Daň z příjmů - strana 5

Společnost si objednala od dodavatele dle Smlouvy o dílo zhotovení zelené střechy nad podzemními garážemi v atriu mezi budovami (podzemní garáže zaujímají plochu pod budovami i venkovním atriem), které slouží k pronájmu podnikatelům. Předmětem zhotovené zelené střechy je položení vegetačních koberců vč. kotvení stromů a položení automatického závlahového systému (předmětem díla je samozřejmě i nakoupení materiál: hnojivo, substráty, stromy, kari sítě, filtrační textilie apod.) - cena díla 520 tis. Kč - jak účtovat toto dílo z pohledu daňového i účetního - společnost by chtěla zvolit časový odpis na 5 let životnosti, nepředpokládá, že jde o dlouhodobý majetek zařazený do 1 až 6 odpisové skupiny - je úvaha správná?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. V roce 4/2019 si koupil automobil s DPH, kterou si uplatnil. Auto 5 let používal k podnikání a také je odpisoval. Pořizovací cena auta byla bez DPH 631.785 Kč. Poslední odpis byl v roce 2023. V roce 2024 chce automobil prodat a pořídit nové. Musí podnikatel prodat původní auto s DPH, nebo může toto auto prodat již bez DPH, nebo musí prvně auto vyřadit z majetku a po jak dlouhé době může prodat bez DPH? 

Může základní škola odprodat na základě kupní smlouvy lyžařský běžecký set? Tento set byl zakoupen před 10 lety v pořizovací ceně 3720 Kč a škola ho už nevyužívá. Zahrnuje lyže, boty a hůlky. Pokud ano, je potřeba, aby cena, za kterou by se odprodal, byla stanovena odborníkem, anebo je možno udělat pouze odhad našimi zkušenými učiteli-lyžaři? Z evidence majetku by se odepsal jako odprodaný majetek?

Společnost s r. o. zaplatila v březnu a červnu 2023 zálohy na daň z příjmů ve výši 90 000 Kč. V září 2023 dostala vratku přeplatku za rok 2022 ve výši 18 500 Kč. Dále v září a v prosinci 2023 zaplatila zálohu na daň z příjmů ve výši 50 000 a 50 000 Kč. Jakou částku uvedena s.r.o. za rok 2023 do daňové přiznání v 5. oddíle na řádek 1 - částku 280 000 Kč? Sečtou se jednoduše zaplacené zálohy na účtu 341? (přeplatek se do toho počítat nebude, protože již k 31.12.2022 tam byl zůstatek v té částce 21 500 a až zaplacením ze strany FÚ v roce 2023 se to srovnalo). Je tento postup správný? 2) Mají nějaký vliv na zpracovaní přiznání zaplacené zálohy na účtu 314? 3) Mají vliv na přiznání nějaké pohyby na účtu 342? Např. z důvodů přeplatku z ročního zúčtování daně za rok 2022 (přeplatek došel až v lednu 2024)?

Živnostník vede na internetu blog a lidí z různých části zemi mu posílají peníze, prostřednictví Tik Toku, youtubu a dalších medií. Tyto peníze mu pak posílají na účet v ČR už společnosti, ne fyzické osoby. Tyto přijmu budou tržby, které na konci roku dá do daňového přiznání jako běžné jiné a zdaní. Je to tak? Je tam ještě něco, na co si dát pozor? Jako že třeba lidi jsou z různých zemí EU a třetích zemí? Nebo se vychází z toho, že servery, které to poskytují, jsou mimo ČR a český živnostník by se měl registrovat jako identifikovaná osoba a mít VAT?

Jsme zapsání v obchodním rejstříku jako „družstvo pro výstavbu a správu garáží“ – nejsme bytové družstvo. Garáže a nebytové prostory (obojí jsou ve vlastnictví družstva) jsou pronajímany pouze členům tohoto družstva dle nájemní smlouvy s družstvem. Lze aplikovat pro zdanění daní z příjmů právnických  osob u družstva osvobození od daně dle § 19 odst. 1 písm. c) ZDP na pronájem nebytových prostor a garáží?

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Fyzická osoba má závislé příjmy v ČR. Bydliště v ČR. Mimo tyto příjmy obdržela ještě během roku autorské honoráře za překlady ze Slovenska. V SK nebylo sraženo nic. V daňovém přiznání uplatním výdajový paušál 40 % a základ daně z § 7 ZDP pak napíšu i do přílohy č. 3 - zápočet příjmů ze zahraničí. S tím, že sraženou daň dám 0, a tedy se tento zahraniční příjem zdaní v ČR. Je to takto správně? Nebo není nutné přílohu č. 3 vyplňovat, když daň odvádíme pouze v ČR? 

Firma vyslala zaměstnance dělníky na vícedenní pracovní cestu - montážní zakázku v jiném městě. Zajistila zaměstnancům hromadné ubytování v tamním ubytovacím zařízení včetně „polopenze“ (2 bezplatné chody za den od restaurace, která je součástí ubytovacího zařízení). Zaměstnanci si napsali cestovní příkazy, které byly kráceny o poskytnuté bezplatné stravování. Firmě došla hromadná faktura za ubytování, kde je zvlášť i položka za polopenzi - kuchyň 12 % a zvlášť nealkoholické nápoje - sazba 21 %. Je možné dát i náklady za polopenzi (kuchyň a nápoje) jako daňově uznatelné a odečíst z faktury i DPH?

Malá firma, kde evidují oceňovací rozdíl v hodnotě 500.000 Kč od roku 2015, který se bude odpisovat 180 měsíců. Odpisy jsou daňově uznatelné, oceňovací rozdíl vznikl koupí. Já jsem ale teď při přepočítání zjistila, že měsíční odpis nemá být cca 2.500 Kč, jak byl dosud účtován, ale cca 2.700 Kč, tedy že si firma vlastně odpisuje měsíčně méně. Tudíž, pokud bych pokračovala dále v té částce cca 2.500 Kč měsíčně, dostanu se přes 180 měsíců. Anebo bych se po ukončení odpisování po 180 měsících nedostala s odpisováním na cenu oceňovacího rozdílu. Jak toto opravit? Lze to přepočítat a začít uplatňovat odpisy ve správné výši cca 2.700 Kč, abych se dostala na 180 měsíců? Je nutné podávat dodatečná daňová přiznání (pokud jednatel nebude požadovat), když jsme vlastně uplatňovali nižší odpisy, tudíž jsme stát na dani neošidili? Jde mi hlavně o to, spočítat to teď správně, vyřešit „papírově“, abych se dostala na těch 180 měsíců a bylo to už správně. Když se určí, že částka rozdílu není pro firmu nákladově významná a nebudu brát teď v potaz účet 426 - Jiný výsledek hospodaření, přemýšlela bych nad úpravou takto: Rozdíl, který vznikl za těch několik let špatně stanovenými odpisy, bych dala na nedaňový účet 557xxx/098xxx. Dále bych pokračovala v odpisování přes daňově uznatelný účet 557xxx již se správnou výší odpisů. 

Společnost s r. o. koupila zimní pneumatiky na automobil, který má v majetku od roku 2017. Běžně bych je zaúčtovala do nákladů, ale zde váhám, protože byly zakoupeny až 28. 12. 2023 (a rovnou ten den byly namontovány do auta). Následně už automobil v roce 2023 využit nebyl. Rádi bychom dali celou částku (jde o 14 000 Kč) rovnou do daňově uznatelných nákladů roku 2023 a můj dotaz je, zda to tak lze udělat. V účetní směrnici toto řešeno nemáme, takovýto nákup na konci prosince je pro nás v podstatě ojedinělý případ. 

Lze zařadit samoobslužnou hotelovou recepci (platební automat do 1. odpisové skupiny?  

Firma s r. o. staví halu, která ještě není dokončena - je na účtě 042. Byla zde udělána střecha, která byla povětrnostními podmínkami poničena. Následně jsme obdrželi fakturu na opravu této střechy a pojišťovna nám vyplatila náhradu. Budeme tuto opravu účtovat na účet 511 a náhradu od pojišťovny na 648, nebo oprava jde na 042? 

Fotovoltaická elektrárna je umístěná na střechách dvou budov. Z rozvaděčů FVE umístěných na těchto budovách vede podzemní vedení nízkého napětí do dalšího rozvaděče FVE umístěného v třetí budově. Jak zařadit tyto kabely - podzemní vedení mezi budovami? Jako samostatnou položku dle CZ-CC 222 Vedení místní elektrická? Nebo jak technické zhodnocení budov, na jejichž střechách je umístěna fotovoltaická elektrárna?

Roční zúčtování záloh je konkrétně upraveno v § 38ch zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ale váže se k němu řada dalších ustanovení ZDP . Smyslem ročního zúčtování je, aby zaměstnanci, kteří kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců nemají jiné zdanitelné příjmy, nebyli zatěžováni povinností podávat daňové přiznání. Výsledného celoročního zdanění je tak u těchto poplatníků dosaženo prostřednictvím ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, o které mohou ve stanovené lhůtě požádat svého zaměstnavatele.

Kryptoměny se zdaňují při prodeji. Pokud nakoupím ETF (Exchange Traded Funds jsou burzovně obchodovatelné fondy.) Můžu zvažovat při dlouhodobější držbě osvobození po 3 letech?

Společnost vyňala z pořizovací ceny budovy, soubor předmětů, které jsou v souladu s pokynem GFŘ D-59 (k § 26) – konkrétně jde o dopravní značení, orientační tabule v garážích, dodání hasičských přístrojů, značení únikových vchodů apod. za celkovou hodnotu 617 000 Kč (jednotlivě nepřesahují částku 80 000 Kč pořizovací ceny) – účtujeme jako o souboru movitých věcí na účet 022 a použijeme pro tento soubor časový odpis – účetní = daňový odpis (doba odpisování dle směrnice 36 měsíců) je to správný postup? V případě, že budeme chtít ze souboru v průběhu odpisování vyřadit jen část předmětů např. kvůli jejich poškození, jak spočítám zůstatkovou cenu těchto předmětů (budu vycházet z pořizovací ceny – odpisy do doby vyřazení?) a odpisy u zbylých nevyřazených předmětů daného souboru budu počítat jakým způsobem?

Starší auto bylo pořízeno 1. 12. 2023, ale dle technického průkazu bylo přihlášeno až 21. 2. 2024. Jak je to s daňovým i účetním odpisováním a zařazením do majetku? 

Obchodní firma, která nemá zaměstnance, ale externí spolupracovníky (OSVČ) a jednatele, si pronajímá tenisové kurty. Zde pravidelně, několikrát týdně, hrají externí spolupracovníci i jednatelé tenis se svými klienty a možnými zákazníky. Po hře využívá zázemí, ve kterém jedná. Prokazatelně zde (hra a pak jednání) došlo k uzavření více obchodů. Dosud jsme dávali jako nedaňový náklad bez možnosti odpočtu DPH a neřešili jsme majetkový prospěch těch, kdo na kurtech hráli. Je možné pronájem tenisových kurtů a zázemí zařadit mezi daňově uznatelné náklady s odpočtem DPH? Má firma povinnost řešit to, že OSVČ a jednatelé na kurtech hrají bezplatně? 

Jaká bude nabývací hodnota obchodního podílu dle § 24 odst. 7 ZDP v následujícím případě: - společník (fyzická osoba rezident ČR) neměl obchodní podíl nikdy v daňové evidenci/ účetnictví - společník obchodní podíl nabyl tak, že společnost sám před méně než 5 lety založil peněžitým vkladem do ZK ve výší 300.000 Kč. Dále vložil mimo základní kapitál peněžitý příplatek ve výši 3.000.000 Kč. Nyní tento obchodní podíl bude vkládat jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu nově založené a.s. (on sám je 100% vlastníkem a.s. - jedná se pouze o sjednocení podílů pod novou a.s.) - v tomto případě bude nutné nechat ocenit obchodní podíl soudním znalcem. Předpokládejme, že soudní znalec ocení podíl na 30.000.000 Kč. - nově založená a.s. tudíž bude mít ZK ve výši 2.000.000 Kč a zbylých 28.000.000 Kč bude dle rozhodnutí společníka vloženo jako vkladové ážio. - z titulu nepeněžitého vkladu nevzniká ani vkladateli ani nabyvateli daňová povinnost. - pokud by si však vkladatel chtěl obratem vkladové ážio vyplatit v penězích, jaké by bylo zdanění? naše úvaha je, že výplata vkladového ážia bude předmětem srážkové daně (§36 ZDP), bude se tedy jednat o příjem nezahrnovaný pod §10 ZDP. Vkladatel si oproti 28.000.000 Kč může uplatnit daňovou nabývací hodnotu podílu. Jaká je v tuto chvíli jeho nabývací hodnota podílu? Je to: a) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč b) původní nabývací hodnota ve výši 3.300.000 Kč plus peněžitý vklad do nově založené a.s. ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 5.300.000 Kč c) lze využít přecenění znalcem, tudíž nabývací hodnota podílu je nyní 30.000.000 Kč (nepeněžitý vklad) + peněžitý vklad ve výši 2.000.000 Kč, tudíž dohromady 32.000.000 Kč? Důležité je, že není splněn časový test 5 let (to je jak v okamžiku vkladu nepeněžitého majetku ve formě obch. podílu, tak ani v okamžiku rozhodnutí o výplatě vkladového ážia v penězích společníkovi). -