Daň z příjmu fyzických osob, daň ze mzdy, odvod z objemu mezd

Klient prodal v roce 2025 pozemek se ziskem 500 000 Kč a nemovitost se ztrátou 200 000 Kč. Mohou se oba příjmy uvést do jednoho řádku a zisk se ztrátou kompenzovat, nebo to lze jen u cenných papírů a kryptoměny?

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

OSVČ, plátce DPH, využívá výdajový paušál 60 % dle § 7 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., soukromě vlastní osobní vozidlo, které občas využije i ke svému podnikání. V případě, že OSVČ někam v rámci své podnikatelské činnosti cestuje, účtuje zákazníkům sazby za ujeté kilometry dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., viz § 1 písm. b) + § 4 písm. a). Vstupují tyto „cestovní náhrady“ u OSVČ do daně z příjmů, tzn. zahrnují se též do všech příjmů dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., anebo nevstupují, tj. považují se za paušální náhrady? Pokud by do daně z příjmů vstupovaly, je nějaká lepší možnost, jak by si OSVČ mohla použití soukromého vozidla k podnikání finančně kompenzovat, tj. zejména tak, aby z toho nemusela odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Fyzická osoba koupí v roce 2025, zrekonstruuje ho a prodá. Dosáhne díky tomu určitého zisku (prodejní cena minus kupní cena minus náklady na rekonstrukci). Získané prostředky použije pro splacení svého hypotečního úvěru na byt, ve kterém prokazatelně bydlí. Svůj byt ale má již od roku 2023, stejně tak hypoteční úvěr na něj. V odpovědi na dotaz Splacení hypotéky a osvobození od daně z příjmů z roku 2023 se Ing. Děrgel vyjadřoval k obavám týkající se ustanovení § 4b dnešního odst. 2. Jde o to, zda to musí být „nově obstaraný byt“, nebo lze použít na splacení již svého stávajícího bydlení – opatřeného v roce 2023. 

Fyzická osoba dostala darem od matky pozemek na kterém původně stála pouze kůlna. V roce 2023 vybudovala na pozemku domek se saunou. Poměrně velkou část prací provedla svépomocí. Domek vlastní jako fyzická osoba. V současnosti domek pronajímá jako OSVČ, živnostenský list má na ubytovací služby: pronajímá krátkodobě na přespání, víkendy nebo týden na bookingu, e-chalupách a Airbnb. Je možné nějakým způsobem uplatnit výdaje na výstavbu domku proti příjmům za ubytovací služby?

Jaká je možnost vrácení přeplatku na paušální dani OSVČ ? Za zdaňovací období roku 2024 jsem měl příjmy ve výši 1 400 000 Kč. Dne 5. 1. 2025 jsem podal oznámení o vstupu do paušálního režimu a zvolil si 2. pásmo paušálního režimu. Po skončení zdaňovacího období roku 2025 jsem zjistil, že moje rozhodné příjmy za zdaňovací období roku 2025 byly ve výši 800 000 Kč. Musím mít přesto paušální daň stanovenou ve výši 2. pásma paušálního režimu? Lze postupovat podle níže uvedené odpovědi na stránkách finanční správy. Podobná otázka je zde na DAUČ zodpovězena 9.12.2025 s jiným závěrem. Odpověď: Poplatník, jehož příjmy za zdaňovací období, kdy byl poplatníkem v paušálním režimu, nedosáhly původně zvoleného pásma, tedy příjmy odpovídaly ve Vašem případě výši nižšího pásma, může do 10. dne následujícího zdaňovacího období podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém určí nové pásmo pro paušální daň. Ve Vašem případě můžete tedy do 10. 1. 2026 podat oznámení o jiné výši paušální daně, a to ve výši 1. pásma. Ke dni, na který je stanovena základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob Vám bude vyměřena paušální daň ve výši 1. pásma. Vzniklý vratitelný přeplatek na paušální dani a veřejných pojistných Vám správce daně vrátí na žádost v zákonem stanovené 30ti denní lhůtě pro vrácení přeplatku.

Plátce DPH vedoucí daňovou evidenci si koupil vůz v r. 2022 za 535 000 Kč. Nikdy ho neodpisoval a v r. 2025 ho prodal za cenu 500 000 Kč. Na prodej vystavil fakturu a odvedl DPH. Za rok 2025 si může dát do nákladů polovinu odpisu? Vychází to na 14 000 Kč. Pak bude zůstatková cena vozu vycházet na 521 000 Kč, ale on si může uplatnit pouze 500 000 Kč, tj. max. částku, za kterou vůz prodal - je to tak? Daň z příjmů pak tedy žádnou z této operace platit nebude - příjem z prodeje vozu se bude rovnat zůstatkové ceně?

Fyzická osoba je OSVČ – klempíř. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem své s. r. o., ve které je zaměstnán na pracovní smlouvu jako klempíř a tuto činnost pro společnost fakticky vykonává. Tato fyzická osoba je jako OSVČ v paušálním daňovém režimu. Otázka zní, zda může tato osoba současně jako OSVČ fakturovat své s. r. o. klempířské práce (tj. stejný druh činnosti, kterou vykonává jako zaměstnanec), aniž by došlo k porušení daňových nebo pracovněprávních předpisů. Je mi známo, že neexistuje jeden konkrétní paragraf, který by tuto situaci výslovně zakazoval. V odborné praxi je však často uváděno, že takové plnění je při kontrole překvalifikováno na příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to s odkazem na § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (posuzování skutečného obsahu plnění) a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Prosím o potvrzení, zda je správný závěr, že v případě, kdy tutéž práci vykonává tatáž fyzická osoba osobně (nikoli prostřednictvím zaměstnanců OSVČ), je fakturace OSVČ vůči vlastní s.r.o. daňově neobhajitelná, byť není výslovně zakázána zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, že OSVČ uplatňuje paušální daň. Zároveň prosím o uvedení konkrétního právního důvodu (ustanovení zákona, judikatura NSS/NS nebo ustálená aplikační praxe správce daně), na jehož základě je takový postup považován za nepřípustný. 

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Domnívám se, že u OSVČ, která uplatňuje výdaje v procentech a nemá dle zákona žádný majetek, a proto jak prodej osobního automobilu, tak i vratka povinného ručení se nebudou započítávat do příjmů dle § 7 ZDP. Předpokládám, že: a) pokud je prodej do 1 roku, tak se příjem vykáže v § 10 ZDP, a pokud je to po 1 roce, tak je příjem osvobozen, b) období 1 rok se počítá v měsících a pokud auto koupil v 05/2024, tak prodej v 06/2025 bude osvobozen.

Hradíme za zaměstnance dlouhodobá víza, která časově rozlišujeme a zaměstnanci postupně přidaňujeme ve mzdě. V roce 2025 skončil pracovní poměr zaměstnance a nám zůstává část víz na rok 2026 a 2027 na účtu 381. Jak s daným zůstatkem účetně a daňově naložit? Měla být zbylá část za roky 2026 a 2027 rozpuštěna do nákladu ke dni ukončení pracovního poměru a přidaněna zaměstnanci v poslední výplatě? A je vůbec možné mít v roce 2025 jako daňový náklad část, která souvisí s roky 2026 a 2027?

Klient koupil rodinný dům – do SJM. Zatím jako investice, později možná pro vlastní bydlení či děti. Nyní probíhá částečná rekonstrukce (cca 1 mil. Kč). Poté se bude dům dlouhodobě pronajímat, buď celý, nebo jako 2 byty. Na nemovitost je hypotéka. Dále klienti vlastní byt v SJM – ten se dlouhodobě pronajímá. Uplatňují výdaje procentem z příjmů (30 %). Pán má dílnu, kterou pronajímá firmě, není v SJM. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů (30 %). Nákup domu - podáme přiznání k dani z nemovitých věcí do ledna následující roku. Je to tak? Žádné další daně se již řešit nemusí? Může se dům, nyní dlouhodobá investice, odpisovat a uplatnit náklady na opravy a základní vybavení pro provoz již za rok 2025, kdy je zprovozněn (bohužel zatím bez nájmce) a od roku 2026 pronajímán? Nyní je vedena evidence skutečných příjmů a výdajů. Při zpracování DPFO se rozhodne, zda využít skutečné výdaje nebo výdaje % z příjmů, což by bylo pro klienta výhodnější – je to možné? Jak´je to s náklady na částečnou rekonstrukci, je možné vést daňovou evidenci a zařadit vše do odpisů (30 let) – kupní cena + rekonstrukce, případně nábytek, částečné vybavení… Mohou se tři pronájmy rozdělit – manželka vše v SJM by přiznala a danila dům a byt a manžel pouze dílnu, která je na jeho jméno, není v SJM? Tzn. pronájem dílny dát do DPFO manžel, kdy použije výdaje procentem (30 %), manželka by měla byt a dům (v SJM), kdy by uplatňovala skutečné výdaje (odpisy, opravy a nájem). Dosud dílnu a byt měl v DPFO pouze manžel, uplatňoval % z příjmů. Nebo musí být vše jen na jednoho z manželů a uplatnění nákladů stejným způsobem u všech nemovitostí (i když jiné vlastnictví)? Daň z nemovitostí jde za manželem. Výhodnější by bylo: v SJM vést evidenci a uplatnit skutečné výdaje (odpisy, náklady na opravy…). Co je v majetku – je možno uplatnit úroky z hypotéky v DPFO? Žádná další hypotéka není. I když tam zatím majitel nebydlí, opravuje nemovitost, v budoucnu pronajme a později bude bydlet člen rodiny (děti nebo sami majitelé)? A až jednou, za 5, 10 let by dům byl pro jejich bydlení či pro děti, skončil by pronájem nemovitosti. Jak je to z pohledu daní z příjmů, případně doplacení: Musí se opravovat DPFO nebo prostě skončí příjem/nájem a tím i náklady/odpisy?

Společnost vlastní byt. Jednatelé (zároveň společníci) zvažují dvě varianty prodeje za cenu cca 6 000 000 Kč: 1. Přímý prodej bytu na základě kupní smlouvy (byt prodává společnost). 2. Prodej společnosti, tedy prodej obchodních podílů obou společníků (společnost by byla prodána včetně bytu). Společnost má dva společníky, oba vlastní podíly více než 10 let a oba by prodávali své podíly. Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč. Je v této situaci nutné zřizovat nějaký fond např. fond ze zisku / fond společnosti? Pokud dojde k prodeji obchodních podílů za cenu 6 000 000 Kč (společnost včetně bytu), vzniká společníkům povinnost platit daň z příjmů z prodeje podílů, nebo je možné uplatnit osvobození vzhledem k tomu, že podíly vlastní déle než 10 let? Vzniká v tomto případě nějaká daňová povinnost na úrovni společnosti? Pokud by naopak došlo k přímému prodeji bytu společností, chápeme správně, že společnost by postupovala podle platné daňové legislativy a z případného zisku by odvedla daň z příjmů právnických osob? 

Ve společnosti, dle dřívější terminologie ve sdružení, jsou tři fyzické osoby, vedou jednoduché účetnictví (peněžní deník). K podnikání používají jeden bankovní účet, ten je zveřejněn na stránkách Finančního úřadu. Vzhledem k tomu, že žádost o dotaci ze SZIF (neinvestiční dotace, na plochu atd.) podali dva ze společníků, musel každý uvést do žádosti jiné číslo bankovního účtu. Jeden uvedl účet, který je v podnikání používán, druhý si založil nový. Prozatím jsme tento nový účet nenahlásili na FÚ, neboť dotaci jsme následně přeposílali na společný podnikatelský bankovní účet. Pokud však došlo k situaci, že na účet založený společníkem došla dotace SZIF 31. 12., ale již jsme ji nestihli přeposlat na společný účet, jak nejlépe postupovat? Účet urychleně dohlásit na FÚ, nebo částku ve stejné výši vložit v hotovosti do pokladny, aby se ještě dostala do příjmů v roce 2025? 

Společnost s. r. o. zaměstnává vedle občanů ČR také cizince ze třetích zemí. Ti pro legální pobyt a výkon zaměstnání v ČR potřebují získávat a prodlužovat si víza, povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Jako benefit jim společnost poskytuje služby externího dodavatele migračních služeb, který jim s těmito úkony pomáhá. Externí dodavatel společnosti fakturuje zejména tyto položky: 1) Překlady osobních dokladů zaměstnanců a členů jejich rodin do češtiny (oddací list, rodný list atd.) 2) Notářské poplatky a kopírovací služby spojené s těmito dokumenty (opět i pro členy rodiny). 3) Správní poplatky a kolkové známky hrazené na cizinecké policii za zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. 4) Osobní asistence a tlumočení dodavatele při jednáních zaměstnanců na cizinecké policii nebo na Ministerstvu vnitra ČR. 5) Pomoc s vyplněním žádostí zaměstnanců a členů jejich rodiny pro potřeby správních řízení (včetně následujících hlášení změn adresy bydlení atd). 6) Poštovné spojené s zasláním dokumentů ze zahraničí do ČR. 7) Cestovné dodavatele (např. za cestu na pobočku Ministerstva vnitra ČR). Náš předběžný pohled: Domníváme se, že se z pohledu zaměstnance jedná o nepeněžitý příjem (přirovnatelný k úhradě soukromého nákladu), který by měl podléhat zdanění a odvodům na pojistném, včetně daně ze závislé činnosti. Zaměstnanec by si tyto úkony a výdaje jinak hradil sám ze své mzdy. Z pohledu společnosti by pak faktury od dodavatele za tyto služby byly daňově neuznatelným nákladem, neboť nesouvisejí s jejím podnikáním, ale jde o soukromé náklady fyzických osob zaměstnanců a jejich rodin. Vedení společnosti argumentuje, že tyto náklady souvisí s ekonomickou činností společnosti a měly by být tedy daňově uznatelné bez nutnosti zdaňovat je u zaměstnanců. Je z pohledu daně z příjmů společnosti úhrada těchto migračních služeb daňově uznatelným nákladem? Zdaňuje se tato úhrada na straně zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění včetně DPFO? 

Fyzická osoba je v roce 2025 v režimu paušální daně. Bude mít ale příjmy vyšší než 2 mil. Kč a bude muset podávat daňové přiznání. Je možné, aby na ni v roce 2025 manžel rozdělil část svých příjmů jako na spolupracující osobu? 

Firma má doklad od Hornbachu – účtenku, která byla vystavena online (na dokladu je uvedeno: DANO Online poukázka CZK). Prosím o informaci, zda je tento doklad považován za daňový doklad. Je možné jej použít jako daňově uznatelný náklad a pro odpočet DPH, nebo je pro tyto účely nutné mít fakturu (daňový doklad)? 

OSVČ nakoupila dlouhodobý majetek před založením živnosti (do 1 roku před). Od začátku svého podnikání (rok 2021) využívala paušální daň. Nyní zvažuje přechod na skutečné výdaje. Je možné, aby hmotný majetek odepisovala? Pokud ano, bude se muset řešit ocenění nebo stačí za cenu, za kterou byl stroj pořízen? 

Fyzická osoba, český daňový rezident, se zúčastnil šachového turnaje v zahraničí (Itálii), kde obdržel výhru z tohoto turnaje. V ČR vykonává další podnikatelskou činnost jako výuku šachů online, apod. Na turnaje jezdí často (nejedná se tedy o jednorázovou záležitost). V Itálii mu z výhry byla stržena srážková daň. Jakým způsobem se bude postupovat při zdanění v ČR (je potřeba tento příjem uvádět v českém daňovém přiznání nebo již ne, když v Itálii podléhal srážkové dani)? Bude takováto výhra případně podléhat DPH (fyzická osoba je identifikovanou osobou pro účely DPH v ČR).

Bratr prodal v roce ve 4/2025 celou nemovitost. Jednu polovinu nemovitosti nabyl od své matky v roce 2010. Druhou polovinu nemovitosti vlastnila sestra, která ji od matky nabyla také v roce 2010. Nemovitost měli bratr a sestra ve společném vlastnictví, resp. v ideálním spoluvlastnictví. Bratr i sestra žili v nemovitosti společně. V roce 2024 prodala sestra bratrovi svoji ideální 1/2 nemovitosti. Bratr následně v roce 2025 prodal celou nemovitost. Lze celou nemovitost osvobodit dle § 4 odst. 1 ZDP, tj obě poloviny nemovitosti, když bratr, který celou nemovitost prodal v roce 2025, v nemovitosti bydlel 2 roky před prodejem, byť vlastnil pouze 1/2 nemovitosti? A druhou polovinu koupil od sestry až v roce 2024? Bratr může prokázat, že se o nemovitost staral, platil všechny náklady spojené s nemovitostí, v nemovitosti bydlel atd.