Daň domovní, činžovní, daň z nemovitých věcí

Naše společnost je školskou právnickou osobou. Evidujeme v majetku několik budov, ve kterých z části provozujeme školskou činnost a z části je pronajímáme jiným podnikatelským subjektům. Dle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, jsou osvobozeny od daně zdanitelné stavby sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Splňují danou podmínku pro osvobození prostory nebo budovy, které jsou v současné době v rekonstrukci, případně nejsou využívány vůbec? Lze pro výpočet procenta osvobození použít nějaký jiný klíč než stanovení poměrem výměry v metrech používané pro školu k celkové výměře budovy? 

Během roku 2025 došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem. V důsledku toho došlo ke změně obvodu stavby (zvýšení) a současně i ke změně výměry pozemku (snížení). Celkově došlo ke zvýšení daně z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo má povinnost oznámit správci daně tyto změny a daňové přiznání (dodatečné, řádné, dílčí) podat k 31. 1. následujícího roku? Nebo se ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastaly v průběhu zdaňovacího období nepřihlíží a poplatník nemá povinnost k žádným opravám (viz § 12c ZDNV)?

Významnými změnami v úpravě daně z nemovitých věcí pro rok 2025 je zejména zrušení některých osvobození od daně. Rád bych aktuálně upozornil na nutnost uhradit daň do stanovených termínů, jinak hrozí vyměření souvisejících sankcí – úroku z prodlení ve výši 11,5 % p. a. Pro rok 2026 zůstává inflační koeficient beze změny na hodnotě 1,0, což ovšem automaticky neznamená stagnaci daňových povinností, neboť obce a města schválením, resp. přijetím obecně závazných vyhlášek či opatření obecné povahy mohou a reálně i upravují místní koeficienty. Dle mého názoru je zřejmý trend směřující k vyššímu daňovému zatížení pro podnikatelské a rekreační nemovitosti. Naopak některé změny reflektují nutnost nápravy dříve přijatých chybných rozhodnutí místní samosprávy. Nové vyhlášky či opatření pro rok 2026 stanovují změny místních koeficientů, které budou mít v některých lokalitách vliv na dramatické zvýšení či snížení daňové zátěže, a to jak pro fyzické osoby, tak firmy. Dopad těchto změn bude významným ukazatelem finanční strategie měst a obcí.

Dotaz Dle § 56 zák. o DPH je dodání nemovité věci osvobozeno od povinnosti uplatnit DPH na výstupu. Spol. s r. o. v jednom roce koupila nemovitost za účelem prodeje a po půl roce nemovitost prodala (od kolaudace uplynulo více než 5let, podstatná změna nebyla). Jiné příjmy nemá a ani neměla. Dle FÚ se má registrovat jako plátce DPH (obrat 7 mil. Kč). Podle mne prodej nemovitosti sice vstupuje do obratu pro účely DPH, ale pokud bude mít firma jen tyto osvobozené příjmy, plátce DPH se nestane. FÚ tvrdí, že pokud se nemovitost prodává jako zboží, nejde o osvobozený příjem a je třeba další případný prodej nemovitosti zdanit DPH. V zákoně jsem toto nenašla, prosím o Váš názor.

V posledních letech lze ze strany poplatníků stále častěji zaznamenat určitou míru nejistoty v otázkách souvisejících se zdaněním, respektive s možnostmi osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu jsou legislativní změny v daňové oblasti, které významně upravily podmínky osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji nemovitostí. Nejvýznamnější novela, účinná od 1. 1. 2021, přinesla změny zejména v oblasti časových testů pro osvobození a rovněž definovala některé klíčové pojmy, jako například vymezení bytové potřeby, která se v praxi stala podstatnou pro využití nově zavedeného režimu osvobození. Ačkoli jsou tyto změny v současné době již plně účinné, jejich aplikace není vždy zcela jednoznačná, zejména proto, že při posuzování konkrétních případů se lze i nadále setkat s využitím znění zákona platného před uvedenou novelou. V následujícím textu proto podrobně rozebereme jednotlivé rozdíly mezi úpravami platnými před a po 1. 1. 2021, přičemž poukážeme na důležité souvislosti, které je nutno zohlednit při aktuálním posuzování konkrétních transakcí.

Vlastník nemovitosti - bytu, který platil daň z nemovitých věcí zemřel v 2/2025. V 5/2025 skončilo dědické řízení a byt zdědili 2 synové. Na rok 2025 nebyla zaplacena daň z nemovitých věcí. Mají ji zaplatit dědicové? Platí se poměrem na měsíce?

Nový pojem „životní cyklus daně“ se stává s postupující digitalizací velmi důležitým pro celou oblast správy daní. Je nedílnou součástí právního rámce sloužícího jako podklad pro tvorbu informačních systémů, které umožňují efektivní správu daní od okamžiku, kdy je daňová povinnost poprvé zjištěna, přes řádné její splnění až do okamžiku, kdy o ní již není nezbytné evidovat, lépe řečeno archivovat. Problémy vážící se k hledání a vytváření nového pojmu přiblížím v tomto článku.

Termín uhrazení daně z nemovitosti se nachýlil, letos připadá na 2. červen. Daň musí uhradit každý, kdo nějakou nemovitost vlastní, bez ohledu na to, zda na ní v loňském roce cokoliv měnil. Za zákonem stanovených okolností se může poplatníkem stát i nájemce či uživatel. V případě částky přesahující pět tisíc korun ji lze rozdělit na dvě splátky. Další podrobnosti pak přináší daňoví poradci Ivan Kovář a Iveta Štochlová z BDO.

Rád bych vás blíže seznámil s problematikou zdanění staveb z hlediska daně z nemovitých věcí, zejména pak ve smyslu definování pojmu „stavby“, myšleno zdanitelné stavby, a to s ohledem na její evidenci v katastru nemovitostí a metodiku v dané souvislosti vydanou Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (dále jen „ČÚZK“). Daň ze zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek je upravena v rámci první části ZDNV, konkrétně je předmětná úprava definována v úvodních obecných ustanoveních a dále pak podrobněji od § 7 ZDNV dále. Naším zájmem se pak stanou zejména ony stavby-budovy, avšak nikoliv stavby inženýrské, blíže taxativně uvedené v příloze k ZDNV specifikované kódem CZ-CC a textem CZ-CC a ani jednotky.

Společnosti byla v roce 2024 dodatečně vyměřena daň z nemovitých věcí za r. 2022 a 2023. Daň byla uhrazená. Lze dodatečně vyměřenou daň z nemovitých věcí za r. 2022 a 2023 zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů v roce 2024? 

Podléhá dani z nemovitosti přístřešek, stojící na šesti zabetonovaných sloupech, rozměr přístřešku 10 × 3 m, přístřešek má plnou zadní stěnu a střešní konstrukci, jinak je otevřený?

Fyzická nepodnikající osoba získala v roce 2024 stavební povolení na rodinný dům, přičemž stavba bude zahájena během roku 2025 (stavba nebyla ještě postavena ani zkolaudována). Co vše se bude započítávat pro účely daně z nemovitých věcí na rok 2025 jako stavební pozemek, když má stavební povolení následující parametry? 1. budoucí zastavená plocha rodinného domu 112,00 m2, 2. podlahová plocha rodinného domu celkem 147,19 m2, 3. zpevněné plochy 307,40 m2(vyspádovaný sjezd k domu, plocha pro parkování), 4. zastavěná zpevněná plocha terasy 20,90 m2 (bez střechy, vně rodinného domu). Respektive bude se do stavebního pozemku započítávat i zpevněná plocha vyspádovaného sjezdu/plochy pro parkování a zastavená plocha terasy? Jedná se o zděný, jednopodlažní, nepodsklepený rodinný dům. 

Občan pronajímá byt občanovi, příjmy z pronájmu zdanuje podle paragrafu 9 ZDP. Je třeba nahlásit na FÚ na oddělení daně z nemovitostí, že se byt pronajímá? A pokud ano, platí tam ohlašovací povinnost a jaká je lhůta? Je rozdíl ve výši daně z nemovitosti, pokud se nemovitost pronajímá?

Rok 2025 v oblasti daňové legislativy přinesl změny především do DPH, k důležitým změnám však došlo i u jiných daní a u souvisejících předpisů. Tento článek upozorňuje na změny pro běžnou praxi nejdůležitější.

Každoročně se povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí dotýká statisíců občanů České republiky. Finanční správa podle zkušeností z předchozích let předpokládá, že přiznání letos podá až 550 tisíc poplatníků. Rok 2024 byl v důsledku významných změn v zákoně výjimečný, ve lhůtě do konce ledna bylo podáno přibližně 390 tisíc daňových přiznání. Ke stejnému datu v roce 2023 to bylo 313 tisíc, což odpovídá dlouhodobému průměru. Ve zbytku roku pak poplatníci standardně podají dalších 200 tisíc přiznání.

Je při výstavbě nebytového domu určeného pro budoucí pronájem součástí pořizovací ceny výstavby daň z nemovitých věcí, a to jen ta část, co se týká rozestavěného objektu či i pozemku, na kterém se tento objekt staví?

Tabulka obsahuje různé sazby daně z pozemků v závislosti na typu pozemku a časovém období. Jsou zde uvedeny sazby pro: ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady a ovocné sady trvalé travní porosty lesní pozemky zastavěné plochy a nádvoří stavební pozemky ostatní plochy zemědělské zpevněné plochy

Druhy staveb a jejich základní sazby daně za 1 m² zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy. Pravidla pro určení sazby daně v závislosti na využití stavby (obytné, rekreační, podnikatelské). Podmínky pro zvýšení základní sazby daně podle počtu nadzemních podlaží a koeficientů přiřazených k obcím. Vymezení pojmů jako je zastavěná plocha, upravená podlahová plocha a zdanitelná jednotka. Zvláštní pravidla pro zdanění staveb a jednotek užívaných pro podnikání.

Přehled pokynů a informací k dani z nemovitých věcí, včetně vyhlášky o formulářových podáních pro daň z nemovitostí.

Zkratky jako ZPF (zemědělský půdní fond) nebo BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) jsou kategorie, které ovlivňují hodnotu pozemků a tím i výši daně. Efektivní správa pozemků a správné pochopení jejich ocenění může vést nejen k vyšší ceně při případném prodeji, ale také ke správnému a často nižšímu daňovému zatížení.