Daň domovní, činžovní, daň z nemovitých věcí

Osvobození od daně neboli daňová výjimka (tax exemption) představuje snížení nebo odstranění daňové povinnosti, která byla uložena vládou daňovým subjektům – fyzickým nebo právnickým osobám, přičemž se může vztahovat na majetek, příjem, transakce či další operace. V praxi se lze setkat s poskytnutím částečné nebo úplné úlevy od daní či snížením daňových sazeb. Osvobození od daně je tedy legislativní výjimkou z obecného pravidla narozdíl od absence zdanění ve specifických situacích a definuje část předmětu, která není zákonem vyžadována, aby byla zahrnuta do základu daně.

Zajímá mě režim daně z nemovitosti u FVE (fotovoltaické elektrárny) volně umístěné na pozemku. Podle mých informací se po kolaudaci nezapisuje jako stavba do katastru. Po vydání stavebního povolení resp. vydání rozhodnutí dopravního a stavebního energetického úřadu se pozemek vykazuje v půdorysu FVE jako stavební (F) ? Pokud by to tak bylo, jednalo by se s ohledem na rozlohu plochy panelů o obrovskou plochu a daňová povinnost by byla v jednotkách milionů. Druhá navazující otázka směřuje k tomu zda po kolaudaci pokud se nezapisuje do KÚ vést ty obrovské výměry dále jako ornou půdu nebo jako stavbu, nebo zpevněnou plochu. Překvapuje mě, že není zveřejněna jednoznačná metodika, už s ohledem na význam problému pro poplatníka.

Soukromý zemědělec, plátce DPH má uzavřenou Smlouvu o zemědělském pachtu s právnickou osobou, plátcem DPH. Na smlouvě je vyčíslena výše pachtovného + výše daně z nemovitosti. Byla dohodnuta fakturace s DPH. Právnická osoba vystavila fakturu, kde účtuje pachtovné + DPH a dále samostatně daň z nemovitosti - bez DPH. Je možné tuto daň z nemovitosti uplatnit do výdajů zemědělce, nebo je to daň zaplacená za jiného poplatníka a je to tedy nedaňový výdaj. Tento zemědělec má další Smlouvy o pachtu uzavřené s fyzickými osobami, neplátci DPH. Na smlouvách je opět samostatně vyčísleno pachtovné a samostatně daň nemovitosti. Zemědělec platí těmto osobám celkovou částku najednou. Může si tuto celkovou částku uplatnit do výdajů nebo je pro něj daň z nemovitosti nedaňový výdaj?

Finanční správa připomíná možnost zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím e-mailu. Tato služba poplatníkům přináší detailní přehled daně za jednotlivé nemovité věci tak, jak byly uvedeny v daňovém přiznání.

Jsem starobní důchodkyně, jiné příjmy nemám. V roce 2025 mi zemřel manžel. Společně jsme vlastnili byt (SJM), který po dědictví přešel na mě. Byt byl odhadnut realitní kanceláří v rámci dědického řízení na 5,2 mil. Kč. Vím, že při příjmech nad 5 mil. Kč se tento příjem musí oznamovat na FÚ. Vlastníkem jsem ale byla už před úmrtím, fakticky jsem tedy získala příjem v hodnotě 1/2, tj. 2,6 mil. Kč, což je pod hranicí pro podání oznámení. Jak se, prosím, v tomto případě posuzuje hranice příjmu? Mám příjem 5,2 mil. Kč nebo 2,6 mil. Kč nebo žádný, když jsem fakticky byla vlastníkem celého bytu společně s manželem už před úmrtím? V této souvislosti mám ještě otázku k dani z nemovitostí. Historicky bylo podáno oznámení při zakoupení bytu na jméno manžela. Musím do konce ledna 2026 ohledně daně z nemovitostí také podat nějaké oznámení, že poplatníkem jsem nyní já, event. musím podat sama znovu daňové přiznání? Nebo si to FÚ sám změní, pokud mu oznámím, že manžel zemřel?

Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se každoročně týká statisíců poplatníků. Poslední den lhůty pro jeho podání letos připadá na pondělí 2. února. Finanční správa doporučuje využít portál MOJE daně, který umožňuje automatické předvyplnění formuláře.

Druhy staveb a jejich základní sazby daně za 1 m² zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy. Pravidla pro určení sazby daně v závislosti na využití stavby (obytné, rekreační, podnikatelské). Podmínky pro zvýšení základní sazby daně podle počtu nadzemních podlaží a koeficientů přiřazených k obcím. Vymezení pojmů jako je zastavěná plocha, upravená podlahová plocha a zdanitelná jednotka. Zvláštní pravidla pro zdanění staveb a jednotek užívaných pro podnikání.

Tabulka obsahuje různé sazby daně z pozemků v závislosti na typu pozemku a časovém období. Jsou zde uvedeny sazby pro: ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady a ovocné sady trvalé travní porosty lesní pozemky zastavěné plochy a nádvoří stavební pozemky ostatní plochy zemědělské zpevněné plochy

Přehled pokynů a informací k dani z nemovitých věcí, včetně vyhlášky o formulářových podáních pro daň z nemovitostí.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s problematikou daně z nemovitých věcí a jejími specifiky u neziskových a dalších nestandardních organizací. Přestože oblast daně z nemovitých věcí neprochází zásadními legislativními změnami, tedy s výjimkou poslední velké novely v rámci konsolidačního balíčku z konce roku 2024, není ani v případě neziskových organizací radno takříkajíc usnout na vavřínech. Příkladem budiž právě několik významných legislativních změn ovlivňujících právě neziskové organizace. Nově totiž platí, že osvobození od daně z nemovitých věcí lze aplikovat pouze, pokud tyto skutečně slouží veřejně prospěšným účelům. Pozor tedy na, byť z části, pronajímané prostory. Rád bych také upozornil na neustálý vývoj i v samotných výkladech zákonných ustanovení, zejména těch s nárokem na osvobození.

Zaměřujeme se na klíčové soudní rozsudky týkající se daně z nemovitých věcí, které mohou mít významné dopady na budoucí legislativní a právní praxi. Přestože v roce 2025 nedošlo k žádným změnám v zákoně o dani z nemovitých věcí, české soudy přinášejí překvapivé a potvrzující závěry, které ovlivňují výklad zákona. Článek se podrobně zabývá konkrétními rozsudky, které se týkají otázky zdanění staveb v havarijním stavu, platnosti vlastnických práv po neplatné veřejné dražbě, osvobození veřejně přístupných prostor a sporů o místní koeficienty. Tyto právní případy zdůrazňují komplexnost daně z nemovitých věcí a její rostoucí význam v daňových sporech. Očekávejme další zajímavé právní vývoje v této oblasti.

Daň z nemovitých věcí pro rok 2026 zůstává stabilní, bez legislativních změn, ale s důrazem na metodické pokyny vydané Generálním finančním ředitelstvím. Tyto pokyny sjednocují výklady a postupy správců daně, což zajišťuje konzistenci a právní závaznost na straně správců daně. Pokyny se zaměřují na osvobození od daně pro kulturní památky a církevní majetky, stejně jako na zařazení nemovitostí v obchodním majetku. Inflační koeficient zůstává na hodnotě 1,0, zatímco místní koeficienty se mění v závislosti na jednotlivých obcích. Elektronický formulář pro daňové přiznání bude dostupný počátkem roku 2026.

Daň z nemovitých věcí je jedinou daní, jejíž výnos je v celém svém rozsahu příjmem obce. S ohledem na tuto skutečnost je dána pravomoc obcím ovlivňovat výši této daně na svém území. Výši daně mohou ovlivnit buďto navýšením koeficientu podle počtu obyvatel dle § 6 nebo § 11 zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“) nebo zavedením místního koeficientu dle § 12 zákona o dani z nemovitých věcí . Stanovení místního koeficientu může mít zásadní vliv na výši daně z nemovitých věcí, a proto stojí za to jednotlivé možnosti stanovení tohoto koeficientu podrobně rozebrat.

Naše společnost je školskou právnickou osobou. Evidujeme v majetku několik budov, ve kterých z části provozujeme školskou činnost a z části je pronajímáme jiným podnikatelským subjektům. Dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, jsou osvobozeny od daně zdanitelné stavby sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Splňují danou podmínku pro osvobození prostory nebo budovy, které jsou v současné době v rekonstrukci, případně nejsou využívány vůbec? Lze pro výpočet procenta osvobození použít nějaký jiný klíč než stanovení poměrem výměry v metrech používané pro školu k celkové výměře budovy? 

Během roku 2025 došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem. V důsledku toho došlo ke změně obvodu stavby (zvýšení) a současně i ke změně výměry pozemku (snížení). Celkově došlo ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo má povinnost oznámit správci daně tyto změny a daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) podat k 31. 1. následujícího roku? Nebo se ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastaly v průběhu zdaňovacího období nepřihlíží a poplatník nemá povinnost k žádným opravám (viz § 12c ZDNV)?

Významnými změnami v úpravě daně z nemovitých věcí pro rok 2025 je zejména zrušení některých osvobození od daně. Rád bych aktuálně upozornil na nutnost uhradit daň do stanovených termínů, jinak hrozí vyměření souvisejících sankcí – úroku z prodlení ve výši 11,5 % p. a. Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny na hodnotě 1,0, což ovšem automaticky neznamená stagnaci daňových povinností, neboť obce a města schválením, resp. přijetím obecně závazných vyhlášek či opatření obecné povahy mohou a reálně i upravují místní koeficienty. Dle mého názoru je zřejmý trend směřující k vyššímu daňovému zatížení pro podnikatelské a rekreační nemovitosti. Naopak některé změny reflektují nutnost nápravy dříve přijatých chybných rozhodnutí místní samosprávy. Nové vyhlášky či opatření pro rok 2026 stanovují změny místních koeficientů, které budou mít v některých lokalitách vliv na dramatické zvýšení či snížení daňové zátěže, a to jak pro fyzické osoby, tak firmy. Dopad těchto změn bude významným ukazatelem finanční strategie měst a obcí.

Dotaz Dle § 56 zák. o DPH je dodání nemovité věci osvobozeno od povinnosti uplatnit DPH na výstupu. Spol. s r. o. v jednom roce koupila nemovitost za účelem prodeje a po půl roce nemovitost prodala (od kolaudace uplynulo více než 5let, podstatná změna nebyla). Jiné příjmy nemá a ani neměla. Dle FÚ se má registrovat jako plátce DPH (obrat 7 mil. Kč). Podle mne prodej nemovitosti sice vstupuje do obratu pro účely DPH, ale pokud bude mít firma jen tyto osvobozené příjmy, plátce DPH se nestane. FÚ tvrdí, že pokud se nemovitost prodává jako zboží, nejde o osvobozený příjem a je třeba další případný prodej nemovitosti zdanit DPH. V zákoně jsem toto nenašla, prosím o Váš názor.