Účetnictví - strana 346

V časopise Účetnictví v praxi č. 10/2006 jste na straně 26 v článku o fakturách uvedli, že za okamžik vyhotovení účetního dokladu je možné považovat datum vystavení faktury. Před časem jste v rozboru k této problematice uváděli, že okamžikem vystavení je nejen datum, ale je nově nutno psát i okamžik, tj. hod. a min. Sdělte mi, zda tedy stačí datum nebo je nutno uvádět i čas.

Občanské sdružení bylo zřízeno hlavně za účelem zajištění přístupu k internetu (jednalo se pro komerční poskytovatele internetu o nevýhodnou lokalitu). Ve stanovách je uvedeno, že zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, příjmy z dotací a darů. Každý zakládající člen zaplatil 150 Kč základní členský příspěvek. Někteří členové (ti, kteří chtějí internet) zaplatili navíc 4 000 Kč členský příspěvek, a po zřízení internetu platí měsíčně 300 Kč. Platby za internet budou na konci roku zúčtovány a nedoplatek bude doplacen, příp. přeplatek vrácen (sdružení na tom nebude vydělávat). Na zřízení internetu dostalo sdružení 100 tis. dotaci od města. Členové sdružení mi tvrdí, že všechny příjmy, které od členů za internet dostávají jsou členské příspěvky. 1. Je možné opravdu všechny příjmy od členů - i když je neplatí všichni stejně a očividně se jedná o placení internetu, považovat za členské příspěvky? Nebylo by vhodnější členům služby za internet přefakturovávat a účtovat o nich přes \"3\" účty? Nemohli by se při způsobu přefakturace dostat do sporu s Českým telekomunikačním úřadem? 2. Jak zařadit do majetku stavbu internetové sítě (stožáry, vysílače, přijímače), když byla pořízena částečně z dotace a částečně z členských příspěvků? Z jaké ceny se bude odpisovat daňově a z jaké účetně?

Investujeme do nové výrobní linky. Výrobní linka se skládá ze tří technologických částí, které budou zařazeny samostatně do majetku, neboť se jedná o zařízení, která mají samostatné technicko-ekonomické určení. Zároveň s počátkem realizace jsme podali projekt na Czech Invest s nadějí, že nám bude přidělena dotace na investici ze strukturální fondů EU. K dokončení 1. investice došlo již koncem roku 2005. Je to stroj zařazený do 2. odpisové skupiny a protože splňujeme kritéria ZDP (jsme 1. vlastník, jedná se o nový DHM a je ve 2. OS), uplatnili jsme 10 % navýšení daňového odpisu v souladu s ustanovením § 31/1 d) a § 31/2 bod 4. Dotační projekt byl schválen také v roce 2005, ale jeho schválení ještě neznamená, že příjemce obdrží dotaci. Teprve při ukončení celého projektu se podává tzv. Žádost o platbu, na základě které se pak zasílá dotace (v našem případě se jedná o období 2006/08). Můj dotaz je tedy následující: 1) Není uplatnění navýšení 10 % daňového odpisu z plné pořizovací ceny u investice dokončené již v roce 2005 napadnutelné ze strany správce daně? 2) Je postup, kdy podáním žádosti o platbu snížíme VC pro odpisování u všech 3 zařazených investic chybný? Kterým okamžikem by se měla snížit cena pro odpisování DHM je-li předmětem dotace? Pro úplnost ještě dodávám, že přesnou výši dotace není možné určit ani dnem přijetí projektu a ani dnem podání žádosti o platbu, neboť kontrolní orgány MPO mohou na základě kontroly věcné, časové i formální dotaci krátit. Účtování o inv. dotaci pak proběhne následně: Zařazení investic 2005 i 2006 022/042 Podání žádosti o platbu 388/022 Dotace na běžný účet 221/346 Zúčtování dotace 346/388 Případný rozdíl proti žádosti 022/388

Jak správně účtovat dotaci z Ministerstva zemědělství, kterou obec obdržela na výstavbu splaškové kanalizace? V rámci této dotace obec dále obdržela i bezúročnou půjčku a část akce hradí z vlastních zdrojů. Má se i na část nákladů akce hrazených z půjčky uvádět příslušný účelový znak nebo pouze na náklady akce hrazené dotací?

Příspěvková organizace nechala před koupí majetku vypracovat znalecký posudek na pořizovaný majetek. Jednalo se o nákup většího množství již použitého zařízení (cca. za 2 mil Kč) od podnikatelského subjektu. Cena znaleckého posudku byla cca. 200 tis.Kč. S prodávajícím se dohodla, že majetek od něj koupí za cenu stanovenou ve znaleckém posudku. Bude hodnota znaleckého posudku vstupovat do ocenění pořizovaného majetku?

Je správný předpoklad, že hmotný majetek, v tomto případě koupě kancelářských prostor, bude zařazen do 5. odpisové skupiny a odpisován 30 let?

Jak správně postupovat při vyřazení majetku a jeho likvidaci či darování? Jedná se o majetek do 40 000 Kč již zcela odepsaný. 1) Např. tiskárna, mobilní telefony, drobný kancelářský nábytek - buď nefunkční nebo zastaralý a nepotřebný - je nutno při jeho fyzické likvidaci nějak tuto skutečnost dokládat (neopravitelnost, potvrzení ze sběrného dvora..) nebo stačí pouhé rozhodnutí společníků firmy (likvidační komise)? 2) Monitor - darování škole, jaká bude hodnota daru, je-li zůstatková hodnota nulová, z jaké částky odvést DPH?

Firma, plátce DPH je vlastníkem bazénu pro kojence a batolata, který vznikl stavebními úpravami v přízemí bytového domu. Kolaudační rozhodnutí bylo vystaveno. Do které odpisové skupiny tento bazén zařadit? Do tohoto bazénu byla vestavěna dětská sauna. Máme ji brát jako součást bazénu, nebo jako samostatnou jednotku? Do které odpisové skupiny zařadit tuto saunu?

Jsme příspěvková organizace řízená ÚSC. Máme dotaz ohledně zaúčtování poplatků za zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, které fakturujeme firmám, přihlášených do řízení. Máme účtovat na tržby nebo na jiné ostatní výnosy?

Jak správně zaúčtovat splátkový kalendář, resp. konkrétně úroky ke smlouvě o úvěru na osobní automobil (GE money auto, vedeme účetnictví). Zaúčtování pořízení, zařazení, odpisů, poskytnutí úvěru a uhrazení faktury tímto úvěrem je mi jasné. Jak správně zaúčtovat vyčíslený úrok a náklady na pojištění? Bude 36 splátek v celkové stejné výši (jistina + úrok + pojištění = 7 008,60 Kč), ovšem výše splácené jistiny a úroku v této každé splátce je každý měsíc jiná, pojištění je konstantní částka každý měsíc. VERZE 1: vytvořit 36 závazkových dokladů s předpisy úroků a pojištění v jednotlivých měsících: 562 (518)/479 a pak celou splátku účtovat úhradu 479/221 Kč 7 008,60 VERZE 2: úroky a pojištění nepatří na účet 479 (jen jistina?), úroky a pojištění vozidla budu rozúčtovávat ze splátky až při jejich úhradě (dle výpisu z účtu): >jistina 479/221 >úrok 562/221 >pojištění 518/221 VERZE 3: předepsané úroky a pojištění z úvěrové smlouvy musí být zachyceny v účetnictví v závazcích firmy, proto postup číslo 2 není správný, ovšem účet 479 nelze použít (jiný závazkový účet? jaký?)

Jsem fyzická osoba, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Jsem rovněž jediným společníkem ve společnosti s r. o., neplátce DPH, která vede účetnictví. Jako fyzická osoba pronajímám této právnické osobě část nebytových prostor ve svém rodinném domku jako kancelář (jedná se o osvobozené plnění bez nároku na odpočet DPH). Je sepsána řádná nájemní smlouva s cenou obvyklou a celková částka nájemného je splatná vždy k poslednímu dni kalendářního roku. Zajímá mne, jestli si může celé toto nájemné dát do nákladů právnická osoba na základě této nájemní smlouvy, aniž by nájemné celé zaplatila (tj. zbytek zůstane na závazkovém účtu s tím, že bude zaplacen později) a zároveň, zda fyzická osoba musí zdanit daní z příjmů celé nájemné, i když ho nedostala fyzicky zaplaceno, resp. zda zdaňuje pouze částku skutečně fyzicky zaplacenou podle pokladních dokladů nebo výpisu z BÚ (např. 1/2).

Firma zakoupila stroj na splátky a potřebuje tento stroj profinancovat. Co přesně to znamená, jedná se o prodej a zase nákup? Na co si dát pozor a jak a kam se tato operace zaúčtuje?

Společnost používá stálý kurz pro účetní operace v cizí měně. Je možné přepočítat došlou zahraniční fakturu stálým kurzem a k tomu přidanit DPH (19 %)? Nebo je nutno používat pro přidanění DPH denní kurz ČNB platný v den uskutečnění zdanitelného plnění?

Jednatel společnosti se rozhodl vložit peněžitý dar do společnosti ve výši 1 mil. Kč na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Je možné toto účtovat jako příjem peněz proti účtu 413-ostatní kapitálové fondy, tzn. nezdaňovat daní z příjmů právnických osob ani daní darovací? V případě, že je toto možné, žádám o sdělení konkrétního ustanovení právního předpisu, který toto umožňuje.

Naše společnost s r. o., plátce DPH, vedoucí podvojné účetnictví, přemístila panely z jednoho pozemku na druhý, jehož plocha 197 m2 byla tvořena pískovým povrchem. Každý pozemek má své inventární číslo. Za přemístění panelů a jejich pokládku nám bylo fakturováno 15 000 Kč. Panely byly položeny volně do písku, kde vytvořily plochu, ale lze je kdykoli znovu přemístit. Jak účtovat o nákladech spojených s úpravou tohoto pozemku? Jedná se v tomto případě o stavbu?

Jsme právnická osoba, neplátce, vedeme účetnictví. Jak zaúčtovat dobropis? Pronajímali jsme prostory za 50 000 Kč ročně, ale z důvodu špatného vytápění jsme se domluvili s nájemcem na snížení o 8 000 Kč. Nevím jak vystavený dobropis zaúčtovat.

Jsme základní škola - příspěvková organizace zřizovaná obcí. Pořádáme každoročně LVVZ pro žáky. V tomto školním roce se uskuteční v únoru roku 2007. Již letos však vybíráme zálohy od žáků a platíme fakturu cestovní kanceláři. Jak správně zaúčtovat a jak účtovat podíl faktury pro instruktory, kterým pobyt hradí škola? Musí i oni hradit zálohu, která by se jim příští rok vracela?

Jsme spol. s r. o., máme více provozoven. Jedna z nich je výrobní. Svoje výrobky dává na sklad. Účtujeme 123/613, vyskladňujeme 613/213. Tím se účet 613 tzv. vynuluje. Nevím si rady, jak zaúčtovat předání výrobku z jednoho provozu do druhého, který jej použije jako materiál a dá si jej na sklad. Pokud zaúčtuji 112/123, pak na účtu 613 bude zůstatek, který by se na konci roku nevynuloval. Tento účet se převádí. Jak si tedy jinak poradit s převodem ze skladu výrobků na sklad materiálu?

Jak zaúčtovat reklamaci materiálu, který byl fakturován v minulém roce?

Jsme Nadační fond střední školy. Letos jsme pořádali ples. Na finančním úřadě jsme byli upozorněni, že je nutné o nákladech a výnosech plesu účtovat odděleně. Jak se to projeví v účetnictví a ovlivní náklady plesu na správu nadačního fondu, které jsou omezeny určitým procentem celkové výše příjmů?