Účetnictví - strana 1

Česká firma, plátce DPH, má pro NO z DPH (úhradu vlastní daně) účet registrovaný u české banky. V Polsku si založila další účty - CZK/ PLN/ EUR. U českých faktur, z nichž vyplývá nárok na odpočet DPH, případně úhradu vlastní daně, funguje přes účet v České republice. Ale úhrada těchto faktur je hrazena většinou přes polskou banku v CZK. Má tato firma povinnost zveřejnit všechny účty na FÚ? Společnost se zabývá dovozem a vývozem zboží, faktury jsou vystaveny v EUR a placeny v EUR, ale přes polskou banku. V účetnictví používám měsíční kurs EUR /CZK. Jak mám postupovat při účtování plateb hrazené přes polskou banku? Jaký mám používat kurs – stejný, jak je vyhlášen 1. den v měsíci v ČNB?

V průběhu roku 2024 v naší s. r. o. došlo k následujícím operacím souvisejícím s pohledávkou za dlužníkem v insolvenčním řízení. • Únor 2024: přihlášení pohledávky ve výši 750 000 Kč do insolvenčního řízení, • Srpen 2024: rozhodnutí soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, • Říjen 2024: uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s výnosem 220 000 Kč, • Listopad 2024: úhrada postoupené pohledávky nabyvatelem. Jaký bude správný účetní postup a daňový dopad – opravná položka, odpis pohledávky, postoupení pohledávky?

V případě, že existuje záměr zlikvidovat s. r. o., které obsahuje vysoké kumulované neuhrazené účetní ztráty z předchozích let, lze likvidaci i tak provést? Kromě neuhrazených účetních z minulých let obsahuje s. r. o. pouze nesplacenou půjčku od společníka, jinak je kompletně bez majetku. Jakým způsobem lze neuhrazenou účetní ztrátu v průběhu nebo na konci likvidace vyřešit? Je nutné ztráty během likvidace předepsat společníkům k úhradě? Nebo je možné neuhrazenou účetní ztrátu ponechat na konci likvidace tak jak je? Nejednalo by se v tomto případě spíše o insolvenci? Jaké jsou možnosti řešení této situace? A je likvidace ta ideální cesta?

Chtěla bych poprosit o odpověď, zda mohu používat následující postup u účtování zásob zboží způsobem B. Na konci účetního období zaúčtovávám jen tzv. skladový rozdíl, tj. rozdíl mezi počátečním stavem k 1. 1. a konečným stavem k 31. 12.: buď přírůstek zboží MD 132/5D 04 nebo úbytek zboží MD 504/D 132. Tedy místo dvou obvyklých operací (počáteční stav do spotřeby a konečný stav ze spotřeby vyjmout a doúčtovat na sklad) provádím jen jednu, ale dojdu ke stejnému výsledku účtování. Tento postup jsem převzala, když jsem dříve účtovala v jedné firmě s měsíčními závěrkami pro německou mateřskou firmu, měli to takto nastaveno pro automatické účtování v účetním systému. Auditoři to nezpochybňovali. Teď to takto účtuji v jiné firmě, ale nikde jsem nenašla tento způsob popsaný, proto si nejsem jistá, i když výsledek účtování je stejný, zda to mohu takto (do určité míry zjednodušeně) provádět. 

Prosím o upřesnění povinnosti auditu pro nástupnickou společnost C pokud byly hodnoty na konci roku 2024 za měsíce 7.–12. – 60 mil; aktiva 50 mil. V polovině roku 2024 došlo k fúzi společností splynutím stav obratu a aktiv ( společnost A obrat 20mil; aktiva 40 mil.; společnost B obrat 1mil., aktiva 10 mil.) nástupnická společnost C (za období 1.–6. neměla žádný obrat ani aktiva). Společnosti jsou bez zaměstnanců. Bude mít vliv na stanovení obratu i obrat zaniklých společností? Nebo se bere obrat čistě z nástupnické společnosti, tedy za období 2. poloviny roku? V případě, že by obrat ze zaniklých společností vliv neměl, nástupnická společnost by hodnoty za rok 2024 nesplňovala? 

OSVČ má příjmy z podnikání (§ 7 ZDP), kde uplatňuje skutečné výdaje. Dále pak má příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu soukromého majetku (zde uplatňuje paušální výdaj 30 %). Základ daně dle § 7 ZDP činí 600 000, základ daně dle § 9 ZDP je 350 000 Kč. Oba základy daně uvede do daňového přiznání, odečte dar ve výši 5 000 Kč, základní slevu na poplatníka 30 840 Kč a slevu na dítě 15 204 Kč. Výsledná celková daň vyjde 95 706 Kč. Podnikatel vede podvojné účetnictví. Jak má nyní postupovat z účetního hlediska? V jaké výši má zaúčtovat daň na účet MD 591/D 341 – má do účetnictví promítnout pouze část daně připadající na § 7 ZDP? Pokud ano, podle jakého klíče má v účetnictví „přidělit“ slevy na dani k jednotlivým základům daně? Bude nutné výslednou daň finančnímu úřadu zaplatit 2 částkami ze 2 bankovních účtů tak, aby bylo odděleno podnikání od pronájmu? Jak to bude s následnou platbou záloh (celková výše, zaúčtovaní v účetnictví – na jaký účet a v jaké výši, způsob jejich úhrady (firemní nebo soukromý účet)? 

Společnost (dále jen zájemce) uzavřela smlouvu o zprostředkování. Zprostředkovatel se v ní zavazuje zprostředkovat zájemci uzavření smlouvy o dílo na daný projekt se třetí osobou a dále poskytnout poradenství související s uzavřením smlouvy o dílo. Zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za tyto služby provizi, kdy nárok na provizi vzniká okamžikem uzavření smlouvy o dílo. Smlouva o zprostředkování byla podepsána 8.1.2025. Ve smlouvě je uvedeno, že provize bude zaplacena na základě faktury vystavené zprostředkovatelem 15.3.2025 a to za předpokladu, že bude uzavřena zprostředkovávaná smlouva (smlouva o dílo). Smlouva o dílo byla uzavřena v 12/2024. V prosinci byly již vykázány výnosy na daném projektu, proběhla fakturace. Převážná část výnosů, ale bude realizována v roce 2025. Řešíme otázku, zda provize za zprostředkování je u zájemce daňovým nákladem roku 2024, kdy byly konány úkony zprostředkovatele, tak, že zájemce uzavřel v 12/2024 s třetí osobou smlouvu o dílo nebo daňovým nákladem roku 2025, kdy byla realizována převážná část výnosů. Přikláníme se k variantě, že se jedná o daňový náklad roku 2024, kdy se jedná o služby poskytnuty jednorázově a mají být z účetního i daňového pohledu nákladem běžného roku, a to i přesto, že tato služba má souvislost s výnosy zájemce v roce 2025. Na základě těchto skutečností a v kontextu rozsudku 7 Afs 259/2015 – 36, se domníváme, že by zprostředkovatelská provize neměla být předmětem časového rozlišení po dobu, po kterou bude smlouva o dílo trvat (2024-2025) a ani se nejedná o daňový náklad roku 2025, z důvodu toho, že byla smlouva o zprostředkování podepsána v roce 2025. Je tento náš postup správný?

Chtěli bychom od naší dceřiné společnosti nakoupit větší částku v EUR. Je nutné k nákupu mít uzavřenou smlouvu? V naší interní směrnici máme uvedeno, že u bankovních dokladů používáme kurz platný v den provedení bankovní operace. Mohli bychom tedy při účtování nákupu EUR použít tento kurz nebo je nutné kurz stanovit ve smlouvě?

Manželka jednatele a zároveň jediného společníka firmy s.r.o. je zaměstnancem této firmy. Nabízí se otázka, zda-li by mohla pronajímat své auto do firmy? V případě, že ano, bylo by možné na pronajímané auto uplatňovat servis na firmu? A dále paušál na auto 4 000 Kč měsíčně? Co by to znamenalo pro manželku jednatele ohledně příjmů, zdaňovala by pronájem v § 9 nebo vzhledem k tomu, že by se jednalo o dlouhodobý pronájem, musela by mít živnost?

S. r. o. mikro účetní jednotka přikládá k daňovému přiznání účetní závěrku. V jakém správném rozsahu by měly být jednotlivé výkazy - rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha přiloženy k daňovému přiznání? Nechceme účetní závěrku zveřejnit prostřednictvím FÚ, zveřejníme si ji sami po schválení valnou hromadou.

Vlastník nemovitosti pro nás upravil kanceláře dle našich požadavků. Dle smlouvy bude část nákladů vyfakturována ve zvýšeném nájemném během prvního roku. Je možné tyto náklady uplatnit již v prvním roce nebo je musíme časově rozlišovat po dobu trvání nájemní smlouvy? 

Akciová společnost, jako kupující, na základě kupní smlouvy na zpětní odkup akcií odkoupila od svého akcionáře za nižší hodnotu ( pod nominální hodnotou) vlastní akcie, ke snížení základního kapitálu nedošlo. Jakým způsobem tuto účetní transakci zaúčtovat?

V listopadu 2024 jsme zaplatili zálohu na pořízení majetku a záloha byla zaúčtována na účet 052. Bohužel doklad na přijatou platbu nám nebyl dodavatelem doručen a my jej opomenuli urgovat. Za rok 2024 už máme ovšem také podané řádné přiznání DPPO. Až nyní v roce 2025 jsme obdrželi daňový doklad k přijaté platbě z roku 2024. Dodavatel správně odvedl DPH v listopadu 2024. My si můžeme uplatnit DPH ve lhůtě do 2 let. Nám se však jedná o to, zda je nutné z naší strany podat ještě dodatečné přiznání k DPPO za rok 2024, když se zaúčtováním zálohy z 052 na 042 nezmění vlastní daňová povinnost.

V roce 2024 byl zaveden režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů. Týká se tento režim i směnárenské činnost a valutové pokladny, kdy se na konci roku určuje kurzový rozdíl podle ČNB k 31. 12. daného roku? Odkazuji se na upozornění vydané Generálním finančním ředitelstvím ze dne 8. 3. 2024 „Upozornění k režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů dle právní úpravy § 23i a § 23j zákona o daních z příjmů“ na část „…režim vylučování kurzových rozdílů na veškeré nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají k okamžiku ocenění cizoměnového majetku nebo závazků ve smyslu § 24 odst. 6 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), resp. § 24 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví, popř. i k jinému okamžiku, pokud účetní jednotka oceňuje cizoměnový majetek nebo závazky častěji.“

Společnost s r. o. v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2023 uvedla v příloze K. „Vybrané ukazatele hospodaření“ a v „Příloze v účetní závěrce“ chybný údaj „Průměrný přepočtený počet zaměstnanců“. Jakým vhodným způsobem tuto chybu finančnímu úřadu oznámit? Předpokládáme, že dodatečným daňovým přiznání ne, když nedochází ke změně v celkové výši daně. Nebo tuto povinnost společnost nemá a stačí údaj opravit až u případné kontroly ze strany FÚ?

Naše společnost s r. o. si nechala vytvořit webové stránky od neplátce DPH. Ten nám v roce 2024 fakturoval částku 35 350 Kč (50 % z celkové ceny služby). Stránky dokončil až v r. 2025, kdy nám fakturoval zbylých 35 350 Kč. Celková cena stránek tedy činila 70 700 Kč. Jak zaúčtovat fakturu v roce 2024? A je možné účtovat přímo do daňově uznatelných nákladů, nebo zaúčtovat jako dlouhodobý nehmotný majetek? 

Vedu daňovou evidenci fyzickým osobám, plátcům DPH, mající české DIČ a uskutečňující zdanitelná plnění pouze v rámci ČR. V souvislosti s novou oznamovací povinností zjišťuji další povinnosti vyplývající z AML zákona a nejsem si jistá, jestli jako účetní jsem měla povinnost (a právo) vyžádat si doklad totožnosti. Jsem zděšená tím, co všechno bych měla vyžadovat, kontrolovat, a to pod hrozbou likvidačních sankcí.

Firma účtuje zákonné pojištění zaměstnavatele v bance přímo do nákladů (MD 548 /D 221). Za mě musí být vytvořený předpis - MD 548 /D 325 a následná úhrada MD 325 /D 221. Je tenhle postup firmy správný? 

Společnost s r. o., zdravotnické zařízení, hlavní činností je zubní lékařství, koupila jako investici byt, který má od roku 2024 v majetku. Tento byt byl dlouhodobě pronajat nájemníkům. Na základě nájemní smlouvy inkasuje měsíční nájem a zálohy na energie, které vyúčtovává proti skutečné spotřebě. Lze přepsat fakturaci PRE na nájemníky, jako se to dělá běžně, pokud byt pronajímá FO a daní tento nájem v § 9 ZDP? Společnost by pak o elektrické energii ve svém účetnictví vůbec neúčtovala. Je to tak možné?

Společník kupuje auto od své společnosti s r. o. na základě vydané faktury (MD 311/D 641) do osobního vlastnictví. Jednu třetinu faktury zaplatí převodem na účet s. r. o. a druhou část by chtěl vyrovnat výplatou podílů z nerozděleného zisku předcházejících let na účtu 428. Předpis výplaty MD 428/D 364, předpis srážkové daně 15% MD 364/D 342. Rozdíl by nebyl společníkovi vyplacen, ale chtěla bych jím uhradit 2/3 dluhu na vydané faktuře (MD 364/D 311). Je tento postup možný? Když chci zadat interní doklad pouze s touto předkontací, tak mi program ukazuje, že tato formulace nemá formu daňového dokladu.