Celní sazebník

V minulém příspěvku jsem se zabývala zákonem č. 218/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb. , o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně (dále jen „celnický balíček“), který s účinností 1. července 2025 přinesl významné změny v činnosti Celní správy České republiky (dále jen „celní správa“). Jedním ze 118 právních předpisů novelizovaných celnickým balíčkem byl i zákon č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“), kterému bych se věnovala v dnešním příspěvku. Zákon o celní správě je základním kompetenčním zákonem celní správy. Neobsahuje však jen zřizovací a kompetenční ustanovení, ale obsahuje též celou řadu procesních pravidel, která jsou specifická pro činnost celní správy. Celnický balíček novelizoval zákon o celní správě v celé řadě ustanovení, přičemž šlo jak o změny terminologické a zpřesňující, tak o změny věcné a rozsáhlé.

Dne 1. 7. 2025 nabyl účinnosti zákon č. 218/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky, zákon č. 16/1993 Sb. , o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 69/2010 Sb. , o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Jedná se o tzv. celnický balíček, který přináší významné změny v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky. Změny, které přináší celnický balíček, jsou součástí širšího projektu transformace celní správy, který má za cíl zvýšit efektivitu a transparentnost jejího fungování.

Zákonem č. 349/2023 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2025 novelizován zákon č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“). V duchu zákona o celní správě je Celní správa České republiky soustavou správních orgánů a také ozbrojeným sborem. Koncepce tohoto zákona vychází z teze, že působnost celní správy by měla spočívat primárně v celnictví, správě spotřebních a energetických daní, dělené správě a hazardních hrách. Předkladatel tohoto zákona, kterým je Ministerstvo financí, v důvodové zprávě k němu konstatoval, že zatímco personální substrát (tj. počet systemizovaných míst a počet reálně obsazených míst) u celní správy setrvale klesá, zákonné kompetence celní správy mají v tomto ohledu spíše opačný trend, tj. jsou nyní velmi široké.

V § 47 zákona č. 242/2016 Sb. , celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon “) jsou upraveny přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob v rámci celního řízení. Definice přestupku je pak vymezena v § 5 zákona č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích “). Zde je uvedeno, že „přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“. V tomto článku se tedy krátce zastavíme u této problematiky z pohledu právní úpravy, která je obsažena v již zmíněném celním zákonu .

Jak se z celního sazebníku dá určit, kdy je sazba DPH 21 % a kdy 15 %?

Jsme firma zabývající se kovoobráběním a opracováním ocele. Do kruhové oceli vyvrtáme, vysoustružíme nebo vyřežeme drážky, popř. dle požadavků zákazníka tuto ocel upravíme jinak, a tím máme vyrobenou požadovanou hřídel. Takto vyrobená hřídel je součást motoru - stroje, který má vyvinout nějakou rotační činnost. Nejsme si jisti, zda máme vyrobené hřídele fakturovat (při základu daně nad 100 000 Kč) v režimu přenesené daňové povinnosti.