Dokumenty - strana 114

Prosím jaká sazba DPH se bude účtovat v novém roce 2024 při remitendě časopisů z loňského roku?

Zaměstnanci s. r. o., kteří jsou zároveň jednateli, vykonávají činnosti autoškoly na základě pracovní smlouvy v zaměstnaneckém poměru. Oba mají 6hodinovou pracovní směnu. Lze jim v rámci stravenkového paušálu vyplácet za každý odpracovaný den paušál ve výši 107,10 Kč s tím, že v rámci s. r. o. je možno uplatnit celou částku jako náklad na stravné? Je potřeba dokládat faktury za stravné, nebo lze stravenkový paušál uplatnit bez prokazování skutečně vynaložených výdajů na stravování?

Společnost s r. o. kupuje občas pro obchodní partnery vstupenky na různé kulturní a sportovní akce. Aktuálně například vstupenky na tenis, olympiádu, koncerty v zahraničí apod. Vstupenky jsou kupovány na jméno jednatele přes zahraniční pořadatelské servery, které je nabízejí. Problém je ovšem s fakturou. Při zaslání žádosti o vystavení faktury s iniciály firmy nám bylo sděleno, že nic takového nám nejsou schopni zaslat. Takže firma má k dispozici pouze objednávku (mail) se jménem jednatele a posléze přijdou vstupenky (až v roce 2024, jelikož se jedná o akce v roce 2024). Cena vstupenek je uhrazena firemní kartou. Je níže uvedený účetní postup a doložení dokladů dostačující? 1. Rok 2023 - z účtu odečtena částka vstupenek (platba kartou) zaúčtováno jako náklad příštích období MD 381/D 221 k účtu přiložena objednávka znějící na jméno jednatele. 2. Rok 2024 - na základě doložené kopie vstupenek je ke dni konání akce zaúčtován interní doklad MD 543/D 381 - dary, nedaňová položka.

Plátce DPH má ve vlastnictví dům s nebytovými prostory, které pronajímá. Většina výnosů z pronájmu je fakturována jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet dle 56a odst. 3 ZDPH, část je ale fakturováno jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet dle § 56a odst. 1 ZDPH. Společnost má tedy povinnost krátit DPH koeficientem. Na domě vznikla škoda – poničení střechy v důsledku krupobití a zatečení do vnitřních prostor budovy. Plátce DPH je pro tyto případy pojištěn a bude náklady na opravu požadovat po své pojišťovně jako pojistné plnění ke škodní události. Jak má plátce DPH postupovat u přijatých faktur za opravy vzhledem k povinnosti krácení DPH? 1) Může si plátce nárokovat 100% daň na vstupu, když poté bude nárokovat škodu u pojišťovny? 2) Nebo musí nárok na DPH na vstupu krátit koeficientem? Nevíme, jak vysoké pojistné plnění pojišťovna ve výsledku proplatí. Zároveň se pojišťovně předkládají daňové doklady, kde jsou uvedené reálné náklady, ale pokud by si plátce DPH nemohl nárokovat 100% daň na vstupu, může tedy nenárokovanou DPH požadovat po pojišťovně zpětně, až bude vědět, jaký je vypořádací koeficient DPH za zdaňovací období? Z praktického pohledu - jak by se jí toto prokazovalo? 

Fyzická osoba vlastní obchodní podíl české s. r. o. od 12/2018 ve výši 25 %. V 8/2019 došlo k navýšení ZK peněžitými vklady společníků, výše podílů zůstaly stejné. Bude mít toto navýšení vliv na běh 5leté lhůty pro osvobození prodeje, nebo bude příjem z prodeje bez ohledu na navýšení od 12/2023 osvobozený? 

Jak ocenit mobilní telefon, který účetní jednotka získala zdarma od operátora, platila jen dopravu? Jak ocenit klimatizaci, kterou účetní jednotka nehradila, protože ji proplatila účetní jednotce osoba, která původní klimatizaci poškodila?

Společnost ABC s.r.o. prodala na konci roku 2022 dlouhodobý hmotný majetek (automobil). Prodejní cena automobilu byla zaúčtována na účet 641. Zůstatková cena na účet 541. O hodnotu prodaného majetku byly poníženy účty 022 a 082. V květnu roku 2023, po zpracování účetní závěrky za rok 2022, došlo k odstoupní od kupní smlouvy a automobil byl vrácen společnosti ABC s.r.o. Jak by mělo být zaúčtováno odstoupení od smlouvy a vrácení automobilu v roce 2023 u společnosti ABC s.r.o.? 

Jak správně postupovat v případě: Jsem český plátce a obdržím fakturu za ubytování zaměstnance naší dceřiné slovenské společnost. Ubytování je v Německu. Místo plnění je v Německu a faktura je tedy vystavena s německou daní. Potřebuji toto ubytování přefakturovat dceřiné společnosti = slovenskému plátci. Musím fakturovat s německou daní a registrovat se v Německu kvůli odvodu DPH? Byl by stejný postup i v případě ubytování ve 3. zemi? 

V s. r. o. jsou zůstatky na účtech 428 a 429. Je možné provést proúčtování mezi těmito účty? Je zapotřebí v tomto případě ještě něco zohlednit nebo vyřešit před proúčtováním? Pokud je toto možné, tak předpokládám, že k tomu bude potřeba rozhodnutí jediného společníka - je to tak?

Podnikající fyzická osoba má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP – ze živnosti zednictví a pokrývačství, stavební práce, kadeřnické služby, a dále příjmy dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP z nájmu nemovitého majetku zařazeného v obchodním majetku. Nyní chce podnikatel pozastavit (přerušit) veškeré živnosti a ponechat pouze nájem nemovitosti v obchodním majetku. K obnovení živností nedojde v termínu pro podání daňového přiznání. Nemovitost vždy sloužila k pronájmu jednotlivých bytů, jiné podnikání zde nebylo realizováno. Dotazy: 1. Je možno ponechat za této situace nemovitost v obchodním majetku a nadále zdaňovat v § 7 ZDP, tj. nedochází přerušením živností i k vyřazení nemovitosti z obchodního majetku? 2. Vztahuje se na poplatníka povinnost úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP ve vztahu k přerušeným živnostem, byť má nadále příjmy z činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (nájem dle § 7 odst. 2 písm. b))? 3. Jak by se postupovalo v případě, kdyby poplatník pozastavil jen některé živnosti, prováděl by úpravu základu daně ve vztahu k pohledávkám a závazkům k těmto pozastaveným živnostem? 4. Pokud by se rozhodl vyřadit nemovitost z obchodního majetku a pronajímat ji v režimu § 9 ZDP, jsou s tím spojeny nějaké úpravy základu daně či jiné povinnosti?

Sledujeme za vás: Od 1. ledna 2024 se změnou zákoníku práce dochází k úpravě pracovního volna souvisejícího s akcí pro děti a mládež včetně podmínek, za kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který rozšiřuje okruh vozidel podléhající povinnosti pojištění odpovědnosti. Zároveň schválila zavedení elektronických stejnopisů průkazů. Lidé by se mohli od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů. Senát schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, v rámci které MPSV od ledna 2024 navrhlo růst rodičovského příspěvku o 50 000 Kč na 350 000 Kč.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2023 ze dne 6. prosince 2023, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o zamezení dvojímu  zdanění. .

Zaměstnavatel vysílá zaměstnance na pracovní cestu do Prahy, Zaměstnanec má sjednané místo výkonu práce Pardubice. Zaměstnanec tedy splňuje podmínku § 42, že se jedná o pracovní cestu (do Prahy tj. mimo sjednané místo výkonu práce). Počátek pracovní cesty je na adrese sídla zaměstnavatele v Pardubicích. Zaměstnavatel mu má poskytnou náhradu výdajů souvisejících s prac. cestou. Na pracovní cestu byl vyslán vlakem a tudíž se musí dostat ze sídla firmy na nádraží. Jízdné MHD tedy může nebo nemůže zaměstnavatel danému zaměstnanci proplatit, když má místo výkonu práce stanoveno obecně Pardubice? Nebo by se to neproplácelo pouze v případě, že by cestoval pouze po Pardubicích (ne nikam dále), ale když byl vyslán až do Prahy, je tento náklad součástí celé PC a náhrada za jízdné MHD v Pardubicích na nádraží mu náleží?

Jsou tři společnosti A, B, C. Společnost A dluží společnosti C 5 mil. Společnost C dluží svému společníkovi 5mil. Společnost B vlastní stejná osoba jako společnost C. Na společnost B bude na základě smlouvy o převzetí pohledávky a závazku převedena: • Pohledávka společnosti C vůči A. • Závazek vůči společníkovi ze společnosti C na B. Jak prosím řešit daňový dopad ve společnosti C z titulu „zrušení“ závazku i pohledávky?

Máme 2 zaměstnance, který mají měsíční hrubou mzdu 25 800 Kč. Jejich průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Zaměstnanci pracují ve 40hodinové týdenní pracovní době. Jak budou řešeny tyto dvě situace: 1) Zaměstnanec jde do práce ve svátek (17. 11.) a v tento den odpracuje 8 hodin. Tento zaměstnanec poté nešel do práce 20. 11. 2) Zaměstnanec šel do práce v sobotu 18. 11. a poté nešel do práce opět 20. 11. Jak bude vypadat jejich výplata, budou se počítat nějaké příplatky?

Dne 1. 12. 2023 bylo založeno s. r. o. První účetní závěrku tak budete sestavovat až zkraje roku 2025 k rozvahovému dni 31. 12. 2024 za účetní období od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2024. Bude pro toto zdaňovací období platit daň ve výši 19 % a ne 21 %?

Společnost účtuje zásoby zp. B. Výroba probíhá zakázkově a trvá i několik měsíců. Materiál se nakupuje a vydává přes sklad (příjemka a výdejka). Nákup polotovarů je vždy spojeny s konkrétní zakázkou dle výkresu a nikdy se nekupují na sklad, vždy jdou po dodání od dodavatele přímo do výroby. Jde o spousty položek, které se neopakují, vždy se jedná o originální kus/y, které už při objednání mají svoji zakázku a jdou po dodání přímo do výroby. Je možné tyto položky při zadání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a dále vést v účetním programu jako jeden z nákladů na zakázku. Nedělala by se příjemka a výdejka, protože to je pro malou firmu časově náročné.

OSVČ bude mít od roku 2024 vyšší minimální zálohy na důchodové pojištění (3.852 Kč). Odkdy se bude měnit záloha - od ledna nebo až od podání přehledu za rok 2023? Jakou výši zálohy bude mít OSVČ, která zahájila činnost 1. 9. 2022 a OSVČ, která zahájila činnost 1. 9. 2023?

OSVČ chce ukončit podnikání k 28. 2. 2024. Má možnost podat daňové přiznání za rok 2023 + 2 měsíce 2024 jako účetní jednotky, nebo musí podat DPFO za rok 2023 a samostatně za 2 měsíce roku 2024 včetně samostatných přehledů pro OSSZ a ZP za roky 2023 a 2024?