Občanské právo - strana 62

Ze sdružení dvou fyzických osob bez právní subjektivity, vedoucí daňovou evidenci, vystoupil jeden člen, druhý pokračuje dál v podnikání. Členové se dohodli na rozdělení sdružení tak, že jeden člen vyplatí druhému podíl na sdružení. A to v penězích. Podíl činí 300 000 Kč. Dohodli se také, že tento podíl se vyplatí v průběhu 3 let, a to každý rok 100 000 Kč. Nevím přesně, jak to bude z daňového hlediska každý rok. Jak u toho, komu je podíl vyplácen, tak u toho, kdo vyplácí podíl.

Máme pohledávku vůči české firmě ve výši 1 100,97 EUR (splatnost 21. 4. 2009) a zároveň této firmě dlužíme 24 067,00 Kč (splatnost 18. 6. 2009). Jelikož se obáváme, že nám firma EUR neuhradí, chtěli bychom vystavit zápočet. Můžeme vůbec započítávat CZK a EUR? A jakým kurzem se budou EUR přepočítávat?

Pro vzájemně odlišné výklady v odborné literatuře nemám jasno ohledně účtování a daňového posuzování o narovnání dle ObčZ. Mám pohledávku 1 000 Kč, kterou narovnám na 600 Kč. Jaký bude sled účtování a daňového posuzování jednotlivých účetních zápisů při tomto narovnání u věřitele a jaký u dlužníka? Jak se daňově posuzuje toto narovnání u věřitele a jak u dlužníka při vedení daňové evidence?

Jsme s. r. o., plátci DPH a společnost do 25 zaměstnanců. Společník vložil (půjčil) během tří let do společnosti určitou částku peněz a zatím společnost nemá prostředky, aby tento závazek splácela. Peníze máme na účtě 365 Ostatní závazky ke společníkovi. Půjčku jsme zatím nijak neúročili, ale od roku 2008 prý platí zákon, že se tato půjčka musí úročit. Můžete mi prosím poradit, jak se tento úrok vypočítává?

Jsem ředitelem ZŠ a 7. 4. telefonicky urazila matka žáka TU, moji manželku spoustou nadávek a profesních urážek. Za této situace TU odmítla vzít žáka na exkurzi. Minulý týden matka sepsala stížnost na paní učitelku a na mne ve smyslu, že ani paní učitelka ani já nejsme na svých místech, žádá odstoupení třídní učitelky i moje, že syna šikanujeme počínaje barvou hlasu a konče, že žák sedí sám v lavici, že manželku zaměstnávám a má výhody a zneužívá mého postavení, že manželka nemůže učit matematiku (praxe 16 let bez jediného problému – spíše naopak), že chodím špatně oblékaný, že sestra paní učitelky byla u Svědku Jehovových a ovlivňuje její myšlení, že jsem syna před rokem fyzicky napadl, že syna vylučuji ze školy, což ukazuje na moji neprofesionalitu, že matku urážím z urážky PP, že po mém nastoupení do funkce úroveň školy upadá. Prosím o radu, stav ovlivňuje chod třídy i PP. Dále jestli existuje právní cesta proti matce za urážku a šikanu PP.

Členové statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek (členové výboru nebo pověřený vlastník) mají se společenstvím uzavřenou dohodu o pracovní činnosti. Odměna za výkon funkce statutárního orgánu se pohybuje kolem 300 Kč za měsíc. Je společenství, jako zaměstnavatel, povinno platit pojistné dle vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších novel?

Naše firma uzavřela s pořadatelem dětského dne smlouvu o sponzoringu. Na základě této smlouvy naše firma zaplatí určitou částku a pořadatel dětského dne na této akci zveřejní logo a nabídku služeb naší firmy. Chtěla bych se ujistit, že se v tomto případě jedná o reklamu, která je daňově účinná, a nejedná se o daňově neúčinný sponzorský dar.

Prosím o radu týkající se 1/3 nepřednostní exekuce. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr ke dni 11. 5. 2009 ve zkušební době, takže mu ještě budu proplácet mzdu za dobu od 1. 5. – 11. 5. 2009. Jedná se mi o základní nezabavitelnou částku, která musí být zaměstnanci (spolu s dalšími 2/3 ponechána). Budu to posuzovat tak, že mu náleží celá základní částka 4 620 Kč, nebo budu brát ohled na to, že RPP k 11. 5. a tuto částku mu budu nějak krátit? Exekuční příkaz jsem obdržela dne 21. 5. od jednoho exekutora a ve stejný den jsem obdržela i usnesení soudu o jiné exekuci (bez exekučního příkazu), zároveň se žádostí o spolupráci od Exekutorského úřadu. Vzniknou mi dvě pohledávky, nebo druhá pohledávka vznikne až doručením exekučního příkazu?

Jsme sdružení fyzických osob, tj. manželka, dcera a syn. Vedeme podvojné účetnictví. V roce 2006 jsme koupili nemovitost, která byla zapsána na oba manžele a následně vložena do podnikání a byly uplatněny odpisy. Nemovitost byla rekonstruována a faktury byly psány na jméno manželky a bylo uplatněno DPH. Nyní proběhla kolaudace (ta je psána zase na oba manžele). Je tento postup správný, když manžel není ve sdružení, ale v důchodě a nepodniká?

Jsme akciová společnost a plánujeme zaměstnancům umožnit prodej vlastního zboží po internetu s tím, že platba proběhne srážkou ze mzdy. Je v souladu se zákonem, pokud zaměstnanec zatrhne na obrazovce počítače text, že souhlasí se srážkou ze mzdy ve výši odebraného zboží, nebo je nutné pro každý případ prodeje mít fyzický podpis zaměstnance na dohodě o srážce ze mzdy? Jaké právní předpisy tuto problematiku řídí?

OSVČ zakoupila osobní automobil na leasing – leasing je již doplacen. Automobil od 1. 1. 2009 vyřadí z obchodního majetku a daruje ho tedy již jako otec svému synovi. Daň darovací je v řadě přímé osvobozena. Je to možné? Co daň z příjmu a pětiletý test?

Jsme plátci DPH, fyzická osoba, vedeme účetnictví. Je možné uvést na příkladu konkrétní vyčíslení výše srážky (exekuce) ze mzdy zaměstnance s čistou mzdou (hrubá po zdanění) 11 000 Kč? Je svobodný, ve společné domácnosti žije pouze s babičkou a platí výživné na jednu osobu (věk cca 6 let). Srážku vymáhá exekutor, pohledávka je nepřednostní. Exekutor sice zaslal obecný pokyn, ale pro nás, kteří se s tímto problémem setkají jednou za čas, je to poměrně nesrozumitelné (zbytek čisté mzdy, nezabavitelná část ... apod.).

Mám na starosti personální a mzdovou agendu v soukromé stavební firmě. Zaměstnanec má nařízenou exekuci srážkami ze mzdy a onemocněl. V měsíci pracoval 12 dní. Za 5 pracovních dnů dostal náhradu mzdy při DPN. Nemoc přešla do následujícího měsíce a dostal ještě za 2 pracovní dny doplatek náhrady mzdy při DPN. Od 15. dne dostal nemocenskou od OSSZ za 3 kalendářní dny. Jak se provede exekuce? A jak se provede exekuce v případě, když zaměstnanec pobírá po celý měsíc jen nemocenskou od OSSZ?

Jsme s. r. o., podvojné účetnictví. Společník a současně jednatel v jedné osobě půjčil své společnosti peníze. Úroky z půjčky nechce sjednávat a ani je tedy nesjednal. Je tento způsob půjčení peněžních prostředků bezúročně v souladu s předpisy? A pokud ne, jakou souvztažností účtovat nevyplacené úroky, které si však nikdy nevyplatí? Jak lze účetně optimálně vyřešit půjčku do podnikání bez úroků?

Fyzická osoba-lékař prodává právnické osobě-s. r. o., kde je také společníkem, svoje chirurgické nástroje, celkem za 1 300 tis. Kč, jednotlivé předměty jsou do 40 tis. Kč. Za tímto účelem sepsal kupní smlouvu se splatností na 10 let (vždy 130 tis. Kč každý rok), kdy předměty se stanou vlastnictvím právnické osoby až po úplném zaplacení. Tato smlouva se mi zdá nevýhodná, protože si právnická osoba nebude moci dát jednotlivé splátky do nákladů. Může tedy fyzická osoba sepsat smlouvu o nájmu chirurgických nástrojů na 10 let za cenu 1 300 tis. Kč, tzn. vždy 130 tis. Kč ročně s tím, že po 10 letech se stanou předměty vlastnictvím právnické osoby-s. r. o.?

Dva podnikatelé měli uzavřené sdružení, které si rozdělovali v poměru 50:50. V roce 2008 pan M přerušil podnikatelskou činnost k 30. 6., ale sdružení nerozpustili. To ukončili až k 31. 12. Na jejich výslovné přání bylo k 31. 12. sdružení rozděleno následovně: kromě jiného – pohledávky a závazky v poměru 50:50, ale příjmy a výdaje v poměru 1/3:2/3, kde pan M, který činnost ukončil v polovině roku, bude mít ze zisku 1/3, a pan F, který podnikal celý rok, a vlastně 2. pololetí sám, 2/3. Zajímalo by mě, zda je toto procentuelní rozdělení správné a zda by se příjmy i výdaje na konci roku také neměly rozdělovat v poměru 50:50.

Může si zemědělec najmout stroje od jiného zemědělce? Jak a podle jakých pravidel by se měla stanovit výše nájmu? Mohl by tyto najaté stroje i odepisovat, kdyby to bylo smluvně odsouhlaseno? Existuje na záležitosti kolem nájmů a jejich výše nějaký předpis?

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, vede účetnictví. Firma v lednu 2009 zahájila činnost. Vzhledem k obchodní činnosti nakoupila zásoby zboží. Nemá prostředky na úhradu vzniklých závazků. Lze smlouvou o převzetí závazků mezi s. r. o. a společníkem dohodnout, že úhradu provede společník s tím, že poskytne touto formou bezúročnou půjčku společnosti? Účtování v s. r. o. tohoto smluvního vztahu by bylo následující 321/365. Chceme se tímto způsoben vyhnout hotovostním vkladům společníka do s. r. o. Popřípadě jak jinak vyřešit způsob, kdy závazky za s. r. o. uhradí společník s tím, že vzniklá pohledávka je bezúročná půjčka společníka společnosti (na základě jakého smluvního vztahu a jak zaúčtovat)?

Manžel vlastní nemovitost, kde je umístěn obchod. Manžel prodává v tomto obchodě cukrovinky, minerální vody, noviny a časopisy. Manželka prodává pečivo a maso. Lze to takto provést? Jak bude řešeno placení elektřiny (manželka má mrazící boxy), pronájem prostor? Někde jsem četla, že přefakturaci mezi manžely nelze provádět?

Společnost s ručením omezeným zakoupila od rakouského podnikatele zásoby. DPH si při nákupu neuplatnila. Při jejich prodeji v ČR je daní 19% DPH, kterou odvádí státu. Jeden ze společníků této s. r. o. zapůjčil své soukromé finanční prostředky do uvedené společnosti jako půjčku společnosti. Nyní chce ze společnosti odejít a dohodl se s druhým společníkem na tom, že (protože společnost nemá peníze v hotovosti) mu společnost svůj dluh vůči němu „splatí“ výše uvedenými zásobami, které on si ze společnosti odebere a stanou se jeho soukromou věcí. l. Je možné tímto způsobem společníkovi jeho půjčku splatit? 2. Jestliže je to možné, jak postupovat s ohledem na DPH? Musí společník, který zásoby přijal jako kompenzaci za svoji půjčku z těchto zásob odvést státu DPH? Nebo to musí udělat společnost? Nebo nikdo? 3. Souvisí s tímto „případem“ jiné další povinnosti jak pro s. r. o. tak i pro společníka?