít odepsat, jaký bude účetní zápis (???/311)? Pohledávky od roku 2002 - 2005, také není uznání závazku. Mohu na tyto pohledávky vytvořit opravnou položku ve výši 20 % a jaký účetní zápis?

Při opravě HM je poškozený díl (ND) demontován a nahrazen dílem ze skladu ND. Poškozený díl je následně opraven (renovován) u externího dodavatele. Lze účtovat: - převod poškozeného ND určeného k renovaci na sklad (aktivace) MD 112.1/D 621 100 Kč (v tzv. šrotové ceně) - výdej ze skladu do opravy MD 112.2/D 112.1 100 - cena opravy (vč. vedl. nákladů) MD 51x/D 321 1 000 - aktivace nákladů na renovaci (ocenění ND na sklad) MD 112.2/D 621 1 000 - výdej renovovaného ND do spotřeby MD 501/D 112.2 1 100 Nedokončená renovace k 31. 12. je v rámci účetní uzávěrky vykázána v rozvaze jako nedokončená výroba (obdobně jako u účtování zásob vlastní výroby).

Sdružení fyzických osob přešlo k 1. 1. 2006 z daňové evidence na vedení účetnictví. Zdanění pohledávek z minulých let je možné rozložit do 9 následujících účetních období dle vlastního uvážení. Má na toto rozložení vliv, zda jsou tyto pohledávky dlužníkem již uhrazeny, nebo zůstávají pohledávkou i do dalšího účetního období?

Vlastním společnost s ručením omezeným, jediný majitel, bez zaměstnanců, plátce DPH. Vzhledem k přechodnému nedostatku finančních prostředků v pokladně (pozdní úhrada vydaných faktur), byla pokladna dotována ze soukromých peněz majitele. Tato operace byla účtována prostřednictvím účtu 491 (vše proběhlo již v roce 2005). Je tento postup možný? Pokud je to v rozporu s účetní metodikou, jak správně se s tímto nyní vypořádat? Jak následně účtovat vracení dotace?

Ve firmě s r. o. je od roku 1997 v účetnictví nezaplacený závazek na 321. Dobropis nebude vystaven, firma do konkurzu nejde, k úhradě nedojde. Lze tento závazek odúčtovat nebo vyřešit v daňovém přiznání? Aby už v účetnictví nebyl.

Převzali jsme vedení účetnictví pro s. r. o., ve které se často střídali účetní. Protože si mezi sebou nepředali řádně podklady, rozdělil si např. jeden pan účetní jednotlivé účty analyticky na \"převzaté\" zůstatky (ty zůstávají prakticky nezměněny) a na dalším analytickém podúčtu si vedl \"své\" dodavatele, zboží apod. Na jednotlivých účtech tak jsou \"převzaté\" částky, o kterých přesně nevíme, co mají znamenat. Jaké povinnosti pro nás jakožto pro externího zpracovatele účetnictví vyplývají (např. dodanění) když nejsme schopni správně zinventarizovat tyto částky \"navíc\" na účtech 132, 311, 321, 343, 365?

Společník a zároveň jednatel poskytl společnosti s r. o. bezúročnou půjčku v Kč na nákup osobního automobilu. Tyto peníze mu byly obratem vyplaceny jako provozní záloha za účelem nákupu vozidla. Jednatel však peníze někde směnil (bez dokladu) na EUR a vozidlo nakoupil v EUR. Doklady o nákupu vozidla jsme přepočítali kurzem ČNB a interním dokladem zaúčtovali v Kč na účet 042, proti poskytnuté záloze. Nevím však, jestli není problém, že nikde neúčtujeme o EUR, o valutové pokladně. Porušili jsme zákon o účetnictví, můžeme dostat pokutu?

Jak správně účtovat účet 343? Používáme analytiku pro 5 % a 19 % a pro platby a případné nadměrné odpočty. Dochází k tomu, že máme částky v pasivech i aktivech a nevím, jak to srovnat.

Jsme akciová společnost, plátci DPH, vedeme účetnictví. Společnost vlastní prodejny, kde provádíme 2x ročně inventury. Při první inventuře byl výsledek manko a prodejna si požádala o mimořádnou inventuru, ve které vznikl přebytek. Žádám o radu, zda lze tyto výsledky inventur vzájemně započíst, přestože vím, že tyto rozdíly nevznikly záměnou zboží. Nebo musím přebytek zaúčtovat jako výnos a manko jako ztrátu, kterou po rozhodnutí firmy předepíši pracovníkům k úhradě?

Jakým způsobem ocenit nedokončenou výrobu na přelomu roku ve stavebnictví při částečné fakturaci? Skutečné přímé náklady na zakázku k 31. 12. činí 600 tis. Kč, dílčí fakturace k 31. 12. 400 tis. Kč. Firma má sjednanou pevnou smluvní cenu na uvedené zakázce ve výši 1 000 tis. Kč. Kalkulace firma nevyužívá, tudíž není jak stanovit předpokládané procento zisku.

Jsme spol. s r. o., máme více provozoven. Jedna z nich je výrobní. Svoje výrobky dává na sklad. Účtujeme 123/613, vyskladňujeme 613/213. Tím se účet 613 tzv. vynuluje. Nevím si rady, jak zaúčtovat předání výrobku z jednoho provozu do druhého, který jej použije jako materiál a dá si jej na sklad. Pokud zaúčtuji 112/123, pak na účtu 613 bude zůstatek, který by se na konci roku nevynuloval. Tento účet se převádí. Jak si tedy jinak poradit s převodem ze skladu výrobků na sklad materiálu?

Jak zaúčtovat reklamaci materiálu, který byl fakturován v minulém roce?

Máme problém při zaúčtování revizí a drobných zásahů do zařízení (tady utáhnout, tam trochu povolit). Účtujeme to na služby 518 a nyní jsme se dozvěděli, že je to asi špatně, a správně by bylo na 511 údržba zařízení. Protože děláme pravidelné revize, při kterých se dělají drobné zásahy do zařízení, tak nemáme skoro žádné opravy. Žádám o správnou definice údržby zařízení a budov.

Podnikatel - fyzická osoba má půjčovnu svatebních šatů a prodej spodního prádla. Musí ukončit činnost a chce půjčovnu včetně zásob převést na manžela. Jak ocenit zásoby? Spodní prádlo samozřejmě v pořizovacích cenách. U svatebních šatů nevím jaké ocenění, zda je možno zohlednit opotřebení a jaký výpočet a cenu pro převedení zásob na manžela použít.

Naše družstvo vlastní několik prodejen potravinářského zboží. Zboží evidujeme na jednotlivých prodejnách, používáme tzv. kontrolu korunou. V prodejnách provádíme inventarizace kdykoli v průběhu roku dle potřeby (kontrolní, změna vedoucího, vloupání a pod.). Dle našeho názoru: - jedná se o zásoby, které evidujeme podle hmotně odpovědných osob dle § 29 odst. 2 - během celého roku (účetního období) provádíme inventarizace, které jsou tedy průběžné dle uvedeného paragrafu - není proto nutné provádět na těchto prodejnách inventarizace ke konci roku (účetního období) ani \"v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období\" - dle § 29 odst. 4.