Daně a pojištění - strana 497

Jsme firma (s. r. o.), prodávající náhradní díly. Odebírá od nás i firma K z tuzemska. Nyní však chce, abychom zaslali zboží z naší firmy prostřednictvím přepravní služby PPL přímo zákazníkovi na Slovensko (plátce DPH). My budeme zboží a dopravu účtovat firmě K v tuzemsku (CZ). Jak to bude s DPH za přepravu zboží - můžeme si odečíst DPH na vstupu (česká PPL - české firmě, tj. nám) a dále při naší fakturaci firmě K (česká firma - české firmě) - všichni plátci DPH? Je třeba tuto skutečnost, že zboží je zasláno od nás do EU uvést v souhrnném a kontrolním hlášení, ev. ještě na jiných řádcích než na ř. 1 v přiznání k DPH?

Formulář - 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech - mohou být v tomto potvrzení vykázány i příjmy z podílu na zisku daňového rezidenta nebo v tomto potvrzení pro daňového rezidenta mají být pouze příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP? Existuje nějaký formulář - potvrzení - o příjmu z podílu na zisku sražené srážkovou daní pro daňového rezidenta? A dále v té poznámce 2) 25 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech je uvedeno včetně příjmů daňových nerezidentů dle § 22 odst. 1 písm. f) ZDP a § 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP - ten bod 6 se týká také pouze nerezidentů?

O půlnoci ze dne 31. 1. na 1. 2. 2020 vystupuje Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Velká Británie“) z Evropské Unie. Finanční správa proto vydává následující informaci.

Fyzická osoba OSVČ plátce DPH v roce 2011 koupila podle technického průkazu starší osobní automobil, datum první registrace vozu je 1. 10. 2007, faktura na nákup vozu byla s DPH 20 %, klient chtěl nárokovat odpočet DPH. Bylo to správně, když se jednalo o osobní automobil a odpočet DPH byl u osobních automobilů až od 1. 4. 2009? V roce 2019 klient osobní automobil prodal, mám odvést DPH z prodejní ceny?

Nakoupili jsme zboží z Koreje, následně plulo do Hamburku. Celní úřad v Praze nám vystavil JSD a platební výměr. V předešlé době naše společnost neobchodovala se zahraničními dodavateli, proto jsem se nesetkala s JSD doklady. Když jsem posílala DPH za 12/2019 na finanční úřad,tak si se obratem ozvali, že nemám přiznané dovezené zboží ze zahraničí a paní z finančího úřadu mi i řekla jakou částku nemám přiznanou. Tak jsem našla vystavený celní výměr a JSD od celního úřadu. Na platebním výměru jsem našla základ, ze kterého se spočítalo clo a základ, ze kterého se se spočítalo DPH, ale tato částka nesouhlasila s částkou kterou jsem měla uvést v přiznání. Paní z finančního úřadu mi řekla, že se uvádí částka která je uvedena v kolence jako statistická hodnota + clo, ale důvod neví. Já stále nerozumím z jakého důvodu mám uvádět do daňového přiznání statistickou hodnotu zboží + clo, které je bez daně. Ani na celním úřadě, ani na finančním úřadě mi nebylo vysvětleno z jakého důvodu, proto se obracím na Vás.

Společnost nakupuje zboží a zásoby účtuje způsobem A na účet 132001. Ostatní pořizovací náklady (dopravné) ke zboží účtuje na účtě 132002. Na konci roku byla provedena inventura zboží a zjištěn přebytek zboží na skladu. Jak se vypočítá koeficient rozpuštění ostatních pořizovacích nákladů - konečný stav účtu 132 002? Má se inventurou zjištěný přebytek skladu zaúčtovat až po výpočtu a zaúčtování koeficientu, nebo před výpočtem?

Společnost s ručením omezeným změnila společníka. Společníci si ocenili společnost na 3 miliony a dohodli se, že ke změně společníka dojde k 31. 12. 2019. Dohodnutá cena má být zaplacena do března 2020. Zápis do ORS byl již proveden. Za rok 2019 je předpokládaný zisk 2 miliony. Účetní závěrka bude sestavena do 15. 2. 2020. Výplata zisku po zdanění srážkovou daní u zdroje náleží původnímu společníkovi nebo už novému společníkovi? Může firma použít k výplatě kupní ceny původnímu společníkovi z bankovního účtu společnosti? 

Podnikatel odchodem do důchodu pozastavil svou činnost a chtěl by prodávat zůstatek skladu zboží formou nahodilého stánkového prodeje v létě. Je možné takový prodej pokládat za nahodilý? Pokud ano, budou příjmy zahrnuty do § 10 zákona o daních z příjmů? Kolik si může v roce 2020 důchodce vydělat touto činností, aby nemusel podávat daňové přiznání?

V panelovém domě ve správě SVJ se množí počet uživatelů bytů, kteří jsou v nájmu (smlouva s vlastníkem jednotky) a mají v bytě psa. Má SVJ možnost zakázat pronajímání bytu nájemníkovi, který drží psa v bytě, když pes zjevně používá i společné části domu jako chodba, schodiště nebo výtah? Pokud takové právo SVJ nemá, může se souhlasem schůze SVJ vybírat poplatek na úhradu úklidu prostor a užívání výtahů? 

Firma nakupuje stravenky v několika hodnotách se zdůvodněním, že zaměstnanec použije část nároků na obě a část nároku využívá na nákup svačiny. Pracovní doba zaměstnance je 8-9 hodin/den. Je možné uznat jako daňový náklad ve výši 55 %, i když chce firma dát zaměstnanci stravenku na 120 Kč jako 2 poukázky např. za 80 + 40 Kč? Může firma sjednat přidělení stravenky i zaměstnanci na DPP, když je to v dohodě sjednáno?

Dvě rodiny se dohodly o výměně bytu v rámci jednoho domu. Kupní smlouvy byly podloženy znaleckým posudkem a tyto ceny (1,6 mil. a 2,4 mil) byly proti sobě započteny s tím, že vyšší cena byla ve výši 800 000 Kč druhému vlastníkovi jednotky vyplacena. Vlastník, jehož cena jednotky je dle znalce 2,4 mil., byt v roce 2019 začal pronajímat. Výdaje související s příjmy z § 9 ZDP chce uplatňovat ve skutečné výši, minimálně z důvodu odpisů a hypotéky na byt. Z jaké ceny bude odpisovat? Daň z převodu nemovitých věcí byla vypočítána dle znaleckých posudků, protože byty měli vlastníci od roku 2011. Je to správně?

Manželé vlastní 2 byty, každý podílem 50 %. Mají zrušené BSM v roce 1992. Jeden z bytů pronajímají. Je možné, aby výdaje vynaložené pro získání příjmů uplatňovali každý jinak? Manželka by chtěla uplatnit výdaje paušálně 30 % a druhý z manželů skutečnými výdaji (např. rekonstrukci bytu ve výši 50 % z celku, odpisy atd). Je případně možné, aby podával přiznání k DPFO - § 9 zákolna o daních z příjmů jen jeden z manželů, i když nemají SJM?

Co vše potřebujeme k prokázání osvobození od DPH při přemístění zboží do jiného členského státu? První varianta, dopravu zajišťujeme my jako dodavatel, a to u externího přepravce. Druhá varianta, odběratel má vlastního přepravce, dopravu si platí sám.

Setkala jsem se s tím, že v jedné místnosti velkého bytu má sídlo firma, jejíž jednatel je vlastníkem jednotky. Mezi vlastníkem a firmou je nájemní smlouva, cena stanovena ve výši obvyklé, u vlastníka zdaňována v § 9 ZDP, u firmy uplatněný výdaj v účetnictví. Je možné stanovit v nájemní smlouvě kromě nájmu úhradu části elektřiny, topení ... paušálem např. podle podlahové plochy? Musí firma vyčlenit své odpadky jako odpad firmy, a tedy odvážet na sběrný dvůr pro podnikatele?

Fyzická osoba od bytového družstva koupila dva nebytové prostory s tím, že bude přijata za člena družstva. Bohužel se během měsíce dnes již bývalé družstvo rozhádalo a rozjelo akci SVJ. Bytové a nebytové jednotky byly vydány. Fyzická osoba v domnění, že převod bytů a nebytových jednotek procesem prohlášení vlastníka je osvobozen od daně z nabytí, nic neřešila. Po roce přišla výzva FÚ k podání daně z nabytí a následně docela slušná penalizace za pozdní podání přiznání daně k nabytí a zaplacení 4% daně. Stále se domníváme, že převod bytových a nebytových jednotek z družstva do vlastnictví nového SVJ není klasickým převodem, ale jen změnou podstaty domu. Dům byl a je, družstevníci přešli na statut vlastníka, ale nic nepřibylo, nic neubylo?

Mám po 1. 2. 2020 (Brexit) vykazovat služby poskytnuté do UK jako služby do třetích zemí na řádku 26? 

Německá společnost vyvinula pro naši českou společnost speciální SW. Pokud dojde k technickému vylepšení (zhodnocení) uvedeného programu, je nutné odvést srážkovou daň i z tohoto zhodnocení?

Český plátce DPH nakupuje zboží od slovenského plátce DPH. Toto zboží je českým plátce prodáno chorvatskému plátci DPH. Zboží je dopraveno ze Slovenska přímo ke konečnému odběrateli do Chorvatska. 1) Dopravu zajišťuje vlastními kamiony buď český, nebo slovenský plátce. V tomto případě je od slovenského dodavatele faktura bez slovenské DPH a český plátce vykazuje toto pořízení v řádku 30 přiznání k DPH – třístranný obchod. Následný prodej zboží chorvatskému plátci uvede prostředník v řádku 31 přiznání k DPH a vystavená faktura bude bez českého DPH s poznámkou, že se jedná o třístranný obchod. 2) Dopravu zajistí chorvatský plátce, tj. naloží zboží na Slovensku a odveze do Chorvatska. V tomto případě slovenský plátce vystaví fakturu pro Čecha se slovenskou DPH. Český plátce si bude nárokovat slovenskou DPH prostřednictvím portálu slovenského finančního úřadu. Nevzniká mu dle zákona o DPH na Slovensku povinnost registrace. V přiznání k DPH nákup zboží od slovenské firmy neuvádí. Prodej chorvatské firmě uvede v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Dotaz : A) K bodu 2 : Prodej chorvatské firmě uvede český plátce v řádku 26 přiznání k DPH a vystaví fakturu s poznámkou přenesení daňové povinnosti? Nebo vzniká českému plátci povinnost registrace v Chorvatsku. Nebo musí fakturovat s českou DPH ? B) K bodu 1 - je uvedený postup českého plátce správný?

Zaměstnanec měl podepsáno oranžové prohlášení - učinil prohlášení u jednoho zaměstnavatele na tyto měsíce 6-9 a na ř. 3 zaúčtováno v měsících má uvedeno 6-9. Od druhého zaměstnavatele má potvrzení, kde má uvedeno - učinil prohlášení na tyto měsíce 1-5 a na ř. 3 zaúčtováno v měsících 1-5 a 9-12. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání? Pokud měl podepsáno prohlášení pouze na měsíce 1-5 a 6-9, ale příjem zúčtován ve všech měsících? V zákoně o daních z příjmů je v § 38g uvedeno, ze není povinen podat přiznání ten, kdo měl postupně příjmy od více plátců - což on měl ačkoliv „na přeskáčku“ a učinil u obou prohlášení, ale neučinil na všechny měsíce. Je povinnost podat přiznání, nebo nikoliv?

Občan Slovenska pracuje a studuje převážnou část roku v ČR. Má zde byt, své koníčky, práci, studium. Svou vlastní rodinu zatím nemá, ale svou matku a otce má na Slovenku a jezdí tam několikrát ročně. Bude tento student považován za rezidenta ČR? Práci má pouze v ČR a jiné příjmy ze zahraničí ani ze Slovenska nemá.