56864/25/7700-40121-013876 Metodický pokyn k aplikaci osvobození pozemků, budov a zdanitelných jednotek ve vlastnictví církví a náboženských společností dle § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

Schválený:
56864/25/7700-40121-013876
METODICKÝ POKYN
k aplikaci osvobození pozemků, budov a zdanitelných jednotek ve vlastnictví církví a náboženských společností dle § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů
Generální finanční ředitelství
Lazarská 7, 117 22 Praha 1
Sekce správy daní
Všem finančním úřadům
Odvolacímu finančnímu ředitelství
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Účinnost                I 1. 12. 2025                                      I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Důvod přijetí           I Metodický pokyn sjednocuje postup při            I
I                         I uplatňování osvobození od daně u pozemků         I
I                         I tvořících jeden funkční celek s budovou nebo     I
I                         I jednotkou sloužící k vykonávání náboženských     I
I                         I obřadů či duchovní správy registrovaných církví  I
I                         I a náboženských společností. Současně vymezuje    I
I                         I podmínky pro osvobození budov a jednotek ve      I
I                         I vlastnictví těchto subjektů a stanoví, že svaz   I
I                         I církví a náboženských společností podmínky pro   I
I                         I osvobození nesplňuje.                            I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Oblast úpravy           I Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, I
I                         I ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDNV")   I
I                         I                                                  I
I                         I Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského      I
I                         I vyznání a postavení církví a náboženských        I
I                         I společností a o změně některých zákonů (zákon    I
I                         I o církvích a náboženských společnostech), ve     I
I                         I znění pozdějších předpisů (dále jen "církevní    I
I                         I zákon")                                          I
I                         I                                                  I
I                         I Usnesení předsednictva České národní rady        I
I                         I č. 2/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992,          I
I                         I o vyhlášení Listiny základních práv a svobod     I
I                         I jako součásti ústavního pořádku České republiky  I
I                         I (dále jen "Listina základních práv a svobod")    I
I                         I                                                  I
I                         I Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí,   I
I                         I ve znění pozdějších předpisů (dále jen           I
I                         I "katastrální zákon")                             I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Agenda                  I osvobození, registrovaná církev, registrovaná    I
I                         I náboženská společnost, duchovní správa           I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Základní ustanovení     I § 4 odst. 1 písm. e) ZDNV                        I
I                         I                                                  I
I                         I § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV                        I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Předcházející metodické I Metodický pokyn k aplikaci osvobození pozemků,   I
I materiály               I budov a zdanitelných jednotek ve vlastnictví     I
I                         I církví a náboženských společností dle            I
I                         I § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e)      I
I                         I zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých      I
I                         I věcí, ve znění pozdějších předpisů č.j.          I
I                         I 1980/25/7700-40121-013876                        I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Související metodické   I ---                                              I
I materiály               I                                                  I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Technické postupy       I ---                                              I
I v IS/Úlohy ADIS         I                                                  I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Přílohy                 I ---                                              I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
I Judikatura, literatura  I ---                                              I
I-------------------------I--------------------------------------------------I
Anotace:
Metodický pokyn upravuje podmínky pro osvobození pozemků, které tvoří jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností.
Dále upravuje osvobození zdanitelných staveb, které jsou budovou, nebo zdanitelných jednotek ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností.
Aktualizované znění metodického pokynu zohledňuje právní postavení tzv. evidovaných právnických osob, které mohou být zřízeny registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi v souladu s církevním zákonem, a za splnění zákonných podmínek si mohou uplatnit příslušné osvobození podle ZDNV. Dále je v textu upozorněno na postavení svazu církví a náboženských společností, jehož charakter, účel a způsob fungování neumožňují naplnění zákonných podmínek pro osvobození podle ZDNV, a proto se na něj předmětné osvobození nevztahuje.
Primární příjemci:
Úřední osoby spravující daň z nemovitých věcí - využití při standardních činnostech souvisejících s vyměřením či doměřením daně z nemovitých věcí.
Čl.I.
Právní úprava osvobození
1.
[Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDNV]
Dle tohoto zákonného ustanovení jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností.
2.
[Další podmínky pro osvobození dle § 4 odst. 3 a 5 ZDNV]
Pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností, jsou osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDNV pouze v případě, že nejsou užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.
Pokud podmínky osvobození podle § 4 odst. 1 ZDNV splňuje pouze část pozemku, je od daně z pozemků osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle § 4 odst. 3 ZDNV splňuje pouze část pozemku, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.
3.
[Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV]
Dle tohoto zákonného ustanovení jsou od daně ze staveb a jednotek osvobozeny zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností.
4.
[Další podmínky pro osvobození dle § 9 odst. 2 a 4 ZDNV]
Zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností jsou osvobozeny podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV pouze v případě, že nejsou užívány k podnikání nebo pronajímány.
Pokud podmínky osvobození podle § 9 odst. 1 ZDNV splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle § 9 odst. 4 ZDNV splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.
Čl.II.
Vymezení základních pojmů dle církevního zákona
1. [Církev a náboženská společnost]
Církev nebo náboženská společnost je dobrovolné společenství lidí, které má vlastní organizační strukturu, orgány, vnitřní pravidla, náboženské obřady a projevy víry. Je založena za účelem vyznávání určité náboženské víry, a to veřejně i soukromě. Mezi hlavní činnosti patří shromažďování věřících, konání bohoslužeb, náboženské vyučování, duchovní služby a případně i obecně prospěšná činnost.
2. [Evidovaná právnická osoba]
Evidovaná právnická osoba je právnická osoba založená registrovanou církví nebo náboženskou společností a evidovaná Ministerstvem kultury podle církevního zákona. Tyto organizace vykonávají náboženskou činnost, případně také charitativní, sociální, zdravotnickou nebo jinou obecně prospěšnou činnost spojenou s náboženskou vírou. Evidovaná právnická osoba není samostatnou církví nebo náboženskou společností, ale součástí struktury registrované církve či náboženské společnosti.
3. [Svaz církví a náboženských společností]
Registrované církve a náboženské společnosti mohou založit svaz církví a náboženských společností, aby společně vykonávaly právo na náboženskou svobodu. Tento svaz však není církví ani náboženskou společností a nemůže zakládat evidované právnické osoby. Může však jménem registrovaných církví a náboženských společností, které mají zvláštní oprávnění, například uzavírat dohody o působení ve veřejné správě.
Smyslem vytváření svazů církví a náboženských společností je umožnit jim svobodně spravovat své záležitosti a svobodně projevovat svou víru nebo náboženství - buď samostatně, nebo ve spolupráci s jinými.
Čl.III.
Proces registrace a evidenční rejstříky vedené Ministerstvem kultury
1. [Registrace církve a náboženské společnosti]
Církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací podle církevního zákona, pokud církevní zákon nestanoví jinak. Registrací získá církev a náboženská společnost právní osobnost - právní subjektivitu, tj. nabývá postavení právnické osoby.
Registrovaná církev a náboženská společnost může k plnění svého poslání zejména
- vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách a jiných zařízeních, též na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách, za podmínek podle zvláštních právních předpisů,
- získat oprávnění k výkonu zvláštních práv podle církevního zákona, což je např. právo zakládat školy podle školského zákona, konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle občanského zákoníku apod.
2. [Registrace svazu církví a náboženských společností]
Svaz církví a náboženských společností vzniká jako právnická osoba rovněž registrací podle církevního zákona. Členy svazu mohou být výhradně církve a náboženské společnosti, které jsou řádně registrovány podle církevního zákona. Členství není přípustné pro zahraniční církve a náboženské společnosti, subjekty působící v jiné právní formě (např. spolek) ani pro jiné svazy církví a náboženských společností. Ačkoli zákon nestanoví minimální počet členů potřebných k založení svazu, implicitně předpokládá pluralitu členů; za splnění této podmínky lze považovat již dva registrované subjekty.
Svaz církví a náboženských společností je právnickou osobou soukromého práva, obdobně jako registrovaná církev či náboženská společnost. Jeho vznik probíhá ve dvou fázích. Nejprve je svaz založen písemnou zakladatelskou smlouvou a přijetím stanov. Následně je podán návrh na registraci Ministerstvu kultury. Právní subjektivita svazu vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho registraci.
3. [Evidovaná právnická osoba]
Návrh na evidenci evidované právnické osoby podává registrovaná církev a náboženská společnost. Evidovaná právnická osoba se stává právnickou osobou dnem evidence podle církevního zákona. Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle církevního zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem např. podle občanského zákoníku.
Hlavním předmětem činnosti evidované právnické osoby, resp. jejím účelem, je podle církevního zákona vyznávání náboženské víry. Tento hlavní předmět činnosti se v návrhu na evidenci neuvádí ani se nezapisuje do rejstříku. Naopak v návrhu na evidenci je nezbytné uvést zamýšlenou doplňkovou činnost, která může spočívat v obecně prospěšné činnosti nebo podnikání či jiné výdělečné činnosti, a tyto doplňkové činnosti se již do rejstříku zapisují.
4. [Rejstříky vedené Ministerstvem kultury]
Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Rejstřík evidovaných právnických osob a Rejstřík svazů církví a náboženských společností, které jsou dostupné na odkazu https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/.
Čl.IV.
Vymezení subjektů a podmínky pro uplatnění osvobození
1. [Církve a náboženské společnosti]
Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV vyplývá, že registrované církve a registrované náboženské společností podle církevního zákona jsou daňovými subjekty, které mohou - při splnění stanovených podmínek - uplatnit příslušné daňové osvobození.
2. [Evidované právnické osoby]
Církve a náboženské společnosti se mohou stejně jako jiná sdružení vnitřně dělit do organizačních útvarů. Tyto útvary se mohou dále dělit, a vzniká tak složitá hierarchizovaná vnitřní struktura, jaká je například v Církvi římskokatolické. Církve a náboženské společnosti, které byly registrovány, mohou ve svém základním dokumentu určit, že některé vnitřní útvary budou založeny jako právnické osoby. Jsou-li následně tyto útvary evidovány Ministerstvem kultury, získávají právní osobnost a právní formu evidované právnické osoby. Právo založit evidovanou právnickou osobu se týká výlučně registrovaných církví a náboženských společností, svazy církví a náboženských společností a evidované právnické osoby tímto oprávněním nedisponují.1
Evidované právnické osoby (jedná se o právnickou osobu založenou registrovanou církví nebo náboženskou společností a evidovanou v souladu s církevním zákonem) jsou pro účely uplatnění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV postaveny na roveň registrovaným církvím a náboženským společnostem, neboť církve či náboženské společnosti takovéto evidované právnické osoby často zakládají. Dotčená osvobození sice evidované právnické osoby explicitně neuvádí, ale má se za to, že se na ně vztahují veškeré právní úpravy a podmínky, které platí pro registrované církve a náboženské společnosti,
a proto lze u nemovitých věcí ve vlastnictví těchto evidovaných právnických osob taktéž uplatnit nárok na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV, pokud tyto nemovité věci splňují další podmínky stanovené ZDNV.
Vzhledem k tomu, že evidované právnické osoby jsou zakládány registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi s cílem zajištění přímého vykonávání náboženských obřadů a výkonu duchovní správy, nemovité věci ve vlastnictví těchto subjektů slouží přímo účelu mateřské církve či náboženské společnosti, čímž je naplněna kumulativní podmínka ZDNV [§ 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV]. Funkční a účelové propojení mezi evidovanou právnickou osobou a mateřskou církví je natolik těsné, že ospravedlňuje aplikaci osvobození i při formálně odlišné vlastnické struktuře. Přiznání osvobození těmto subjektům je rovněž v souladu s principem účelnosti právního předpisu - bez něj by ustanovení o osvobození zůstalo ve značné míře bez praktického obsahu, neboť většina majetku registrovaných církví je fakticky držena právě těmito evidovanými právnickými osobami.
3. [Sjednocení pojmů]
Církví a náboženskou společností uvedenou dále se tedy rozumí i evidovaná právnická osoba ve smyslu církevního zákona.
4. [Svaz církví a náboženských společností]
Jedná se o sdružení více registrovaných církví nebo náboženských společností, které vzniká jako právnická osoba na základě registrace podle církevního zákona. Členy tohoto svazu mohou být výhradně registrované církve a náboženské společnosti.
Svazy církví a náboženských společností vykonávají primárně administrativní, koordinační a zastřešující funkce. Jejich majetek není využíván k přímému výkonu náboženských obřadů ani k duchovní správě členů. Vazba svazů na účel užití a vlastnictví, který zákon vyžaduje pro osvobození, je minimální až nepřítomná. Extenzivní výklad osvobození by zde nebyl opodstatněný - chybí jak přímá účelová vazba, tak teleologické argumenty, které by ospravedlňovaly rozšíření zákonného osvobození na subjekty vykonávající pouze koordinační nebo zastřešující činnosti.
Svazy církví a náboženských společností neslouží k vykonávání náboženských obřadů nebo výkonu duchovní správy, ačkoliv není zcela vyloučeno, aby tak v nějaké velmi omezené míře činily. Svaz církví a náboženských společností je administrativní, zastřešující a reprezentační "orgán".
Z hlediska systematického, teleologického i účelového výkladu ZDNV je zřejmé, že osvobození je opodstatněné pro evidované právnické osoby, které naplňují obě kumulativní podmínky zákona - vlastnictví a účel užití.
Naopak svazům církví a náboženských společností osvobození přiznáno být nemá, neboť jejich činnost a majetkové vztahy nesplňují zákonem vymezené podmínky, a jejich zapojení do náboženské praxe je pouze okrajové.
Čl.V.
Vykonávání náboženských obřadů a výkon duchovní správy
1. [Vykonávání náboženských obřadů]
Vykonávání náboženských obřadů znamená provádění různých rituálů, modliteb a dalších náboženských činností, které jsou součástí náboženské praxe určité víry nebo náboženské tradice. Tato činnost obvykle zahrnuje specifické způsoby chování, slova a činy, které mají duchovní nebo symbolický význam. Náboženské obřady jsou součástí praktického prožívání víry a slouží k vyjádření úcty k božstvům, vyjádření víry, společenství nebo oslavám důležitých událostí v životě věřících.
Vykonávání náboženských obřadů zahrnuje konkrétní činnosti, které jsou vykonávány podle pravidel dané víry, a to jak ve veřejném, tak i v osobním rámci. Náboženské obřady mohou mít různou podobu a význam v závislosti na specifických vírách a praktikách jednotlivých náboženství. Příklady náboženských obřadů:
- Bohoslužby a náboženská shromáždění
o Pravidelná setkání věřících, během nichž se vykonávají modlitby, zpívají hymny, kázání a jiné náboženské rituály. Může jít o mše (katolické, pravoslavné), bohoslužby (protestantské), obřady (v jiných náboženstvích) atd.
- Rituály a modlitby
o Modlitba je obvykle individuální nebo skupinová komunikace s bohem či bohy. Může být formální nebo spontánní součástí náboženské praxe.
o Rituální modlitby jsou předepsané formulace, které se recitují v určitém čase a místě.
- Obřady spojené s životními cykly (svátosti)
o Křest (křesťanství) - iniciační obřad, který symbolizuje přijetí víry.
o Bar micva / Bat micva (judaismus) - rituály, které označují dosažení dospělosti a přijetí náboženských povinností.
o Svatební obřad - v různých náboženstvích se svatby konají s rituály, které mohou zahrnovat požehnání nebo symboliku.
o Pohřební obřady - obřady po smrti, které mohou zahrnovat pohřební rituály, modlitby nebo rituály očisty a smíření s duší zesnulého.
- Obřady spojené s obdobími a svátky
o Vánoce, Velikonoce a další - obřady a slavnosti, které oslavují důležité náboženské události, historické nebo symbolické momenty v náboženské tradici.
- Obřady spojené s obětmi a dary
- Obřady spojené s půstem a posty
- Obřady spojené s meditací a duchovním očištěním
o Meditace a jóga - zejména v buddhismu a hinduismu se meditace používá jako rituál k dosažení duchovního osvícení nebo vnitřní čistoty.
- Očistné rituály
o V různých náboženských tradicích existují rituály, které mají za cíl očistit věřící od hříchů nebo negativní energie, například v křesťanské zpovědi.
Obřady jsou obvykle vykonávány duchovními osobami (kněžími, pastory, rabíny apod.), kteří jsou vyškoleni a pověřeni vykonávat tyto rituály v souladu s náboženskými předpisy dané víry. Vykonávání náboženských obřadů může mít pro věřící nejen duchovní, ale také komunitní význam, neboť obřady často slouží k posílení vztahů mezi členy náboženské komunity.
2. [Výkon duchovní správy]
Tento pojem je zakotven v ZDNV téměř od počátku jeho účinnosti, ovšem není zde nijak blíže specifikován. Obsah samotného pojmu je spjat s církevním zákonem, ale ani v něm žádnou definici tohoto pojmu nenalezneme, dokonce ani v žádném jiném právním předpisu se s ním prakticky nesetkáváme. Nicméně obecně lze pod tímto pojmem chápat výkon správy, která je přímo pojena s duchovní, náboženskou, pastorační a charitativní činností. Projevuje se ve všech organizačních složkách církví a náboženských společností (například farnostech, náboženských obcích, diecézích, biskupstvích, charitách a v dalších organizačních jednotkách církví a náboženských společností). Historicky byl pojem používán především v souvislosti s výkonem funkce faráře, na nějž byla vedle duchovní správy ve smyslu organizace církve přenesena i správa veřejná, za což byl společně státem odměňován.
V současném právním řádu je třeba při interpretaci pojmu prostřednictvím systematického výkladu v prvé řadě vycházet z ustanovení čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které církvím a náboženským společnostem garantuje svobodu spravovat své záležitosti. Tím se míní vykonávat správu církevní a správu duchovní: "
Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
" Význam tohoto práva spočívá v záruce autonomie církví a náboženských společností, což vylučuje zásahy státu do jejich činnosti.
Samostatným spravováním svých záležitostí je tedy míněno vykonávání činností, jež jsou církvím a náboženským společnostem vlastní a které směřují k plnění jejich poslání. Na shora uvedené navazuje ustanovení § 4 odst. 3 církevního zákona, dle něhož "
Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustanovují a ruší své orgány, ustanovují a odvolávají své duchovní a zřizují a ruší církevní a jiné instituce podle svých předpisů nezávisle na státních orgánech."
Výkon duchovní správy je tedy součástí náboženské činnosti, která zahrnuje jak náboženské obřady, tak i širokou paletu činností zaměřených na duchovní péči a správu života církve a její komunity. Zde jsou některé hlavní způsoby, jakými např. duchovní vykonává duchovní správu:
a) Vedení bohoslužeb a náboženských obřadů
Duchovní je zodpovědný za sloužení mší (např. nedělní mše), za vysluhování svátostí (křest, eucharistie, manželství, pohřeb, zpověď) a další náboženské obřady. To zahrnuje:
- Slavení mší a modliteb.
- Zpověď (například slavení svátosti smíření).
- Svátosti (např. křest, svaté přijímání, manželství, pohřeb).
- Liturgie a bohoslužby při svátcích.
- Duchovní rozhovory.
b) Pastorační péče
Duchovní nebo jiná osoba se stará o spirituální potřeby jednotlivých členů farnosti a celé komunity:
- Poskytuje duchovní poradenství a modlitební podporu.
- Navštěvuje věřící, kteří jsou nemocní nebo potřebují pomoc, a to jak v domácnostech, tak v nemocnicích či věznicích.
- Poskytuje pastorační poradenství rodinám, jednotlivcům, mladým lidem i starším, a pomáhá jim řešit životní problémy v duchovním i praktickém smyslu.
- Provádí duchovní vedení a výchovu nových věřících, včetně přípravy k přijetí svátostí (např. příprava na křest nebo na přijetí svatého přijímání).
c) Vzdělávání a formace věřících
Duchovní nebo jiná osoba se podílí na vzdělávání a duchovní formaci členů komunity. To může zahrnovat:
- Biblické studie a výuku křesťanských hodnot.
- Organizování katechismu pro děti, mládež i dospělé.
- Vedení modlitebních skupin a kurzů pro dospělé, kde se věřící učí o víře, církevních tradicích a aplikaci křesťanských principů v každodenním životě.
- Setkávání společenství mládeže
d) Správa církevního majetku
Duchovní nebo jiná osoba vykonává administrativní povinnosti související se správou farnosti nebo jiného církevního zařízení. To zahrnuje:
- Správu farního majetku, např. kostela, farní budovy, školky, školy nebo jiných církevních objektů.
- Organizování financování farnosti, včetně správy darů, sbírek a jiné církevní podpory.
- Koordinaci církevních aktivit, jako jsou farní akce, charitativní činnosti, kulturní akce atd.
e) Koordinace církevní komunity
Duchovní nebo jiná osoba je vedoucí duchovní osobou v rámci farnosti a podílí se na budování a udržování společenství věřících:
- Organizuje a vede společenské akce pro členy farnosti, například farní setkání, poutě nebo akce na podporu komunity.
- Spolupracuje s laickými pracovníky (např. pastoračními asistenty, kostelními pracovníky), dobrovolníky a dalšími církevními osobami na organizaci aktivit.
f) Pomoc při těžkých životních situacích
Duchovní nebo jiná osoba poskytuje duchovní a emocionální podporu lidem v krizových obdobích, např. při:
- Úmrtí a pořádání pohřebních obřadů.
- Nemoci a podporování nemocných nebo starších věřících.
- Psychologických problémech a krizových obdobích v životech jednotlivců nebo rodin.
g) Dohled nad církevními obřady
Duchovní nebo jiná osoba dohlíží na správné provádění náboženských rituálů a obřadů ve farnosti. To zahrnuje:
- Přípravu svatebních obřadů, křtů nebo jiných svátostí.
- Výběr a přípravu lidských zdrojů (laiků, dobrovolníků), které se podílejí na provádění náboženských obřadů.
- Vedení matrik v souvislosti s výkonem obřadů
h) Evangelizace a misijní činnost
Duchovní nebo jiná osoba se může podílet na šíření víry mimo farnost, což může zahrnovat:
- Evangelizační činnost, například organizování náboženských setkání, misijních programů nebo misijní práce v zahraničí.
- Komunikaci s veřejností a angažování věřících v širších náboženských iniciativách.
Duchovní nebo jiná osoba tedy vykonává duchovní správu prostřednictvím kombinace liturgických, pastoračních, administrativních a komunitních aktivit, které podporují duchovní život věřících a zajišťují chod farnosti nebo jiného církevního společenství.
Vzhledem k tomu, že ZDNV rozlišuje zvlášť mezi vykonáváním náboženských obřadů a výkonem duchovní správy, lze tedy obřady vyčlenit jako zvláštní kategorii.
Pro účely zákona o dani z nemovitých věcí se za výkon duchovní správy považuje i činnost charitativních služeb, které jsou projevem náboženské víry nebo s ní úzce souvisí. Naopak pod výkon duchovní správy nelze zařadit hospodářskou činnost církví a náboženských společností (klášterní pivovar, prodejna devocionálií2 apod.).
Čl.VI.
Aplikace osvobození dle § 4 odst. 1 písm. e) ZDNV
1. [Aplikace osvobození u pozemků]
Dle nadepsaného osvobození jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou sloužící k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví a registrovaných náboženských společností podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti nebo sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností.
Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou se podle § 4 odst. 2 ZDNV rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce této zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.
Od daně z pozemků jsou tedy osvobozeny pozemky nebo části pozemků (§ 4 odst. 5 ZDNV), které tvoří jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou, která je budovou, nebo se zdanitelnou jednotkou, za podmínky, že daná budova či jednotka je užívána k vykonávání náboženských obřadů těchto církví či náboženských společností nebo k výkonu duchovní správy takových církví a náboženských společností.
Zároveň je třeba ale upozornit, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. e) ZDNV požívají pouze pozemky, které nejsou užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány (§ 4 odst. 3 ZDNV). Osvobozeny nebudou tedy pozemky, které budou sice ve funkčním celku s výše uvedenými budovami nebo jednotkami, ale zároveň budou pronajaty, propachtovány nebo užívány k podnikání. Obdobně tomu bude i v případě pronájmu či pachtu pozemků registrovanou církví nebo registrovanou náboženskou společností od jiného vlastníka. V obou těchto případech nebude možné u takovýchto pozemků nárokovat osvobození dle § 4 odst. 1 písm. e) ZDNV.
Podmínkou pro uplatnění nároku na osvobození je tedy existence budovy nebo jednotky užívané k vykonávání náboženských obřadů registrovaných církví či registrovaných náboženských společností nebo užívané k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností (registrovanou církev a registrovanou náboženskou společnost lze vyhledat ve shora uvedeném rejstříku Ministerstva kultury) a zároveň je zde dána podmínka, že pozemek nebo jeho část jsou nutné k provozu nebo plnění funkce dané budovy nebo jednotky. Osvobozeny budou např. neveřejné příjezdové cesty, zahrady a sady u far a klášterů, nebo jejich části, které jsou užívány v souvislosti s komunitními akcemi atd.
2.[Uplatnění osvobození v přiznání]
Pokud jsou u pozemků splněny podmínky pro osvobození v celé výměře, pak podle § 4 odst. 4 ZDNV si poplatník nárok na osvobození uplatní v daňovém přiznání ve vztahu k celému pozemku. Pokud podmínky osvobození splňuje pouze část pozemku, je od daně z pozemků osvobozena pouze tato část a poplatník uvedenou skutečnost zohlední v daňovém přiznání.
Čl.VII.
Aplikace osvobození podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV
1. [Aplikace osvobození budov a zdanitelných jednotek]
Podle nadepsaného zákonného ustanovení jsou od daně ze staveb a jednotek osvobozeny zdanitelné stavby, které jsou budovou, nebo zdanitelné jednotky ve vlastnictví registrovaných církví a registrovaných náboženských společností dle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností.
Zdanitelnou stavbou se dle § 7 odst. 1 písm. a) bod 1. ZDNV rozumí dokončená nebo užívaná budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona. Budovou podle katastrálního zákona se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Zdanitelnou jednotkou se podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDNV rozumí jednotka dokončená nebo užívaná.
Pro uplatnění nároku na osvobození musí budova nebo jednotka být ve vlastnictví registrované církve nebo registrované náboženské společnosti podle církevního zákona a zároveň sloužit k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy této církve nebo náboženské společnosti. Pojem "
sloužit
" je třeba vykládat ve smyslu "
jsou svou podstatou určené a zároveň slou
ží" k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy.
Budovami sloužícími k vykonávání náboženských obřadů se rozumí zejména sakrální stavby jako kostely, kaple, kláštery, synagogy, modlitebny a další prostory sloužící k bohoslužbám, náboženským obřadům a projevům víry. Jedná se o budovy, které jsou ze své podstaty určené k vykonávání náboženských obřadů. Skutečnost, že v rámci pastorální péče duchovní navštíví nemocného člena farnosti v nemocnici nebo ve věznici, nenaplňuje podmínku, že nemocnice nebo věznice slouží k vykonávání náboženských obřadů.
Budovy, případně jednotky, které slouží k výkonu duchovní správy, mohou být například fary, komunitní centra, charity, diakonie či části budov, kde se nachází společenské místnosti, zasedací místnosti, kanceláře, učebny a další prostory sloužící organizaci k činnosti církve či náboženské společnosti, shromažďování věřících nebo členů církevních orgánů či vyučování náboženské věrouky. Jak již bylo uvedeno, jedná se o budovy nebo jednotky, které jsou ze své podstaty primárně určeny k výkonu duchovní správy.
U budovy nebo jednotky je třeba vždy posuzovat, zda k výkonu duchovní správy slouží celá budova nebo jednotka, nebo jen její část. Názorným příkladem může být budova fary, v níž bydlí farář. Část budovy bude ve smyslu § 9 odst. 2 ZDNV od daně osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV, a to v části farní kanceláře, učebny náboženství, farního archivu, skladu bohoslužebných potřeb, farní knihovny, společenské místnosti pro farní akce a pro konference duchovních apod. Část budovy, kde se nachází byt faráře, osvobozena nebude, protože neslouží k výkonu duchovní správy.
Budovy nebo jednotky, které budou sice ve vlastnictví registrované církve nebo registrované náboženské společnosti, ale budou sloužit k podnikání (např. zemědělské stavby, restaurace, administrativní budovy, prodejny), případně budou pronajímány či propachtovány (např. kostely, ve kterých jsou pořádány koncerty pro veřejnost, nájemní byty a domy), nelze dle § 9 odst. 4 ZDNV osvobodit podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDNV.
2. [Uplatnění osvobození v přiznání]
Dle § 9 odst. 5 ZDNV se zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky osvobozené dle § 9 odst. 1 písm. e) téhož zákona vždy uvádějí v daňovém přiznání.
Čl.VIII.
Zrušovací ustanovení
Tento metodický pokyn zrušuje:
Metodický pokyn k aplikaci osvobození pozemků, budov a zdanitelných jednotek ve vlastnictví církví a náboženských společností dle § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1 písm. e) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů č.j. 1980/25/770040121-013876
Čl.IX.
Účinnost
Tento metodický pokyn nabývá účinnosti 1.12.2025.
                                                    I-------------------------------I
                                                    I     Elektronicky podepsáno    I
                                                    I           20.11.2025          I 
                                                    I     Mgr. Michal Polák, MBA    I
                                                    I  ředitel odboru a zástupce    I
                                                    I        ředitele sekce         I 
                                                    I-------------------------------I
Na vědomí
Odbor 18 - Nepřímé a majetkové daně Ministerstva financí
Odbor 32 - Daňová legislativa Ministerstva financí
Sekce metodiky daní Generálního finančního ředitelství
Sekce kontroly a analýzy rizik Generálního finančního ředitelství
Odbor daňových informačních systémů Generálního finančního ředitelství
1 CHOCHOLÁČ, Aleš. Zákon o církvích a náboženských společnostech: komentář. Komentáře Wolters Kluwer. Praha: Wolters Kluwer, 2016. ISBN 978-80-7552-296-2.
2 Devocionálie jsou předměty náboženské úcty, které věřící používají k vyjádření své víry, modlitbě a duchovnímu povzbuzení. Mohou to být například růžence, svaté obrázky, ikony, medailky a křížky apod.