Daňový nerezident - strana 2

Rezident české republiky se zdržoval celý rok 2022 v ČR, v ČR má bydliště (rodinu, středisko životních zájmů). Pracuje jako IT specialista v zaměstnaneckém poměru pro japonského zaměstnavatele. Práci vykonával celý rok vzdáleným přístupem tady v ČR. Japonský zaměstnavatel mu v období leden - srpen vyplácel mzdu dle japonských předpisů, srážel dle japonských předpisů daň a pojistné. Za období září - prosinec japonský zaměstnavatel posílá odměnu v čistém bez srážek. Domluva zní, že si má zaměstnanec od září daně a pojistné vyřídit v ČR sám. Myslím, že by japonský zaměstnavatel měl odvádět pojistné a daň tady v ČR, ale asi jej nedonutíme. Může zaměstnanec zdanit příjmy v přiznání sám? Nebo je musí zdanit japonský zaměstnavatel? Je možné podat přiznání, zahrnout do něj všechny příjmy od japonského zaměstnavatele a vyloučit s výhradou progrese příjmy zdaněné v Japonsku. Nebo případně přiznání nepodat, protože zaměstnanec má příjmy pouze ze zaměstnání a tedy nemá povinnost podávat přiznání k dani z příjmu a nedoplatek, nesplnění povinnosti, nechat k tíži japonského zaměstnavatele. 

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

Je možné zaměstnat na DPP občana - studenta Slovenska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovenska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, sleva na poplatníka by byla podepsaná, takže i bez odvodu srážkové daně. Je možno uzavřít DPP s místem výkonu na Slovensku?

Zaměstnavatel má ve firmě na hlavní pracovní poměr zaměstnaného zaměstnance od 1. 4. 2022 dosud. Jedná se o Ukrajince. Vyhodnotili jsme, že je od tohoto data daňový rezident ČR a chtěli bychom udělat roční zúčtování, kde bychom dodatečně uplatnili daňové zvýhodnění na dítě. Od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 pobíral příjmy na Ukrajině. Máme tedy brát, že do 31. 3. 2022 je daňovým nerezidentem a od 1. 4. 2022 je daňovým rezidentem ČR? Před změnou domicilu dítě uplatňovat nebudeme a po změně rezidence (příjmy má pouze ze závislé činnosti od nás) uplatníme dańové zvýhodnění tedy 9 měsíců. Je to takto správně? Myslíme si, že by vlastně vůbec nemělo být roční zúčtování provedeno a Ukrajinec by si měl sám podat daňové přiznání na FÚ. Zde by ale už musel doložit i příjmy z Ukrajiny a provést metodu prostého zápočtu nebo využít vynětí zahr. příjmů ze zaměstnání na Ukrajině, což je dost problematické. Tak jaká je nejlepší možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě?

Jakým způsobem mají postupovat při podání daňového přiznání Ukrajinci, kteří v ČR pobývají zhruba od března 2022 a během roku 2022 v ČR pracovali? Na finančním úřadě nám bylo řečeno, že si musí daňové přiznání zpracovat sami. Zaměstnavatel jim vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a občané Ukrajiny si mají najít daňového poradce, aby jim DAP zpracoval. Neumíme si představit, že si při neznalosti českého jazyka budou hledat daňového poradce a ještě k tomu takového, aby mluvil ukrajinsky. Předesíláme, že nemají daňový domicil. Pokud by si o něj nyní zažádali, platil by až od roku 2023 nebo může platit i zpětně za rok 2022 a jak můžou doložit příjmy, které měli zhruba do března na území Ukrajiny? Při vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za organizaci se musí vyplnit příloha č. 2 Vyúčtování "Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (daňoví nerezidenti)". Zde se vyžaduje ve sl. 9 číslo daňové identifikace ve státě daňové rezidence a ve sl. 10 typ daňové identifikace. Občané Ukrajiny neví, co po nich požadujeme a nejsme schopni tuto informaci získat. Většinou mají u sebe jen pas a vízum s dočasnou ochranou. Vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou povinnou náležitostí i mzdového listu, nevíme, jak tuto situaci vyřešit a zda můžeme tento přehled zaslat na FÚ bez těchto údajů aniž by nám hrozil nějaký postih, popř. kde je možné tyto informace získat?

Máme v naší firmě od 1. 6. 2022 zaměstnaného Ukrajince. Vyhodnotili jsme si, že se bude jednat v r. 2022 o daňového nerezidenta. Můžeme mu provést roční zúčtování a uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Kdyby chtěl uplatnit i daňové zvýhodnění na dítě, tak jako daňový nerezident nelze toto uplatnit v ročním zúčtování ani v daňovém přiznání (nejedná se o EU ani o EHP). Je naše úvaha správná?

Rakouský rezident, který zdědil před 10 lety nemovitosti v České republice tuto nemovitost prodává. Dědictví bylo v přímé linii - od matky. V České republiky by byl příjem od daně z příjmu osvobozen. Nebude ale podléhat dani v Rakousku? V Rakousku je zaměstnaný. 

České divadlo - nezisková organizace - zapsaný spolek bez hospodářské (podnikatelské) činnosti sepíše smlouvu na režisérské práce s režisérem, který má daňový domicil v Německu a není tam ani v ČR plátcem DPH. Na základě smlouvy mu bude vyplacen honorář za služby provedené v ČR, divadelní představení se bude konat také v ČR. Divadlo, kterému službu poskytuje, není plátcem DPH. Jak tuto situaci řešit z pohledu daně z příjmu a z pohledu DPH?

Firma (plátce DPH) pronajímá dlouhodobě parkovací místa. Jak je to s daní z příjmů právnických osob a s daní z přidané hodnoty, pokud dlouhodobě pronajme parkovací místo na stání osobních vozidel občanovi (fyzické osobě), nerezidentovi ČR, rezidentovi Dubaje? Bude DPH ve výši 21 % a jak to bude s daní z příjmů?

Fyzická osoba (od roku 2022 rezident Dubaje a plátce DPH v ČR) vlastnící movitý majetek v podobě osobních automobilů (do změny v rámci rezidenství tyto vozidla pronajímal podle paragrafu 9 a odváděl DPH z pronájmu na území ČR). Do konce roku předchozího byl rezidentem ČR, kdy veškeré své nemovitosti na území ČR prodal a odstěhoval se do Dubaje, zároveň ukončil činnost spojenou s pronájmem těchto nemovitostí a zůstal nadále i plátcem DPH z důvodu pronájmu vozidel, které chce i nadále pronajímat na území ČR. Protože nevlastní již žádnou nemovitost, pronajal si dlouhodobě parkování stání pro tyto vozidla umístěné v rámci nemovitosti vlastnící akciovou společností, za které platí tržní nájemné. Pokud bude vozidla pronajímat a to fyzickým či právnickým osobám na území ČR jaké dopady to má daně z příjmů – vzniká mu zde „fiktivní stálá provozovna“ a jaké to má dopady do DPH?

Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.

Fyzická osoba (do konce roku 2022 rezident ČR a zároveň plátce DPH, který své vozidla pronajímal dlouhodobě na území ČR právnické osobě podle paragrafu 9), od roku 2023 se stane rezidentem Dubaje a zůstane plátcem DPH na území ČR a tyto vozidla v ČR chce i nadále krátkodobě pronajímat na území ČR. Jaké to má dopady do DPH a daně z příjmů, pokud to pronajme fyzickým osobám (nepodnikatelům), fyzickým osobám (podnikatelům) či právnickým osobám, vzhledem k jeho změně rezidenství?

Ukrajinský podnikatel nám vystaví fakturu za práci na stavbě v ČR, a někteří fakturu za úklid v provozovně naší firmy v České republice, jsme právnická osoba s. r. o., plátci DPH v ČR. Musíme těmto podnikatelům, kteří mají IČ v ČR, srazit srážkovou daň? Teoreticky, když by nám předali, že mají doklad z FÚ, že se jim daň nemusí zadržovat, nemusíme zajišťovat srážkovou daň?

Jsme zapsaný spolek, který bude pořádat taneční soutěž na území ČR, kdy soutěžící budou hodnocení odbornou porotou, kdy jednotliví porotci jsou fyzické osoby nepodnikatelé a dáme jim odměnu za daný výkon na třídenní soutěži. Odměnu dáme do výše 10 000 Kč na základě smlouvy o dílo a tento příjem je pro porotce zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Tito porotci jsou lidé z ČR, z EU a ze třetích zemí. Lze takto postupovat a neplyne nám daňová povinnost u porotců z EU a třetích zemí jako např. srážková daň atd.?

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a pouze obchoduje na portálech s přepravou. V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Nákup a prodej přepravy je uskutečňován s marží se subjekty z EU+GB. Na nákladové straně má firma kromě faktur přijatých za přepravu od přepravních společností (nebo spedičních firem) i provizní faktury od nerezidentů ČR (právnické osoby), které fakturují za zprostředkování obchodu (hledání zákazníka nebo dopravce z jejich země) a jsou nezbytným dodavatelem, aby mohla firma propojovat např. zákazníky firmy z (ESP, FR, DE, GB) a dopravce z východní Evropy. Kromě toho občas využije při této příležitosti právní kancelář z tamního státu v případě sporu. Otázkou je, zda je u dodavatelů-nerezidentů ČR (tj. dodavatel přepravních služeb, poskytovatel provizních služeb při zprostředkování obchodu, nebo právní kancelář řešení sporu) nevzniká povinnost pro naši firmu dle § 22 ZDP a souvisejících – sražení či zajištění daně při platbě do zahraničí? Uvažujeme, že povinnost žádných srážek či zajištění daně u těchto plnění není, protože dodavatelé nepůsobí fyzicky na území ČR (přepravy jsou zpravidla mimo ČR, zprostředkovatel (právnická osoba) shánějící dopravce nepůsobí na území ČR, ale na území svého tamního státu a komunikuje online, právní kancelář je dle místa sporu – často dle působnosti portálu s přepravou nebo přepravce, pokud se řeší nějaký spor).

Informace k zaměstnávání občanů Ukrajiny, kteří přicházejí do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti v průběhu roku 2022

Tento příspěvek bych rád věnoval v praxi velmi frekventované oblasti, a to výplatě různých druhů příjmů daňovým nerezidentům. Konkrétně bychom se zaměřili zejména na bližší identifikaci těchto příjmů, režim jejich zdanění a v neposlední řadě promítnutí do účetnictví tuzemských daňových poplatníků, a to vše na konkrétních příkladech z praxe.

Český orchestr o. p. s. plánuje vystoupit na festivalech či samostatných koncertech v zahraničí (EU). Vystoupení sjednává německá agentura, která bude svoje agenturní služby fakturovat. Zahraniční pořadatel uhradí orchestru odměnu. S orchestrem zároveň vystupuje dirigent a sólista. Oba mají daňový domicil mimo EU. Orchestr bude z přijaté odměny hradit veškeré výdaje (honoráře, ubytování, dopravu, apod.), fakturovat českému orchestru budou i sólista a dirigent. Jak tuto situaci řešit v rámci české daňové legislativy, aby bylo vše správně? 1. Podle našeho názoru by ve smlouvě se zahraničním pořadatelem mělo být vždy uvedeno, že pořadatel v místě konání koncertu odvede místní daně, tj. minimálně srážkovou daň a případně i DPH za uskutečněné vystoupení v místě konání. Znamená to tedy, že českému orchestru bude od pořadatele vyplacena odměna ve výši "netto". Je naše domněnka správná? Nebo tato povinnost přechází na český orchestr? 2. Bude srážkové dani v ČR podléhat odměna sólistovi a dirigentovi, která bude vyplacena na základě jejich faktur z českého běžného účtu? Dle našeho se nejedná o zdroj příjmů z území ČR - viz § 22, odst. 1, písm. f, bod 1. ZDP, tedy odměna jim bude vyplacena bez dalšího zdanění v plné výši. 3. Je správná naše úvaha, že odměna vyplacená zahraničnímu sólistovi a dirigentovi nebude podléhat ani české DPH?

Česká stavební firma má dodavatele řemeslníka OSVČ, který má živnostenské oprávnění v ČR na Zednictví (+ dokončovací stavební činnosti). Tento subdodavatel je i plátcem DPH. Jeho adresa sídla je v ČR (dle rejstříků) a pracuje pro firmu na zakázkách na českém území. Jméno a příjmení OSVČ dodavatele je však "ukrajinské" a účtárna firmy přemýšlí, zda k takové osobě může přistupovat bez dalších otázek obdobně jako ke zbytku OSVČ řemeslníků, nebo je potřeba „zkoumat“, zda osoba je dodavatel českým rezidentem (nebo ukrajinským rezidentem) a nechat si při kontraktu např. doložit nějaké potvrzení o daňovém domicilu? (něco jako je u zaměstnanců, pokud zjišťujeme zda jsou (ne)rezidenti.) V ustanovení § 17 odst. 3 ZDP je: „Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo."“ Tady přemýšlíme, zda tento výklad není možný vyložit i na FO OSVČ registrovanou v ČR, ale zřejmě ne? Nechceme v tomto dodavatele obtěžovat a ani nevíme, zda máme právo takové věci po něm požadovat, avšak na druhou stranu nechceme opomenout případné povinnosti, které se týkají daňových nerezidentů. S dodavatelem plánujeme pracovat delší dobu a s takovým dodavatelem nemáme prakticky zatím zkušenosti.