Bonus

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Za účelem zvýšení tržeb a zatraktivnění prodeje pro zákazníky vymýšlejí obchodní oddělení firem nejrůznější strategie, jako jsou pobídky, slevy, věrnostní programy, výhodné balíčky, dárky a v neposlední řadě také poukazy. Poukaz je pro prodejce velmi výhodný, neboť získá peněžní prostředky dříve, než dojde k samotnému prodeji či poskytnutí služby. Zákazník může poukaz využít například jako předplacený dárek podle výběru obdarovaného. A právě problematika poukazů, ať již prodejcem vydaných či zákazníkem nakoupených, je předmětem našeho zkoumání z pohledu daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a účetnictví.

Jaké je správné účtování dobropisu od dodavatele za obratový bonus (např. podpora prodeje, zpětný bonus za dosažený obrat)? Dodavatel vystavil dobropis (opravný daňový doklad) se zápornou hodnotou. Firma jej eviduje jako výnos a účtuje ho následujícím způsobem: MD 648 /D 321 Dobropis tím snižuje závazek vůči dodavateli a zároveň zvyšuje výnos firmy. Je tento způsob účtování v pořádku? Upozorňuji, že ve výstupu z účetního programu (např. výsledovce po analytických účtech) se účet 648 zobrazuje na straně MD se zápornou hodnotou, což působí matoucím dojmem, i když ve výsledku navyšuje hospodářský výsledek. Je tento postup z hlediska účetních pravidel správný, nebo by se měl použít jiný účet, případně jiný postup? 

Společnost Ovoce prodává své zboží odběratelům Tržiště, Obchod, Stánek. Zboží má různou sazbu DPH: 12 %, 21 %. Při překročení stanoveného prodejního cíle (tzn. hodnoty prodeje Tržiště, Obchodu, Stánku konečnému spotřebiteli) je poskytnut zpětně kvartálně bonus (sell-out bonus) ve výši 2 %. Standardně vystavujeme jednotlivým odběratelům souhrnný opravný daňový doklad. Se společností Tržiště máme uzavřenu nově smlouvu (jedná se o nadnárodní koncern), ve které je stanoveno, že odběratel Tržiště vystavuje na výši bonusu fakturu. Vzhledem, že je to takto ve smlouvě, jak má správně vypadat faktura a její zaúčtování: Faktura bude mít DPH 12 % a 21 % dle sazby DPH daného zboží? V příloze faktury bude přehled faktur, na základě který Tržiště nakoupilo zboží od nás Ovoce? V případě, že došlo ke změně sazby DPH u zboží (15 % nebo 12 %) musí to společnost Tržiště také rozlišovat? Fakturu budeme účtovat MD 604/D 321?

Společnost prodává licence svého softwaru na období 1 roku. Nyní při prodeji licence na období 3 let dává svým klientům 3 bonusové měsíce navíc. Běžně časově rozlišujeme každou fakturu přesně dle období na které se licence poskytuje, jak ale naložit s bonusovými měsíci zdarma? Pokud je licence na 12 měsíců + 3 měsíce zdarma máme i nadále rozlišovat výnosy na 12 měsíců nebo je máme rozpočítat na 15 měsíců?

Společnost s r. o. nakoupila 2 ks materiálu. Jeden ks stojí 1 500 Kč. Celkově tedy zaplatila 3 000 Kč. Protože bylo zboží v akci 2+1 zdarma, dostala firma ještě navíc jeden ks zboží navíc. Celkem tedy zaplatila za 3 ks 3000 Kč. Jak zaúčtovat způsobem B tuto operaci? Účtuji jen přes nákladové účty 501, nebo sleva patří do výnosů? Sníží se průměrná skladová cena díky této operaci?

Společnost s r. o. poskytuje dle smlouvy obratový bonus svému odběrateli. V roce 2023 byl odběrateli vystaven dobropis na obratový bonus (MD 311/D 604). V roce 2022 byl zaúčtován očekávaný bonus za rok 2022 (přesná částka již byla známa) na účty MD 388/D 604. Nyní bylo zjištěno, že očekávaný bonus byl v roce 2022 zaúčtován chybně, a to s plusem, místo s minusem. Jedná se o nevýznamnou částku. Jak tuto chybu napravit – můžeme účtovat rovnou MD 428/D 388? Nemusíme podávat dodatečné DPPO, když opravou dochází ke snížení výnosů roku 2022?

Jsme s. r. o., plátci DPH, účtujeme způsobem B. Uzavřeli jsme s naším dodavatelem zboží „Kupní smlouvu na zboží a smlouvu o poskytnutí finančního bonusu“. Dodavatel nám dodal stroj (pro nás hmotný majetek) za 30 0000 Kč bez DPH, vystavil fakturu a splátkový kalendář na 30 měsíců na celou tuto částku. Je ujednáno, že pokud odebereme od dodavatele každý měsíc zboží ve stanovené výši, tak nám bude každý měsíc dobropisovat částku ve výši splátky, stanovené ve splátkovém kalendáři, až do celkové výše ceny stroje. Vlastnické právo ke stroji přechází na nás až po úplném zaplacení stroje. Jak účtovat pořízení stroje a v jaké výši a kdy ho zařadit do majetku? Jak účtovat jednotlivé dobropisy – minusem na účet zboží nebo pořízení majetku? Jak je to s účetními a daňovými odpisy – kdy a v jaké výši začít odpisování Pokud nesplníme výši odebraného zboží v měsíci, tak musíme v tomto měsíci splátku zaplatit a dodavatel nevystaví dobropis. Bude to mít vliv na pořizovací cenu stroje při odpisování?

Společnost nakupuje v tuzemsku i v zahraničí zboží, které dále v tuzemsku nebo do EU a mimo EU prodává. Zboží je nakupováno od partnerských distributorů výrobce Western Digital, který má sídlo ve Velké Británii. Partnerský distributor veškeré prodeje eviduje pro výrobce a výrobce na základě těchto obchodů společnosti vyplácí na účet z partnerského programu odměny. Výrobce, který vyplácí tyto odměny, je z Velké Británie. Jedná se o nákup služeb mimo EU? Má společnost, které takto přijdou peníze, povinnost přiznat daň na výstupu s nárokem odpočtu na vstup?

Doktorka, fyzická osoba dostane od VZP bonifikaci za zřízení nového pracoviště v Preferované oblasti ve výši 500.000 Kč. Předpokládáme, že tato částka je součástí zdanitelných příjmů lékařky, které patří do § 7 ZDP. Tudíž z této částky bude platit sociální i zdravotní pojištění. Je naše úvaha správná?

Firma, která nám prodává chemii, zaslala v únoru letošního roku dopis, kde sděluje, že připsané body věrnostního programu od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 vyměnila za finanční bonus, který bude vyplacen formou poukázek v měsíci únoru ve výši 46.200Kč. Upozornila nás, že půjde do KH A5 za únor. Bude se bonus účtovat za rok 2023, nebo 2024? Jak se poukázky účtují? Pokud představenstvo rozhodlo vyplatit to v únorové mzdě společníkům, jak to zaúčtovat?

Naše firma odebírá zboží značky X od několika různých dodavatelů z EU (distributoři zboží výrobce X). Za nakoupené zboží naší firmě náleží od výrobce X (DIČ EU, od tohoto výrobce však firma zboží přímo nenakupuje) zpětný bonus. Jednotliví dodavatelé podávají zprávu o prodaném zboží za uplynulý měsíc společnosti X, která dá naší firmě pokyn k vystavení faktury na bonus. Jak máme fakturu vystavit z pohledu DPH? Jedná se skutečně o zpětný bonus, když nám výrobce přímo zboží nedodává? Lze případně na tuto transakci pohlížet jako na fakturaci provize z prodeje, tedy služba poskytnutá do EU, kód 3 v SH? Bonus účtujeme na účet 648. Na nákupním oddělení by ale chtěli o ten bonus snižovat nákupní ceny - je to možné?

Firma poskytne svým zákazníků bonus ve výši 5 % z hodnotu odebraného zboží od 1.10.-31.12.2023. Bonusy budou zákazníci využívat jako slevu na další nákup v období 1.1-31.3.2024. Do jakého období budeme z hlediska daně z příjmů účtovat bonus, tj. poskytnutou slevu? 2023 nebo 2024?

Máme zaměstnance na HPP, může dostávat nějaké odměny, které se nedaní, nebo nějaké jiné zaměstnanecké výhody?

Společnost vystavuje tzv. přednabité karty na čerpání služby, kterou poskytuje (samoobslužná automyčka). O nabíjení karet, jakéhosi kreditu, účtuje jako o jednorázovém poukazu a DPH odvádí v okamžiku úhrady - je známa sazba DPH budoucího plnění i plnění samotné včetně místa plnění = tuzemsko. Problém nastává ale v tom, že v rámci reklamních akcí dostávají zákazníci 10% z přednabité částky jako bonus. 1. Z pohledu DPH: DPH je odváděno ze skutečně uhrazené částky bez ohledu na cenu nominální. Toto je, myslím si, v pořádku. 2. Jak ale účtovat o nominální hodnotě poukazu (karty) v případě, že karta je nabita na částku vyšší než kolik bylo uhrazeno? Např.: karta nabita na 550 Kč bez DPH, zákazník ale hradí jen 500 Kč bez DPH, tedy v okamžiku úhrady společnost eviduje na účtu 324 pouze 500 Kč, ale zákazník čerpá služby až do výše 550 Kč. Kam tedy zaúčtovat ten rozdíl 50 Kč?

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

Český plátce DPH odebíral v roce 2022 zboží ze 3. země (Velká Británie). Zboží bylo řádně procleno, DPH odvedeno dle jednotlivých JSD. Plátce o zboží účtuje způsobem B. Nyní v květnu 2023 zaslal dodavatel dobropis na obratový bonus za rok 2022. 1. Má tento dobropis nějaký vliv na DPH? Přepokládám, že by musely být známy jednotlivé dodávky, ke kterým se vztahuje bonus včetně výše bonusu k jednotlivým dodávkám. Pak by bylo možné obnovit jednotlivá celní řízení a ponížit tak výpočet cla a tím pádem i odvod DPH? Tento postup by byl ale velmi časově náročný a pracný pro všechny strany, ne-li zcela nemožný. Je proto možné postupovat tak, že pokud bylo z původních dovozů odvedeno vlastně vyšší DPH (z ceny zboží bez slevy z bonusu), je plátce oprávněn, nikoli povinen DPH opravit? 2. Co se týče daně z příjmu - lze klasifikovat původně vyměřené clo (z původních cen bez bonusu) jako chybně vyčíslený náklad, pokud by nedošlo ke znovuotevření celních řízení?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2023, čj. 10 Afs 61/2022-41

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

Jsme plátci DPH a chceme naše dodavatele motivovat k uzavření smlouvy na dodávku suroviny v příštím roce. Motivovat je chceme tím, že jim letos vyplatíme finanční bonus, když s námi letos tuto smlouvu uzavřou. Uvažujeme o dvou variantách výše bonusu:  a) stejná výše pro všechny dodavatele, jen vázaná na uzavření smlouvy, b) různá výše, vázaná na uzavření smlouvy a dle množství suroviny.  Do jakého účetního období máme dát nákladově vyplacení bonusu v případě a) nebo b)? Do letošního nebo až příštího, když smlouva bude uzavřena v letošním účetním období, ale dodávka se uskuteční až v příštím? Bude tento bonus podléhat DPH, opět jak v případě a) i b)?