Daň z příjmu fyzických osob, daň ze mzdy, odvod z objemu mezd

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Statutární orgán při ukončení své funkce obdrží od společnosti v rámci vyrovnání při odchodu bezúplatně firemní vůz. Jedná se o plně odepsaný vůz. Jak zaúčtovat tuto transakci a jaké daňové dopady bude mít jak na společnost, tak i na osobu statutárního orgánu?

Klientka pořídila v roce 2018 pozemek a tento v červnu 2025 darovala sestře. V říjnu 2025 došlo k odvolání daru ze strany dárce pro nevděk a pozemek byl vrácen dárci. Vlastníkem pozemku se tedy stala opět klientka. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že odvoláním daru pro nevděk se darování považuje za neplatné od data, kdy k odvolání daru došlo, tedy „ex nunc“. Pokud klientka bude pozemek prodávat, běží tedy lhůta pro případné osvobození prodeje nově až od října 2025 (kdy pozemek obdržela zpět) a tato lhůta bude již 10 let? Při zdaňovaném prodeji pozemku nebude možno použít jako výdaj původní pořizovací cenu z roku 2018, ale je nutno udělat znalecké ocenění k datu zpětvzetí daru?

OSVČ používající režim paušální daně odchází v 11/2025 na mateřskou dovolenou. Od jakého termínu má přerušit podnikání, aby nebyla povinna podat řádné přiznání k dani z příjmů včetně přehledů ZP + SP za rok 2025?

Fyzická osoba plánuje pronajímat byty v domě, který vlastní společně s manželkou ve společném jmění manželů. Dům je zapsán v katastru na oba. Manželka je také vlastníkem bytu, ve kterém pronajímá jeden pokoj právnické osobě. Na této adrese právnická osoba má sídlo. Kdo bude podávat daňové přiznání z příjmů z pronájmu – manžel, manželka, nebo je možné příjmy rozdělit mezi oba, a je nutné mít živnostenské oprávnění na dlouhodobý pronájem bytů (na několik měsíců, rok nebo déle)?

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

Zaměstnavatel ukončil se zaměstnankyní pracovní poměr z důvodu reorganizačních změn ve firmě a na této její pozici. Podle zákona má nárok na 3 odstupné platy, ale jelikož je mezi nimi dohoda, aby tu dále nesetrvávala ve firmě dva měsíce ve výpovědní lhůtě, tak se domluvili na 3 měsíčním odstupném + na dvou platech navíc, které by vykompenzovaly tu výpovědní dobu. Jak to bude u těchto 3 + 2 platů s odvody zdravotního a sociální a s daněním? 

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupil druhou polovinu nemovitosti. Nemovitost hodlá pronajímat. Jakým způsobem budou příjmy z pronájmu daněné? Je možné, aby občan zdanil 50 % z příjmů z pronájmů (neboť souvisí s dědictvím, a tudíž je může danit pouze on) s tím, že příjmy poníží o 30 % místo skutečných výdajů (nejvýše do částky 600 000 Kč)? Manželka by pak zdanila druhých 50 % také ponížených o 30% (nejvýše do částky 600 000 Kč), neboť ona bude danit nájem ze SJM?

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Společnost, plátce DPH, zajišťuje servisní činnost nepřetržitě 24/7. Servisní technici (zaměstnanci) mají služební vozidla k dispozici i pro cestu domů, aby mohli v případě potřeby okamžitě vyjet k zákazníkovi. Je v takovém případě správné zaměstnancům dodanit ve mzdě 1 % ze vstupní ceny (VC) vozidla? Jak se mají vykazovat případné soukromé jízdy, například když zaměstnanec nejede k zákazníkovi, ale do provozovny?

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Zaměstnanec na začátku roku 2025 v Prohlášení poplatníka uplatnil daňové zvýhodnění na dvě děti, jeho manželka ukončila 31. 8. 2024 pracovní poměr a dále byla v pracovní neschopnosti až do konce září 2025, potvrzení o neuplatnění od druhého z poplatníků zaměstnanec tedy nedokládal, nemělo být kým vystaveno, od 1. 10. 2025 byla manželka zaevidována na ÚP a od 17. 10. 2025 zaměstnanec nahlásil nástup manželky do zaměstnání, potvrzení o neuplatnění do jejího zaměstnavatele zatím nedoložil. Ve výplatách za měsíc leden až září mu byla sleva na děti uplatněna, jak ale postupovat se mzdou za říjen a následující měsíce, a jak po případném doložení potvrzení zaměstnavatele manželky o neuplatnění slevy.

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Ve smlouvě je uvedeno, že vlastník umožňuje uživateli užívat nemovitost v souladu se zákonem o elektronických komunikacích zejména k umístění a provozování zařízení. Na základě této smlouvy je vlastníkovi vyplácena jednou ročně odměna ve výši 20 000 Kč. Smlouva je uzavřena na deset let. Bude tato odměna daněna podle § 9 ZDP? 

Právnická osoba, s. r. o., si nikdy nevyplácela podíl na zisku. Nyní se společník rozhodl k výplatě podílu na zisku i přesto, že 16. 3. 2025 byla schválena účetní závěrka za rok 2024 a valnou hromadou bylo rozhodnuto, že celý výsledek hospodaření bude převeden na nerozdělený zisk. Společnost má 2 jednatele a 1 společníka. Je možné nyní uspořádat novou valnou hromadu v listopadu 2025 a rozhodnout o výplatě podílu na zisku ještě v tomto měsíci? Pokud ano, srážkovou 15% daň za fyzické osoby odvede společnost do konce prosince 2025 finančnímu úřadu? Jelikož srážková daň je sražena u plátce, tak fyzická osoba, která obdržela podíl na zisku (již zdaněný), již nemusí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nic vykazovat? Je možné vyplatit rovnoměrně zisk mezi jednoho společníka, který je zároveň i jednatelem, a mezi druhého jednatele nebo lze vyplatit pouze společníkovi? Jelikož si společnost nikdy zisk nevyplácela a po celou dobu převáděla na nerozdělené zisky, je možné nyní vyplatit celý výsledek hospodaření za rok 2024 a k tomu i nerozdělený zisk z předchozích let? Pokud ano, je k tomuto ještě něco potřeba?

Jediný společník a současně i jednatel často využívá v s. r. o. svůj vlastní automobil. Ze s. r. o. nepobírá žádnou odměnu za výkon funkce ani mzdu. Za poskytnutí vozidla společník nepožaduje žádné peníze. S. r. o. eviduje v účetnictví tyto náklady spojené s užitím vozidla: PHM, zároveň hradí havarijní pojištění vozidla a povinné ručení. Je možné, že by uvedené náklady byly daňově uznatelné? Pokud ano, za jakých podmínek? Lze v s. r. o. místo skutečných paragonů za PHM a parkovné využít paušální výdaje?