Věci nemovité

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

Právnická osoba (s. r. o.) koupila před více než deseti lety nemovitost (výrobní halu a pozemky). Na jednom z pozemků vázne věcné břemeno ve prospěch třetí osoby (právo průjezdu). Obě strany se aktuálně dohodly na zrušení věcného břemene s tím, že s. r. o. vyplatí oprávněnému za zrušení věcného břemene 200 000 Kč. Bude se u s. r. o. jednat o jednorázový daňový náklad, nebo by mělo dojít ke zvýšení ceny nemovitosti a tato úplata by se tak stala součástí ceny pozemku? Věcné břemeno bylo zřízeno před koupí nemovitosti. 

Zaměstnanci české firmy byli na služební cestě v Bulharsku, kde se podíleli na opravě turbíny v elektrárně. Česká firma tuto práci fakturuje českému zákazníkovi (poskytl pouze české DIČ). Má se faktura vystavit s českou DPH nebo bez DPH a vykázat na řádku č. 21 v přiznání DPH?

V minulosti jsme technicky zhodnotili vlastní budovu tím, že jsme na betonovou podlahu ve výrobě namontovali podlahu nerezovou (cca 2,5 mil. Kč). Nyní chceme nerezovou podlahu odstranit. Odstraněním ale dojde k poškození betonové podlahy pod ní, tj. budeme muset tuto betonovou plochu opravit. Můžeme tyto práce účtovat do nákladů jako opravu (511), nebo půjde o technické zhodnocení majetku-budovy? V obou případech bychom snížili hodnotu majetku o demontované nerezové plechy.

Vlastníme administrativní budovu zařazenou do odpisové skupiny 6. Provedli jsme rekonstrukci této budovy a změnili její užívání na bytový dům. Máme po zařazení do užívání změnit odpisovou skupinu na 5 u daňových i účetních odpisů?

Společnost koupila v r. 2006 starší budovu a začala ji odpisovat. Daňové i účetní odpisy byly stanoveny na 30 let, tj. do roku 2036. Letos se provádí technické zhodnocení za 10 mil. Kč. Je možné změnit účetní odpisy a prodloužit dobu odepisování do roku 2046 nebo i déle? Pokud ano, co je k tomu potřeba? Jak by to bylo s daňovými odpisy, kdyby se udělalo technické zhodnocení na budově, která už je odepsaná?

Klient vlastní nebytovou nemovitost s číslem popisným, kterou odpisuje. Část této nemovitosti v roce 2025 přestavěl na bytové jednotky. Přestavěné části bylo přiděleno samostatné číslo popisné a byla zapsána do katastru nemovitostí jako samostatná stavba. Jaký je postup v účetnictví, pokud by chtěl tuto novou část vést jako samostatný dlouhodobý majetek? Lze ponížit zůstatkovou cenu původní nemovitosti poměrem plochy a tuto část zůstatkové ceny zaúčtovat jako pořizovací cenu nové části? 

Je výplata pojistného plnění za náhradu škody na nemovitosti zahrnuta do obratu DPH u pronajímatele nemovitostí dle § 4a zákona o DPH? 

V expertní odpovědi ze dne 8. 9. 2025 Podstatná změna stavby, OaO ID 54629 jsem se dočetla následující: „Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se podle § 56 odst. 5 ZDPH účinného od 1. 7. 2025 rozumí takový zásah provedený na dané věci, jehož cílem je změna jejího využití nebo změna podmínek jejího obývání, a současně náklady na tuto změnu bez daně přesáhnou 30 % základu daně při následném dodání.“ Pokud je tedy situace, kdy byla společností (neplátce DPH) v ČR nakoupena budova, která byla podle katastru nemovitostí vedena jako ubytovací zařízení a nyní se tato budova rekonstruovala (pouze vnitřní prostory, přičemž tato rekonstrukce nepodléhala kolaudaci a hodnota rekonstrukce je vyšší než 30 % základu daně při následném dodání) a rozdělila na apartmány, které se prodají fyzickým osobám za účelem bydlení, bude se jednat o změnu využití nemovitosti? Pokud ano, bude tedy již první prodej apartmánu podléhat DPH?

K 1. červenci 2025 vstoupila v platnost novela zákona o DPH, která zásadně mění pravidla zdanění nemovitých věcí. Stáhněte si zdarma naši PDF příručku a buďte v obraze! Změny se týkají zejména oblasti novostaveb, definice stavebního pozemku nebo podstatné změny stavby. Nově byly upraveny i postupy vůči zahraničním osobám. Cílem je sjednotit výklad podle judikatury Soudního dvora EU a zvýšit právní jistotu v transakcích s nemovitostmi.  Co v příručce najdete? Nový režim zdanění novostaveb Podstatná změna dokončené stavby – kdy je dodání nutné znovu zdanit? Dodání pozemků – nová definice stavebního pozemku Sazby DPH a stavby pro (sociální) bydlení – nové vymezení To vše ilustrujeme na praktických příkladech Ve spolupráci se společností BDO jsme pro vás připravili praktickou PDF příručku na toto téma, kterou si mohou zdarma stáhnout všichni uživatelé zaregistrovaní v aplikaci DAUČ.

Byla uzavřena podpachtovní smlouva – zemědělský pacht – mezi fyzickou osobou a s. r. o. Fyzická osoba má právo hospodařit na zemědělském pozemku, který je ve vlastnictví státu. Tento pozemek dává dále k dispozici k provozování zemědělské výroby obchodní společnosti s. r. o. na základě uvedené smlouvy. Ve smlouvě je řešeno pouze pachtovné, nikoliv platba daně z nemovitých věcí. S. r. o. zaplatila Finančnímu úřadu daň z nemovitých věcí za fyzickou osobu. Je tato platba za jiného poplatníka daňově uznatelným výdajem – z pohledu daně z příjmu právnických osob?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má v majetku nemovitost-byt a chtěl by ji převést do osobního užívání. Jaké daňové dopady jak z hlediska daně z příjmů, tak z hlediska DPH by měl tento převod? 

Poplatník v roce 2025 prodal byt za 2 000 000 Kč, který nesloužil k bydlení a nesplňuje podmínky osvobození podle § 4 zákona o daních z příjmů. Náklady na pořízení tohoto bytu byly 500 000 Kč. Z neosvobozeného příjmu za uvedený byt použije částku 1 000 000 Kč na mimořádnou splátku hypotéky bytu, který poplatník pořídil v roce 2020, ve kterém od roku 2020 bydlí dosud. Může částku 1 000 000 Kč použít na uspokojení vlastní bytové potřeby podle § 4 odst. 1 písm. b)? V § 10 potom bude zdaňovat částku 1 000 000 Kč (1 mil. zdaní a jeden použije na uspokojení vlastní bytové potřeby) a do nákladů dá 250 000 Kč? Pořizovací cena byla 500 000, používám poměr 50 %, protože část pořizovací ceny musí být uplatněna k 1/2 příjmu použité na vlastní bydlení.

Provádíme rekonstrukci bytového domu. První nadzemní podlaží jsou nebytové prostory, druhé nadzemní podlaží jsou byty a třetí nadzemní podlaží je ateliér. Druhé a třetí podlaží je vedené, jako byty. Dům se nebude pronajímat, celý ho budeme využívat sami. Nebytové prostory budeme provozovat jako restauraci. Ateliér bude využíván k pořádání eventů, například seminářů, vzdělávacích akcí. Byty budeme využívat k ubytování našich pracovníků z jiných částí republiky, kteří přijíždějí na centrálu na jednání (pracovní cesta, obvykle jeden nebo dva dny, teď jim musíme zařizovat hotel). Jak bude řešena DPH? Dále uvažujeme, že bychom ateliér, který je nyní vedený jako byt, zkusili rekolaudovat jako nebytový prostor. Co by se tím z pohledu DPH změnilo?

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Poplatník-FO pořídí nemovitost, na které je zřízeno úplatné věcné břemeno, pravidelný měsíční příjem – platba ze věcné břemeno ve výši 10 000 Kč/měsíc, časově neomezeno. Je má úvaha správná, že věcné břemeno zdaním jednorázově v roce, kdy vzniklo: ve výši 10 let × 12 měsíců × 10 000 Kč, tj. 1 200 000 Kč dle § 10 ZDP jako příjem a jako výdaj oproti příjmu použiji dle § 10 odst. 5 ZDP výdaj, za kterou byla nemovitost nabyta? Je správná úvaha, že se věcné břemeno, které není časově omezeno, oceňuje na dobu 10 let a daní se jednorázově? Lze využít jako výdaj nabývací cenu nemovitosti? Pokud ano, je § 10 odst. 5 ZDP správně?

Developer postavil bytový dům, ve kterém prodává byty, a před domem vybudovalparkovací stání. Jde o zpevněnou plochu, zapsanou v katastru nemovitostí jako ostatní plochu. Od kolaudace bytového domu včetně parkovacích stání už uběhlo 23 měsíců. Developer prodává parkovací plochu s 21% DPH. Postupuje správně? 

Pokud bych jako podnikatel fyzická osoba, plátce DPH chtěla vložit svou soukromou nemovitost do svého podnikání, je třeba mít ji oceněnou znalcem a tato cena potom vstupuje jako pořizovací cena majetku pro účely odpisování nemovitosti?