Občanské právo - strana 69

Žádáme o pomoc při určení promlčecí doby u pohledávky za OSVČ, která nám dluží za fakturu vystavenou v 9/2003. Na pohledávku byla vytvořena zákonná opravná položka. Dlužník zanikl a my bychom chtěli pohledávku odepsat, nedokážeme však správně určit promlčecí dobu.

Pronajímatelé zdaňující své příjmy z pronájmu jsou manželé - oba důchodci. Příjmy podle § 9 ZDP zdaňuje ve svém daňovém přiznání pouze manželka. Příjmy plynoucí pronajímatelům se skládají z platby za nájem a z platby za zálohu na služby, která je po uplynutí roku zúčtovatelná. Jako zdanitelný příjem účtujeme příjem pouze za nájem a zálohu na služby vedeme v nedaňových příjmech. K tomu na druhé straně vedeme \"nedaňové\" výdaje, které se týkají těchto zúčtovatelných služeb. Kauci na nájem jako určitou \"jistinu\" v případě neplacení nájmu účtujeme jako nezdanitelný příjem, do zdanitelného příjmu ji rozpouštíme až v případě nezaplaceného běžného nájemného, kdy si touto kaucí nezaplacený běžný nájem pokryjeme. Myslím si, že náš postup při účtování příjmů a výdajů zúčtovatelných služeb je správný. Postupujeme podle Pokynu D-190. Setkala jsem se, ale s případem, kdy pronajímatelé, občané - důchodci zdaňující své příjmy z pronájmu také podle § 9 ZDP celý příjem z pronájmu včetně zúčtovatelné služby mají zahrnut ve svých zdanitelných příjmech a výdaj na tyto zúčtovatelné služby mají ve svých \"daňových\" nákladech (tedy v nákladech s vlivem na zisk). Smí se tento poustup uplatnit?

Podnikáme (rodina) a budova ve které podnikáme - velkoobchod i maloobchod patří z jedné šestiny bratrovi, kterému platíme nájemné. Nyní budeme zvětšovat oplocení pozemku (zatím byl neoplocen), který je v našem vlastnictví i podílem vlastnictví bratra. K jeho oplocení dal bratr souhlas, ale zároveň uvedl, že na nákladech se nebude podílet. Je k tomu ze zákona oprávněn - nepodílet se na financování a jak by se to event. promítlo při prodeji jeho šestiny?

V účetnictví (podvojné) máme pohledávky za společností (a. s.), které chceme této společnosti prominout. Jedná se o nepromlčené pohledávky za nájemné, prodej zboží a také pohledávku z titulu ukončení smlouvy o tichém společníkovi. Ke všem pohledávkám jsou vytvořeny účetní OP ve výši 100 % (daňové nejsou, v době vzniku pohledávek se jednalo o spřízněnou osobu). Jakým způsobem pohledávky odepsat, aby se již nikde nevyskytovaly (třeba v podrozvaze) a jaký to bude mít daňový dopad u věřitele i dlužníka? Je třeba také uzavřít písemnou \"dohodu o prominutí pohledávek/závazků\"?

PO, plátce DPH převádí 1. Kupní smlouvou, 2. Darovací smlouvou obci p. p. - ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace (zapsáno do kat. nemovitosti po kolaudaci ost. komunikace) včetně dále uvedených VB. Na těchto p. p. váznou VB, k nimž je převládající PO osobou povinnou. VB právo chůze a přejezdu je pro vlastníky přiléhajících p. p. a vzniklo při stav. řízení, tedy ze zákona. K bezúpl. VB byly uzavřeny písemné smlouvy s oprávněnými osobami a zapsány post. v kat. nem. PO vypořádala dle ocenění znal. posudků (151/1997) přiznáním k DPH – zákon č. 588/1992 Sb.§ 9/1j). Jaké vyplývají povinnosti z převodu VB v obou smlouvách PO ve vztahu k současnému zákonu o DPH?

Setkala jsem se u velkého peněžního ústavu s praxí, že při uzavření spotřebitelského úvěru s naším zaměstnancem byla v den uzavření smlouvy uzavřena i Dohoda o srážkách ze mzdy. Peněžní ústav s naším zaměstnancem nedohodl způsob splácení od zaměstnance přímo peněžnímu ústavu (složenkami, platebním příkazem...), ale bez toho, že zaměstnanec zaplatil jedinou splátku tímto způsobem, do týdne od uzavření spotřebitelského úvěru zaslali zaměstnavateli Dohodu o srážkách ze mzdy. Když jsem se proti postupu pojišťující zaměstnankyně ohradila, odkázali mě na jejich právní oddělení. Odpověď právního oddělení byla striktní, že se musíme držet § 551 občanské zákoníku a srážet. Je možné tento způsob řešení splátek považovat za dobrý mrav? Není přímo protizákonný?

Je možné v pracovním právu uzavírat tzv. „smlouvu o smlouvě budoucí“ podle ustanovení § 50a zákona č. 40/1964 Sb.? Obě strany se zavazují, že spolu uzavřou pracovní smlouvu, která je součástí smlouvy budoucí. Domnívám se, že to nelze, ale poradil to tak právník.