Daň z příjmu fyzických osob, daň ze mzdy, odvod z objemu mezd

Rodiče darovali synovi družstevní byt, resp. převedli na něj svůj členský podíl v družstvu. Vztahuje se na tento převod oznamovací povinnost osvobozených příjmů? Pokud ano, z jaké ceny se vychází?

Zemědělské družstvo bude svému členovi, který ukončil členství vypořádávat formou vypořádacího podílu jeho členský podíl. Jeho členský podíl vznikl při transformaci družstva. Jeho členský podíl ve výši 35 000 Kč je tvořen: základním podílem 20 000 Kč, který je náhradou podle zvláštních předpisů (prokázaný vklad a náhrada živého a mrtvého inventáře) a 15 000 Kč je další (transformační) podíl přiznaný podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tento členský podíl je i vypořádacím podílem a bude bývalému členovi vyplácen v penězích jednorázově (ne ve splátkách). Družstvo jako povinná osoba má povinnost srazit daň ve výši 15 % z vypláceného dalšího majetkového podílu podle § 36 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od roku 2024 vyplývá osvobození těchto příjmů nepřesahujících 50 tisíc Kč za rok. Znamená to, že v našem případě nebudeme srážkovou daň aplikovat, protože splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč? Jak by to bylo v případě, že by členovi vznikl např. nárok na vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč a transformační část bude činit 120 000 Kč a družstvo se s bývalým členem dohodne, že bude tento podíl vyplacen ve třech ročních splátkách 200 000 Kč. V následnících 3 letech bude tedy vyplácet částku 200 000 Kč a z toho bude 400 00 Kč další (transformační) část podílu. V takovém případě (splátek) družstvo nebude rovněž aplikovat srážkovou daň na žádnou splátku? Splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč.

Fyzická osoba bez jiných zdanitelných příjmů přijala kompenzaci za trvalé snížení hodnoty její nemovitosti a přechodné zvýšení hluku a prašnosti v souvislosti s výstavbou nového sídliště v těsné blízkosti její nemovitosti. Její nemovitost bude mimo jiné téměř trvale zastíněna vysokopodlažní stavbou. Je možno tento příjem osvobodit od daní z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů?

Na účtu zbydou po likvidaci s. r. o. peníze – cca 100 000 Kč. Společník (FO) měl podíl 25 000 a druhý společník 250 000 Kč. Lze zbylé peníze rozdělit v poměru 10 % ku 90 %? Srážková daň by se neodváděla. Pokud by pouze FO měla podíl ve společnosti, pak by se srážková daň neodváděla z 25 000 a ze zbylých 75 000 by se odváděla? Nebo je nějaká jiná možnost v tomto druhém případě, aby se nedanil zbylý zůstatek na účtu?

Občan pronajímá od roku 2022 byt a příjem daní dle § 9 ZDP, uplatňuje skutečné výdaje. Koncem roku 2025 si koupil dům na hypotéku se záměrem dalšího pronájmu. Dům začne pronajímat až v první polovině roku 2026, odpisy na tento dům bude uplatňovat až za rok 2026. Může za rok 2025 uplatnit do výdajů dle § 9 zaplacené úroky z hypotéky na tento dům, i když příjem z pronájmu bude až za rok 2026?

Lze posuzovat práci trenéra (má platnou trenérskou licenci) pro zapsaný spolek (kolektivní sport – děti) jako nezávislé povolání? Spolek umožňuje trenérovi využívat prostory k tréninkům, které má pronajaté, a sportovní vybavení, které má v majetku, ale způsob vedení tréninků, jejich rozvrh a četnost je vyloženě v dikci trenéra. Jedná se o práci při zaměstnání nebo studiu. Nejedná se ovšem o nahodilou činnost. Lze se opírat o znění rozsudku NSS z 21. 9. 2011 čj. 8 Afs 56/2010-73? Ve zdůvodnění bod bodem 28 je uvedeno: „Legální definici nezávislého povolání ani výčet činností, které pod daný pojem spadají, žádný právní předpis neobsahuje. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011, čj. 8 Afs 56/2010-73, č. 2571/2012 Sb. NSS, ve vztahu k obsahu tohoto pojmu lze podpůrně využít § 22 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, kde se v souvislosti s daňovými nerezidenty operuje s pojmem nezávislá činnost. Při vědomí, že některé z tam uvedených činností je třeba považovat za podnikání podle jiných právních předpisů (architekt, lékař, inženýr, právník), lze za nezávislá povolání považovat např. výkonné umělce, sportovce, jejich trenéry, rozhodčí, artisty apod. Pro zmíněné profese je charakteristická kreativita a samostatnost při volbě způsobu, jakým bude dosaženo předem stanoveného výsledku.“ Mohl by tedy trenér svou odměnu zdaňovat podle § 7 ZDP a uplatňovat výdaje s 40% paušálem? Lze na jeho služby pohlížet jako na činnost, ke které nemusí být nutně živnostenský list?

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

Fyzická osoba nakoupila v roce 2022 jednu čtvrtinu nemovitosti (rodinný dům) v exekuci (jako investiční příležitost). Nemovitost nebyla v úplně dobrém stavu, a očekávaný prodej se nekonal. Přestože byla FO pouze vlastníkem 1/4 nemovitosti, investovala sama do oprav cca 150 000 Kč, aby se nemovitost stala prodejnou. K prodeji došlo v roce 2025. Zdaňovat tedy bude rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou nemovitosti. Může si FO z prodejní ceny odečíst také to, co investovala do oprav pro zvýšení prodejnosti nemovitosti? A pokud ano, tak v plné výši nebo jen to, co připadá na její podíl? Ostatní spoluvlastníci se finančně na opravách nijak nepodíleli. A poslední otázka, může si FO z prodeje odečíst i náklady na svého právníka? 

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů a dalších informací publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů .

Společnost nestihla lidem na DPČ a DPP, kteří už ve společnosti nepracují, proplatit nevybranou dovolenou do konce roku, ale až do ledna s výplatou v únoru. Je možné proúčtovat do roku 2025 MD 521/D 383 hrubé mzdy a bude to daňově uznatelný náklad? A odvody budou zřejmě nedaňové, mám je  účtovat? Případně má tento případ i nějaké jiné konsekvence?

Správná kvalifikace příjmů z převodů nemovitých věcí mezi § 7 a 10 zákona o daních z příjmů patří k často řešeným otázkám v daňové praxi. Ačkoliv zákon postrádá jednoznačné vymezení hranice mezi oběma režimy, rozhodovací praxe i související právní úprava ukazují, že určujícím faktorem je materiální charakter činnosti poplatníka, zejména její soustavnost a zaměření na dosažení zisku. Tyto znaky jsou klíčové bez ohledu na deklarovaný účel poplatníka či formální existenci živnostenského oprávnění. Nesprávné posouzení má přitom významné důsledky nejen v oblasti daně z příjmů, ale rovněž ve vztahu k veřejnoprávnímu pojistnému, DPH a v krajních případech i trestnímu právu. Tento článek systematicky vymezuje rozhodná kritéria a analyzuje jejich význam pro posouzení daňového režimu převodů nemovitostí.

Fyzická osoba (zaměstnavatel) uzavřela s Úřadem práce Dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku. Měsíčně bude dostávat po dobu jednoho roku příspěvek ve výši 100 % vynaložených nákladů na mzdu zaměstnance. Jedná se o osvobozený příjem dle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP a poté související mzdové náklady budou nedaňové výdaje? Jak by to bylo u právnické osoby? Zde by se jednalo o výnos, který současně souvisí se mzdovými náklady: tj. např, příspěvek vyplacený v 1/2026 za mzdu 12/2025 – výnos i mzdové náklady patří do roku 2025 u právnické osoby? U fyzické osoby (zaměstnavatele) příspěvek vyplacený v 1/2026 – nezdanitelný osvobozený příjem ledna 2026 a v 1/2026 (skutečně vyplacená mzda za prosinec + odvody) mzdový nedaňový výdaj. Je to takto správně?

Fyzická osoba, občan, nepodnikatel, si pořídí v roce 2021 rodinný dům, ve kterém bydlí s rodinou. V roce 2024 tato fyzická osoba zakoupila bytovou jednotku za 1,5 mil Kč, kterou v roce 2025 prodala za 3,7 mil Kč a současně v průběhu let 2024 a 2025 provedla rekonstrukci a údržbu svého rodinného domu v hodnotě 1,07 mil. Kč. Lze uplatnit podmíněné osvobození a k 1. 4. 2026 podat Oznámení o získání prostředků, které budou nebo byly požity na obstarání bytové potřeby. Za rok 2026 se pak z nevyčerpané částky příjmu 2,63 mil. Kč, k níž se uplatní náklad v odpovídající výši, odvede daň? Jedná se o správný postup?

Daňová optimalizace pro fyzické osoby v roce 2026 nabízí řadu strategií pro dosažení nulové daňové povinnosti. Klíčové je využití nezdanitelných částí základu daně, jako jsou dary, úroky z hypotéky či příspěvky na spoření na stáří, a slev na dani, které při neuplatnění propadají. Důležitou roli hraje také uplatnění daňové ztráty, která může být odečtena v předcházejících nebo následujících zdaňovacích obdobích. Spolupráce osob, například manželů, může významně přispět k daňové optimalizaci, zatímco příjmy ze závislé činnosti a osvobozené příjmy z prodeje cenných papírů nebo nemovitostí mohou snížit daňovou povinnost. Využití těchto technik vyžaduje důkladné pochopení zákonných ustanovení a strategické plánování, aby bylo dosaženo maximálního daňového efektu.

Může zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daně z příjmů proplatit zaměstnanci daňové zvýhodnění na dítě, když tento zaměstnanec sice měl podepsané prohlášení po celý rok u jednoho zaměstnavatele, ale neměl tam uvedené dítě? 

Plátce DPH si pronajal nebytové prostory. Nájem je z pohledu DPH osvobozený. Pro účely svého podnikání, ale prostory, se souhlasem pronajimajitele opravil/upravil s tím, že nese veškeré náklady. Část úprav měla charakter opravy a část charakter technického zhodnocení. Pronajimatel mu neudělil souhlas s odepisováním TZ. Nájemce sám neposkytuje žádná osvobozená plnění z pohledu DPH. Všechna plnění jsou zdanitelná. Jak prosím z pozice nájemce přistoupit k nákladům na opravu a TZ z pohledu daně z příjmů a DPH?

V rámci dědictví nabyl dědic majetek v celkové hodnotě 5,5 mil. Kč (nemovitosti 4,5 mil. Kč; osobní automobily 1,0 mil. Kč). Platí v tomto případě, že se u dědictví posuzuje hodnota zděděných věcí dohromady a ne jednotlivě, protože ze řízení o pozůstalosti je vydáno v jeden okamžik jedno usnesení, a je tedy nutné podat Oznámení o osvobozených příjmech?

Fyzická osoba měla povinnost hradit zálohy z podané přiznání k DPFO za rok 2024 - 4× ročně a to: 15. 6. 2025, 15. 9. 2025, 15. 12. 2025 a 15. 3. 2026. V roce 2026 podala přiznání k DPFO za rok 2025, a to dne 20. 2. 2026 – zde jí vznikla povinnost hradit zálohy 2× ročně a to 15. 6. 2026 a 15. 12. 2026. Musí nyní uhradit ještě zálohu předepsanou z DPFO 2024 a to dne 15. 3. 2026? Nebo tím, že podala přiznání za rok 2025 dříve, než je splatnost zálohy, tak již hradit tuto zálohu nemusí?

Podnikatelka, OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci, podniká v oblasti chovu zvířat, zejména koní. Zvířata jsou umístěna na jejím soukromém statku s přilehlými pozemky. Statek ani pozemky doposud nebyly vloženy do obchodního majetku, podnikatelka na ně neuplatňuje žádné výdaje. Nyní byla na pozemku vybudována dřevěná stavba, která není pevně spojena se zemí a bude sloužit k umístění koní. Z pohledu daně z příjmů – je možno tuto stavbu samostatně vložit do obchodního majetku OSVČ a pokud je pořizovací cena nižší než 80 000 Kč, bude se odpisovat, anebo se bude jednat o přímý výdaj? Z pohledu DPH – je možno uplatnit odpočet DPH z materiálu pořízeného na tuto drobnou stavbu? Na pozemku pod stavbou byly provedeny stavební úpravy (zarovnání terénu). Stavební firma vystavila daňový doklad v režimu PDP. Je to v pořádku, když se jednalo o úpravu soukromého pozemku? Bude tato úprava pozemku součástí pořizovací ceny stavby? 

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí a nařízení vlády pro rok 2026 přinášejí zásadní změny v oblasti zdanění fyzických osob, a to prostřednictvím navýšení minimální a průměrné mzdy. Sdělením MPSV č. 356/2025 Sb. došlo pro rok 2026 ke zvýšení minimální mzdy na 22 400 Kč/měsíc, což ovlivňuje limity pro osvobození důchodů od daně i podmínky pro uplatnění daňových bonusů, a z údajů obsažených v nařízení vlády č. 365/2025 Sb. vyplývá pro rok 2026 výše průměrné mzdy 48 967 Kč/měsíc, která mění hranice pro uplatnění dvou sazeb daně z příjmů, osvobození benefitů a stanovení paušální zálohy pro osoby samostatně výdělečně činné. Ukážeme si, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů fyzických osob z výše uvedených důvodů dochází v roce 2026.