Účetnictví

Jak správně rozpustit účetní rezervu? Tato rezerva byla vytvořena (MD 554/D 459) na záruční opravy prodaného stroje v cizí měně (protože případné opravy by nám fakturoval německý subdodavatel). Používáme měsíční pevné kurzy. Při tvorbě byla rezerva přepočtena aktuálním účetním kurzem. K 31. 12. byla přepočtena rozvahovým kurzem - kurzová ztráta účtována MD 554/D 459 - tedy jako součást ocenění rezervy. Žádné záruční opravy nebyly provedeny a záruční doba uběhla. Chystám se nevyužitou rezervu rozpustit a můj dotaz je, jak konkrétně postupovat/účtovat. 

Společník s. r. o. chce ukončit svoji činnost v s. r. o. a podařilo se mu najít kupce na obchodní podíl v s. r. o. Na tuto situaci se již připravoval a v rozvaze s. r. o. je v aktivech zůstatek na účtu 221 Kč 216 748,52 a v pasivech účet 411 Kč 200 000,- účet 421 Kč 20 000,- a účet 429 -3 251,48. Prodávají společník si chce peníze z účtu před prodejem obchodního podílu vyplatit. Oproti jakým účtům se bude tento výběr účtovat?

Firma s. r. o. má pronajatý prostor v obchodním centru od 1. 10. 2025 na 5 let s možností prodloužení vždy o rok. Firma otevřela provozovnu v prosinci 2025 a od obchodního centra měla nárok na finanční příspěvek za iniciativu a setrvání v nájmu ve výši 1 500 000 Kč + DPH. Vystavila v prosinci fakturu a DPH odvedla. Faktura bude proplacena v lednu 2026. V případě ukončení nájmu bude firma poměrnou část tohoto příspěvku vracet obchodnímu centru jako smluvní pokutu. Musí firma v roce 2025 zdanit celý 1 500 000 Kč, nebo je možné tenhle příjem zdanit postupně v průběhu 5 let, vždy poměrnou část příspěvku na daný rok? Pokud je možné danit jen poměrnou část, které účty použiju pro zůstatek ke konci roku? 

Společnost prodává zboží za provizorní cenu. Výsledná cena je stanovena na základě cenování na burze až v následujícím měsíci po expedici. Pokud dojde k prodeji na konci roku, výsledná cena je známá podle cenování v lednu následujícího roku. Do jakého daňového období se toto doúčtování vykazuje? Do prosince nebo do ledna následujícího roku, kdy byly známé parametry pro stanovení definitivní ceny. Problematiku řešíme z hlediska daně z příjmů právnických osob, tzn. do jakého daňového období vykázat výnos?

Jsme s. r. o., dne 30. 9. 2025 jsme nakoupili cenné papíry akciového fondu v ceně 15 mil. Kč. Koupili jsme je jako investici, v dohledné době je nebudeme prodávat. Jak účtovat ke konci roku, je třeba přecenit na reálnou hodnotu? Pokud ano, jaké to bude mít daňové dopady? Co se změní, pokud bychom se rozhodli tyto cenné papíry v roce 2026 prodat? 

Společnost s r. o., plátce DPH, chce pořídit na operativní leasing nové automobily pro své zaměstnance ve výši 850 000 Kč včetně DPH za 1 vozidlo. Zaměstnanci si chtějí přispět na lepší výbavu ve výši 75 000 Kč. Může si zaměstnanec přispět na lepší výbavu automobilu a jak o tom účtovat? 

Vybudovali jsme v přízemních prostorách tři zasedací místnosti. Do zasedací místnosti jsme instalovali držák na TV přidělaný na zeď v hodnotě 7 000 Kč bez DPH včetně instalace. Máme tento kloubový držák zanést do registru majetku jako drobný hmotný majetek, nebo jako technické zhodnocení? 

Obchodní korporace v roce 2025 zaměstnala prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Prohlášení zaměstnanec nepodepsal. Výše odměn zaměstnance v jednotlivých měsících nepřekročila hranici 11 500 Kč a zaměstnavatel odváděl FÚ (po registraci k srážkové dani) srážkovou daň. Tyto odvody srážkové daně z odměn z dohody o provedení práce účtoval na účet 342.100, kde již dříve účtoval platby záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení. Dotazy v rámci inventury: 1. Je účtování odvodů srážkové daně FÚ na účet 342 správné? Předpokládám že ano. 2. Je účtování odvodů záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení na účet 342 správné? Předpokládám že ano. 3. Může zaměstnavatel účtovat o odvodech srážkové daně FÚ a záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení, na účet 342 dohromady, tj. na jednom účtu 342.100 nebo je potřeba toto opravit a zřídit si pro odvody srážkové daně účet např. 342.200, když už má pro odvody záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnanců, kteří podepsali prohlášení účet 342.100? Vzhledem k vyplňování odlišných Vyúčtování daně pro FÚ mám za to, že by u zaměstnavatele měly existovat na účtu 342 dva oddělěné analytické účty pro každou daň zvlášť, čili, že bude potřeba provést opravu v účetnictví a srážkovou daň z účtu 342.100 přeúčtovat na účet 342.200. Jaký je Váš názor?

V roce 2025 jsme realizovali opravu transformátoru do EU. Oprava ještě v roce 2025 nebyla dokončena a my transformátor namontujeme opět až v roce 2026, kdy bude oprava dokončena a v roce 2026 bude oprava také odběrateli vyfakturována. V roce 2025 jsme ale zaplatili dopravu tohoto transformátoru do EU. Bude tato doprava figurovat jako položka v nedokončené výrobě, když se do nedokončené výroby zahrnují i rozpracované služby? Jiný náklad na opravu jsme zatím v roce 2025 neměli.

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Společnost, s ohledem na očekávané výsledky hospodaření (EBITDA) za rok 2025, bude ve výplatním termínu za leden 2026 vyplácet manažerům společnosti stimulační odměny za rok 2025, na základě ujednání v pracovní smlouvě. Jsou mzdové a sociální náklady z titulu těchto odměn daňově uznatelným nákladem roku 2025 (akruální princip)? Zaúčtování MD 521/D 383 odměna, MD 524/D 383 sociální a ZP pojištění? Nebo je nutné zaúčtovat tyto náklady až v roce 2026? Nebo zde neplatí akruální princip a předpis nákladů patří až do roku 2026?

Společnost zabývající se stavebními a instalaterskými pracemi má pohledávku 58 000 vůči stavební společnost splatnou k 30. 12. 2022. Pohledávka i přes urgence nebyla uhrazena a na konci roku 2025, když jsme opět žádali o zaplacení nám bylo sděleno že firma je v likvidačním řízení a nemá prostředky k úhradě pohledávky. Sdělila nám to společnost, která firmu likviduje. Lze na základě tohoto sdělení odepsat pohledávku v celé hodnotě daňově uznatelnou? Společnost má taky dvě pohledávky za stavební práce z roku 2021, které byly zaplaceny s tím, že podle smlouvy bude pozastávka 10 % ceny po dobu 12 měsíců kvůli reklamacím, posléze nám bylo zaplaceno jen 5 % a zůstává nezaplaceno 5 % z celkové faktury. I přes urgence a upomínky zaplaceno nebylo a zřejmě asi nebude, i když o žádných reklamacích nevíme. Můžeme tyto pohledávky, celkem 41 000 Kč, odepsat daňově nebo pouze nedaňově?

Účetní jednotka, ve vnitřní směrnici stanoveno použití ročního pevného kurzu. Tímto kurzem se řídí přepočet banky i závazků, pohledávek? Pokud i závazku (např. faktury přijaté), který tedy zaúčtuji naším pevným kurzem, jak promítnu do DPH přijatou fakturu, která má na sobě jiný kurz, a tím pádem by nesedělo v kontrolním hlášení? Pokud závazek bude účtován pevným kurzem a uhradíme z CZK účtu, kde bude určitě jiný kurz, rozdíl půjde do kurzových rozdílů? 

Společnost s r. o., plátce DPH, má ke konci roku rozpracovanou zakázku na práce v RD. Firma přijala zálohu ve výši 400 000 Kč bez DPH, slouží k nákupu materiálu. Po přijetí zálohy vystavila daňový doklad k přijaté platbě a odvedla DPH. Ke konci roku, vzhledem k počasí, nestihla práce dokončit, tudíž zatím nevystavila konečnou fakturu. Ta bude vystavena po předání díla. K 31. 12. má tedy zůstatek na účtu 324, ale materiál byl již použit a nějaké práce také provedeny. Jak prosím tohle zúčtovat k 31. 12? Na jaký účet zaúčtovat? Předpokládám, že na účtu 324 by to bylo špatně. Přes nějaký dohadný účet převést do výnosů a na 324 nechat zůstatek tak, jak je? 

Je možné vystavit fakturu, v případě DUZP 31. 12. 2025, vystavena 15. 1. 2026 a splatnost 15. 2. 2026 ještě v roce 2025?

V 4/2024 vznikla nová společnost A, která byla založena primárně jako holdingová – na správu podniků ve skupině. Tato společnost v podstatě nevykazuje v r. 2024 žádnou činnost, nemá pracovníky a výnosy jsou tvořeny výnosy z podílů na zisku. Tato nově vzniklá společnost A se k datu 17.12.2024 stala mateřskou společností firmy B - s.r.o. v ČR a to na základě vkladů 100% podílu této dceřiné společnosti B vkladem mimo základní kapitál. Dceřiná společnost B překračuje v r. 2024 (i 2025) kritéria pro střední účetní jednotku. V roce 2024 po zápisu vlastnictví 100% podílu na mateřkou společnost A, která vznikla v 4/2024 došlo k výplatě podílů na zisku na tuto společnost od společnosti B ve vyšší částce, takže, dle našeho názoru, evidentně došlo k přímému ovládání dceřiné společnosti v r. 2024. Dotaz směřuje k povinnosti konsolidace skupiny v r. 2024 – splnění kritérií střední skupina 1. K 31.12.2024 je překročen ukazatel aktiva pro střední skupinu účetních jednotek na konsolidovaném základě 2. Nejsme si jistí přepočtem pracovníků, dceřiná společnost překračuje stav pracovníků pro konsolidaci, mateřská společnost pracovníky nemá. Průměrný přepočtený stav pracovníků se v tomto případě bude počítat jakým způsobem: - poměrem od data akvizice, tj. 17.12.2024 za obě dvě společnosti? Pak by došlo k překročení ukazatele. (matka 0 pracovníků, dcera 68). - Nebo se bude počítat od data vzniku mateřské společnosti A (4/2024) za obě dvě společnosti bez ohledu na datum akvizice (obě za 4 – 12) – pak by došlo k překročení ukazatele (matka 0 pracovníků, dcera 68 – celkem 68). - Nebo se bude počítat tak, že za období od vzniku společnosti do 17.12. se bude brát stav u nově vzniklé holdingové společnosti A (tj. za 4/2024 – 17.12. stav pracovníků 0), a za období od 17.12.2024 propočet z dceřiné společnosti B cca 68 pracovníků – celkem přepočtené za období 4 – 12/2024 (zjednodušeně 68/7=10). Pak by ukazatel překročen pravděpodobně nebyl. - případně zda se bude brát prostý součet průměrného stavu pracovníků skupina k datu 31.12.2024 – pak by byl ukazatel překročen. 3. Čistý obrat konsolidovaný - konsolidovaný ČO přepočtený na celorok, dle našeho názoru nebude překračovat kritérium pro střední skupinu účetních jednotek, neboť do data akvizice se obrat dceřiné společnosti zahrnuje do propočtu konsolidačního rozdílu a do obratu se bude započítávat jen obrat (konsolidovaný) od 17.12. do konce účetního období u dceřiné společnosti B (mateřská společnost obrat nemá, resp. jen vylučované podíly na zisku). Samotný ČO dcery za celorok překračuje hranici pro střední skupinu. Jakým způsobem se bude tedy ČO počítat: - zda se bude počítat z konsolidovaného čistého obratu (náběh dcery až od 17.12.). Tj. čistý obrat se bude vykazovat za období 4 – 12/2024 – propočet poměrem za 4 – 12 – pak nedojde k překročení limitu – např. ČO konsolidovaný - skupina od 17.12. činí 10 mil. Kč, propočet od vzniku mateřské společnosti 4/2024 – 10 mil. Kč (za 4 – 12/2024) a ani přepočtem na celorok 12 měsíců nedojde k překročení kritéria konsolidovaného ČO - případně, zda při přepočtu bude použitý jiný způsob a jaký 4. Pokud v roce 2024 nedojde k překročení dvou kritérií a společnost by nesplnila kritéria pro zařazení do střední skupiny a jednalo by se o malou skupinu bez povinnosti auditu, pak v r. 2025, 2026 – i když budou ukazatele pro střední skupinu překročeny a v r. 2024 nedošlo k překročení jen vlivem akvizice až 17.12., pak přeřazení do střední skupiny a povinnost auditu by pro společnost nastala až od r. 2027 – po přeřazení do střední skupiny. Děkuji

Jsme spolek Tělovýchovná jednota z.s. Za rok 2025 jsme obdrželi státní dotace v hodnotě více než 1 milion. Jsme povinni mít účetní závěrku ověřenu auditorem?

Jsme akciová společnost a jsme subjektem veřejného zájmu, proto zpracováváme a zveřejňujeme výroční finanční zprávu dle IAS/IFRS. Předmětem činnosti společnosti je především pronájem nemovitostí. V souladu se stanovami společnost zřídila modernizační fond, kdy finanční prostředky fondu mohou být použity výlučně k rekonstrukci, modernizaci a nové výstavbě nemovitostí společnosti, opravám, rekonstrukcím a nové výstavbě inženýrských sítí a dopravních cest. O konkrétním způsobu užití finančních prostředků fondu rozhoduje představenstvo společnosti. S přídělem do modernizačního fondu nejsou alokovány finanční prostředky na zvláštním účtě. Společnost vykazuje nemovitosti, které pronajímá, dle IAS 40 – investice do nemovitostí, v reálné hodnotě a neodepisuje je. Současně vykazuje provozní nemovitosti dle IAS 16, které odepisuje. Přecenění nemovitostí dle IAS 40 vykazujeme ve výsledku hospodaření, přecenění dle IAS 16 ve vlastním kapitálu. Jak správně postupovat při zaúčtování čerpání modernizačního fondu pro novou výstavbu či modernizaci budov evidované jak dle IAS 40, tak i IAS16. 

Evropská komise v roce 2025 v rámci regulační iniciativy „Omnibus Package“ zrevidovala pravidla pro podávání zpráv podle taxonomie EU s cílem zjednodušit a zpřehlednit požadavky praktičtějším způsobem. Nová pravidla, zavedená aktem v přenesené pravomoci (EU) 2026/73, umožňují pro rok 2025 tři varianty reportingu: pokračování podle staré metodiky, využití nových šablon a metodiky nebo možnost odhlášení z povinnosti reportingu za určitých podmínek. Od roku 2026 je zavedení nových pravidel povinné pro všechny dotčené instituce.

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.