Správa daní - strana 81

Občan se dostal do tíživé situace a rozhodne se prodat svůj majetek (počítač, tiskárnu) v hodnotě 45 000 Kč právnické osobě. Musí občan podávat daňové přiznání?

Je nějaký maximální limit pro udělení pokuty či penále/úroku z prodlení finančním úřadem? Např. když finanční úřad zjistí při kontrole, že se účetní spletla a místo 50 000 Kč nákladů započítala 5 mil. Kč nákladů - kolik může činit maximální penále a úrok z prodlení?

Daňové subjekty se občas dostávají do finančních problémů a nezbývají jim volné prostředky na úhradu daňových povinností. Mají pak možnost požádat o posečkání daně, ne vždy jim však správce daně vyhoví. V dnešním výběru z judikatury se budeme věnovat sporům z této oblasti.

Ve svém usnesení čj. 4 Afs 210/2014-57 ze dne 24.11.2015 dospěl Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) k závěru, že penále podle § 37b zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP “), ve znění účinném od 1.1.2007 do 31.12.2010, a § 251 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ “), má povahu trestu, přičemž je třeba na ně aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod . V tomto svém článku bych se proto chtěl stručně pozastavit nad dopady těchto závěrů v reálné praxi a současně s tím i upozornit na některé otázky, které se mohou v souvislosti s aplikací těchto závěrů v daňovém i trestním řízení následně objevit. Za podstatné přitom považuji to, že ze strany NSS zaznělo jednoznačné poselství ve vztahu k široké veřejnosti a jeden ze sporných bodů, který byl tématem různé výměny názorů k oblasti vztahů daňového a trestního řízení, byl takto zodpovězen, ačkoli celá řada otázek i tak prozatím zůstává dosud k zodpovězení.

Dne 13. července 2015 byl ministrem spravedlnosti JUDr. Robertem Pelikánem, Ph. D., vložen do elektronické knihovny úřadu vlády (e-klep)1) návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “ nebo „TZ “), zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád “ nebo „TŘ “), a další související zákony (dále jen „návrh zákona“)2). Návrh zákona má za cíl uvést českou právní úpravu do souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU, o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (dále jen „směrnice“). Návrh zákona zavádí novou trestní sankci ve formě ochranného opatření spočívajícího v zabrání části majetku, a to za předpokladu sníženého důkazního standardu, ale zejména dává nově orgánům činným v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) možnost prolomit daňovou mlčenlivost vůči správci daně, tedy žádat od správce daně informace z rozhodnutí o stanovení daně z příjmů, a to za účelem posouzení splnění zákonných podmínek pro uložení tohoto nového ochranného opatření či za účelem zajištění jeho výkonu. Prolomení daňové mlčenlivosti stanovené přímo v trestním řádu bude lex specialis vůči zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “ nebo „DŘ “).

Stále mi nejsou jasné způsoby podávání různých přiznání na FÚ: 1) FO či PO která musí kvůli svému plátcovství DPH podávat přiznání k DPH elektronicky - může podávat přiznání k SD a k DPFO papírově? 2) FO, která není plátce DPH - může podávat přiznání k SD a k DPFO papírově? 3) Občan, který v minulých letech podával na FÚ přiznání za příjem z honorářů, nemá za r. 2015 žádný příjem ke zdanění a na FO se nijak neodhlašoval. Je povinnen podat přiznání, nebo stačí napsat čestné prohlášení, že neměl žádný příjem, nebo nemusí dělat nic? 4) S. r. o., které podávalo na FÚ v minulých letech přiznání k SD za jízdy zaměstnanců soukromými vozidly a od SD není odhlášena - pokud v r. 2015 žádné takové jízdy nebyly, musí podat přiznání, nebo musí podat čestné prohlášení, že není pro vyplnění SD žádný důvod, nebo nic nedělá?

Jsem přesvědčen, že na svém osobním daňovém učtu mám přeplatek z několika druhů daní, které platím. Jak se o tom mohu dozvědět, aniž bych musel platit správní poplatek za nahlížení do tohoto účtu. Dále mě zajímá, jakým způsobem bych měl požádat o vrácení případného přeplatku, když si nebudu jist jeho výší a druhem daně (tedy zda je to například přeplatek silniční daně, nebo daně z nemovitých věcí)?

Daňové přiznání k DPH lze podat pouze elektronicky. Jak právnická, tak fyzická osoba. Jak je to s daní z příjmů a s daní z nemovitých věcí? Musí se též podávat elektronicky, nebo je stále možná i papírová podoba pro právnickou osobu a fyzickou osobu.

Aktuální judikatura JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Penále jako trest Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24.11.2015, čj. 4 Afs 210/2014-57, www.nssoud.cz K předpisům: -...

Změna výkladu zákona JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14.10.2015, sp. zn. 1 Afs 77/2015, www.nssoud.cz K předpisům: § 8 odst. 2...

Vysvětlení a svědecká výpověď JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2015, sp. zn. 1 Afs 219/2014, www.nssoud.cz K předpisům: § 79 DŘ...

Odkladný účinek kasační stížnosti a žaloby JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26.8.2015, čj. 2 Afs 193/2015-62, www.nssoud.cz K předpisům: § 73...

Dokazování u podvodů na DPH JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8.10.2015, sp. zn. 4 Afs 186/2015, www.nssoud.cz K předpisům: § 92...

Přechod na pomůcky u nepodání řádného daňového tvrzení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2015, sp. zn. 5 Afs 187/2014, www.nssoud.cz K...

Pomůcky JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7.8.2015, sp. zn. 5 Afs 187/2014, www.nssoud.cz K předpisům: § 98 DŘ § 114 odst....

Přechod na pomůcky u nepodání dodatečného daňového tvrzení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6.8.2015, sp. zn. 9 Afs 66/2015, www.nssoud.cz K...

Zohlednění repliky u soudních řízení JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze 6.8.2015, sp. zn. 2 Afs 112/2015, www.nssoud.cz K předpisům: § 36 odst....

Zánik práva na úrok z přeplatku JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.7.2015, sp. zn. 2 Afs 79/2015, www.nssoud.cz K předpisům: §...

Povinnost mlčenlivosti, která je správci daně uložena § 52 a násl. zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), je obecně považována za jednu ze základních charakteristik spojených s neveřejností správy daní. Ostatně i v § 9 odst. 1 DŘ je zásada neveřejnosti správy daní obecně poměrně jednoznačně charakterizována. Smyslem takto upravené správy daní je vytvoření prostoru pro co největší sdílení informací mezi správcem daně a daňovým subjektem a podpora daňového subjektu k dobrovolnému plnění daňových povinností beze strachu, že by tím utrpěla jiná oblast jeho života nebo snad dokonce samotná existence.1)

Jak postupovat a jaké mohou vzniknout komplikace při zřízení konsignačního skladu u naší dceřiné společnosti v Rusku? Jsme akciová společnost, registrovaná k DPH ČR. Jednalo by se o sklad náhradních dílů, které budou použity pro potřeby nejen našich zákazníků v Rusku k výměně stávajících nefunkčních dílů, ale i pro potřeby naší dceřiné společnosti. Jaké daňové a účetní aspekty nám vzniknou při zřizování konsignačního skladu v Rusku? Jak bychom měli postupovat při zřizování konsignačního skladu? Kdy se proclívá zboží, zda při vývozu do konsignačního skladu z ČR, nebo až při fakturaci (odběru položek ze skladu)? Nevznikne nutnost registrace v Rusku k DPH, když bychom náhradní díl vyfakturovali českému zákazníkovi pro zakázku v Rusku, kterou bychom uváděli do provozu či jen servisovali, nebo kdyby si položku ze skladu odebral přímo český zákazník pro jeho zakázku do Ruska bez našeho servisního zásahu? Jak a kdy probíhá fakturace?