Daně a pojištění - strana 500

Účtuji společnost (plátce) montující FVE pro malé firmy a občany. Často se setkáváme s tím, že se FVE montuje na rodinný dům jednatele či společníka s. r. o., ale faktura je vystavena na jeho firmu, která vykonává svou činnost na jiné adrese a sídlo má také na jiné adrese. Jaký je prosím správný režim DPH? 

Před 2 měsíci jsem byli kontaktování našim správcem daně, že máme v oddíle kontrolního hlášení B2 přijaté faktury, které náš obchodní partner nevykázal v oddíle A4. Po doložení faktur správci daně jsme se domnívali, že je záležitost vyřešena a potvrdili jsme správnost podání. Obchodního partnera jsme kontaktovali a ten nám sdělil, že již vše dal dopořádku. Nyní nám naše správcová daně sdělila, že náš obchodní partner i přes výzvy nápravu nesjednal a od července nepodal kontrolní hlášení a daňové přiznání k DPH. Jak máme nyní postupovat? Hrozí nám, že budeme muset nárok na odpočet vrátit? V registru je náš obchodní partner stále veden jako spolehlivý.

Jednatelka u nově vzniklé společnosti s. r. o. by ráda využila vlastní automobil a automobil manžela (který není jednatelem ani zaměstnancem) k podnikatelské činnosti, ale zároveň by chtěli tyto auta používat i k soukromým účelům. Jaké jsou zákonné možnosti a následující dopady: 1) při zařazení aut do majetku firmy, 2) při pronájmu těchto aut - a to z hlediska firmy i fyzických osob, 3) je i jiná možnost? Pokud by auta nebyla v majetku firmy, je možné, aby si jednatelka uplatňovala cestovní náhrady, v případě užití vlastního automobilu pro firemní účely a to včetně amortizace? Kdy je možné uplatňovat náklady paušálem na dopravu? Je možné si tento paušál z firmy měsíčně vybírat z pokladny?

Dle smlouvy nám nájemce fakturuje spotřebu tepelné energie se sazbou 21 % s vysvětlením, že se jedná o přefakturaci spotřebovaného plynu. Pokud máme ve smlouvě stanoveno, že nám pronajímatel bude poskytovat služby související s nájmem - tepelnou energii, neměla by tato sazba DPH být 10 %? Zařazuje se teplená energie do osvobození DPH dle rozhodnutí o prominutí DPH z důvodů mimořádné události od 1. 11. - 31. 12. 2021?

OSVČ pořídil jeden automobil v červenci 2019 a druhý v prosinci 2020. Je plátce DPH při pořízení uplatnil nárok na odpočet, oba automobily jsou 100% použity při podnikání. OSVČ pro daň z příjmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Rozhodl se do konce roku obě auta prodat. Jeho otázka zní jak to bude v případě daně z příjmů - podle jakého paragrafu by prodej automobilu danil § 7 nebo § 10 ZDP, a pokud by prodej byl osvobozen, tak podle jakého paragrafu - platí zde 1 rok nebo 5 let? Pokud by prodej musel zdanit, zda lze proti tomu uplatnit nějaké výdaje. Jak se prodej projeví v DPH? Jakou cenu vzít jako základ daně - prodejní nebo z hlediska DPH nejprve vyřadit z obchodního majetku (ve smyslu zákona o DPH) do osobního užívání? 

V české firmě nastoupil v říjnu na DPP občan z Slovenska (nestudent), práce bude vykonávat fyzicky v ČR. Nemá žádný jiný poměr v ČR ani Slovensku. Jeho vazby jsou nejisté. Učinil prohlášení k dani se základní slevou na poplatníka. Přemýšlíme, zda ho uvedeme ve vyúčtování daně jako nerezidenta nebo rezidenta ČR (skrz přílohu nerezidentů). Jsme domluveni, že zaměstnance začátkem ledna pošleme na FÚ se žádostí o určení rezidence (domicilu) za uplynulé zdaňovací období. Avšak nevíme, zda si má dát žádost o určení domicilu za období říjen až prosinec 2021 (tedy po dobu kdy u nás bude zaměstnán), nebo za období od ledna do prosince 2021. Na FÚ nám poradili, že se domicil určuje i na část roku, po kterou je u nás zaměstnaný. S velkou pravděpodobností, pokud se bude posuzovat říjen až listopad, tak bude rezidenství v ČR (práce a stálý byt), pokud by se to počítalo za celý rok, tak by asi vyšlo Slovensko. Jak funguje určení (ne)rezidenta v takovém případě? Je důležitý celý kalendářní rok k posouzení, nebo jen úsek roku, kdy je u nás zaměstnaný?

Fyzická osoba podnikající jako OSVČ, s manželkou koupili nemovitost (dům) nesouvisí s podnikáním OSVČ. Dům koupili a rekonstruovali, v roce 2020 byla i kolaudace. V roce 2021 pronajímají prostory (jsou výnosy). Při zpracování DPFO za rok 2020 nemovitost daní dle § 9 zákona o dani z příjmu, ale jsou tam jen náklady na rekonstrukce. Bude se účtovat dle skutečných nákladů dle § 9 zákona o dani z příjmu. Může být tedy dle § 9 zákona o dani z příjmu v roce 2020 jen zaplacené náklady na rekonstrukci + dům bude v majetku(odpisy pozastaveny 2020), tímto vznikne dle § 9 zákona o dani z příjmu minus, který uplatním v roce 2021? Jedná se mi o to, že v roce nebyl žádný výnos, jestli náklady mají být v roce 2020 do minusu, když je to dle § 9 zákona o dani z příjmu?

V roce 2020 a 2021 nemáme včas podklady pro vystavené faktury, skoro každý měsíc posíláme dodatečné přiznání k DPH a doplácíme daň, za vystavené faktury. Jakmile podáme dodatečné přiznání k DPH, tak doplatíme daň. Dodatečné přiznání za leden 2020 jsme podávali v září 2020 atd., byly vyměřeny úroky z prodlení za pozdní úhradu. Jak je to s dodatečným přiznáním k DPH a úroky z prodlení, jsou vyměřeny vždy? Nebo když podáme dodatečné přiznání dřív, tak nebudeme muset platit úroky z prodlení?

Koupila jsem jako fyzická nepodnikající osoba nemovitost, která obsahuje šest bytových jednotek. Rozhodla jsem se dům opravit, zadala jsem projekt a v roce 2019 obdržela stavební povolení k rekonstrukci bytového domu. Rekonstrukci provádí stavební firma na zakázku. V roce 2019 došlo k vymezení jednotek, celkem 10 (šest stávajících a čtyři nově vzniklé úpravou – nástavbou při rekonstrukci) se záměrem prodeje, jeden si nechám ve vlastnictví. Registrace k DPH proběhla dle povinnosti a požadavku ministerstva financí v roce 2019. Tato má činnost je jedinečná, jednorázová a vznikla na základě potřeby rekonstrukce stávající nemovitosti. Jsem oprávněná zařadit příjem z prodeje nemovitých věcí mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb.?

Český plátce DPH provedl v říjnu služby na nemovitosti v Německu pro koncového zákazníka (nepodnikatele). Fakturovaná částka přesáhla 10 000 EUR. Je již český plátce povinen odvést DPH z těchto prací v Německu? Na vystavené faktuře už musí být uvedená německá DPH? Pokud ano, jak má český plátce zjistit sazby DPH v jiném členském státě, existuje na to nějaký přehled v češtině? 

Pokud se plátce DPH rozhodne koupit majetek k těžbě kryptoměn, je možný odpočet DPH z tohoto majetku? Těžba kryptoměn je v DPH podle § 54 Finanční činnosti? Jak je to případně se spotřebovanou elektřinou a ostatními náklady, které se účtují jako zásoby = pořízení kryptoměny, je nárok na odpočet DPH?

Pojištěnci narozenému dne 19. 11. 1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19. 5. 2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19. 11. 2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1. 5. 2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna apod.). Bude mu období 19. 11. 2021 – 30. 4. 2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. ? Anebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení („a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod...“) myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a zákona o důchodovém pojištění a zvýšení za toto období náležet nebude?

Společnost s r. o., zatím neplátce DPH, nově zakoupila nemovitost – nebytové prostory, kterou přestavuje na bytové prostory, a tyto poté bude prodávat občanům. Jedná se mi o to, jak o této budově a TZ účtovat, zda jako o majetku, či zásobě. Moc mi „nesedí“ účtování jako o zboží – kdy je uvedeno, že o zboží se jedná tehdy, pokud jej společnost nevyužívá a neprovádí na něm TZ, což v této situaci definici neodpovídá. Firma totiž budovu nijak neužívá, ale pouze rekonstruuje. Společnost dosud vlastnila jen nemovitosti, které má v majetku a ty pouze pronajímala. 

Truhlář, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, má v majetku truhlářskou provozovnu již plně odepsanou. V této provozovně byl umístěn kotel na tuhá paliva. Nyní došlo k výměně za moderní automatický kotel na dřevo a dále byl samostatně pořízen drtič dřevního odpadu. Kotel má automatické nastavení, je schopen si samostatně dávkovat odpad dle potřeby. Obě zařízení jsou pořízena od různých dodavatelů, cena je v řádu statisíců a podnikatel uplatnil k jejich financování zpětný bankovní úvěr. Jedná se o technické zhodnocení v případě kotle? Žádné rozvody nebylo nutně měnit či rozšiřovat, kotel je stále na tuhá paliva. Pokud je kotel technické zhodnocení, může být drtič považován za samostatný majetek? Pokud kotel není technické zhodnocení a jedná se jenom výměnu, může se podnikatel rozhodnout a odpisovat ho (a i drtič) jako samostatný majetek? Je pro něj nevýhodné uplatit tak velký výdaj najednou.

Jak je nutné vykládat délku lhůty uvedenou ve vnitřním předpise podniku (pracovní doba pondělí až pátek), pokud se odvíjí od textu - bude-li nepřítomnost zaměstnance na pracovišti trvat nepřetržitě déle než 30 dnů v průběhu příslušného roku, bude příspěvek krácen o celou dobu nepřítomnosti na pracovišti tohoto zaměstnance. Tj. zda lhůtu počítat obecně včetně svátků a víkendů, nebo když je odkazováno na přítomnost na pracovišti, tak pouze pracovní dny? Doplnění dotazu: Jedná se o krácení příspěvku ze sociálního fondu zaměstnancům. Prosím o případné krátké zdůvodnění, proč by se lhůta měla krátit daným způsobem.

Podnikatel - OSVČ pracuje v oboru elektro, v elektro rozvodnách a řeže zde al acu profily. Potřebuje dobře vidět a zároveň chránit zrak proti odlétavým částicím z řezání. k tomu si pořídil v optice speciální pracovní ochranné dioptrické brýle. Je možné u podnikatele (a popřípadě i ve firmě pro zaměstnance) uplatnit v daňových výdajích a nárokovat DPH z tohoto nákupu?

Fyzická osoba, podnikatel, nakoupil ze zahraničí (Bulharsko) palivo - dřevní pelety k vytápění provozovny v celkové částce 3716 EUR. Má podnikatel v ČR ještě povinnost vyplňovat nějaký dokument ohledně cla a jak je to z pohledu DPH, sazba je 15 %. Jedná se prosím o přenesení daňové povinnosti? Kromě faktury má podnikatel k dispozici mezinárodní nákladní list (CMR). 

Dva bratři (OSVČ, plátci DPH) zdědí nemovitost v poměru 50 : 50, jež je pronajímána více nájemcům (plátcům i neplátcům). Ani jeden nebude používat k § 7. Z hlediska daně z příjmů jeden bratr povede evidenci a na konci roku každý dá do svého přiznání v § 9 50 % příjmů a 50 % výdajů. Jak správně postupovat z hlediska DPH? Jakou uzavřít smlouvu s nájemci, aby veškeré daňové doklady vydané i došlé byly s DIČ pouze jednoto bratra a jen tento odváděl DPH? Lze to vůbec, nebo musí každý fakturovat polovinu nájmů a dostat doklady na polovinu výdajů a oprav? Případně jeden bratr všechny doklady na nájemce a od dodavatelů a na konci měsíce "přefakturace" mezi bratry souhrnným dokladem? 

Fyzická osoba koupila v roce 2020 osobní automobil za 561 900,83 Kč bez DPH. Daňový dopis v roce 2020 byl uplatněn jako nepeněžní výdaj ve výši 61 810 Kč. V roce 2021 tento vůz prodala za 480 000 Kč (příjem ovlivňující základ daně). V roce 2021 uplatním jako nepeněžní výdaj 1/2 ročního odpisu, tj. 62 512 Kč, zůstatková cena bude ve výši 437 578,83 Kč. Je to tak správně? Mohu zaúčtovat v daňové evidenci nepeněžní výdaj ovlivňující základ daně ve výši zůstatkové ceny nebo se tato částka uvádí pouze v daňovém přiznání? Osobní automobil užívá pouze k podnikání (tzn. 100% k podnikání). 

Téměř každá obchodní společnost disponuje určitým majetkem, který využívá v rámci své ekonomické činnosti. Majetek většinou nespotřebováváme ihned, ale dochází k jeho postupnému opotřebení, které je vyjádřeno formou odpisů. V následujícím článku vás seznámíme s rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy.