Správa daní - strana 82

V jaké lhůtě nejpozději může správce daně zahájit daňovou kontrolu na zdaňovací období 2012, pokud daňový subjekt podal přiznání k DPPO za toto období dne 1. 7. 2013.

Do r. 2013, když si firma koupila např. halu, koupila budovu a vše co k tomu patřilo, se odepisovalo. Nové zákony r. 2014 to definují jinak. Proto jsem uváděla, že v katastru nemovitostí to máme zapsané v r. 2013 a aktivováno to bylo r. 2014.

Změnili jsme sídlo s. r. o., ale nevím přesně, odkdy nové sídlo uvádět na fakturách. Od data, kdy je změna provedena na internetu v obchodním rejstříku nebo od data, kdy nám byl doručen nový výpis z OR nebo od doby zápisu v OR? Dále mi není jasné, zda pak mám jako směrodatné datum, od kterého by mělo být na fakturách uváděné nové sídlo, brát datum vystavení či DUZP faktury. To samé s přijatými fakturami. Od kdy mám požadovat uvádění nového sídla a řídit se DUZP či datem vystavení?  

OSVČ, dobrovolný plátce DPH má záměr ukončit podnikání k 31.12.2015. Jak má správně postupovat?

Občan ze země mimo EU trénuje bojové umění a malování. Přijede do ČR udělat seminář pro zájemce. Jaké jsou jeho registrační a daňové povinnosti i vzhledem k DPH, při různých kombinací následujících faktorů: a)      občan normálně nevyučuje, trénuje si pro sebe, ale jednou za čas (jedenkrát za rok) poskytne tuto službu výuky, vždy v cizí zemi než je jeho bydliště, b)      občan vyučuje ve své zemi běžně, je tedy nejspíš osobou povinnou (z hlediska DPH). 1) Učitel – výše uvedený, a) občan či b) podnikatel) vybere od žáků (občanů) sám kurzovné, z něho zaplatí náklady na nájem apod., zbytek si nechá. 2) Kurzovné vybere český organizátor, zaplatí náklady a učiteli vyplatí předem dohodnutou odměnu (fixní, nebo procentuální). Druhá varianta – jak by to bylo, kdyby v podobné situaci vystupoval český a) občan či b) podnikatel, který by vyjel do jiného státu za účelem výuky?  

Občan ČR a Slovenska začnou pronajímat byt v Praze (příjmy z § 9 zákona o daních z příjmů). Jaké jsou jejich registrační povinnosti k dani z příjmů a kdy?

Nová firma – s. r. o. – mi sdělila, že je plátce DPH od 1. července 2015 a já jim zaúčtovala doklady a podala přiznání k DPH včetně přenesené daňové povinnosti. Finanční úřad mi však oznámil, že firma je plátce až od 9. srpna 2015 a nyní chce doúčtovat daň na výstupu u všech vydaných faktur, i u těch, na které se vztahovala přenesená daňová povinnost. Na vstupu neuznává nic a na finančním úřadu mi sdělili, že je to trest za to, že se firma chovala jako plátce, aniž mohla. Nejprve mi sdělili, že máme vystavit dobropisy na DPH a my to ihned udělali a firmy zaplatili o DPH méně. Jak postupovat? Finanční úřad to již tři týdny řeší a čekáme na výměr nebo rozhodnutí. Firma ohledně DPH měla daňovou povinnost, ne nadměr a DPH v termínu uhradila.  

V březnu 2015 v naší firmě zahájil finanční úřad kontrolu na DPH za roky 2011–2014. Kontrola byla uzavřena v dubnu s výsledkem, že nebylo shledáno žádných nesrovnalostí. Nyní se finanční úřad ozval opět, že chce zahájit kontrolu na daň z příjmů právnických osob za roky 2012–2014. Na náš dotaz proč zahajuje zase kontrolu, že nemá důvod, když DPH bylo bez závad, a že nás zatěžuje opět po čtyřech měsících. Odpověděli nám (do telefonu), že v době kdy probíhala kontrola na DPH, neměli kapacitu na provedení kontroly i na daň z příjmů. Máme možnost se nějak bránit? Zdá se nám to velmi šikanózní, a pokud je nějaká možnost, chtěli bychom se bránit.

Pojistné přiznání je přílohou přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dle pokynu k vyplnění je třeba dát samostatnou plnou moc na odklad lhůty pro pojistné přiznání (v roce 2013 tomu tak nebylo), z kterého zákonného ustanovení toto vyplývá?

Občan – není podnikající osoba – vlastní nákladní automobil nad 12 tun a další mezi 3,5 t a 12 t. Protože si nepodal daňová přiznání, finanční úřad ho vyzval a on si je sám vyplnil a podal za roky 2011, 2012 a 2013 (resp. mu je vyplnila správkyně na finančním úřadě za něj). Následně mu doměřili pokutu a penále za pozdní podání a platby. V přiznání nebyla uplatněna možná snížení za „nepoužívání pro podnikání“ a občan zaplatil kompletní 100 % sazby. Lze podat dodatečná daňová přiznání k silniční dani a dodatečně uplatnit možná snížení daně? Pokud ano, tak za která období? A lze pak následně žádat o snížení vyměřené pokuty a penále za pozdní podání a platby?

Pokud má zaměstnanec exekuci a rozvedl se 20. srpna – rozvod nabyl právní moci 20. srpna, mám nebo nemám do nezabavitelné částky za srpnovou mzdu počítat nezabavitelnou částku na manželku ve výši 1 529,50 Kč?

Naše firma začala dovážet zboží ze třetích zemí. Dovoz jsme dle JSD samovyměřili, což se projevilo na ř. 7 a zároveň na ř. 42 daňového přiznání – tak je to i v účetním softwaru. Úřednice z FÚ požaduje, abychom údaj z ř. 42 přehodili do ř. 43. Co tedy patří do ř. 42, když samovyměření při dovozu zboží patří do ř. 43?

Kontrola z FÚ může kontrolovat období 3 roky zpětně, tak nechápu, proč musíme daňové a účetní doklady uschovávat delší dobu (10 let). Komu bychom je ukazovali, když FÚ může kontrolovat jen období 3 roky zpětně?

Při zasílání Přiznání k DPH přes datové schránky jsem si vždy jen kontrolovala odeslání - doručení zprávy, ale neukládala jsem si dodejky. Je naší povinností si tyto dodejky vytisknout, nebo uložit v počítači

Přesněji k otázce 4 až 7 a k příslušným odpovědím. Na každou dodávku (z komodit), (v průběhu) se tedy nahlíží jako na samostatné zdanitelné plnění? Původně mně zajímalo, zda je nutné s ohledem režimu přenesení daňové povinnosti čekat s fakturací na ucelené podklady z celého dne, to jste vysvětlil, že ne. Teď ale ještě prosím doplňující otázka: zmátlo mě, že je nahlíženo samostatně, je tedy naopak možné fakturovat více dodávek pohromadě (z určité ucelené dekády) na základě dostupných podkladů k fakturaci? Například 5 dodávek? Ať už pak vyjde režim přenesení nebo normální DPH.

Jaký je postup při změně adresy podnikání u FO podnikatele? Stačí změnu oznámit na Živnostenském úřadě a změna pak proběhne automaticky u CSSZ a zdravotní pojišťovny? Nebo se musí změna nahlásit individuálně u každého úřadu? Přiznání k DPH se pak podává od daného měsíce u nového finančního úřadu?

Dotazy ohledně přenesení daňové povinnosti. 1. Rozumím tomu správně, že přenesení daňové povinnosti znamená, že když vystavíme jako dodavatel fakturu s přenesením daňové povinnosti, tak místo abychom přiznali a zaplatili daň DPH, tak ji zaplatí odběratel, a my tedy nic, jen uvedeno v přehledu? A při přijetí dodavatelské faktury v režimu přenesení daňové povinnosti, tak místo abychom si nárokovali odpočet daně jak při normálním DPH, tak daň zaplatíme? 2. Týká se prosím režim přenesení daň. povinnosti řepkového šrotu a sojového šrotu ? 3. Když vystavuje fakturu odběrateli na zboží, např. řepku a budeme mít položky např. zboží za 10 tis, na další řádce 20 tis. a třetí řádce 100 tis., bude pak na celý doklad režim PDP? Nebo první dvě řádky normálně a třetí řádka DPD? 4. Při fakturaci jsme zvyklí, jak u nákupu komodit (fakturujeme za dodavatele), tak při prodeji (např. řepka, pšenice) rozdělovat faktury dle komodit. Je to takhle možné dál praktikovat? Myslím s ohledem na režim DPD, že když budeme fakturovat např. řepku za 80 tis, bude normálně DPH a pšenici za např. 60 tis, také normálně DPH, ale kdybychom to fakturovali dohromady, bylo by za celý doklad režim DPD. Můžeme to fakturovat, jak jsme zvyklí, dle komodit, nebo se to nějak posuzuje ohledně používání režimu DPD? 5. Při fakturaci v jeden den zdanitelného plnění, jestli je jedno, jestli budeme fakturovat na více faktur (je to závislé např. že jen část je již uvolněna z laboratoře nebo ze schvalovacího procesu), anebo jestli musíme čekat, až budeme mít všechny podklady za určitý den zdanitelného plnění a fakturovat dohromady. Myslím jako s ohledem na režim PDP, zvyklostí jsme měli fakturovat za jednotlivé komodity zvlášť (i když bylo zd. plnění v jeden den) a podle toho které podklady k fakturaci jsou uvolněny, ale nyní nevíme, jestli to nemá nějakou vazbu na přenesení, jestli nemusíme čekat na všechny podklady a udělat fakturu souhrnně, nebo jestli nefakturovat i více komodit dohromady a tím pak použít režim DPD. Prostě jde o nám o to, jestli můžeme se řídit dle zvyklosti a fakturovat zvlášť jednotlivé komodity a doklady které máme uvolněné a tím buď použít režim DPD nebo normálně DPH, když je to pod 100 tis, a nebo se máme nějak ohlížet na to, aby se doklady kumulovaly co nejvíce dohromady v rámci jednoho dne zdanitelného plnění na jednoho partnera. 6. To samé při prodeji, když máme smlouvy na prodej, například jednu na řepku a jednu na pšenici, zvyklostí je fakturovat každou komoditu, která se vztahuje k jednotlivým smlouvám zvlášť, i když je zdanitelné plnění v jeden den. Přenesení či normální DPH dle částky. Nebo bychom to měli také kumulovat dohromady? Myslíme tím, aby to například nebylo napadené, proč to nevyfakturujeme jednomu odběrateli dohromady a tím použito PDP (to přesáhne 100 tis. vždy) 7. Máme dva sklady, zvyklostí je prodej z jednotlivých skladů fakturovat zvlášť, i když třeba z obou skladů je výdej v jeden den. Můžeme to tak nadále dělat?

OSVČ si nepohlídala obrat pro DPH, v říjnu 2014 hranici překročila a 30. 6. 2015 obdržela rozhodnutí o registraci k DPH od 1. 12. 2015. Za všechny měsíce od prosince 2014 musí podat přiznání k DPH. Mají se tyto přiznání k DPH podat jako řádná?

Převzal jsem účetnictví spolku, který vznikl 31. 12. 2013. Tento spolek měl za celou dobu své existence pouze jeden příjem, a sice finanční dar určený na provozní činnost. Tento dar byl přijat v roce 2014 a byl plně využit k hlavní činnosti. Mohl tedy být osvobozen od daně z příjmů. Zjistil jsem však, že spolek doposud není registrován na finančním úřadě, ani nenahlásil svůj bankovní účet. Můj dotaz zní, zdali tomuto spolku vznikla přijetím uvedeného daru povinnost se registrovat či nikoliv. (V úvahu připadá pouze daň z příjmů PO, k ostatním daním není důvod).

Jaké jsou povinnosti v případě úmrtí podnikatele - fyzické osoby vůči úřadům? Tj. přiznání k dani z příjmů, k DPH, daňová registrace apod. Živnostenský úřad, zdravotní pojišťovna a správa sociálního zabezpečení. Manželka zemřelého podnikatele chce v jeho činnosti (provozování pizzerie) pokračovat, co vše je potřeba a kdy v tomto případě udělat (nahlásit, zařídit apod.)? Zatím nemá žádné své živnostenské oprávnění. Podnikatel má také ve své provozovně zaměstnance, kteří zůstanou i nadále. Co je potřeba z tohoto pohledu?