Vyměřovací základ daně z příjmů

Vím, že státní příspěvek na penzijní připojištění již starobní důchodci nedostávají, ale dočetla jsem se, že od 1. 7. 2024 si může pracující starobní důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod a pobírá jej, odečítat vlastní příspěvky na penzijní připojištění v plné výši (vše až do částky 48 000 Kč/rok). Znamená to, že se ho netýká omezení daňové výhody příspěvku až z částky nad limitem 1 700 Kč? Platí to i pro rok 2025?

Základní škola, příspěvková organizace města, využila v roce čerpání fondu ze zlepšeného výsledku hospodaření minulých let (čerpání rezervního fondu k dalšímu rozvoji činnosti): MD 413/D 648. Bude zaúčtovaná částka na 648 daňová nebo nedaňová? Resp. na jakém řádku daňového přiznání se bude vylučovat? Případně jsou tam nějaké souvislosti, které nám řeknou, zda zůstane v daňovém základu pro výpočet daně z příjmů právnických osob, či nikoliv?

Fyzická podnikající osoba vykonává podnikatelskou činnost (poradenství v oblasti informačních technologiích) pro českou s. r. o. V předešlých letech obdržela od mateřské společnosti dané s. r. o., které fakturuje, nárok na opce. Ty byly v roce 2024 uplatněny a došlo k zakoupení opcí za výhodnější cenu (1 dolar za opci), než je tržní cena opce (5 dolarů za opci). Tato mateřská společnost má předkupní právo na opce v případě prodeje. Opce do konce roku 2024 nebyly ze strany fyzické osoby prodány. Bude se příjem považovat za příjem z podnikatelské činnosti, který podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění v ČR (fyzická osoba je daňovým rezidentem ČR)? Jaký bude příjem z opcí ke zdanění (bude se jednat o 4 dolary krát počet zakoupených opcí, tj. 5 – 1), když by fyzická osoba uplatňovala výdaje procentem z příjmů (60 %)? Kdy bude okamžik zdanění opce, bude se jednat o rok 2024, tj. rok uplatnění opce?

OSVČ, plátce DPH, poskytující ubytovací služby má v obchodním majetku více než 10 let nemovitost a každý rok uplatňuje odpis. Nyní zvažuje prodej této nemovitosti. Jakým způsobem to bude z pohledu daní nejoptimálnější? Pokud nemovitost prodá cizí osobě, bude prodej od DPH osvobozen? Z pohledu DPFO bude ke zdanění rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zůstatkovou? Pokud by nemovitost daroval své dceři a ta ji později prodala, bude vyřazení majetku zdanitelným plněním § 13 odst. 5 zákona o DPH a tedy bude muset odvést DPH z ceny obvyklé? Dcera při prodeji do pěti let od nabytí odvede daň z příjmů z rozdílu ceny odhadní a prodejní? 

Příspěvková organizace má pro rok 2024 stanoven poměrný koeficient a neuplatněný nárok na odpočet je účtován do nákladů roku 2024. V roce 2025 bude podáno dodatečné přiznání k DPH, kde dojde ke zvýšení uplatněného nároku na odpočet. Toto zvýšení nároku bude mít vliv na snížení vykázaných nákladů za rok 2024. Příspěvková organizace ihned po podání DPH za prosinec odeslala veškeré výkazy svému zřizovateli, do roku 2024 tedy již nemůže zasahovat. Prosím o informaci, zda smí příspěvková organizace zohlednit snížení nákladů z důvodu podaného dodatečného přiznání jako účetní případ roku 2025 a tedy v nákladech roku 2025, když bylo dodatečné přiznání podáno až v roce 2025, či nikoliv.

Fyzická osoba v roce 2024 pronajímala parkovací stání. Do kterého řádku DPFO fyzická osoba měla by uvést příjem od pronájmu parkovacího stání? Příjem od pronájmu parkovacího stání patří do paragrafu 9 zákona o daních z příjmů? Pokud ano, lze uplatnit výdaje procentem z příjmů od pronájmu parkovacího stání? 

Fyzická osoba investuje do „fondu“, resp. firmy nazvané ,,osoba rizikového kapitálu s. r. o.“, dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech finanční prostředky. V tomto „fondu“ probíhají během roku různé obchody. Je nutné, aby investor zahrnul do svého daňového přiznání individuální obchody, které se tam během toho roku dějí, a to v poměru, který odpovídá jeho investici, nebo se zdanění realizuje až při výběru peněžních prostředků, obdobně jako u podílových fondů? Lze v tomto případě uplatnit časový test 3 roky, popř. hodnotový příjem 100 pro osvobození příjmů z cenných papírů, nebo se to na to nevztahuje?Doplnění dotazu: Investor (FO) poskytuje své prostředky do firmy formou vkladu do fondu, který je veden jako „osoba rizikového kapitálu s. r. o.“. Fond poté tyto prostředky využívá k investování, například nákupu akcií či jiných aktiv, a generuje z nich zhodnocení. A jak by to bylo, když poskytne peněžní prostředky formou zápůjčky? Mimo jiné, když fyzická osoba půjčuje firmě peníze formou zápůjčky, tak úroky z ní plynoucí nepodléhají srážkové dani jako u dluhopisu?

Odborová organizace, vlastník nemovitosti od roku 1990, prodáváv roce 2024 tento dětský tábor. Odborová organizace bude zisk z tábora zdaňovat 19 %, následně rozdělí zbylé finance členům odborové organizace. Bude odborová organizace zdaňovat rozdělené finance členům odborové organizace při převodu financí srážkovou daní 15 %?

V 12/2022 měla společnost na devizovém účtu 10.000,- eur a kurz k 31.12.2022 byl Kč 24,115. V roce 2023 na účtu nebyl pohyb a přepočet k 31.12.2023 je v kurzu Kč 24,725. Vzniká tedy zisk Kč 6.100,-. Přijde mi nelogické, aby to zvýšilo daňový základ. To se někde v daňovém přiznání vyloučí? 

Od 2024 poplatník vstupuje do paušálního režimu. Má běžné pohledávky z obchodního styku za odběrateli s tím, že se nejedná o pohledávky, které byly v minulosti nějak uplatněny ať soudně, nejsou vykonatelné, nejsou přihlášené v insolvenčním řízení, dlužníci nezemřeli, nezanikli, atd. . V období vzniku daných pohledávek poplatník (věřitel daných pohledávek) uplatňoval vždy paušální výdaje. Pohledávky jsou po splatnosti v různé délce, některé i promlčené, nikoliv zaniklé. Pro rok 2024 předpokládáme tedy že vstupem do paušálního režimu daň věřitele bude rovná paušální dani. Obecně kdy je povinnost zahrnout uvedené pohledávky do základu daně - v řádném přiznání za 2023, nebo lze následně v dodatečném přiznání za 2023 později - když si budeme jisti že daň bude rovna paušální dani? Jsme si jisti, že některé pohledávky nebudou uhrazeny, nemá smysl je ani vymáhat. Existuje nějaká možnost vyhnout se uvedenému zvýšení základu daně o neuhrazené pohledávky uvedeného typu? Napadá mě částečné prominutí dluhu (dodatečným snížením ceny) - lze provést jednostranně? V období 2023 byl ještě věřitel plátcem DPH, tj. např. provést tento jednostranný úkon opravným daňovým dokladem s DUZP 2023 (samozřejmě jen k plněním ke kterým lze tento doklad vystavit - 3 letá lhůta)?

Jsme mateřská společnost, na základě našeho rozhodnutí v dceřiné společnosti musí proběhnout změna jednatele. Objednali jsme právníky, aby to udělali za nás. Tento náklad na legal pro DPPO a DPH účely by měl patřit matce (protože na základě její rozhodnutí a matka to potřebuje) nebo dceři (protože náklad souvisí s touto společnosti)? Spíš se přikláním k druhé variantě, že náklad patří dceřiné společnosti.

Naše společnost uhradila zaměstnanci zkoušku k odborné způsobilosti, opakovanou. Na základě jeho osvědčení získá naše společnost pověření k provádění určitých činností dle živnostenského zákona. Je úhrada za zkoušku daňově uznatelná a jak se chová z hlediska daňového u zaměstnance ? Předpokládám, že není rozhodující jestli poplatek za zkoušku je pro jednoho nebo více zaměstnanců?

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Pokud máme závazek z titulu postoupení pohledávky - postupník, který dluží postupiteli za postoupení, tak tento závazek v případě neuhrazení po 30 měsících nevstupuje do základu daně (nepodléhá závazek v tomto případě k povinnému dodanění), protože při vzniku závazku nevznikl žádný náklad? Nebo se také musí po 30 měsících dodanit? 

OSVČ přechází z daňové evidence na účetnictví. Dodaňuje neuhrazené pohledávky. Dle § 23 odst. 14 ZDP může postupně zvyšovat o hodnotu pohledávek základ daně až 9 let. Je vyměřovacím základem pro SP a ZP v každém roce takto zvýšený základ daně?