Cizinec

Chtěla bych se zeptat na budoucí postup v souvislosti s JMHZ u cizinců, kteří nemají české rodné číslo. Jak bude JMHZ řešit DPP – občany Ukrajiny, kteří: nemají přidělené české RČ, nemají účast na nemocenském pojištění (např. DPP do 10 000 Kč nebo DPČ do limitu), a tedy jim ČSSZ v současnosti nepřiděluje evidenční číslo pojištěnce (EČP)? Jakým způsobem bude možné takového zaměstnance v JMHZ uvést v hlášení? Vznikne pro tyto případy nová povinnost přidělování identifikátoru (EČP) i u dohod bez odvodů? Budeme v rámci JMHZ nově povinně hlásit i DPČ s příjmem do limitu, které dnes nepodléhají nemocenskému pojištění?

Zaměstnankyně-Ukrajinka má dlouhodobý pobyt s platností do konce října 2025, v rámci sloučení rodiny. Pokud by měla trvalý pobyt, mohla by od začátku listopadu 2025 čerpat rodičovskou dovolenou. Nyní je na mateřské dovolené, její pracovní poměr trvá. Trvalý pobyt nemá, ale její manžel ano, tak bude rodičovská dovolená vedena na manžela. Jak bude zaměstnavatel ženy evidovat její absenci v práci? Jako čerpání RD nelze, když je na RD manžel. Jako pracovní volno bez náhrady mzdy, neplacené volno?

Česká obchodní společnost uzavře pracovní poměr podle českého práva se zaměstnancem, který bydlí na Slovensku. Místo pravidelného pracoviště bude v místě bydliště zaměstnance. Místo výkonu práce bude celé Slovensko. Jaké stravné náleží zaměstnanci na cestě mimo pravidelné pracoviště, jako při tuzemské cestě? Jak vyúčtuje pracovní cestu do sídla zaměstnavatele v ČR?

Česká firma, sídlo v ČR, má zaměstnance (Slovák s trvalým bydlištěm, rodinou na Slovensku) s místem výkonu práce Brno. Nyní má firma první zakázku na Slovensku, kde bude tento zaměstnanec od příštího měsíce vykonávat stavební dozor. Vyjíždět bude ze svého bydliště na Slovensku, na jaké cestovní náhrady bude mít nárok?

Česká s. r. o. má zaměstnankyni, která je cizinka a má vízum strpění. Šla na mateřskou a po 6 měsících se do zaměstnání nevrací. Má nárok na rodičovskou? Musí jí zaměstnavatel hradit zdravotní a sociální pojištění, pokud chce dál zůstat doma s dítětem? Nebo může jít na rodičovskou a hradit si zdravotní pojištění sama? Musí ji zaměstnavatel někam hlásit? 

Společnost zaměstnává na hlavní pracovní poměr mimo českých pracovníků i Slováky a Ukrajince. Od nového roku bude společnost zaměstnávat i pracovníky z Filipín na základě zaměstnanecké karty. Aby získali povolení k pobytu v ČR, je nutno uvést místo, kde se budou zdržovat. Společnost zajistí pro pracovníky ubytování (byt). V pracovní smlouvě budou mít uvedeno, že jim společnost bude přispívat na ubytování. Může společnost přispívat i vyšší částkou než 3 500 Kč (limit osvobozený od daně pro zaměstnance)? V případě že ano, byl by příspěvek pro zaměstnavatele daňově uznatelný a pro zaměstnance nepeněžní příjem? Musela by být smlouva o nájmu bytu (ubytovny) uzavřená na společnost? Nebude diskriminační, když společnost nemá ve vnitřním předpise stanoveno, že bude poskytovat příspěvek na bydlení, a má to zakotveno pouze v nových pracovních smlouvách? Myslím tím pracovníky (cizince), kteří ve společnosti pracují již 5 a více let. Anebo musíme srovnat podmínky a udělat dodatky k stávajícím pracovním smlouvám?

Máme ukrajinskou zaměstnankyni, rezidentka ČR, která má postižené dítě ve věku 4 let. Na Ukrajině byla dítěti přiznána invalidita 3. stupně od 31. 1. 2019 a letos invalidita 4. stupně. Pobírá invalidní důchod z Ukrajiny. Má tato zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě? Má nárok na zvýhodnění ve dvojnásobné výši 30 408 Kč jako dítě se ZTP-P? Co je potřeba zaměstnavateli doložit, aby jí tuto slevu mohl uplatnit? Stačí doložit ověřený překlad ukrajiských dokladů o uznání invalidity, nebo musí být invalidita „přezkoumána a uznána“ i v ČR a vydán český průkaz ZTP?

Ministerstvo práce a sociálních věcí se dané problematice dlouhodobě věnuje. Už od 1. října 2025 budou přijata další účinná opatření. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Je možné zaměstnat cizince - Vietnamce na DPP? Jedná se o cizince, kteří mají na území ČR povolen 1) trvalý pobyt, 2) dlouhodobý pobyt (v povolení uveden volný přístup na trh práce) a 3) přechodný pobyt -RP. Všichni zde žijí dlouhodobě a mají zde rodinu.

Podle čeho se určuje, jací zaměstnanci se mají počítat do výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu? Máme různé situace: 1. Zaměstnavatel zapsaný v českém obchodním rejstříku zaměstnává zaměstnance s místem výkonem v zahraničí. Celý jejich pracovněprávní vztah se řídí zahraniční legislativou a celá mzda je tak zpracována v zahraničí. Měli bychom je do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 2. Český zaměstnavatel vyslal svého českého zaměstnance do zahraničí, kde se mu počítá daň (pojistné se platí v ČR díky formuláři A1). Měli bychom ho do průměrného ročního přepočteného počtu započítat? 3. Zaměstnavatel je zahraniční; není zapsaný v českém OR. Zaměstnává v ČR několik českých zaměstnanců, které tedy do přepočteného počtu počítáme. Zároveň však vyslal několik zaměstnanců ze své domovské země do ČR, kde jim počítáme pouze daň z příjmů (mají formulář A1, takže pojistné se stále platí v zahraničí). Měli bychom i tyto vyslané zaměstnance do přepočteného počtu započítat? 4. Stejná situace jako v předchozím případě, ale zahraniční zaměstnavatel má vytvořen odštěpný závod, který je zapsán v českém OR.

Pracovní agentura provádí nábor pracovníků na Filipínách, zde si vyřídí vízum. např. datum dokladu za vyřízení víz je z 11/2024. Pracovní agentura tento náklad proplatí až v roce 2025. Do kterého roku patří správně náklad zaúčtovat?

Firma si pro své zahraniční zaměstnance, Filipínce, pronajímá ubytovnu, ve které mají zahraniční zaměstnanci přechodné ubytování. Každý zaměstnanec hradí měsíčně 1 500 Kč. Celkové roční náklady na pronájem ubytovny jsou cca 1 147 000 Kč a příjem z nájmu od zaměstnanců je cca 386 000 Kč ročně. Jaké jsou daňové dopady: zráta mezi náklady za nájem ubytovny a výnosem z nájmu je u zaměstnavatele daňově uznatelná a zda se zaměstnanců netýká žádné dodanění? Bez těchto zahraničních zaměstnanců by firma nemohla zajistit plynulý chod výroby.

Považuje se za nutný doprovod rodiče k lékaři důvod, že rodič neumí česky? Rodič žije v ČR již od začátku války na Ukrajině. A posuzuje se při doprovodu rodinného příslušníka také skutečnost, zda navštívil nejbližší zdravotnické zařízení, které může ošetření poskytnout? 

OSVČ (56 let) provozuje řemeslnou živnost zednictví a vstoupil v roce 2023 do paušálního režimu. Cizí státní příslušník z Ukrajiny, více než 30 let v ČR, trvalý pobyt, syn česká národnost, manželka na cizinecké policii vyřízen dlouhodobý pobyt v ČR. Manželka žije jak na UK, tak v ČR a bude žádat o prodloužení dlouhodobého pobytu, kde je nutné prokázat dostatečný příjem pro její pobyt. Do roku 2022 dokladoval manžel DPFO, ale od 2023 už přiznání nepodává. Jak mu poradit s prokázáním příjmu? Z evidence vystavených faktur je zřejmý příjem za rok 2024 cca 1,2 milionu korun. 

V letech 2008-2013 pracoval v ČR cizinec, v ČR podával přiznání k dani z příjmů ze závislé činnosti, v ČR byl daňovým rezidentem. V roce 2024 odešel do důchodu a na základě interních předpisů firmy jsme mu v roce 2024 vyplatili výsluhový příspěvek za období 2008-2013 (tj. příjem související s dřívějším zaměstnáním). Z částky byla sražena a odvedena daň na FÚ, cizinec nepodepsal Prohlášení a nemá českou adresu. Lze uplatnit v daňovém přiznání základní slevu na poplatníka za rok 2024, když jeho příjem souvisí se zaměstnáním v letech 2008-2013? Základní slevu v letech 2008-2013 uplatňoval. A na který Finanční úřad podat přiznání k dani?

Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku. Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR? V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?

Nyní máme zaměstnance ze zemí mimo EU - studenti. Všichni tito zaměstnanci mají povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24). Dle § 98 písm. j) mají volný vstupu na trh práce. Všichni zaměstnanci studují v prezenční formě studia, v akreditovaném studijním programu. Zaměstnavatel by rád zaměstnal dalšího studenta ( DPP) ze třetí země - ukrajinské národnosti. Přinesl nám potvrzení o studiu (akreditovaný studijní program), vízum s kódem D/VC/99 a dále potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu - studium. Má tento student také volný vstup na trh práce, přestože nemá ještě uděleno povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24)? 

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.