Mgr. Jan Voleský

V písemnostech od správce daně mohou být obsaženy různé chyby, například překlepy či různé písařské chyby. Správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím. Pokud chce daňový subjekt iniciovat opravu těchto nesprávností, tak může iniciovat řízení formou podání podnětu k opravě.

Daňový subjekt může správce daně požádat o doručování na jinou adresu v České republice a správce daně pak doručuje písemnosti na tuto adresu. V praxi však má přednost před doručováním formou pošty datová schránka, nicméně, daňový subjekt může zkusit požádat o doručování na jinou adresu formou této žádosti.

Daňový subjekt má právo u správce daně nahlédnout do částí spisu týkajících se jeho práv a povinností v zákonem vymezeném rozsahu. O sjednání osobního nahlížení do spisu může požádat daňový subjekt formou žádosti o nahlédnutí do spisu.

Daňový subjekt může v některých případech požádat správce daně o navrácení lhůty v předešlý stav. Správce daně povolí ze závažného důvodu navrácení lhůty stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně v předešlý stav, pokud před podáním žádosti lhůta již uplynula, a nově stanoví den jejího uplynutí. Může se jednat například o situaci, kdy daňový subjekt nereaguje včas na výzvu správce daně kvůli závažným zdravotním důvodům.

V praxi se může stát, že daňový subjekt nebude z různých důvodů schopen daň uhradit. V takovém případě může požádat správce daně o odklad splatnosti nebo o splátkový kalendář. Žádost o posečkání musí mít zákonné náležitosti a musí být také dané skutečnosti podloženy důkazními prostředky.

Daňový subjekt může v praxi z různých důvodů potřebovat více času pro podání daňového tvrzení. Pozdní podání daňového tvrzení totiž může vést k uložení pokuty a úroku z prodlení. Pokud tedy potřebuje daňový subjekt více času pro podání daňového tvrzení, tak může formou žádosti požádat o prodloužení této lhůty a to až o 3 měsíce případně i déle pokud má zahraniční příjmy.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále (až 75% penále), pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. O promíjení musí být požádáno ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z posečkané částky. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení. Řízení o promíjení se zahajuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi. Při přípravě žádosti je nezbytné nastudovat si příslušný pokyn k promíjení.

Daňový subjekt může požádat o vrácení přeplatku, který je evidován jako vratitelný. Vrácení přeplatku se realizuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi.

V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh či o zrušení povinnosti zálohovat daň formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

Příjemce rozhodnutí se může proti většině rozhodnutí správce daně odvolat, aby bylo rozhodnutí přezkoumáno ve druhé instanci odvolacím orgánem. Jelikož může být lhůta 30 dní od doručení rozhodnutí krátká, tak může být podáno blanketní odvolání, které je následně potřeba doplnit o argumentaci. Případně lze v rámci odvolacího řízení odvolání doplnit o další argumenty či důkazy.

Na návrh příjemce rozhodnutí může být řízení ukončené pravomocným rozhodnutím obnoveno, pokud například vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv pro rozhodnutí, rozhodnutí bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu, na základě křivé výpovědi nebo nepravdivého znaleckého posudku, trestným činem, nebo když záviselo na posouzení předběžné otázky, o které bylo dodatečně rozhodnuto jinak.

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti stanovenému penále, pokud se domnívá, že penále nebylo stanoveno v souladu se zákonem. Odvolání musí být podáno do 30 dní od doručení příslušného rozhodnutí.

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení, pokud se domnívá, že řízení bylo zastaveno nezákonně. Lhůta pro podání odvolání je 30 dní od doručení rozhodnutí. Zastavení řízení se provádí ve vymezených situacích jako je například, při zpětvzetí podání, při zjevně právně nepřípustném podání, při zániku daňového subjektu bez právního nástupce, pokud o věci bylo pravomocně rozhodnuto, pokud nelze v řízení pokračovat ze zákonných důvodů, nebo při bezpředmětnosti řízení.

Příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání až do uplynutí odvolací lhůty a dnem vzdání se práva na odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci. V praxi může být potřeba urychlit nabytí právní moci daného rozhodnutí, k čemuž může posloužit právě vzdání se práva na odvolání.

Do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může odvolatel odvolání vzít zpět. Například může ke zpětvzetí odvolání dojít v situaci, kdy o totožné věci rozhodne příslušný soud a daňový subjekt se rozhodne ve sporu dále nepokračovat.

V praxi se může stát, že správce daně neprovádí žádné úkony a nezasílají výzvy a tzv. se ve věci nic neděje. Daňový subjekt však často potřebuje vědět, kdy může dané rozhodnutí či výzvu čekat. Pokud chce daňový subjekt zjistit jaký je stav řízení, tak se může informovat formou dopisu danému správci daně, kdy by jej měl správce daně o dané věci a stavu řízení písemně informovat.

Osoba zúčastněná na správě daní je oprávněna namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. Podjatost úřední osoby je přitom v daňovém řádu přesně vymezena. K tomuto slouží podání námitky na podjatost úřední osoby a úřední osoba pak může být z řízení nebo jiného postupu při správě daní vyloučena pro podjatost.

Proti úkonu správce daně při placení daní, pokud nejde o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla. Podání námitky může sloužit například při nesprávném vypočtení úroků z prodlení či úroků od správce daně.