Vyměřovací základ daně z příjmů

V 12/2022 měla společnost na devizovém účtu 10.000,- eur a kurz k 31.12.2022 byl Kč 24,115. V roce 2023 na účtu nebyl pohyb a přepočet k 31.12.2023 je v kurzu Kč 24,725. Vzniká tedy zisk Kč 6.100,-. Přijde mi nelogické, aby to zvýšilo daňový základ. To se někde v daňovém přiznání vyloučí? 

Od 2024 poplatník vstupuje do paušálního režimu. Má běžné pohledávky z obchodního styku za odběrateli s tím, že se nejedná o pohledávky, které byly v minulosti nějak uplatněny ať soudně, nejsou vykonatelné, nejsou přihlášené v insolvenčním řízení, dlužníci nezemřeli, nezanikli, atd. . V období vzniku daných pohledávek poplatník (věřitel daných pohledávek) uplatňoval vždy paušální výdaje. Pohledávky jsou po splatnosti v různé délce, některé i promlčené, nikoliv zaniklé. Pro rok 2024 předpokládáme tedy že vstupem do paušálního režimu daň věřitele bude rovná paušální dani. Obecně kdy je povinnost zahrnout uvedené pohledávky do základu daně - v řádném přiznání za 2023, nebo lze následně v dodatečném přiznání za 2023 později - když si budeme jisti že daň bude rovna paušální dani? Jsme si jisti, že některé pohledávky nebudou uhrazeny, nemá smysl je ani vymáhat. Existuje nějaká možnost vyhnout se uvedenému zvýšení základu daně o neuhrazené pohledávky uvedeného typu? Napadá mě částečné prominutí dluhu (dodatečným snížením ceny) - lze provést jednostranně? V období 2023 byl ještě věřitel plátcem DPH, tj. např. provést tento jednostranný úkon opravným daňovým dokladem s DUZP 2023 (samozřejmě jen k plněním ke kterým lze tento doklad vystavit - 3 letá lhůta)?

Jsme mateřská společnost, na základě našeho rozhodnutí v dceřiné společnosti musí proběhnout změna jednatele. Objednali jsme právníky, aby to udělali za nás. Tento náklad na legal pro DPPO a DPH účely by měl patřit matce (protože na základě její rozhodnutí a matka to potřebuje) nebo dceři (protože náklad souvisí s touto společnosti)? Spíš se přikláním k druhé variantě, že náklad patří dceřiné společnosti.

Naše společnost uhradila zaměstnanci zkoušku k odborné způsobilosti, opakovanou. Na základě jeho osvědčení získá naše společnost pověření k provádění určitých činností dle živnostenského zákona. Je úhrada za zkoušku daňově uznatelná a jak se chová z hlediska daňového u zaměstnance ? Předpokládám, že není rozhodující jestli poplatek za zkoušku je pro jednoho nebo více zaměstnanců?

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Pokud máme závazek z titulu postoupení pohledávky - postupník, který dluží postupiteli za postoupení, tak tento závazek v případě neuhrazení po 30 měsících nevstupuje do základu daně (nepodléhá závazek v tomto případě k povinnému dodanění), protože při vzniku závazku nevznikl žádný náklad? Nebo se také musí po 30 měsících dodanit? 

OSVČ přechází z daňové evidence na účetnictví. Dodaňuje neuhrazené pohledávky. Dle § 23 odst. 14 ZDP může postupně zvyšovat o hodnotu pohledávek základ daně až 9 let. Je vyměřovacím základem pro SP a ZP v každém roce takto zvýšený základ daně?