Daňové doklady

Firma dlouhodobě pronajímá pozemek, na kterém je umístěna mostní váha a vážní domek. Pevně zabudovaná váha je součástí pozemku. Podléhá nájem váhy základní sazbě DPH a nájem domku a pozemku bude osvobozený? Nebo celý nájem bude osvobozený s možností volby uplatnění DPH mezi plátci?

Jak zaúčtovat doklad od odběratele? Vystavili jsme fakturu na vyšší částku, kterou jsme museli stornovat (domluva s odběratelem). Vystavili jsme místo toho jinou fakturu na menší částku, ale odběratel již zaplatil částku z první faktury. Částku mu vracíme, jak se to správně zaúčtuje?

Dodavatel, slovenská s. r. o., je plátcem DPH v ČR. Tato slovenská s. r. o. fakturuje české společnosti, plátci DPH v ČR, projektové práce s místem plnění v ČR dle § 10 ZDPH. Může si slovenská s. r. o. pro fakturaci české společnosti zvolit slovenské VAT number a český odběratel provede zdanění způsobem reverse charge nebo musí slovenská s. r. o. vystavit daňový doklad s 21 % sazbou české DPH a DPH na území ČR odvést ? Na plnění se nevztahuje režim přenesené daňové povinnosti dle § 92 ZDPH.

Jaký je postup při zaúčtování dvou přijatých faktur z roku 2024, které byly doloženy až v roce 2025, kdy je účetnictví za rok 2024 již uzavřeno? Faktura za službu (rok 2024) Jedná se o fakturu za službu, která byla prokazatelně poskytnuta a spotřebována v roce 2024. Nemá žádnou vazbu na nedokončenou výrobu ani zásoby. Vzhledem k obratu společnosti se jedná o významnou částku. Domnívám se, že se jedná o významnou nákladovou položku minulého období, a proto by bylo nutné: podat dodatečné daňové přiznání k DPPO za rok 2024, uvést částku jako snížení základu daně (ř. 112), vzhledem k tomu, že za rok 2024 byla vykázána daňová ztráta, došlo by k jejímu navýšení. Je tento postup správný, nebo je možné aplikovat jiný účetní či daňový režim? Faktura za materiál (rok 2024) Druhá faktura se týká dodání materiálu, který byl fyzicky přijat v roce 2024 a k 31. 12. 2024 zůstal na skladě. Materiál byl použit až v roce 2025 na zakázku realizovanou v roce 2025. Prosím o stanovisko: Jakým způsobem správně účetně zachytit nákup materiálu za rok 2024 a stav zásob k 31. 12. 2024? Je nutné podat dodatečné přiznání, případně do jakých řádků transakci zaznamenat? Jak správně daňově ošetřit skutečnost, že věcně náklad patří až do roku 2025 (při vyskladnění do spotřeby)?

Vedu daňovou evidenci a jsem plátci DPH. Vím, že si mohu dát do vydání zjednodušený daňový doklad (do 10 000 Kč), na kterém není uvedeno moje jméno ani IČ. Někde jsem ale zaslechla, že zjednodušený daňový doklad z e-shopu musí obsahovat jméno a IČ. Je to tak? 

Český plátce obdrží daňové doklady od svých dodavatelů, plátců DPH. Doklad č. 1 na celkovou částku 11 000 Kč, z toho činí 9 000 Kč plnění včetně DPH 21 % a 2 000 Kč plnění včetně DPH 0 % (vratné obaly ) a doklad č. 2 na pořízení obědů pro zaměstnance na částku 14 000 Kč, kdy odpočet DPH uplatní pouze z 55 % částky 14 000 Kč. Je správné oba doklady vykázat v oddíle B2 kontrolního hlášení?

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Při nákupu na čínských e-shopech - např. TEMu nepřijde společně se zásiklkou žádný doklad. V sekci pro stažení faktury v klientské sekci není standardní doklad, ale doklad s označením „shrnutí objednávky", který obsahuje seznam zboží vč. cen, celkovou částku, datum zaplacení a adresu příjemce. Je takovýto doklad možné použít v účetnictví jako daňově uznatelný??

Průvodce objasňuje, co je daňový doklad, jaké má povinné náležitosti (včetně identifikace, DIČ, základu a výše daně) a jaké jsou specifické lhůty pro jeho vystavení. Zjistěte, kdy můžete použít zjednodušený daňový doklad, souhrnný, nebo platební kalendář, a kdy má povinnost vystavit doklad jiná osoba (např. při nuceném prodeji nebo zahraničním plnění).

Firma, plátce DPH, pronajímá kanceláře, obchody. Každý měsíc vystavuje fakturu na nájem - pro plátce s DPH, pro neplátce bez DPH. Dále na základě zaplacené zálohy na režie (elektřina, plyn, voda) vystaví každý měsíc daňový doklad na úplatu - zálohu na režie s datumem přijetí úplaty, kdy přesně byla záloha zaplacená. Musí tedy každý měsíc kontrolovat platby na režie, kdy přesně byly zaplaceny a potom teprve vystavuje daňový doklad na přijatou úplatu. Je to dost složité a komplikované. Nešlo by vystavit jednu fakturu měsíčně, kde bude nájem i režie dohromady - např. vystaveno vždy k prvnímu v měsíci - na jednom řádku bude nájem za určitý měsíc a na druhém bude záloha na režie též na příslušný měsíc (samozřejmě se správnou sazbou DPH např. voda 12 %, plyn 21 % atd.). DUZP potom bude 1. v měsíci. Lze takto zjednodušeně postupovat a míchat uskutečněné plnění se zálohou?

Společnost nakoupila zboží, které využije pro svoji ekonomickou činnost, pod 10 000 Kč z e-shopu. E-shop účtuje pouze cenu celkem bez jakéhokoli uvedení DPH, neuvádí na svých stránkách adresu, identifikační čísla, registraci k DPH v ČR, případně jiném státě apod., tzn. nelze dodavatele zboží jednoznačně určit. Může si společnost doklad o nákupu vůbec vložit do svého účetnictví a jak by měla případně postupovat vzhledem k DPH? 

Může podnikatel vystavit rovnou daňový doklad na účtovanou zálohu, aniž by musel vystavovat proformu a pak teprve daňový doklad k přijaté platbě?

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Jak je to vystavováním daňových dokladů k přijatým platbám podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v režimu přenesené daňové povinnosti? Tuto oblast upravuje § 92a odst. 7, který odkazuje na § 37a odst. 1 a dále na související ustanovení zákona. Chápeme, že pokud je plátce v režimu přenesené daňové povinnosti a uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH, je výsledná daňová povinnost nulová. V takovém případě poskytovatel služby daňový doklad k přijaté platbě nevystavuje a daň se vykáže v přiznání k DPH až s datem uskutečnění zdanitelného plnění dle finální faktury. Nejsme si však jisti, jak postupovat v situaci, kdy je příjemce zdanitelného plnění (plátce DPH) v režimu přenesené daňové povinnosti, ale uplatňuje nárok na odpočet pouze v poměrné výši podle koeficientu. V takovém případě mu vzniká daňová povinnost. Je tedy nutné, aby si v této situaci příjemce vyžádal vystavení daňového dokladu k přijaté zálohové platbě v režimu PDP, pokud lze očekávat, že finální faktura nebude vystavena do 15 dnů od přijetí platby? A má tedy v takovém případě povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty s DUZP odpovídajícím datu přijetí platby? 

Společnost prodává ojetá vozidla ve zvláštním režimu. Prodej se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v EU, popřípadě vývoz. Jak postupovat v případě přijatých záloh? Musí se vystavovat daňový doklad na přijatou platbu, pokud není vystavena faktura ve stejném měsíci jako přijatá záloha?

Následující soudní spor ukazuje, jak složité může být prokázat daňově uznatelné výdaje na výstavbu domu bez potřebných dokladů. V několika soudních kolech se odehrála kauza mezi soukromým prodávajícím, finančním úřadem a soudy o to, zda lze výdaje na výstavbu rodinného domu prokázat i bez klasických dokladů – například znaleckým posudkem. Zatímco znalecká hodnota darovaného pozemku byla uznána, výdaje na samotnou stavbu bez podkladů neprošly. Soudy se nejprve přiklonily k poplatníkovi, nakonec však rozhodly ve prospěch správce daně. Kauza je jasným příkladem toho, že v daňových otázkách platí: Co není řádně doloženo, nelze uplatnit – a ani znalecký posudek nemusí stačit, pokud chybí konkrétní doklady k výdajům.

Jak účetně vyřešit, když dodáváme zboží zákazníkům jsme plátci DPH v ČR - 1 faktura 311/604 (plus příslušné DPH) a skladový pohyb- výdejka 504/132. A místo 6 balíčků, které zákazník očekával, tak mu přišel jen 1 balíček. Zákazník tedy od nás požaduje dobropis a my řešíme s přepravní společností, kde jsou ztracené balíčky. Jaké by měli být nyní naše účetní kroky? Zákazník po nás chce dobropis a nechce čekat až se situace vyřeší s přepravní společností (už nyní čeká 4 týdny a nemáme od nich konečné vyjádření) a chce nedodané zboží zaslat znovu. Jak zaúčtovat dobropis na zákazníka? Bude se zde řešit nějaký skladový pohyb, když zboží de facto nemáme a zatím nic nevíme?

Jsme česká firma, společnost s ručením omezeným. V roce 2025 jsme poskytli peněžní dar nadaci Dobrý anděl. Dar byl ale poskytnut na andělské číslo jiné osoby. Můžeme si poskytnutý dar uplatnit jako položku snižující základ daně dle § 20 odst.8 zákona o daních z příjmů za rok 2025, nebo je problém v tom, že andělským číslem disponuje jiná osoba?

Společník a jednatel s.r.o. ručí nemovitostí, která je majetkem s.r.o. za úvěr, který nesouvisí s činností s.r.o. Do účetnictví předložil fakturu za - notářský zápis - dohoda se svolením přímé vykonatelnosti. Uvažuji správně, že doklad - úhrada notáři je daňově neúčinná, Neměl by ještě společník hradit s.r.o. za ručení nemovitostí?

Zaměstnavatel (mimo veřejnou dopravu) uvažuje sjednat a hradit zaměstnancům některé z 3 benefitů/příspěvků, pro jednoduchost uvažujme hodnotu 1 000 Kč/měsíc : a) „pojistka na blbost“ – pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu vůči zaměstnavateli, b) měsíční MHD karta (lítačka) na dojíždění do práce (ale samozřejmě i jeho soukromé využití) c) předplatné Netflix, spotify a podobné předplatné. (cíleno na mladší zaměstnance). Tyto benefity by mohl hradit zaměstnavatel přímo třetí straně, ale vzhledem k tomu, že benefity jako takový jsou zdaňovány ve mzdě zaměstnance včetně sociální a zdravotního pojištění, tak není rovnou možné platit tuto částku přímo zaměstnanci, nebo je nutné platit přímo např. dopravnímu podniku? Co se týká daňových nákladů zaměstnavatele - Je správně, že u zdanitelných benefitů a)–c) je výdaj daňově uznatelný dle § 24/2/j ZDP (bod 4) za podmínky, že je benefit upraven vnitřním předpisem či pracovní smlouvou? Je možné takto přispívat zaměstnanci "skoro" na vše? Pokud firma uhradí zaměstnanci benefit v hodnotě 1 000 Kč, je celkový přímý náklad firmy pouze 1 000 + 33,8 % = 1 338 Kč. Pokud chceme, aby si zaměstnanec čistě polepšil o 1 000 Kč (a mohl si tento benefit koupit ze svého), vychází typicky celkový náklad firmy na cca 1 800–1 900 Kč - aby zaměstnanci čistě přibylo 1 000 Kč čistého, typicky hrubá mzda cca 1 362 Kč a firma pak odvede dalších 33,8 % z 1 362 Kč. Celkový náklad firmy pak cca 1 822 Kč. Tzn. takové využívání benefitů chápu jako výhodné, avšak moje otázka z ní, není nějaký ALE v daňové uznatelnosti nákladů na takové benefity?