Dokumenty - strana 115

Zaměstnanec na DPP má v měsíci listopadu dopředu naplánované směny na 1 hod denně - celkem tedy 21 hodin. Musí mu zaměstnavatel proplatit 1 hod za svátek 17. 11. 2023 ve výši průměrného výdělku? Tento dohodář o svátek nepracoval, ale ani v rozvrhu směn neměl tuto směnu naplánovanou.

Zaměstnanec má dítě s bývalou partnerkou. S partnerkou ani s dítětem nežije. Nyní se oženil a tato manželka má 2 děti z bývalého vztahu. S těmito dětmi žije ve společné domácnosti. Které osoby budou jako vyživované ve vztahu k exekuci? Jeho vlastní dítě s bývalou partnerkou a současná manželka?

Společnost F s. r. o. založila v roce 2020 společnost L a. s. Společnost L a. s. má základní kapitál 2 000 000Kč, který je zcela splacen a rozvržen na 20 kusů kmenových akcií. Společnost F v průběhu let prodala 5 ks akcií. V roce k 31. 12. 2022 je majitelem 15 kusů akcií = vlastní 75 % společnosti L a. s. Společnosti L a. s. se velmi daří, roste její tržní hodnota. V roce 2023 společnost F odkupuje 1 ks akcie společnosti L a. s. za částku 10 000 000 Kč. Následně se však rozhodne uvedenou akcii dále prodat za 11 000 000 Kč. Je v rámci DPPO ve společnosti F prodej akcie z důvodu naplnění dílčího závěru koordinačního výboru, že „když společnost po dobu 12 měsíců drží podíl minimálně 10 % na základním kapitálu, jsou všechny příjmy z prodeje podílů dceřiné společnosti od okamžiku, kdy je získán podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti vyšší jak 10 % až po okamžik, kdy tento podíl klesne pod 10 % (včetně posledního prodeje, před jehož uskutečněním má podíl 10 % a po jeho uskutečnění již nikoli), osvobozen od daně?“ osvobozen od daně z příjmů? Jakou cenu vykážeme v rámci daňového přiznání na řádku 40: pořizovací cenu ve výši 10 000 000 Kč, nebo musíme rozpočítat původní pořizovací cenu 15 akcií 1 500 000Kč + 1 (16 akcie) 10 000 000 Kč = 1 akcie 718 750 Kč? Jakou částku zaúčtujeme v účetním případě prodeje akcie: MD 378/D 661 11 000 000 Kč, MD 551/D 061 částku 10 000 000 Kč, nebo 718 750 Kč?

Společnost s r. o. má pronajatý byt v bytovém domě a jednotlivé místnosti chce pronajímat jednak svým zaměstnancům a jednak cizím osobám. S cizími nájemníky uzavírá s. r. o. klasickou nájemní smlouvu. Jakou smlouvu uzavřít s vlastními zaměstnanci na toto poskytnuté ubytování, aby se jednalo na straně zaměstnance o „osvobozenou hodnotu přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně“? Problém je, že zaměstnanci mají trvalý pobyt na Ukrajině, ( pro získání povolení k pobytu v ČR je nutno uvést místo, kde se budou zdržovat - toto místo je shodné s místem tohoto bytu), splňují tedy podmínku jiné obce ubytování než kde mají bydliště?. S.r.o. hradí pronajímateli dle nájemní smlouvy částku nájemného a zálohu na služby a energie. Je tato záloha na energie součástí limitu 3 500 Kč, nebo do něj vstupuje jen holé nájemné a zaměstnanci musí tyto zálohy svému zaměstnavateli hradit (vzhledem k tomu, že s. r. o. pronajímá jen jednotlivé místnosti, nikoli celý byt najednou, částka za pronájem včetně záloh na energie nepřesahuje 3 500 Kč)?

ÚSC provedl v r. 2022/2023 výstavbu DD. Stavbu po kolaudaci počátkem roku 2023 předal své příspěvkové organizaci. Zakázka zněla na výstavbu DD, ale do stavebních prací byly zahrnuty i movité věci, které na daňových dokladech nebyly specifikovány a nebylo na ně upozorněno ani dozorem stavby. ÚSC proto předal a zaúčtoval stavbu jako celek, v hodnotě došlých faktur a příspěvková organizace ji protokolem převzala. Před vlastním zaúčtováním provedla příspěvková organizace upřesnění dle skutečného stavu a v účetnictví má nyní jinou hodnotu stavby a movité věci, které neměla předány a nyní po půl roce požaduje po zřizovateli protokol o předání movitých věcí. Jak správně tuto situaci účetně a z pohledu rozpočtu narovnat?

Česká společnost plátce DPH nakupuje zboží od polské společnosti . Česká společnost ihned prodává toto zboží odběrateli plátci DPH v Rumunsku. Zboží je přepraveno z Polska přímo do Rumunska, přepravuje zajištuje česká společnost prostřednictvím dopravce, od kterého má veškeré doklady prokazující fyzický pohyb zboží z Polska do Rumunska. Jedná se o třístranný obchod? Jak bude česká společnost postupovat z hlediska DPH? Česká společnost nákup zboží z Polska - pořízení zboží z EU? Česká společnost prodej do Rumunska - osvobozené dodání zboží do JČS? 

Jak zaúčtovat a daňově posoudit případ úhrady výkupného (v bitcoinech) po hackerském útoku? Společnost oznámila napadení na Policii ČR, tedy existuje protokol. Můžeme posuzovat náklady na výkupné jako daňově uznatelný náklad ? Má na daňovou uznatelnost vliv, kdy je případ uzavřen z titulu neznámého pachatele?

Fyzická nepodnikající osoba prodává akcie společnosti, kde není splněn časový test. Kupující uhradí část ceny kupní ceny v penězích a část kupní ceny směnkou (vystavenou jako platební prostředek). Kdy dojde k dodanění na straně prodávajícího (prodejní minus nabývací cena)? Je bráno uhrazení směnky jako zaplacení? Jinými slovy například nabývací cena je 1 mil Kč a prodejní 2 mil Kč. Z toho 1 mil Kč bude zaplaceny penězi a zbývající 1 mil Kč bude uhrazen vystavenou směnkou. Dojde ke zdanění rozdílu již vystavením směnky nebo až jejím zaplacením? V případě, že ke zdanění dojde v případě vystavení směnky, co se stane v případě, že směnka nebude nikdy zaplacena a prodávající ji nebude nikterak vymáhat?

Zaměstnankyně má nastoupit 1. 12. do pracovního poměru po rodičovské dovolené. Vzhledem ke skutečnosti, že její pracovní pozice byla zrušena, chce se s ní zaměstnavatel domluvit na ukončení pracovního poměru k datu 3. 12. dohodou, ale s odůvodněním, že je to z důvodu § 52 odst. c) ZP (nadbytečnost). Se zaměstnankyní je domluveno, že dostane 5násobek odstupného (ze zákona by měla nárok jen na 3násobek). Prosím o upřesnění, zda bude či nebude odstupné ve výši 5násobku podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Zaměstnankyně odpracuje v prosinci jen 2 dny po 6 hodinách. Její měsíční hrubý výdělek dle smlouvy je 18 000 Kč/měsíc a úvazek 30 hodin týdně. Podobná pracovní pozice ve firmě již není, nárokové odměny ve firmě nejsou. Jak stanovím průměrný výdělek pro účely odstupného a stanovení čistého průměrného výdělku pro účely podpory v nezaměstnanosti.

Společnost prodává zboží. V kupní smlouvě je uvedeno, že zboží se prodává na dodací paritě FCA XXX. Dále je ve smlouvě uvedena výhrada vlastnického práva, tzn., že kupující nabude vlastnické právo až po úplném zaplacení faktury. Kdy se účtuje u prodávajícího o výnosu? Příklad: Datum dodání FCA dne 15. 12. 2023. Datum splatnosti a skutečné úhrady 30. 1. 2024. Je správný postup účtovat do výnosů dne 15. 12. 2023? 

Firma má v majetku kanalizaci, kamerou byly zjištěny závady. Vzhledem k tomu, že je část kanalizace na cizím pozemku, byla provedena rekonstrukce potrubí pomocí bezvýkopové metody, kdy dojde k vyvložkování kanalizace. Do poškozené kanalizace je vložen rukávec, který pomocí pryskyřice zpevní potrubí. Jedná se v tomto případě o opravu nebo technické zhodnocení?

Občan ČR pořídil úplatně, v roce 2014, členská práva k družstevnímu bytu. V tomto bytu nikdy nebydlel, sloužil mu k příjmům z podnájmu. V roce 2021 převedl členská práva a tento byt do svého osobního vlastnictví. Následně byt v roce 2021 prodal. Vztahuje se na příjem z prodeje bytu v roce 2021 osvobození od DPFO?

Jak nejlépe napravit opomenutí DPN ve mzdě? Zaměstnankyni byla proplacena za 10/2023 celá mzda, jako kdyby nemarodila. Přitom 5 pracovních dní byla na DPN. Může se to opravit ve mzdě za 11/2023, kdy by se jí těch 5 dní místo „plné“ mzdy dala „jen“ náhrada za DPN? Potom by ale zdravotní pojištění nebylo odvedeno z minimálního vyměřovacího základu. Má nízkou mzdu.

Od 1. 1. 2023 do 31. 7. 2023 poplatník zaměstnán HPP, následně od 1. 8. 2023 do 30. 11. 2023 registrován na ÚŘadu práce a od 1. 12 2023 OSVČ (zatím neregistrován). Je možné se jako OSVČ přihlásit k paušální dani již za 1. 12. - 31. 12. 2023? Pokud ano, na základě čeho si OSVČ zvolí pásmo? Bude potřeba podávat daňové přiznání zia rok 2023 kvůli přechodu z HPP na ÚP a pak na OSVČ, nebyl žádný souběh).

Může zaměstnavatel zaměstnanci zaplatit stravenkovou kartu v plné výši? Je toto pro zaměstnance plně osvobozeno od daně z příjmů FO stejně jako stravenky?

Dobrý den, moc děkuji za odpověď. Ale i porovnání k aktivům nebo vlastnímu kapitálu je u tohoto oddílu takové poněkud specifické, proto dávám ještě doplňující otázku. Vlastní kapitál mají záporný (tvoří ho pouze výsledky hospodaření) a celková aktiva mají velmi nízká (aktuálně 6 tis. Kč, částka obsahuje pouze peníze a náklady příštích období). Jak posoudit významnost v takovém případě (obávám se, aby v tomto případě každá částka nebyla významná). Přijaté příspěvky v období celkem byly 35 tis., z toho (tentokrát) polovina je na další pololetí v jiném kalendářním roce. Asi pro toto není obecný postup, ale např. jak byste postupoval Vy? Velmi děkuji za odpověď. S pozdravem Zuzana Dvořáková

Přijali jsme zaměstnankyni na DPČ OD 1. 11. 2023. Je vedená na úřadu práce a tam jí povolili DPČ. Bude pracovat pouze 4 hod. denně. Výdělek cca přes 8.500 Kč za měsíc. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Budu přihlašovat každý měsíc zpětně, nebo ji přihlásím hned, protože vím, že bude mít mzdu více než 4000 Kč? Když je na úřadu práce, je zároveň i pojištěnec státu, tak budu dopočítavat zdravotní pojištění?

Dobrý den, prosím, může společnost poskytovat příplatky za so a ne dle určení první směny ve firmě? Tzn., že když je určena první směna pracovního týdne na Pondělí od 6:00 do 14:00, tak když někdo půjde na noční směnu v pátek od 22:00 hod do 6:00 hod ( 6 hod sobota), tak bude mít příplatek na noční směnu 7,5 hod, ale nebude mít 6 hod za sobotu a pak naopak, ten kdo nastoupí v neděli na noční směnu ( od 22:00 do do 06:00 ), tak bude mít nárok na noční 7,5 hod a zároveň i 7,5 hod za so a ne? Děkuji  

Upozorňujeme plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů na aktualizované tiskopisy na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2023 a pro zdaňovací období 2024 podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).  

Firma nakoupila v předešlých letech 3 mobily v hodnotě cca 10 000 Kč, Všechny věci tehdy zaúčtovala do spotřeby při prvním užití. Nyní provedla inventuru všeho evidovaného majetku a přišla na to, že jsou již nedohledatelné, nebo nefunkční. Je možné to vyřadit z evidence drobného majetku bez prodeje a zároveň daňové dopadu na DPH? Ustanovení o vyrovnání DPH dle § 77 se neřeší, protože již bylo zařazeno v minulosti do užívání. Ale nevíme, zda nemůže FU dodanit DPH na základě par. 13 či 14, jako použití dřívějšího majetku pro neekonomické účely apod.?