Daňové doklady

Firma, plátce DPH, pronajímá kanceláře, obchody. Každý měsíc vystavuje fakturu na nájem - pro plátce s DPH, pro neplátce bez DPH. Dále na základě zaplacené zálohy na režie (elektřina, plyn, voda) vystaví každý měsíc daňový doklad na úplatu - zálohu na režie s datumem přijetí úplaty, kdy přesně byla záloha zaplacená. Musí tedy každý měsíc kontrolovat platby na režie, kdy přesně byly zaplaceny a potom teprve vystavuje daňový doklad na přijatou úplatu. Je to dost složité a komplikované. Nešlo by vystavit jednu fakturu měsíčně, kde bude nájem i režie dohromady - např. vystaveno vždy k prvnímu v měsíci - na jednom řádku bude nájem za určitý měsíc a na druhém bude záloha na režie též na příslušný měsíc (samozřejmě se správnou sazbou DPH např. voda 12 %, plyn 21 % atd.). DUZP potom bude 1. v měsíci. Lze takto zjednodušeně postupovat a míchat uskutečněné plnění se zálohou?

Společnost nakoupila zboží, které využije pro svoji ekonomickou činnost, pod 10 000 Kč z e-shopu. E-shop účtuje pouze cenu celkem bez jakéhokoli uvedení DPH, neuvádí na svých stránkách adresu, identifikační čísla, registraci k DPH v ČR, případně jiném státě apod., tzn. nelze dodavatele zboží jednoznačně určit. Může si společnost doklad o nákupu vůbec vložit do svého účetnictví a jak by měla případně postupovat vzhledem k DPH? 

Může podnikatel vystavit rovnou daňový doklad na účtovanou zálohu, aniž by musel vystavovat proformu a pak teprve daňový doklad k přijaté platbě?

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Jak je to vystavováním daňových dokladů k přijatým platbám podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v režimu přenesené daňové povinnosti? Tuto oblast upravuje § 92a odst. 7, který odkazuje na § 37a odst. 1 a dále na související ustanovení zákona. Chápeme, že pokud je plátce v režimu přenesené daňové povinnosti a uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH, je výsledná daňová povinnost nulová. V takovém případě poskytovatel služby daňový doklad k přijaté platbě nevystavuje a daň se vykáže v přiznání k DPH až s datem uskutečnění zdanitelného plnění dle finální faktury. Nejsme si však jisti, jak postupovat v situaci, kdy je příjemce zdanitelného plnění (plátce DPH) v režimu přenesené daňové povinnosti, ale uplatňuje nárok na odpočet pouze v poměrné výši podle koeficientu. V takovém případě mu vzniká daňová povinnost. Je tedy nutné, aby si v této situaci příjemce vyžádal vystavení daňového dokladu k přijaté zálohové platbě v režimu PDP, pokud lze očekávat, že finální faktura nebude vystavena do 15 dnů od přijetí platby? A má tedy v takovém případě povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty s DUZP odpovídajícím datu přijetí platby? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Následující soudní spor ukazuje, jak složité může být prokázat daňově uznatelné výdaje na výstavbu domu bez potřebných dokladů. V několika soudních kolech se odehrála kauza mezi soukromým prodávajícím, finančním úřadem a soudy o to, zda lze výdaje na výstavbu rodinného domu prokázat i bez klasických dokladů – například znaleckým posudkem. Zatímco znalecká hodnota darovaného pozemku byla uznána, výdaje na samotnou stavbu bez podkladů neprošly. Soudy se nejprve přiklonily k poplatníkovi, nakonec však rozhodly ve prospěch správce daně. Kauza je jasným příkladem toho, že v daňových otázkách platí: Co není řádně doloženo, nelze uplatnit – a ani znalecký posudek nemusí stačit, pokud chybí konkrétní doklady k výdajům.

Jak účetně vyřešit, když dodáváme zboží zákazníkům jsme plátci DPH v ČR - 1 faktura 311/604 (plus příslušné DPH) a skladový pohyb- výdejka 504/132. A místo 6 balíčků, které zákazník očekával, tak mu přišel jen 1 balíček. Zákazník tedy od nás požaduje dobropis a my řešíme s přepravní společností, kde jsou ztracené balíčky. Jaké by měli být nyní naše účetní kroky? Zákazník po nás chce dobropis a nechce čekat až se situace vyřeší s přepravní společností (už nyní čeká 4 týdny a nemáme od nich konečné vyjádření) a chce nedodané zboží zaslat znovu. Jak zaúčtovat dobropis na zákazníka? Bude se zde řešit nějaký skladový pohyb, když zboží de facto nemáme a zatím nic nevíme?

Jsme česká firma, společnost s ručením omezeným. V roce 2025 jsme poskytli peněžní dar nadaci Dobrý anděl. Dar byl ale poskytnut na andělské číslo jiné osoby. Můžeme si poskytnutý dar uplatnit jako položku snižující základ daně dle § 20 odst.8 zákona o daních z příjmů za rok 2025, nebo je problém v tom, že andělským číslem disponuje jiná osoba?

Společník a jednatel s.r.o. ručí nemovitostí, která je majetkem s.r.o. za úvěr, který nesouvisí s činností s.r.o. Do účetnictví předložil fakturu za - notářský zápis - dohoda se svolením přímé vykonatelnosti. Uvažuji správně, že doklad - úhrada notáři je daňově neúčinná, Neměl by ještě společník hradit s.r.o. za ručení nemovitostí?

Zaměstnavatel (mimo veřejnou dopravu) uvažuje sjednat a hradit zaměstnancům některé z 3 benefitů/příspěvků, pro jednoduchost uvažujme hodnotu 1 000 Kč/měsíc : a) „pojistka na blbost“ – pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu vůči zaměstnavateli, b) měsíční MHD karta (lítačka) na dojíždění do práce (ale samozřejmě i jeho soukromé využití) c) předplatné Netflix, spotify a podobné předplatné. (cíleno na mladší zaměstnance). Tyto benefity by mohl hradit zaměstnavatel přímo třetí straně, ale vzhledem k tomu, že benefity jako takový jsou zdaňovány ve mzdě zaměstnance včetně sociální a zdravotního pojištění, tak není rovnou možné platit tuto částku přímo zaměstnanci, nebo je nutné platit přímo např. dopravnímu podniku? Co se týká daňových nákladů zaměstnavatele - Je správně, že u zdanitelných benefitů a)–c) je výdaj daňově uznatelný dle § 24/2/j ZDP (bod 4) za podmínky, že je benefit upraven vnitřním předpisem či pracovní smlouvou? Je možné takto přispívat zaměstnanci "skoro" na vše? Pokud firma uhradí zaměstnanci benefit v hodnotě 1 000 Kč, je celkový přímý náklad firmy pouze 1 000 + 33,8 % = 1 338 Kč. Pokud chceme, aby si zaměstnanec čistě polepšil o 1 000 Kč (a mohl si tento benefit koupit ze svého), vychází typicky celkový náklad firmy na cca 1 800–1 900 Kč - aby zaměstnanci čistě přibylo 1 000 Kč čistého, typicky hrubá mzda cca 1 362 Kč a firma pak odvede dalších 33,8 % z 1 362 Kč. Celkový náklad firmy pak cca 1 822 Kč. Tzn. takové využívání benefitů chápu jako výhodné, avšak moje otázka z ní, není nějaký ALE v daňové uznatelnosti nákladů na takové benefity?

Od 1. 7. 2025 nabyly účinnosti některé změny zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), které byly provedeny zákonem č. 461/2024 Sb. , jenž byl schválen koncem roku 2024. Většina změn, které přinesla tato novela, nabyla účinnosti od 1. 1. 2025, ale u změn, které se týkají uplatňování DPH u nemovitých věcí, byla účinnost záměrně odložena až na 1. 7. 2025. Při uplatňování DPH při dodání nemovitých věcí je třeba od 1. 7. 2025 postupovat podle příslušných ustanovení zákona o DPH , které navazují terminologicky na zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 283/2021 Sb. , stavební zákon (dále jen „stavební zákon “). Při dodání nemovitých věcí se za stanovených podmínek uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Tyto podmínky se s účinností od 1. 7. 2025 oproti dřívějšímu znění zákona o DPH významně změnily. Novelou zákona o DPH byl s účinností od 1. 7. 2025 dřívější § 56 zákona o DPH , který upravoval podmínky pro osvobození od daně při dodání nemovitých věcí, rozdělen na § 55a a § 56 zákona o DPH . Z nového § 55a zákona o DPH od tohoto data vyplývají pravidla pro osvobození od daně při dodání pozemku a z novelizovaného § 56 zákona o DPH nová pravidla pro osvobození od daně při dodání vybraných nemovitých věcí. Úprava pravidel pro osvobození od daně při dodání pozemků a vybraných nemovitých věcí je odůvodňována harmonizací s pravidly stanovenými směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále je „směrnice o DPH “) a přesnější návazností použitých pojmů na nový stavební zákon .

V roce 2023 a 2024 jsme vystavili faktury na zahraničního zákazníka, který se nyní ozval, že potřebuje, aby tyto doklady měli v položce faktury odběratele jiný název, než co byl na fakturách let 2023, 2024. Jak bychom nyní měli postupovat? Lze to změnit?

Účetní jednotka podniká v oblasti oční optiky a je plátcem DPH. Jak správně vystavovat daňový doklad v případě, že zákazník uplatní poukaz od zdravotní pojišťovny na pořízení obrub nebo skel (víme, že toto zboží je zahrnuto ve snížené sazbě (12%) DPH? Má být částka, kterou hradí pojišťovna za zákazníka, snížena včetně DPH, nebo je tato částka od DPH osvobozena? Podle § 58 odst. 3 písm. c) zákona o DPH totiž není dodání zdravotnických prostředků na lékařský předpis (ani bez něj) osvobozeno. Dále účetní jednotka na konci měsíce vystavuje daňový doklad zdravotním pojišťovnám s DPH. Je tento postup správný, nebo by mělo být plnění osvobozeno? Řešíme otázku, zda je správné vystavovat zdravotním pojišťovnám daňové doklady s DPH při proplácení úhrad za klienty/zákazníky.

Jeden z našich klientů s.r.o. využívá několik SIM karet. Za provoz těchto karet dostává od telefonní společnosti fakturu – daňový doklad. Některé z telefonních čísel chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám telefonní poplatky i když nemá oprávnění na provozování telefonních služeb?

S.r.o., plátce DPH - faktura přijatá za reklamu - venkovní plakát s názvem firmy vystaven na tenisovém kurtu. Jedná se o daňový náklad s odpočtem DPH? 

Jaký kurz se použije u vystaveného opravného daňového dokladu v cizí měně? Bude to kurz použitý u původního daňového dokladu?

Firma A , s. r. o., plátce DPH nakoupila 100% obchodního podílu firmy B, s. r. o.. Při nákupu obchodního podílu vznikly firmě A výdaje spojené s pořízením / právní a účetní služby /. Jak zaúčtovat ve firmě A tyto služby a lze nárokovat DPH z těchto faktur?

Dodavatel požaduje vratnou kauci jako záruku, že dojde k úplnému zaplacení zařízení, které by mělo být po dodání a vystavení faktury financováno úvěrovou společností. Potom bude kauce vrácena. Vzhledem k tomu, že je vratná kauce bez DPH, je nutné ošetřit smlouvou?

Náš dodavatel nám bude fakturovat formu. Dle smlouvy jsou dohodnuty 2 úhrady a to 50 % při objednávce v 8/2025 a 50 % při dokončení výroby v 12/2025. Forma po výrobě zůstává u dodavatele a v 12/2025 na ni pro nás začne vyrábět odlitky. Dodavatel nám zaslal první fakturu jako finální fakturu (nikoliv zálohovou) s DUZP v 8/2025. Forma je pro nás dlouhodobým majetkem nedělitelným na několik dílčích částí. Dle mého názoru je postup dodavatele chybný a v 8/2025 měla být vystavena zálohová faktura a následně daňový doklad k platbě. Finální faktura by měla být vystavena až v 12/2025. Je tomu tak? Bylo by možné nějakým způsobem obhájit na základě platných zákonů a předpisů vystavení 2 konečných faktur, tak jak požaduje dodavatel?