Daně a pojištění - strana 1

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

Máme klienta, který v roce 2014 přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení (věřitel spadl do úpadku). Pohledávek bylo celkem 6 v celkové hodnotě cca 316 tis. Všechny pohledávky vznikl v roce 2014. Od té doby klient nic neřešil a čekal, jak insolvenční řízení dopadne. Nyní v roce 2025 bylo insolvenční řízení dokončeno a klientovi byly pohledávky částečně dorovnány (z každé pohledávky bylo dorovnáno 33%). Opravné položky klient netvořil, vedl pouze na pohledávkách. Jak nyní naložit se zbytkem pohledávky v hodnotě cca 214 tis? Lze nějakým způsobem odepsat daňově, nebo lze pouze nedaňově, vzhledem k tomu, že klient po dobu 11 let nechal pohledávky pouze v evidenci a neúčtoval pomocí opravných položek?

Naše společnost je školskou právnickou osobou. Evidujeme v majetku několik budov, ve kterých z části provozujeme školskou činnost a z části je pronajímáme jiným podnikatelským subjektům. Dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, jsou osvobozeny od daně zdanitelné stavby sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Splňují danou podmínku pro osvobození prostory nebo budovy, které jsou v současné době v rekonstrukci, případně nejsou využívány vůbec? Lze pro výpočet procenta osvobození použít nějaký jiný klíč než stanovení poměrem výměry v metrech používané pro školu k celkové výměře budovy? 

Naše malá s. r. o. (stavební činnost) je plátcem DPH. Vystavujeme faktury pro plátce DPH, neplátce DPH i občany (nepodnikající osoby). Bohužel nám podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH nesdělují svá DIČ. Vystavená faktura nad 10 000 Kč by měla být v kontrolním hlášení zaznamenána v oddíle A4, ale pokud nemáme od odběratele DIČ, nám náš účetní program (což je pochopitelné) nedovoluje tuto vystavenou fakturu zaznamenat do oddílu A4, ale rovnou se mi vydaná faktura vykáže v oddíle A5, kde se mi evidují doklady do 10 000 Kč a vystavené faktury pro nepodnikající osoby. Poslední zakázaku jsme měli pro Obecní úřad (neplátce), kontaktní údaje nám obec uvedla bez DIČ a dále jsme vystavili fakturu pro podnikatele fyzickou osobu, neplátce DPH. Pokud nevím DIČ, mohu nechat vystavené faktury v oddíle A5 nebo musíme vyžadovat sdělení DIČ? 

V březnu letošního roku nám dodavatel dodal zboží za 15 000 Kč bez dokladu a bez toho, aniž bychom to zaplatili. Není žádná faktura, dodavateli jsme se nejprve dovolali a tvrdil, že doklad dodá později atd. V současné době nám již telefon nebere. Zboží jsme v březnu 2025 napříjemkovali na účty MD 132/D 131 v cenách obvyklých od tohoto dodavatele. Zboží jsme již prodali. A teď mi zůstává toto zboží na účtu 131 (pořízení). Uvažuji správně, že bych měla zboží v přiznání DPPO 2025 zdanit jako dar - tedy MD 131/D 648? A co když nám příští rok pošle dodavatel fakturu? Musím udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 anebo až v roce 2026 (pokud pošle fakturu)? 

Během roku 2025 došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem. V důsledku toho došlo ke změně obvodu stavby (zvýšení) a současně i ke změně výměry pozemku (snížení). Celkově došlo ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo má povinnost oznámit správci daně tyto změny a daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) podat k 31. 1. následujícího roku? Nebo se ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastaly v průběhu zdaňovacího období nepřihlíží a poplatník nemá povinnost k žádným opravám (viz § 12c ZDNV)?

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?

Je ovobozen od daně dar ve formě nemovitosti nabyté v dědickém řízením, kdy otec daruje 25 % nemovitosti jen dceři a 75 % dceři a zeťovi do SJM s podmínkou, že dcera se zeťem vyplatí z SJM 75 % ceny nemovitosti tetě a sestře? Bude to daňově osvobozené pro všechny zúčastněné strany?

Manžel provozuje ubytovací služby pro sociálně slabé občany. Jsme malé s. r. o., plátci DPH. Prozatím nám na chod ubytovny stačily dotace z ÚP, bohužel naši klienti začínají být stále náročnější a tím se nám zvýšují výdaje, které už dotaze z ÚP nepokryje. Rozhodli jsme se tedy, že od listopadu budeme každé rodině fakturovat symbolických 500 Kč za měsíc. Našim klientům poskytujeme kompletní služby - mají zařízené pokoje, pereme prádlo, uklízíme. Klienti u nás bydlí dlouhodobě. Jak máme postupovat při fakturaci za ubytovací služby 500 Kč (tato částka bude zahrnovat jak příspěvek na nájem, tak energie), budeme fakturovat s 12% DPH nebo s 21% DPH? Mohu tyto naše služby brát jako ubytování v hotelu a fakturovat tedy 12% DPH? 

Daňový poplatník OSVČ je v režimu paušální daně. Od 1. 1. 2026 u něj dojde ke změně zdravotní pojišťovny. Má povinnost tuto skutečnost hlásit Finančnímu úřadu? Pokud ano, existuje k tomu nějaký formulář?

Obdržela jsem fakturu ve znění „Náklady na zajištění veletrhu“. Náklady nám přefakturovává mateřská společnost. Je to pro nás daňově uznatelný náklad a můžu to považovat za službu? 

Jak je to s DPH u nezaplacených závazků po 6 měsících u reverse charge? 

Může podnikatel vystavit rovnou daňový doklad na účtovanou zálohu, aniž by musel vystavovat proformu a pak teprve daňový doklad k přijaté platbě?

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Českéá s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeží zboží ze skladu. Ted firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu, má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

OSVČ v paušálním režimu poskytuje kurýrní služby. Zároveň vlastní neaktivní s. r. o., kde je jediným společníkem. Nemá z toho žádný příjem. Tuto společnost chce prodat. Může ho prodej společnosti vyřadit z paušálního režimu? Ještě doplňuji, že dohromady cena za prodej společnosti a jeho tržby z podnikání nepřekročí v součtu 1,5 mil. pro příslušné pásmo paušální daně. Cena za prodej společnosti bude 10 000 Kč. Tržby z podnikání cca 1 mil. Kč. Nemusí být prodej společnosti evidován jako jiný druh příjmu než je příjem z podnikání dle § 7 ZDP a v důsledku této skutečnosti nevznikne povinnost podat daňové přiznání a nesplnění podmínek pro paušální daň?

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Fyzická osoba, nově plátce DPH, vložila do obchodního majetku 10 let starý automobil, který byl do této doby soukromý, aby si mohla uplatnit DPH z pohonných hmot a oprav. Plánuje, že za 2 roky tento automobil prodá. Bude muset při prodeji odvést DPH z prodejní ceny? Při pořízení nárok uplatněn nebyl.

V dalším dílu podcastu SníDANĚ s Šárkou probereme půjčky mezi společníkem a jeho s.r.o. Ty mohou být šikovným způsobem, jak financovat firmu nebo si krátkodobě pomoci s cash flow. Ale pozor - bez správně nastavené smlouvy a úroku se z praktického řešení může stát daňový problém.