Osvobození od daní

Soukromá osoba zakoupí nemovitost kde provádí stavební úpravy. S těmito úpravami mu pomáhá jiná soukromá osoba / např. zaměstnanec ve svém volnu, důchodce apod. /. Jakým způsobem pomocníka vyplatit ? Jaký způsob odměňování zvolit, aby nebyl porušen zákon. Není to zaměstnanecký poměr pouze výpomoc při stavebních pracech. Jak danit příjem pomocníka ? Majitel nemovitosti předpokládá, že po opravě nemovitost prodá, tak by chtěl cenu pomocných prací zahrnout do výdajů k opravě nemovitosti.

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Naše společnost je školskou právnickou osobou. Evidujeme v majetku několik budov, ve kterých z části provozujeme školskou činnost a z části je pronajímáme jiným podnikatelským subjektům. Dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, jsou osvobozeny od daně zdanitelné stavby sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Splňují danou podmínku pro osvobození prostory nebo budovy, které jsou v současné době v rekonstrukci, případně nejsou využívány vůbec? Lze pro výpočet procenta osvobození použít nějaký jiný klíč než stanovení poměrem výměry v metrech používané pro školu k celkové výměře budovy? 

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

FO vlastní byt zakoupený 1/2024, který chce prodat (s odhadovaným ziskem cca 1,5 mil. Kč) a investovat peníze z prodeje bytu do výstavby rodinného domu (RD). Byt je v tuto chvíli inzerován, zatím neprodán, ale již v tuto chvíli započaly finanční toky do výstavby RD. Výstavba RD je v tuto chvíli financována z vlastních úspor + zbytek bude financován z hypotečního úvěru. Období výstavby bude 1-12/2026. Byt byl financován hypotečním úvěrem a od první chvíle pronajímán a nikdy v něm FO neměla trvalý pobyt. Po prodeji bytu bude umořena hypotéka a zbytek finančních prostředků použito pro výstavbu RD, který bude pro vlastní bydlení. Finanční toky z vlastních úspor započaly již 7/2025 - záloha na pozemek + projekt, v prosinci bude již financováno hypotečním úvěrem. Vztahuje se zde osvobození od daně z rozdílu kupní/prodejní ceny bytu? Je možné náklady před prodejem bytu, tedy záloha a projekt financovaný z vlastních úspor (již zdaněných), počítat do financování vlastního bydlení, i když tok proběhl dříve než se byt prodal a tedy zisk z prodeje půjde zpět do vlastních úspor bez zdanění? Příjem z pronájmu za byt je zdaňován s uplatněním reálných výdajů a každoročně končí daňovou ztrátou. Je možné odečíst od zisku z prodeje bytu i faktické reálné výdaje, tedy daňovou ztrátu a zdanit tedy rozdíl zisku z prodeje bytu a daňové ztráty?

Fyzická osoba nepodnikatel pořídila automobil za sníženou cenu od příbuzného, dobře ho pojistila a v prvním týdnu došlo k totální havárii. Vrak byl později odprodán za zlomek nákupní ceny, plnění pojišťovny však tento rozdíl dorovnalo. Vše proběhlo v rámci jednoho zdaňovacího období. Jak se bude postupovat při vyplňování daňového přiznání a příslušné přílohy? 

Společnost A, plátce DPH, chce koupit objekt pro podnikání od společnosti X (plátce DPH) za 10 mi. Kč bez DPH. Kolaudace proběhla před 15 lety, o rekolaudaci nemáme informaci. V srpnu 2025 má dojít k prodeji nemovitosti. Prodávající chce prodej zdanit, i když by měl být osvobozen a kupující souhlasí. Problém nastal, že nám prodávající předložil smlouvu, kde je cena prodejní cena ve výši 10 mil. + DPH 21 % = 12 100 000,--. Domníváme se správně, že nelze prodávat v režimu "běžné DPH" , ale je povinnost uplatnit režim tuzemského přenesení? Platí lhůta 5 let i po 1.7.2025 nebo platí už jen lhůta 23 měsíců (nejsou nějaké přechodné ustanovení)?

Máme smlouvu s poskytovatelem reklamy, kdy poskytovatel je povinen nám poskytnout reklamu na sportovních utkáních i v prostorách VIP salonku, kde bude také zajištěna reklama. Tyto prostory VIP budou pouze pro naši společnost za sezonu. Prostory VIP lze využít také jako prostory pro obchodní schůzky a setkání s obchodními partnery. Reklamní plnění se skládá z: a) zobrazení reklamního spotu objednavatele na obrazovkách ve VIP Silver v délce 20 vteřin – TV smyčka.. b) odměnu za členství objednavatele ve VIP Silver .. c) odměnu za cateringové služby .. d) odměnu za jedno parkovací místo v zóně VIP parking .. e) odměnu za 4 kusy permanentek v celkové ceně.. Za každé plnění (a-e ) je přesně stanovená částka, kterou platíme za danou službu. Můžeme uvedené plnění brát jako celek, tz. službu za provedenou reklamu a tedy lze vše dát do daňových nákladů ? Pokud se ve VIP salonku budou konat porady nebo jednání s obchodními partnery, co se doporučuje jako důkazní prostředek ? Pokud se účastní zaměstnanci sportovního utkání ve VIP salonku (bez porady) , musí být vedena evidence na zaměstnance vzhledem k limitům pro osvobození u benefitu pro zaměstnance? 

Fyzická osoba koupila v roce 2013 pozemek a postavila RD, který byl zkolaudován 2014. Zůstala výlučným vlastníkem nemovitosti i po svatbě. V roce 2023 pořídili do SJM pozemek, který rozšířil stávající zahradu. (parcela navazuje na původní pozemek, ale je ve společném jmění manželů a v katastru je zapsána jako samostatná parcela). Pozemky nejsou nijak odděleny a užívají se jako zahrada bez viditelného rozdělení. Nyní v roce 2025 dojde k prodeji nemovitosti a pozemků. Může být prodej osvobozen jako prodej RD a souvisejících pozemků nebo je třeba příjem z posledního pozemku zdanit?

V únoru 2025 byla uzavřena kupní smlouva o převodu obchodního podílu. Fyzická osoba vlastnila obchodní podíl přes 10 let a neměla jej v obchodním majetku. Kupní cena podílu byla stanovena na 43 mil. Kč. Kupující však nemá dostatečné zdroje, takže ve smlouvě je stanovena úhrada v roce 2025 ve výši 23 mil. Kč a zbývajících 20 mil bude uhrazeno v následujících 5 letech, 5 mil. každý rok. Je správná má domněnka, že celý prodej bude od daně z příjmu osvobozen, protože v žádném kalendářním roce nepřesáhne limit 40 mil. Kč?

Nemovitost byla koupená před rokem 2021 (v roce 2000) fyzickou osobou – podnikatelem, ihned byla zařazena do obchodního majetku. Zápis v katastru nemovitostí: typ – budova s číslem popisným, způsob využití – rodinný dům. Nemovitost se skládá z bytových jednotek a nebytového prostoru – kanceláře a obchodu. Majitel má na adrese trvalé bydliště od roku 2022 a skutečně tam bydlí. Do konce roku 2023 byla nemovitost v obchodním majetku, kancelář je využívána podnikatelem k vlastní podnikatelské činnosti, a pronájem bytů byl zdaňován podle §7 Zákona o daních z příjmů (ZDP), společně s příjmy z podnikání. Za rok 2024 podnikatel svoje příjmy z podnikání zdaňuje podle §7 ZDP a příjmy z pronájmů dle §9 ZDP s uplatněním výdajového paušálu 30%. Nemovitost byla koncem roku 2022 vyřazena z obchodního majetku. Když bude nemovitost prodána v roce 2026, což je po dvou letech od vyřazení z obchodního majetku a více než dvou letech trvalého bydliště, při současné platné legislativě: bude tento prodej osvobozen podle §4 odst.1 písm. a) ZDP? Nebude tomuto osvobození bránit existence nebytových prostor v domě?

Společnost uzavřela s pojišťovnou smlouvu o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Ve vnitřním předpise má toto uvedeno, zaměstnaci jsou s pojištěním seznámeni. Z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad a co z hlediska zaměstnance, je nutné dodanit ve mzdě jako nepeněžní příjem?

Zaměstnavatel nechá vyrobit cyklistické dresy s logem firmy a chtěl by je poskytnout zaměstnancům v rámci benefitů. Je možné hodnotu sportovního dresu cca 2.500 Kč zahrnout do hodnoty ročních benefitů u jednotlivých zaměstnanců nebo musí být tato částka zdaněna ve mzdě, včetně sociálního a zdravotního pojištění?

Změny v zákoně č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“) na zdaňovací období roku 2025 přináší nejen druhá část novely zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „zákon č. 349/2023 Sb. “), ale i zákon č. 183/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 183/2024 Sb. “) a další související zákony, a také zákon č. 251/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách (dále jen „zákon č. 251/2023 Sb. “). Oproti změnám v zákoně o dani z nemovitých věcí, které byly na zdaňovací období roku 2024, jich je na zdaňovací období roku 2025 výrazně méně.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad územím střední Evropy. Ty přinesly vytrvalý déšť, který zasáhl většinu území Česka, a výsledkem byly dalekosáhlé povodně. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala tedy neobvyklá situace, a co na to naše vláda, resp. zákonodárci? Právě na to a další otázky se zaměřím ve svém dalším článku níže… Osobně se domnívám, že opravdu každá pomoc postiženým je na místě. Ať už se jedná o finanční dary či různé formy nepeněžní podpory. Nutno podotknout, že stát celkem logicky nezůstává pozadu, byť někdy, zejména v oblasti daní, krkolomně, ale přece se snaží postiženým vycházet vstříc a jejich administrativní a daňové zatížení eliminovat. Najdou se však i nepochopitelné případy, jeden exemplární promílaný za všechny týkající neproplacení pojistného plnění pojišťovnou rodině, které povodeň vzala nově koupený a rekonstruovaný rodinný dům, který ani nestihla zkolaudovat, a tudíž nesplnila minimální trvání pojistného vztahu, tzv. karenční dobu. A co ulevit postiženým na daních, lze to?

Klient v 01/2018 zakoupil pozemek (orná půda, zahrada) s tím, že dojde v územním plánu obce ke změně a on jej převede na stavební pozemek. Bohužel se tak nestalo a on už kvůli naplnění své bytové potřeby nemohl déle čekat, jak se zastupitelé rozhoupají, a proto pozemek v 05/2022 prodal. Bohužel mu o pár měsíců uteklo naplnění časového testu pro osvobození. Nyní tedy bude zdaňovat příjem dle § 10 ZDP. A jde mi o uznatelné výdaje - na tento pozemek měl hypotéku, zřídil na něm studnu a pravidelně jej udržoval (sekal trávu, klestil křoví). Je prosím možné při prodeji do výdajů snižujících základ daně započítat i zaplacené úroky z výše uvedené hypotéky? Případně jaké další konkrétní výdaje by mohly padat v úvahu. EDIT: klient neuplatňoval úroky jako odečitatelnou položku

Jako CZ plátce DPH jsme přijali daňový doklad od polské univerzity, polský plátce DPH, za vzdělávací služby pro zaměstnance. Doklad je univerzitou vystaven s odkazem na Čl. 43, oddíl 1, bod 26, podbod b polského zákona o DPH, tj. režim osvobození od daně pro služby, které poskytují: univerzity, vědecké jednotky Polské akademie věd a výzkumné ústavy v oblasti vzdělávání - a dodání zboží a poskytování služeb s těmito službami úzce souvisejících. Jak se správně vypořádat s DPH v České republice?

S.r.o., plátce DPH, koupila v 12/2016 od plátce DPH pozemek (cca 9tis. m2), zároveň s dřevěnými rekreačními chatkami, které na jeho části byly postavené (bývalé rekreační středisko) a uplatnila si DPH na vstupu. Chatičky byly zařazeny do majetku každá zvlášť a odepisovány. V r. 2017 bylo na chatičkách provedeno TZH (u každé cca za 45tis.). Pozemky jsou evidovány na účtu 031. V r. 2020 firma dvě chatky vyřadila z evidence a zbourala je. Na pozemku jedné z nich a dále na části původně nezastavěného pozemku postavila apartmánový dům, který byl v r. 2021 zkolaudován. Nyní se firma rozhodla ponechat si apartmán s částí pozemku a v r. 2023 (případně ještě v r. 2022) prodat zbytek pozemku se zbývajícími chatkami. Prodávat bude neplátci DPH. 1) Prodávaná část pozemku s chatičkami bude s vyčísleným DPH, částka bude nižší, než byla pořizovací cena celého pozemku s původním počtem chatiček. Nepřináší tato skutečnost nějaké daňové důsledky? 2) Jakým způsobem vypočítat hodnotu vyřazení pozemků z evidence majetku? Chatičky vyřadíme z majetku v jejich pořizovací hodnotě. U pozemků bychom pořizovací cenu rozdělili ve stejném poměru, v jakém bude poměr plochy prodaného pozemku ku ponechanému bez ohledu na stavby. Je toto možné? 3) Kdy nastává zdanitelné plnění – v momentě uzavření smlouvy o prodeji, k datu podání smlouvy na katastr, k datu zápisu do katastru, nebo k datu, kdy přišlo vyrozumění z katastru o zápisu přechodu vlastnictví?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2021, čj. 4 Afs 361/2021-31