Účetnictví

Jsme a. s., která prodala své výrobky polské firmě. Tato firma následně přestala komunikovat a pohledávku neuhradila (více než 365 dnů po splatnosti). Polští zákazníci iniciovali v Polsku soudní jednání podobné tomu našemu insolvenčnímu. Ředitel naší společnosti vypovídal na policii. Mohu k této pohledávce vytvořit daňovou opravnou položku, i když česká firma není přihlášena u polského soudu? Má česká společnost možnost se u polského soudu přihlásit k insolvenčnímu řízení?

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?

Je povinné zveřejňovat ve sbírce listin i rozhodnutí jediného společníka o výplatě podílu na zisku? 

Může si nezisková organizace, zapsaný spolek, zvýšit ve směrnici hranici pro drobný dlouhodobý majetek na 80 000 Kč a pořízený majetek tak účtovat přímo do nákladů?

Manžel má klienta, kterému vystavil fakturu v 11/2024 splatnou 27. 11. 2024 a on ji dodnes neuhradil. Klient platil vždy pozdě, nyní se blížila akce, proto mu manžel vystavil částečnou zálohou fakturu 1. část uhradil a obdržel daňový doklad, 2. část neuhradil. Akce byla v 10/2025. Mohla jsem použít část z uhrazené zálohové faktury na neuhrazenou fakturu z 11/2024? Musí vyfakturovat celou částku za akci, i když nebyla uhrazena a manžel se bojí, že mu fakturu opět neuhradí, nebo má s fakturací počkat až klient uhradí druhou zálohovou fakturu? 

Mateřská společnost je mikro účetní jednotkou. Vlastní ze 100 % dvě další mikro účetní jednotky a z 50 % (společný vliv) vlastní velkou účetní jednotku. Podléhá mateřská společnost povinnosti konsolidace? 

Můj klient, fyzická osoba, se stal plátcem DPH k 28. 9. 2025 podle § 6 odst. 2 písm. b) ZDPH. Do té doby platil paušální daň. Předpokládám, že nyní bude moct vést daňovou evidenci nebo uplatnit výdaje paušálem. Vzhledem ke značným nákladům se rozhodneme asi pro daňovou evidenci. Je možno uplatnit výdaje vzniklé před datem 28. 9. 2025, které byly uhrazeny bankovním převodem po tomto datu, nebo se má za to, že byly součástí výdajů/příjmů v období, kdy klient platil paušální daň ? Předpokládám, že bude podávat daňové přiznání za celý rok 2025? Se zohledněním období, kdy byl plátcem paušální daně? 

Na který účet je potřeba účtovat odměnu jednatele společnosti? V mé praxi jsme ji vždy účtovali na účet 522. Můžete mi prosím potvrdit, zda je to správný postup? 

Jak zaúčtovat situaci, kdy bylo využito § 109 ZDPH Ručení příjemce zdanitelného plnění a oprávněného příjemce a s. r. o., která měla uplatnit daň na vstupu, nakonec „uhradila“ část svého odpočtu DPH za svého odběratele? 

A – česká firma, která ve svých prostorách pořádá vystoupení umělců, která nakoupí od daných umělců, B – česká firma, která zprostředkovává prodej vstupenek na internetu pro společnost A a účtuje ji poplatek za toto zprostředkování , C – umělci, kteří fakturují přestavení společnosti A. Nyní v 11/2025 jsou prodány vstupenky na představení, která se uskuteční v roce 2026. Chápeme správně, že jak prodej vstupenek, tak poplatek za zprostředkování jejich prodeje musí být časově rozlišeny na účty 384 a 381?

Inventura je provedena v lednu 2026. Systém účtuje inventuru ke dni, kdy byla provedena, to je rok 2026. Je potřeba odúčtovat manka a přebytky v roce 2026 a zaúčtovat je do roku 2025. Co se týče ocenění zboží a výrobků. Zboží je oceněno váženou nákupní cenou a výrobky metodou FIFO. Příklad: k 31.12. je VNC u zboží A 100 Kč. V roce 2026 došlo ke skladovým pohybům a nová VNC je 105 Kč. Při inventuře se zboží A ocení cenou 105 Kč. Do roku 2025 musím zaúčtovat ale manko / přebytek ve výši 100 Kč nebo lze 105 Kč? Jak v tomto případě prosím postupovat?

Společnost v předchozích letech sponzorovala natáčení filmu a vystupuje jako sponzor. Všechny tyto náklady byly zaúčtovány jako náklady příštích období. V tomto roce byl film uveden do kin, ale společnost zatím nezískala žádné příjmy z distribuce. Je možné tyto náklady příštích období nyní přeúčtovat do nákladů společnosti pouze na základě toho, že film byl uveden do kin? Nebo to není možné, protože společnost dosud nezaznamenala odpovídající výnos? 

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby i od právnické osoby. Budou úroky, které budou za rok 2025 vypočteny, vstupovat přímo do daňově uznatelných nákladů roku 2025, nebo se jedná o daňově neuznatelné náklady až do okamžiku jejich skutečné úhrady? Úhrada úroků bude pravděpodobně provedena až v roce 2026, případně 2027, kdy společnost splatí celý dluh. 

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?

V odpovědi na otázku ID53317 z 16. 6. 2025 je uvedeno: „Co se týče výroční zprávy. Ne každý spolek musí zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávu. Povinnost se týká zejména těchto případů: Spolek je povinen mít audit (např. podle § 20 zákona o účetnictví). Spolek je příjemcem veřejných prostředků (např. dotace od státu nebo obce) Spolek je povinen podle zvláštního právního předpisu (např. školské nebo sociální neziskovky).“ Z jakého zákona nebo vyhlášky vyplývá pro spolek povinnost zpracovat a zveřejnit výroční zprávu, pokud je příjemcem veřejných prostředků?

Účetní jednotka vznikla 2. 9. 2025. Nyní zvažuje změnu účetního období na hospodářský rok, a to tak, že by hospodářský rok byl od října do září. Kdy prosím podat správně oznámení finančnímu úřadu, abychom to mohli udělat. Chápu správně, že to nyní udělat nemůžeme, protože oznámení 3 měsíce před koncem roku jsme neučinili a tudíž hospodářský rok od října můžeme mít poprvé až od října 2026, pokud oznámíme nejpozději na konci června 2026? a období od ledna 2026 do konce září 2026 bude samostatné účetní období, nebo 9 měsíců přidáme k dalším 12 měsícům? 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, ukončila svoji podnikatelskou činnost k 30. 6. 2025. V obchodním majetku měla zařazený osobní automobil, pořízený v 5/2023, u kterého uplatnila mimořádné odpisy dle § 30a ZDP ve znění platném pro rok 2023, tzn. odpisy na 24 měsíců. V roce 2023 byl uplatněn odpis za 7 měsíců, v roce 2024 12 měsíců, na rok 2025 zbývá odpis na 5 měsíců. Platí i u mimořádných odpisů podmínka, že při ukončení činnosti lze uplatnit pouze odpis ve výši jedné poloviny? A jak je to s mimořádnými odpisy, kdyby OSVČ ukončila činnost 30. 4. 2025, tj. méně než těch 5 měsíců?

Společnost s r. o., plátce DPH, podepsala smlouvu o poskytnutí reklamy. Dodavatelem služby je spolek – Matice školská. Cena je 10 000 Kč. Předmětem smlouvy jsou reklamní služby, které budou poskytnuty až 24. 1. 2026. Jedná se o náklad tohoto roku nebo až příštího a je nutné, aby nám spolek vystavil k této službě fakturu?

Společnost měla před několika lety konkurzní pohledávku, uplatněna opravná položka 100% daňová. Konkurz byl ukončen pro nedostatek majetku, pohledávka daňově odepsána. Nyní se objevil kupec té pohledávky za cca 20%. Myslím si že pohledávka by mohla být právně zaniklá, ale to je jedno. Je nutné odepsanou pohledávku dávat znovu do účetnictví a následně ji vyřadit podejem? Jaké budou daňové dopady a účtování?

Máme hospodářský rok od 1. 7. 2025 do 30. 6. 2026. Do 31. 3. 2026 podám oznámení o změně z hospodářského na kalendářní rok. Přechodové období bude od 1. 7. 2026 do 31. 12. 2027, tj. 18 měsíců. Bude to účetní i zdaňovací období. Od 1. 1. 2028 do 31. 12. 2028 už to bude klasicky kalendářní rok. Je to tak správně? A na co vše si mám dát pozor?