Osvobození od daní

Naše společnost je školskou právnickou osobou. Evidujeme v majetku několik budov, ve kterých z části provozujeme školskou činnost a z části je pronajímáme jiným podnikatelským subjektům. Dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, jsou osvobozeny od daně zdanitelné stavby sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Splňují danou podmínku pro osvobození prostory nebo budovy, které jsou v současné době v rekonstrukci, případně nejsou využívány vůbec? Lze pro výpočet procenta osvobození použít nějaký jiný klíč než stanovení poměrem výměry v metrech používané pro školu k celkové výměře budovy? 

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy? 

Společnost A, plátce DPH, chce koupit objekt pro podnikání od společnosti X (plátce DPH) za 10 mi. Kč bez DPH. Kolaudace proběhla před 15 lety, o rekolaudaci nemáme informaci. V srpnu 2025 má dojít k prodeji nemovitosti. Prodávající chce prodej zdanit, i když by měl být osvobozen a kupující souhlasí. Problém nastal, že nám prodávající předložil smlouvu, kde je cena prodejní cena ve výši 10 mil. + DPH 21 % = 12 100 000,--. Domníváme se správně, že nelze prodávat v režimu "běžné DPH" , ale je povinnost uplatnit režim tuzemského přenesení? Platí lhůta 5 let i po 1.7.2025 nebo platí už jen lhůta 23 měsíců (nejsou nějaké přechodné ustanovení)?

Máme smlouvu s poskytovatelem reklamy, kdy poskytovatel je povinen nám poskytnout reklamu na sportovních utkáních i v prostorách VIP salonku, kde bude také zajištěna reklama. Tyto prostory VIP budou pouze pro naši společnost za sezonu. Prostory VIP lze využít také jako prostory pro obchodní schůzky a setkání s obchodními partnery. Reklamní plnění se skládá z: a) zobrazení reklamního spotu objednavatele na obrazovkách ve VIP Silver v délce 20 vteřin – TV smyčka.. b) odměnu za členství objednavatele ve VIP Silver .. c) odměnu za cateringové služby .. d) odměnu za jedno parkovací místo v zóně VIP parking .. e) odměnu za 4 kusy permanentek v celkové ceně.. Za každé plnění (a-e ) je přesně stanovená částka, kterou platíme za danou službu. Můžeme uvedené plnění brát jako celek, tz. službu za provedenou reklamu a tedy lze vše dát do daňových nákladů ? Pokud se ve VIP salonku budou konat porady nebo jednání s obchodními partnery, co se doporučuje jako důkazní prostředek ? Pokud se účastní zaměstnanci sportovního utkání ve VIP salonku (bez porady) , musí být vedena evidence na zaměstnance vzhledem k limitům pro osvobození u benefitu pro zaměstnance? 

Fyzická osoba koupila v roce 2013 pozemek a postavila RD, který byl zkolaudován 2014. Zůstala výlučným vlastníkem nemovitosti i po svatbě. V roce 2023 pořídili do SJM pozemek, který rozšířil stávající zahradu. (parcela navazuje na původní pozemek, ale je ve společném jmění manželů a v katastru je zapsána jako samostatná parcela). Pozemky nejsou nijak odděleny a užívají se jako zahrada bez viditelného rozdělení. Nyní v roce 2025 dojde k prodeji nemovitosti a pozemků. Může být prodej osvobozen jako prodej RD a souvisejících pozemků nebo je třeba příjem z posledního pozemku zdanit?

V únoru 2025 byla uzavřena kupní smlouva o převodu obchodního podílu. Fyzická osoba vlastnila obchodní podíl přes 10 let a neměla jej v obchodním majetku. Kupní cena podílu byla stanovena na 43 mil. Kč. Kupující však nemá dostatečné zdroje, takže ve smlouvě je stanovena úhrada v roce 2025 ve výši 23 mil. Kč a zbývajících 20 mil bude uhrazeno v následujících 5 letech, 5 mil. každý rok. Je správná má domněnka, že celý prodej bude od daně z příjmu osvobozen, protože v žádném kalendářním roce nepřesáhne limit 40 mil. Kč?

Nemovitost byla koupená před rokem 2021 (v roce 2000) fyzickou osobou – podnikatelem, ihned byla zařazena do obchodního majetku. Zápis v katastru nemovitostí: typ – budova s číslem popisným, způsob využití – rodinný dům. Nemovitost se skládá z bytových jednotek a nebytového prostoru – kanceláře a obchodu. Majitel má na adrese trvalé bydliště od roku 2022 a skutečně tam bydlí. Do konce roku 2023 byla nemovitost v obchodním majetku, kancelář je využívána podnikatelem k vlastní podnikatelské činnosti, a pronájem bytů byl zdaňován podle §7 Zákona o daních z příjmů (ZDP), společně s příjmy z podnikání. Za rok 2024 podnikatel svoje příjmy z podnikání zdaňuje podle §7 ZDP a příjmy z pronájmů dle §9 ZDP s uplatněním výdajového paušálu 30%. Nemovitost byla koncem roku 2022 vyřazena z obchodního majetku. Když bude nemovitost prodána v roce 2026, což je po dvou letech od vyřazení z obchodního majetku a více než dvou letech trvalého bydliště, při současné platné legislativě: bude tento prodej osvobozen podle §4 odst.1 písm. a) ZDP? Nebude tomuto osvobození bránit existence nebytových prostor v domě?

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Ve vnitřním předpise má toto uvedeno, zaměstnaci jsou s pojištěním seznámeni. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad a co z hlediska zaměstnance, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Zaměstnavatel nechá vyrobit cyklistické dresy s logem firmy a chtěl by je poskytnout zaměstnancům v rámci benefitů. Je možné hodnotu sportovního dresu cca 2.500 Kč zahrnout do hodnoty ročních benefitů u jednotlivých zaměstnanců nebo musí být tato částka zdaněna ve mzdě, včetně sociálního a zdravotního pojištění?

Změny v zákoně č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“) na zdaňovací období roku 2025 přináší nejen druhá část novely zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „zákon č. 349/2023 Sb. “), ale i zákon č. 183/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 183/2024 Sb. “) a další související zákony, a také zákon č. 251/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách (dále jen „zákon č. 251/2023 Sb. “). Oproti změnám v zákoně o dani z nemovitých věcí, které byly na zdaňovací období roku 2024, jich je na zdaňovací období roku 2025 výrazně méně.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Klient v 01/2018 zakoupil pozemek (orná půda, zahrada) s tím, že dojde v územním plánu obce ke změně a on jej převede na stavební pozemek. Bohužel se tak nestalo a on už kvůli naplnění své bytové potřeby nemohl déle čekat, jak se zastupitelé rozhoupají, a proto pozemek v 05/2022 prodal. Bohužel mu o pár měsíců uteklo naplnění časového testu pro osvobození. Nyní tedy bude zdaňovat příjem dle § 10 ZDP. A jde mi o uznatelné výdaje - na tento pozemek měl hypotéku, zřídil na něm studnu a pravidelně jej udržoval (sekal trávu, klestil křoví). Je prosím možné při prodeji do výdajů snižujících základ daně započítat i zaplacené úroky z výše uvedené hypotéky? Případně jaké další konkrétní výdaje by mohly padat v úvahu. EDIT: klient neuplatňoval úroky jako odečitatelnou položku

Jako CZ plátce DPH jsme přijali daňový doklad od polské univerzity, polský plátce DPH, za vzdělávací služby pro zaměstnance. Doklad je univerzitou vystaven s odkazem na Čl. 43, oddíl 1, bod 26, podbod b polského zákona o DPH, tj. režim osvobození od daně pro služby, které poskytují: univerzity, vědecké jednotky Polské akademie věd a výzkumné ústavy v oblasti vzdělávání - a dodání zboží a poskytování služeb s těmito službami úzce souvisejících. Jak se správně vypořádat s DPH v České republice?

S.r.o., plátce DPH, koupila v 12/2016 od plátce DPH pozemek (cca 9tis. m2), zároveň s dřevěnými rekreačními chatkami, které na jeho části byly postavené (bývalé rekreační středisko) a uplatnila si DPH na vstupu. Chatičky byly zařazeny do majetku každá zvlášť a odepisovány. V r. 2017 bylo na chatičkách provedeno TZH (u každé cca za 45tis.). Pozemky jsou evidovány na účtu 031. V r. 2020 firma dvě chatky vyřadila z evidence a zbourala je. Na pozemku jedné z nich a dále na části původně nezastavěného pozemku postavila apartmánový dům, který byl v r. 2021 zkolaudován. Nyní se firma rozhodla ponechat si apartmán s částí pozemku a v r. 2023 (případně ještě v r. 2022) prodat zbytek pozemku se zbývajícími chatkami. Prodávat bude neplátci DPH. 1) Prodávaná část pozemku s chatičkami bude s vyčísleným DPH, částka bude nižší, než byla pořizovací cena celého pozemku s původním počtem chatiček. Nepřináší tato skutečnost nějaké daňové důsledky? 2) Jakým způsobem vypočítat hodnotu vyřazení pozemků z evidence majetku? Chatičky vyřadíme z majetku v jejich pořizovací hodnotě. U pozemků bychom pořizovací cenu rozdělili ve stejném poměru, v jakém bude poměr plochy prodaného pozemku ku ponechanému bez ohledu na stavby. Je toto možné? 3) Kdy nastává zdanitelné plnění – v momentě uzavření smlouvy o prodeji, k datu podání smlouvy na katastr, k datu zápisu do katastru, nebo k datu, kdy přišlo vyrozumění z katastru o zápisu přechodu vlastnictví?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2021, čj. 4 Afs 361/2021-31

Nakupujeme jako plátce DPH zboží ze třetí země (Švýcarsko), které chceme rovnou prodat jako plátce plátci do Řecka. Zboží půjde rovnou ze Švýcarska do Řecka. Faktura ze Švýcarska nebude tedy proclena námi, ale švýcarská - naše dodavatelská - firma proclí převod zboží do Řecka a tyto dokumenty dodá k faktuře ze Švýcarska k naší došlé faktuře. My vystavíme fakturu na řeckého odběratele jako osvobozené plnění. Je náš postup správný?

Dvě právnické osoby spoluvlastní nemovitou věc (budova - každý 1/2), oba plátci DPH. Dohodou o užívání společné věci je stanoveno, že nemovitou věc bude ke své činnosti používat pouze jeden ze spoluvlastníků. Druhému však za to náleží úplata v dohodnuté výši. Jak takovou úplatu posuzovat z hlediska DPH, resp. zda úplata bude zdanitelným plněním s DPH v základní sazbě, případně zda lze posuzovat jako nájem s případným osvobozením od DPH?