Daň z příjmů - strana 6

Společnost vyňala z pořizovací ceny budovy, soubor předmětů, které jsou v souladu s pokynem GFŘ D-59 (k § 26) – konkrétně jde o dopravní značení, orientační tabule v garážích, dodání hasičských přístrojů, značení únikových vchodů apod. za celkovou hodnotu 617 000 Kč (jednotlivě nepřesahují částku 80 000 Kč pořizovací ceny) – účtujeme jako o souboru movitých věcí na účet 022 a použijeme pro tento soubor časový odpis – účetní = daňový odpis (doba odpisování dle směrnice 36 měsíců) je to správný postup? V případě, že budeme chtít ze souboru v průběhu odpisování vyřadit jen část předmětů např. kvůli jejich poškození, jak spočítám zůstatkovou cenu těchto předmětů (budu vycházet z pořizovací ceny – odpisy do doby vyřazení?) a odpisy u zbylých nevyřazených předmětů daného souboru budu počítat jakým způsobem?

Starší auto bylo pořízeno 1. 12. 2023, ale dle technického průkazu bylo přihlášeno až 21. 2. 2024. Jak je to s daňovým i účetním odpisováním a zařazením do majetku? 

Obchodní firma, která nemá zaměstnance, ale externí spolupracovníky (OSVČ) a jednatele, si pronajímá tenisové kurty. Zde pravidelně, několikrát týdně, hrají externí spolupracovníci i jednatelé tenis se svými klienty a možnými zákazníky. Po hře využívá zázemí, ve kterém jedná. Prokazatelně zde (hra a pak jednání) došlo k uzavření více obchodů. Dosud jsme dávali jako nedaňový náklad bez možnosti odpočtu DPH a neřešili jsme majetkový prospěch těch, kdo na kurtech hráli. Je možné pronájem tenisových kurtů a zázemí zařadit mezi daňově uznatelné náklady s odpočtem DPH? Má firma povinnost řešit to, že OSVČ a jednatelé na kurtech hrají bezplatně? 

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -

Finanční správa v roce 2023 provedla 570 kontrolních úkonů v oblasti cen sjednaných mezi spojenými osobami (tzv. transfer pricing). Výsledkem bylo zvýšení daňového základu o 5,8 mld. Kč a snížení daňové ztráty o 1,2 mld. Kč, což vedlo k doměření daně u kontrolovaných subjektů ve výši 724 mil. Kč. Od roku 2014 bylo v této oblasti provedeno celkem 4 052 kontrol, které vyústily ve zvýšení daňového základu o cca 60 mld. Kč a v důsledku toho doměření daně ve výši 6,9 mld. Kč.

Občan podává každý rok přiznání k dani z příjmu fyzických osob z důvodu souběhu více pracovních poměrů. V ČR nepodniká ani nevykonává jinou činnost. Rezidentem je v České republice, má zde bydliště a rodinu, ale národností je Slovák. V roce 2023 koupil na Slovensku apartmán, který pronajímá ke krátkodobému pronájmu. Bylo mu sděleno, že má na Slovensku podat daňové přiznání a příjmy z pronájmu na Slovensku zdanit. Je tento postup správný? Patří příjmy z nájmu ze Slovenska i do českého daňového přiznání? Pokud ano, jaký doklad máme po slovenském FU chtít? Doklad o zaplacení daně na Slovensku, kopie přiznání?

Nezisková organizace (z.s.) vlastní nemovitost, kterou přenechá formou výpůjčky jiné neziskové organizaci. Vypůjčitel provede na nemovitosti technické zhodnocení (se souhlasem vlastníka) a vlastník dá souhlas s daňovým odpisováním vypůjčiteli. Otázka je, zda v případě ukončení výpůjčky bude mít provedené technického zhodnocení nějaký daňový dopad (daň z příjmů) u vlastníka nemovitosti, když nedojde k žádné finanční kompenzaci z titulu provedeného tech. zhodnocení a toto zhodnocení nebude ani odstraněno (tzn. vlastník převezeme zpět zhodnocenou nemovitost. § 23 odst. 6 řeší prakticky stejnou situaci, ale výslovně uvádí pouze nájem. Pokud by vlastník musel dodanit hodnotu tech. zhodnocení k datu převzetí nemovitosti zpět do vlastního užívání, bylo by možné, aby takový příjem byl od daně z příjmů osvobozený v situaci, kdy užití nemovitosti vlastníkem (tj. včetně tech. zhodnocení) je čistě pro jeho hlavní, tedy neekonomickou činnost?

Obec má 100% podíl na s.r.o. Obec ze svého majetku vyčlení nemovitosti a na základě znaleckého posudku je vloží do společnosti. Mohou být náklady na znalecký posudek v nákladech s.r.o.?

Družstvo (nejedná se o bytové družstvo, ale o obchodní) má zhruba 50 členů. Jeden z členů si od družstva pronajal nebytový prostor. Nájemné je nižší než obvyklé. Podmínky nájemní smlouvy odsouhlasilo představenstvo i členská schůze. Člen družstva má podíl na družstvu ve výši 10% a pro družstvo nevykonává žádnou činnost. Bude mít nižší než obvyklé nájemné nějaký daňový dopad (z pohledu daně z příjmů) na člena nebo na družstvo? 

Biskupství zřídilo charitu (nestátní nezisková církevní organizace). Farnost, která je také zřízena biskupstvím, vlastní nemovitost, kterou pronajímá charitě (nájemní smlouva) za symbolickou 1 Kč. Režim nájemní smlouvy byl za symbolické nájemné byl zvolen z důvodu čerpání dotace na opravu a rekonstrukci budovy charitou. Použije se na nájemné § 23 odst. 7 ZDP, tzn. je pro účely ZDP nutné použít obvyklé nájemné, případně může mít popsaný stav jiné daňové konsekvence?

Zaměstnanec ukončil zaměstnání na hlavní pracovní poměr a za celý rok měl hrubý příjem ze zaměstnání jen 5000 Kč. Jiné příjmy zaměstnanec neměl (kromě nemocenských dávek a výplaty invalidního důchodu). Je zaměstnanec povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za výše uvedený rok, když nepodepsal žádost o roční zúčtování?

Syn zaměstnance má potvrzení o studiu na celý semestr do 31. 8. 2024. Syn však nastoupil na 15. 3. na HPP, status studenta bude mít do 31. 8 .2024, ale nebude pokračovat ve studiu dále. Je možné, aby si zaměstnanec uplatňoval slevu na dítě až do srpna 2024, nebo může uplatnit slevu na dítě pouze za 3/2024, protože od dubna dítě celý měsíc pracuje na HPP?

Poplatník mající vysoké příjmy z podnikání i ze závislé činnosti investoval soukromé peníze do termínovaného vkladu do VÚB banky na SLovensko. Vyřídil si daňový domicil, takže mu nebyla na Slovensku strhávána srážková daň. Máme potvrzení o výši vyplacených úroků za rok 2023 ve výši 70.000,- Kč. Jakým způsobem nejlépe toto zdanit v našem českém daňovém přiznání? V jakém oddíle a jakou sazbou daně?

Pokud v roce 2024 pořídíme software: platformu pro prodej jídelníčků v hodnotě 150 000 Kč, bude se tento nehmotný majetek daňově odepisovat po dobu 36 měsíců, nebo jde rovnou do nákladů prostřednictvím účtu 518? 

Jednatel (smlouva o jednatelství) a společník firmy je každoročně zván svým významným obchodním partnerem na tří denní lyžování do Alp (jedná se o setkání všech významných obchodní partnerů společnosti- cca 50 osob). Ubytování a veškerou útratu má hrazenou obchodním partnerem. Jediným výdajem jednatele je doprava (firemním automobilem) na místo a s tím související výdaje - benzín + dálniční známky. Tyto výdaje platil jednatel firemní kartou. Je možné je zaúčtovat jako daňově uznatelné výdaje?

Společnost A (s. r. o.), má dva společníky, fyzické osoby. Společnost A vlastní 100% podíl ve společnosti B (s. r. o.), které poskytla bezúročnou zápůjčku. Vzhledem k tomu, že je to zápůjčka od společníka, nejedná se u společnosti B o bezúplatný příjem a základ daně se tak nebude zvyšovat. Jak to bude ale v případě, kdy společnost A poskytne bezúročnou zápůjčku společnosti C (s. r. o.) na nákup pozemků, na kterém plánuje realizovat developerský projekt. Společníky ve společnosti C jsou stejné fyzické osoby jako ve společnosti A. Bude i v tomto případě poskytnutí zápůjčky bez daňového dopadu u společnosti C nebo musí společnost C zvýšit základ daně o bezúplatný příjem v případě, kdy úroky v ceně obvyklé přesáhnou částku 100 000 Kč, protože se jedná o zápůjčku pouze od spojené osoby a ne od společníka?

Společnost s r. o. s jediným společníkem fyzickou osobou byla založena v roce 2020 a má základní kapitál zapsaný v OR ve výši 8.100.000 Kč. V roce 2023 tento společník zemřel a s. r. o. zdědila manželka, stala se tak novým společníkem a jednatelkou. Usnesením okresního soudu ve věci řízení o pozůstalosti bylo schváleno m.j. , že manželka nabývá podíl zůstavitele jako jediného společníka ve společnosti s. r. o. ve výši 100% odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výši 8.100.000 Kč. Jak se stanoví v tomto případě nabývací cena obchodního podílu manželky? Lze považovat za pořizovací cenu částku 8.100.000 Kč nebo je nutné cenu určit znaleckým posudkem? V případě, že by se manželka rozhodla snížit základní kapitál v s. r. o. , jaké to bude mít daňové dopady?

Nezisková organizace přijala finanční dar, který používá v sociální oblasti, když využívá k nákupu věcí pro sociálně potřebné, pak má doklad. Někdy předává také hotovost sociálně potřebným. K tomuto výdaji z darů nemá žádný doložený doklad. Jak doložit tento výdaj? Podpis výdajového dokladu většinou není možný kvůli nečekaným situacím. 

Klient má několik let jednu hypotéku na byt a pozemek. Bohužel nesplnil podmínku 4 let od nákupu pozemku - nebylo uděleno stavební povolení. Proto bude muset podat dodatečná přiznání. 1) Jaký způsobem zjistí, kolik z úroků má dodanit? Má požádat banku, aby mu uplatněné úroky z hypotéky každý rok rozčlenila na byt a pozemek? A úroky na pozemek pak dodaní? 2) Kolik let zpětně musí podat dod. DP - všechny roky, kde byly uplatněny úroky z úvěru? 3) Podá dodatečné přiznání na aktuálním tiskopisu pro ten daný rok, vyplní celý tiskopis - jen zaškrtne „dodatečné přiznání", upraví úroky, vypočte daň a vyplní kolonky pro dodatečné přiznání?

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?